10 C 343/2019

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUD. Lenky Jirglové a soudců JUDr. Petra Erby a Mgr. Vladislavy Poradové ve věci žalobkyň: a) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně a žalobkyně zastoupená zákonnou zástupkyní celé jméno žalobkyně , narozenou dne datum bytem adresa žalobkyně a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně a žalobkyně obě zastoupeny advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o náhradu nemajetkové újmy, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 22. 10. 2021, č. j. 10 C 343/2019-133,

I. Rozsudek okresního soudu se v napadeném výroku I. mění potud, že se zamítá žaloba, pokud jde o úrok z prodlení ve výši 10 % z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení a dále pokud jde o úrok z prodlení ve výši 10 % z částky [částka] ode dne [datum] do [datum], jinak se v tomto výroku potvrzuje.

II. Rozsudek okresního soudu se v napadeném výroku II. mění potud, že se zamítá žaloba, pokud jde o úrok z prodlení ve výši 10 % z částky [částka] od [datum] do [datum], jinak se v tomto výroku potvrzuje.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) [celé jméno žalobkyně] na nákladech řízení před soudem prvého stupně [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta v [obec].

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni b) [celé jméno žalobkyně] na nákladech řízení před soudem prvého stupně [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta v [obec].

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích náklady řízení před soudem prvého stupně [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích soudní poplatek [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyním a) a b) náklady odvolacího řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta v [obec].

1. Shora citovaným (napadeným) rozsudkem okresní soud (dále jen„ soud prvního stupně“) uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni a) [celé jméno žalobkyně] částku [částka] s 10% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení ve lhůtě jednoho měsíců od právní moci tohoto rozsudku (srov. výrok I.). Ve stejné lhůtě uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni b) [celé jméno žalobkyně] částku [částka] s 10% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (srov. výrok II.). Co do částky [částka] s příslušenstvím nárok [celé jméno žalobkyně] zamítl (srov. výrok III.). Dále žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni a) [celé jméno žalobkyně] na nákladech řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (srov. výrok IV.). Ve stejné lhůtě a tamtéž uložil soud prvního stupně povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni b) [celé jméno žalobkyně] na nákladech řízení částku [částka] (srov. výrok V.). Nakonec uložil povinnost žalovanému zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích na nákladech řízení částku [částka] a na soudním poplatku částku [částka], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (srov. výrok VI. a VII.). Své rozhodnutí odůvodnil tak, že žalobkyně po žalovaném se domáhaly zaplacení nemajetkové újmy s příslušenstvím z důvodu, že žalovaný se dopustil proti žalobkyni a) protiprávního jednání, za které byl pravomocně odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 20. 9. 2018, č. j. 24 T 52/2018-171, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 1. 2019, č. j. 7 To 374/2018-193. V tomto trestním řízení byl žalovaný uznán vinným zločinem pohlavního zneužívání podle § 187 odst. 1 tr. zák. v souběhu s přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a) tr. zák. za své zaviněné protiprávní jednání vůči žalobkyni a) za skutek, jež spočíval v tom, že v přesně nezjištěné době, nejméně od [datum] a nejdéle do [datum] na adrese [adresa žalovaného], okres [okres], poškozenou [celé jméno žalobkyně] opakovaně osahával na hýždích, sahal jí mezi nohy, přitom ji líbal na ústa, jazykem jí dráždil vagínu a ona jemu prováděla felaci jeho penisu, dále se pokusil nejméně ve dvou případech vykonat na poškozené s jejím souhlasem pohlavní styk, kdy se mu do ní nepodařilo vniknout a opakovaně po poškozené požadoval zaslání fotografií v intimních pozicích, které mu poškozená následně zaslala, stejně tak obvinění zaslal poškozené fotografie svého obnaženého penisu, ačkoliv věděl, že se jedná o osobu mladší 15 let, tedy jednak jiným způsobem pohlavně zneužil dítě mladší 15 let a jednak úmyslně ohrozil mravní vývoj dítěte tím, že ho sváděl k nemravnému životu. Za tuto trestnou činnost byl odsouzen k trestu odnětí svobody ve výměře tří let, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti let za současného vyslovení dohledu. Zároveň mu bylo uloženo, aby nahradil škodu a odčinil nemajetkovou újmu, kterou svou trestnou činností způsobil. Žalobkyni b) byla přiznána bagatelní částka na náhradě majetkové škody a obě žalobkyně byly se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy, touto trestnou činností žalovaným jim způsobené, odkázány na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalovaný uhradil žalobkyni b) majetkovou škodu určenou pravomocným rozsudkem, avšak na nemajetkové újmě neuhradil žalobkyním ničeho, a to přes jejich kvalifikovanou výzvu a neprojevil v tomto směru ani jakoukoliv snahu k úhradě nároku žalobkyň bez rozhodnutí civilního soudu. Žalobkyně a) požadovala náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka] s 10% úrokem z prodlení z této částky od [datum], jež sestávala z částky [částka], jež požadovala za bolestné a dále z částky [částka] za ztížení společenského uplatnění. Žalobkyně b) požadovala částku [částka] s 10% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení s tím, že tuto částku požadovala za bolestné ve výši [částka] a za ztížení společenského uplatnění ve výši [částka]. Žalobkyně byly jednáním žalovaného v postavení škůdce značně poškozeny v psychické oblasti a u obou se vyvinula posttraumatická stresová porucha a poruchy adaptace. Žalobkyni a) se zhoršil její prospěch i chování ve škole, omezila drasticky své sociální kontakty, má změny nálad, špatně spí, je unavená. Do současné doby těmito problémy trpí shodě jako žalobkyně b), která trpěla a trpí pocitem viny, že nedokázala dceru ochránit, má velkou úzkost a obavy o další vývoj dcery, došlo u ní ke vzniku značných psychických potíží, problémům v sociální oblasti, v rodině, v bydlišti i k problémům emočním. V průběhu řízení byl ustanoven znalec z oboru zdravotnictví, psychiatrie a stanovení nemateriální újmy na zdraví, [celé jméno znalce], který podal znalecký posudek dne [datum]. Zde stanovil nemateriální újmu na zdraví u žalobkyně a) tak, že stanovil bolestné na 110 bodů a dále stanovil procento, v němž je tato poškozená vyřazena ze zapojení do životních činností definovaných v upravené Mezinárodní klasifikaci funkční schopnosti disability a zdraví. Tímto procentem ze čtyř set násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející roku, v němž se ustálil zdravotní stav poškozené, vyjádřil objektivní náhradu soud za ztížení společenského uplatnění ve výši [částka]. U žalobkyně b) určil bolestné též na 110 bodech a též stanovil procento, v němž je tato poškozená vyřazena ze zapojení do životních činností definovaných v upravené Mezinárodní klasifikaci funkční schopnosti disability a zdraví. Tímto procentem ze čtyř set násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející roku, v němž se ustálil zdravotní stav poškozené, vyjádřil objektivní náhradu soud za ztížení společenského uplatnění ve výši [částka]. Znalec vycházel ze zdravotnické dokumentace a zpráv, kterými byl proveden před soudem prvního stupně důkaz, a jsou obsahem spisu s tím, že provedl i vlastní vyšetření obou žalobkyň. Soud prvního stupně shledal žalobu za důvodnou s poukazem na ust. § 2894 odst. 1 a 2, § 2910 a zejména ust. § 2958 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dospěl k závěru, že žalovaný porušil vlastním zaviněním zákon, když spáchal zločin pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1 tr. zák. v souběhu s přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a) tr. zák., přičemž v postavení poškozené v tomto trestním řízení byly obě žalobkyně, které byly odkázány ohledně svého nároku na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. Jelikož žalobkyně a) není zletilá, tak rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 4. 5. 2020, č. j. 46 Nc 2205/2020-26, soud udělil souhlas s právním jednáním matky nezletilé [jméno] učiněným za nezletilou, a to s podáním žaloby na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestným činem proti škůdci, tj. žalovanému. Obě žalobkyně se domáhaly nemajetkové újmy podle § 2958 za ublížení na zdraví, když v důsledku jednání žalovaného začaly trpět posttraumatickou stresovou poruchou vzniklou inkriminovaným trestným jednáním žalovaného a poruchami adaptace na následky jeho trestné činnosti. Soud prvního stupně shledal příčinnou souvislosti mezi těmito újmami žalobkyň a protiprávním jednáním žalovaného, když je zřejmé, že před spácháním trestné činnosti ani jedna z nich neměla žádné psychické problémy. Žalobkyně a) vcelku dobře prospívala ve škole, byla zábavná, jistá, veselá, kamarádská, chodila ven s kamarády, jezdila na výlety a neměla problémy navazovat mnohé nové vztahy, když v současné době je tomu právě naopak. Shodně tak žalobkyně b) neměla žádné psychické problémy, které vyvstaly až po spáchání trestné činnosti žalovaného, kdy byla plačtivá, trpí depresemi, špatně spí, vyčítá si, že nebyla schopna svoji dceru uchránit před jednáním žalovaného, má kolísání nálad, také se prakticky s nikým nestýká, když předtím chodila s manželem do společnosti, nebaví ji ani žádná volnočasová činnost, má též problémy v sexuální oblasti na rozdíl od doby před škodní událostí, léčí se u psychiatra a je medikována. Dále soud prvního stupně neshledal spoluzavinění žalobkyň na vzniklých újmách, když žádným způsobem nezapříčinily škodné jednání žalovaného. Soud prvního stupně tedy podle § 2958 o. z. přiznal žalobkyním vůči žalovanému jako škůdci peněžní náhradu za vytrpěné bolesti a ztížení společenského uplatnění, tedy žalobkyním jako poškozeným přiznal nehmotné újmy podle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví. Jelikož bolest vznikla v roce [rok], tak hodnota jednoho bodu pro rok předcházející je [částka], přičemž výši nároku lze vyčíslit až v době stabilizace bolesti, což v posuzované věci znalec konstatoval u obou žalobkyň. Jelikož znalec ohodnotil bolestné 110 body, tak soud prvního stupně u obou žalobkyň stanovil jejich bolestné ve výši [částka] ([anonymizováno] x 110). Pokud jde o ztížení společenského uplatnění, tak soud prvního stupně dospěl k závěru, že poškozením zdraví obou žalobkyň vznikla překážka jejich lepší budoucnosti, když k poškození zdraví došlo v oblasti psychické, nikoliv fyzické, a proto bylo zaměřeno dokazování na zjištění a diagnostikování problému v oblasti psychické, což bylo i předmětem zkoumání soudem ustanoveného znalce [celé jméno znalce], který je znalcem z oboru psychiatrie i se zaměřením na vyčíslení nemajetkové újmy. Pokud jde o žalobkyni a), tak soud na základě procentního ohodnocení znalce dospěl k částce [částka], přičemž soud prvního stupně tuto částku zvýšil o 35 % (tj. o částku [částka]), tedy na částku [částka] z důvodu, že k poškození jejího zdraví došlo prakticky v dětském věku, a to době, kdy dochází k pozvolenému nástupu pubertálního období, tedy v době, která má zásadní význam pro její osobní a společenský život v budoucnosti. Trestná činnost žalovaného na žalobkyni a) byla intenzivnější, neboť se jednalo o to, že žalovaný byl jejím trenérem [anonymizováno], kterému důvěřovala a obdivovala jej, přičemž se jednalo dokonce o blízkého rodinného známého. Pokud se jedná o žalobkyni b), zde soud prvního stupně vycházeje ze závěrů shora citovaného znalce, stanovil výši ztížení společenského uplatnění částkou [částka], když u této žalobkyně neshledal žádné okolnosti, které by vedly ke snížení či zvýšení procenta této objektivizované náhrady. Soud prvního stupně tedy uložil žalovanému zaplatit žalobkyni a) celkem částku [částka] ([částka] za bolestné a [částka] za ztížení společenského uplatnění) a žalobkyni b) částku [částka] ([částka] za bolestné a [částka] za ztížení společenského uplatnění) s tím, že podle § 1970 o. z. přiznal žalobkyním od [datum] i úrok z prodlení, když od [datum] byl žalovaný po výzvě žalobkyň k zaplacení náhrady v prodlení.

2. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud prvního stupně vycházel z ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., když základem pro určení výše odměny advokáta pro účely náhrady nákladů řízení shledal přisouzené částky, neboť rozhodnutí soudu o výši plnění záviselo na znaleckém posudku soudem ustanoveného znalce. Žalobkyni a) a žalobkyni b) přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Žalobkyni a) přiznal částku [částka] za 6 úkonů právní služby, když vycházel z mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z ust. § 7 ve spojení s ust. § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“) ve výši [částka] Vedle odměny přiznal též 6 režijních paušálů á [částka] a 21% DPH ve výši [částka]. Dále přiznal žalobkyni a) náklady za vyhotovení znaleckého posudku znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení] ve výši [částka], který byl podkladem k podání žaloby v předmětné věci. Pokud jde o žalobkyni b), té byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši [částka], když soud prvního stupně vycházel z odměny za jeden úkon právní služby ve výši [částka], když tato odměna byla přiznána za 6 úkonů právní služby, neboť právní zástupce, za jehož právní zastoupení tyto náklady vznikly, zastupoval obě žalobkyně a z tohoto důvodu i byla odměna krácena o 20 % podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu Vedle odměny bylo též přiznáno 6 režijních paušálů a 21% DPH ve výši [částka] a znalečné za znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve výši [částka] Vedle těchto nákladů účastníků řízení rozhodl též soud prvního stupně o náhradě nákladů řízení státu, když podle § 148 o. s. ř. uložil žalovanému zaplatit náklady vyplaceného znalečného za podání dvou znaleckých posudků a za stvrzení znaleckých posudků znalcem při jednání soudu ve výši [částka] Tyto náklady státu uložil zaplatit v řízení neúspěšnému žalovanému. Jelikož žalobkyně byly podle zákona o soudních poplatcích osvobozeny od jeho úhrady podle § 11 odst. 2 písm. d) z. č. 549/1991 Sb., uložil soud prvního stupně neúspěšnému žalovanému zaplatit tento soudní poplatek ve výši [částka], tj. ve výši 5 % z žalované částky podle položky 1 bodu 1 písm. b) sazebníku poplatků zákona o soudních poplatcích. Pokud jde o splatnost jednotlivých částek, tak soud prvního stupně uložil zaplatit náhradu nemajetkové újmy žalobkyním ve lhůtě jednoho měsíců od právní moci rozhodnutí s ohledem na výši této částky, přičemž při ostatních platebních povinnostech vycházel soud prvního stupně ze zákonné třídenní lhůty podle § 160 o. s. ř.

3. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný v zákonné lhůtě odvolání s výjimkou zamítavého výroku III. napadeného rozsudku a navrhl, aby byl rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovující části, tj. ve výrok I., II. a v závislých nákladových výrocích zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítá, že soud prvního stupně přes řádné odůvodnění napadeného rozsudku, zcela opomněl reflektovat na podstatné skutečnosti, které by mohly ovlivnit výši přiznané nemajetkové újmy. Zdůrazňuje, že obě žalobkyně se chovaly v průběhu času tak, že žádná jejich újma nebyla patrná. Pokud by jejich újma byla tak zásadní, tak dle odvolatele by se žalobkyně přítomnosti jeho osoby ve svém okolí snažily eliminovat, což neučinily. Znovu též odvolatel shodně jako před soudem prvního stupně poukázal na to, že nesouhlasí s tím, že obě žalobkyně nesou špatně způsobenou újmu, která se u obou projevuje zejména v sociální sféře, neboť s žalobkyní b) se několikrát setkal i s jejich společnými známými na společenských akcích, a to zejména v restauraci v [obec], kde žalovaný nepozoroval žádné psychické změny u žalobkyně b). Shodně poukazuje na to, že žalobkyně a) si žalovaného např. nevymazala ani z přátel na komunikační platformě [anonymizováno], líbily se jí v tuto dobu příspěvky přidávané žalovaným a nijak se ho tedy nesnažila„ vymazat ze svého života nebo se mu stranit“. Žalobkyně a) navštěvovala a nadále navštěvuje lekce [anonymizováno], kde se právě s žalovaným často setkávali a následně se spolu i tajně scházeli po lekci. Zhoršení prospěchu či chování žalobkyně a) se v osobní sféře tolik nezměnilo, přičemž zhoršení prospěchu či chování této žalobkyně nelze přičítat žalovanému, neboť k tomu může dojít z různých příčin. U dětí věku žalobkyně a) jsou výkyvy v chování i školním prospěchu zcela běžné, kdy tyto změny lze velmi často přičítat procesu dospívání mladého člověka, kdy tyto výkyvy způsobují hormonální změny v těle apod. Dále poukazuje na to, že soud absolutně nereflektoval spoluzavinění žalobkyně a), neboť žalobkyně a) měla v rámci přípravného řízení jakési výčitky a měla obavu, že bude nařčena z toho, že si celou věc vymyslela s odkazem na zprávu psycholožky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] z PMS. Z toho odvolatel dovozuje, že žalobkyně a) vnímala celou věc částečně zapříčiněnou i jejím jednáním, kdy i v průběhu přípravného řízení vyplynulo, že ji společnost žalovaného těšila a v podstatě se mu sama nabízela, což ostatně vyplynulo i z jejich vzájemné komunikace. Toto spoluzavinění žalobkyně a) v napadeném rozsudku absentuje a toto hledisko by zásadně ovlivnilo výši nemajetkové újmy. Vedle žalobkyně a), kde měl soud moderovat zásadním způsobem znalcem vyčíslenou újmu, tak měl soud prvního stupně shodně postupovat i u žalobkyně b), neboť tato na sobě nedává znát žádné znaky diagnostikované posttraumatické poruchy. Z těchto důvodů odvolatel má za to, že závěry soudu prvního stupně nemají oporu v provedeném dokazování, když vyslovuje zásadní nesouhlas se zvýšením společenského uplatnění u žalobkyně a) dokonce o 35 %.

4. K tomuto odvolání se vyjádřily žalobkyně, které navrhly, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil a žalobkyním přiznal i náhradu nákladů řízení jím vzniklých před odvolacím soudem. Odvolání žalovaného označují za nedůvodné, když obsahuje řadu nepodložených či přímo lživých tvrzení, které nemají oporu v provedeném dokazování. Jeho obsah dle žalobkyň potvrzuje, že žalovaný na své zavrženíhodné a společensky škodlivé jednání nemá žádný náhled a neproběhla u něj žádná sebereflexe a snaží se dokonce navodit dojem jakési spoluviny na straně tehdy dvanáctiletého dítěte, které žalovaný sám zneužil. Ve vztahu ke znaleckému posudku [celé jméno znalce] z [ulice] vojenské nemocnice v [obec] zdůrazňují, že se jedná o uznávaného renomovaného odborníka. Tento znalec byl ustanoven přímo soudem prvního stupně v situaci, kdy žalovaný nesouhlasil se závěry znaleckých posudků předložené žalobkyněmi spolu s žalobou od znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. Tento ustanovený znalec ve svých znaleckých posudcích dřívější posudky [anonymizováno] [příjmení] zcela potvrdil a formuloval zcela jasné závěry o vzniku škody a její výši určené dle Metodiky Nejvyššího soudu ČR na straně žalobkyň. Při jednání před soudem prvního stupně pak tyto znalecké posudky stvrdil a odpověděl i na dotaz právního zástupce žalovaného, který proti znaleckým posudkům nevznesl žádné konkrétní kvalifikované výhrady či námitky. Po provedeném dokazování před soudem prvního stupně byla provedena koncentrace řízení, účastníci ani poté neměli k věci žádná další tvrzení ani důkazní návrhy. Pokud nyní v odvolání se ničím nepodložená tvrzení žalovaného objevují, tak k nim nelze přihlížet. Žalobkyně označují za zcela lživé tvrzení, že by i po předmětné události se setkávaly se žalovaným a nesnažily se eliminovat jeho přítomnost ve svém okolí nebo že by jim jeho přítomnost nějak nevadila, neboť přesný opak je pravdou. Žalobkyně a) nechodila nadále na lekce [anonymizováno] společně se žalovaným, nesetkávala se s ním ani se s ním nescházela. [anonymizováno] má velice ráda, po odeznění prvotních atak a stabilizaci svého stavu na [anonymizováno] sice chodila, ale až poté, co od majitele [anonymizováno] byla ujištěna, že žalovaný má kvůli svému veřejně známému chování vůči ní od něj zakázaný vstup. Poté, co tento majitel nastoupil před nedávnem do výkonu trestu a žalovaný začal do [anonymizováno] v jeho nepřítomnosti znovu docházet, přestala tam žalobkyně a) chodit, aby se tam náhodou se žalovaným nemusela potkat. Jeho přítomnost je pro ni velmi traumatizující a nežádoucí a velice nepříjemné je pro ni i to, že se žalovaný začal pravidelně objevovat na čerpací stanici v bezprostřední blízkosti školy žalobkyně a) zrovna v době před vyučováním, kdy tudy ona musí projít. Žalobkyně a) se žalovaného bojí a rozhodně o žádné setkání s ním nestojí. Tvrzení žalovaného o spoluzavinění žalobkyně a) na jejím zneužití žalovaným označují odvolatelky za nehorázné v situaci, kdy nelze nalézt žádnou omluvu ani pochopení pro zneužití zranitelného dítěte, kterého se dopustil žalovaný. Následky tohoto jednání žalovaného si žalobkyně a) ponese celý život. Pokud jde o žalobkyni b), tak ta popírá, že by se po předmětné události, kterou považuje za zradu důvěry ze strany žalovaného, se žalovaným setkávala za přítomnosti společných známých. Došlo pouze k jedinému náhodnému setkání v restauraci v [obec], kde čekala, až její dcera skončí trénink [anonymizováno], když seděla v dostatečné vzdálenosti od žalovaného a nebyla s ním v žádné interakci. Žalovaný si ji v restauraci bez jejího vědomí natáčel a žalobkyně b) zde setrvala proto, aby si žalovaný při pohledu na ni uvědomil, jak se k celé její rodině zachoval. Je pravdou, že z restaurace neutekla, jak si asi představoval žalovaný. Od té doby se žalobkyně b) jakémukoliv, byť i náhodnému kontaktu s žalovaným, vyhýbala a vyhýbá.

5. Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací k odvolání žalovaného, jež bylo podáno v zákonem stanovené lhůtě, přezkoumal napadený rozsudek (s výjimkou výroku III.) spolu s řízením jeho vydání předcházejícím, když k projednání odvolání nařídil ústní jednání dne [datum], kde provedl důkaz podstatným obsahem trestního spisu Okresního soudu v Litoměřicích, sp. zn. 24 T 52/2018, a poté dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

6. Soud prvního stupně v řízení provedl dokazování se zaměřením na právně rozhodné skutečnosti, když vedle listinných důkazů přistoupil i k návrhu odvolatele k ustanovení znalce [příjmení] [celé jméno znalce], znalce z oboru zdravotnictví, psychiatrie a stanovení nemateriální újmy na zdraví a který podal znalecký posudek na žalobkyni a) dne [datum] a na žalobkyni b) dne [datum] Tyto znalecké posudky i stvrdil s tím, že trvá na závěrech, které v nich učinil, když od této doby nezjistil žádné nové skutečnosti. Ve vztahu k těmto znaleckým posudkům zdůraznil, že vycházel z obsahu spisu, zdravotnické dokumentace i vyšetření každé z poškozených. Soud prvního stupně před ustanovením znalce provedl dokazování nejenom k trestnímu jednání žalovaného vůči žalobkyni a), za které byl uznán vinným, že jednak jiným způsobem pohlavně zneužil dítě mladší 15 let a jednak úmyslně ohrozil mravní vývoj dítěte tím, že ho sváděl k nemravnému životu a spáchal tím zločin pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1 tr. zák. v souběhu s přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a) tr. zák., ale provedl dokazování všemi dostupnými lékařskými zprávami, zejména psychologů a psychiatrů včetně zpráv týkajících se chování a prospěchu žalobkyně a) na Základní škole v [obec] včetně znaleckých posudků [anonymizováno] [jméno] [příjmení], které byly podkladem k podání žaloby v posuzované věci. Soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil v dostatečném rozsahu skutková zjištění (což ostatně odvolatel ani v řízení před soudem prvního stupně nezpochybňoval, když žádné další důkazy po poučení podle § 119a o. s. ř. nenavrhl a ani je nenavrhl v odvolání ani u odvolacího jednání) Zjištěné skutečnosti z jednotlivých důkazů zákonem stanoveným způsobem zhodnotil (srov. § 132 o. s. ř.) i ve vzájemných souvislostech a věc zcela správně posoudil i po právní stránce. Odvolací soud tedy může na věcně správné a vyčerpávající odůvodnění napadeného rozsudku pro stručnost odkázat s tím, že soud prvního stupně se i řádným a vyčerpávajícím způsobem vypořádal s námitkami žalovaného, které uplatnil v řízení před soudem prvního stupně a na kterých setrval i v rámci odvolacího řízení. Na podporu tohoto vyčerpávajícího a řádně odůvodněného rozsudku soudu prvního stupně, se kterým se odvolací soud zcela ztotožňuje, a k námitkám odvolatele, které odvolací soud neshledal za důvodné, lze uvést následující.

7. V posuzované věci žalobkyně žalobou podanou u Okresního soudu v Litoměřicích dne [datum] se domáhaly úhrady nemajetkové újmy po žalovaném jako škůdci, který byl za jednání shora podrobně popsané vůči nezletilé žalobkyni a) za úmyslný trestný čin pravomocně odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků, tj. za pohlavní zneužívání v souběhu s přečinem za ohrožování výchovy dítěte mladšího 15 let, kterého se dopouštěl v období od [datum] do [datum], tak jak je uvedeno ve skutkové podstatě citované ve výrokové části trestního rozsudku. Žalobkyně a), vůči níž se žalovaný dopustil úmyslného protiprávního jednání, za které byl pravomocně odsouzen, požadovala náhradu nemajetkové újmy, kterou požadovala spolu se svou matkou, která se domáhala též náhrady za ztížení společenského uplatnění jako primárně poškozená. Výši tohoto nároku s podáním žaloby osvědčily znaleckými posudky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalkyně pro obor zdravotnictví, odvětví urgentní medicíny a odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví. Tato znalkyně vypracovala znalecké posudky v [anonymizováno] roku [rok], když ustálení zdravotního stavu sezdala k [datum] u žalobkyně a) a u žalobkyně b) k [datum]. Žalobkyně a) v žalobě požadovala po žalovaném částku [částka] a žalobkyně b) částku [částka] Tyto částky byly i předmětem kvalifikované předžalobní výzvy adresované žalovanému, který s žalobou nesouhlasil a navrhl (aby s ohledem na specifičnost případu, v němž je třeba posoudit psychickou újmu žalobkyň) nechat vypracovat znalecký posudek soudem ustanoveným znalcem z oboru psychologie, psychiatrie, neboť samotná odborná způsobilost [anonymizováno] [jméno] [příjmení] je bez vazby na kmenovou odbornost tvrzeného postižení žalobkyň, u kterých je nutno posoudit psychickou újmu. Soud prvního stupně po provedeném dokazování u ústního jednání dne [datum], kdy vyslechl i žalobkyni b), která se již v této výpovědi vyjádřila k žalovanému namítanému setkání v restauraci v [obec] včetně toho, jaký je postoj známých lidí k ní, k žalovanému a k její nezl. dceři žalobkyni a), včetně popisu jejího chování v současné době a jejich obtížím; ustanovil znalce [celé jméno znalce] z oboru zdravotnictví – psychiatrie a stanovení nemateriální újmy, jež pracuje v [ulice] vojenské nemocnici v [obec a číslo] a tento znalec po vlastním vyšetření každé z žalobkyň podal dva znalecké posudky. Znalecký posudek ohledně žalobkyně a) [celé jméno žalobkyně] vypracoval dne [datum], stanovuje zde vedle výše bolestného, jež vyčíslil 110 body též ztížení společenského uplatnění při ustálení zdravotního stavu poškozené ke dni [datum], kdy vycházel z rámcové částky [částka] a součtu korigovaných procent 7, [číslo], čemuž odpovídá znalcem uvedená výše ztížení společenského uplatnění [částka], kterou žádným způsobem nemodifikoval. Tento znalec podal i znalecký posudek ohledně žalobkyně b) [celé jméno žalobkyně], u které provedl též vlastní psychiatrické vyšetření a vyšel z ustálení zdravotního stavu k [datum] s tím, že znalecký posudek zpracoval dne [datum], vyšel shodně jako u žalobkyně a) z výchozí rámcové částky [částka] a součtu korigovaných procent 6, [číslo]. Tomuto součtu korigovaných procent odpovídá znalcem vypočtená výše ztížení společenského uplatnění [částka] v situaci, kdy znalec neuplatnil žádný modifikační koeficient. V této procesní situaci žalobkyně navrhly změnu žaloby, kterou následně okresní soud připustil, a to usnesením ze dne 28. 4. 2021, č. j. 10 C 343/2019-105, jež nabylo právní moci dne [datum]. S ohledem na tuto změnu žaloby se předmětem řízení vedle nároku na ztížení společenského uplatnění stal i nárok na bolestné, které žalobkyně vyčíslily každá částkou [částka] a dále požadovaly namísto původní částky za ztížení společenského uplatnění u žalobkyně a) [částka] částku [částka] (tj. o [částka] vyšší) a žalobkyně b) namísto částky [částka] částku [částka] (tj. o [částka] vyšší). Po připuštění změny žaloby tedy žalobkyně a) požadovala po žalovaném zaplacení částky [částka] (bolestné ve výši [částka] + [částka]) a žalobkyně b) částku [částka] (bolestné ve výši [částka] + [částka] za ztížení společenského uplatnění). Jelikož soud prvního stupně u žalobkyně a) z jím vyložených důvodů navýšil její nárok na ztížení společenského uplatnění o 35 %, tak žalobkyni přiznal nárok na ztížení společenského uplatnění ve výši [částka] s tím, že žalobkyni a) přiznal i bolestné, které sezdal ve správné výši [částka] a z tohoto důvodu po zaokrouhlení přiznal žalobkyni a) částku [částka] jako náhradu nemajetkové újmy na ztížení společenského uplatnění a bolestné. Žalobkyni b) přiznal náhradu nemajetkové újmy za ztížení společenského uplatnění částku [částka] a za bolestné [částka], tj. celkem částku [částka]. Z těchto zjištění odvolacího soudu vyplývá, že soud prvního stupně se nedopustil žádného procesního pochybení, co se týká předmětu řízení a vyčíslení nároku žalobkyň na náhradu nemajetkové újmy, jež byla následně vyčíslena řádně procentně a bodově soudem ustanoveným znalcem. Tento znalec spolu se soudem prvního stupně správně při posuzování nároku žalobkyň o odpovědnosti škůdce za své protiprávní jednání vůči žalobkyni a) postupoval podle § 2958 o. z. a ustanovení souvisejících včetně Metodiky k odškodňování nemajetkových újem podle § 2958 v gesci NS (dále jen „Metodika“), která byla publikována ve Sbírce soudních rozhodnutí pod č. R 63/2014.

8. V obecné rovině lze konstatovat, že Metodika v oblasti stanovení výše bolestného respektuje mechanizmus výpočtu upravený vyhláškou o odškodnění a využívá tzv. bodové hodnocení. Naproti tomu v oblasti ztížení společenského uplatnění přistoupila Metodika ke zcela novému systému, který se snaží na základě zhodnocení ztráty funkčních schopností jednotlivce zohlednit zdravotní újmě přiřazený rozsah omezení, jednak ve vztahu k průměrnému poškozenému, a to zejména z pohledu všech myslitelných stránek lidského života, tj. všech oblastí, v nichž pro trvalé zdravotní následky dochází k omezení či dokonce plnému vyřazení z možnosti se společensky uplatnit a naplnit tak zákonem předmítanou podmínku„ lepší budoucnosti“, jednak s přihlédnutím k individuálním odlišnostem každého jednotlivého případu. Soudem ustanovený znalec při vypracování znaleckého posudku správně při stanovení ztížení společenského uplatnění i bolestného vycházel z této Metodiky a stanovil celkové procento obtíží podle Metodiky, k jímž došlo v důsledku škodní události žalovaného, přitom uvedl, které faktory byly zohledněny při tomto hodnocení. Znalec hodnotil příznaky jednotlivých skupin v oblastech společenského zapojení, tak jak je uvedeno v přílohách znaleckého posudku, jež je pojat jako procentní vyjádření ztráty životních příležitostí od 0 do 100 % pro jednotlivé položky, tedy znalec hodnotil příznaky těchto jednotlivých skupin, dopad na život a vycházel z mezinárodní klasifikace funkčnosti a hodnotil stav před utrpěnou škodou a poté s tím, že k věku žalobkyň nepřihlížel, což stvrdil i v rámci svého výslechu u ústního jednání dne [datum]. Zde se i vyjádřil k tomu, že situace, kdy by se poškozené se žalovaným stýkaly na sociálních sítích a pobývaly s ním v jedné místnosti apod., by neovlivnila výsledek znaleckého posudku. Znalec výslovně uvedl, že požívání konkrétních diagnóz u jednotlivých lidí je různé, když postupně může docházet k tomu, že poškozené osoby se setkávají se škůdci, dalo by se říci, že je to takové„ otupování ostří během času“. V posuzované věci z materiálů, které měl k dispozici (což je obsah zpráv, jimiž byl proveden důkaz a jsou obsahem spisu zdravotní dokumentace a vlastního psychiatrického vyšetření), zjistil, že obě strany nějakým způsobem mají možnost kontaktu v jedné vesnici, takže to není nijak v rozporu s diagnózami žalobkyň, které stanovil u obou žalobkyň stejné ve znaleckých posudcích, a to diagnózu dle MKS 10 diagnózy F [číslo] posttraumatickou stresovou poruchu, vzniklou inkriminovaným trestním jednáním žalovaného [příjmení] 43. poruchy adaptace na následky jeho trestné činnosti. V této souvislosti lze pro odvolatele znovu zdůraznit, tak jak uvedl i soud prvního stupně v napadeném rozsudku, že se jedná o dlouholetého znalce, který vyhotovuje odborné znalecké posudky velmi často a tento dokonce uvedl, že při existenci těchto diagnóz, tedy shodných jako u žalobkyň, se setkal i s případy, kdy poškozené osoby vyhledají škůdce, aby třeba zjistily, proč se nyní chová, tak jak se chová nebo aby zjistily, proč se s nimi soudí apod. Rozhodně takové kontakty nejsou znakem toho, že by diagnózy, které určil ve znaleckém posudku při tomto chování, již neexistovaly. Závěrem znalec shrnul, že nějaký kontakt žalobkyň se žalovaným neznamená, že by přestaly mít problémy v těchto jednotlivých položkách, které ohodnotil ve znaleckém posudku, tedy např. konverzaci, diskuzi, sexuální oblasti apod. Závěry znaleckého posudku jsou tedy v souladu se základním ohodnocením náhrady nemajetkové újmy při trvalých zdravotních následcích žalobkyň. Pokud soud prvního stupně takto zjištěnou částku základního hodnocení ztížení společenského uplatnění znalcem modifikoval a přihlédl přitom ke konkrétním okolnostem na straně nezletilé poškozené žalobkyně a) (když zjištěnou částku u žalobkyně b) nemodifikoval, neboť pro to neshledal důvod), tak postupoval v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, neboť věk poškozené je významnou okolností, ke které musí soud přihlédnout. I v době vedení tohoto řízení je poškozená stále nezletilá a v době protiprávního jednání žalovaného, v němž byla nalezena skutková podstata úmyslného trestného činu, bylo žalobkyni a), vůči které se tohoto jednání dopustil, [anonymizováno] let, přičemž dle judikatury Nejvyššího soudu je namístě základní částku stanovenou shora popsaným postupem zvýšit přibližně o 30- 35 % ve věku od 0 do 24 let, což dopadá na posuzovanou věc, kdy nebyly důvody o případné nadprůměrné navýšení této částky a naopak u žalobkyně b) ke snížení stanovené částky. Odvolací soud se tedy s tímto postupem soudu prvního stupně zcela ztotožňuje a námitky odvolatele z tohoto důvodu shledal za nedůvodné. U žalobkyně a) nelze dospět k jakémukoliv spoluzavinění, neboť to byl žalovaný, kdo se dopustil jako její trenér a rodinný přítel úmyslného jednání vůči nezletilé, což naplnilo znaky skutkové podstaty trestného činu a přečinu. To že žalovaná ve věku [anonymizováno] let v této situaci k němu vzhlížela a byla do něj„ zamilovaná“ neznamená, že tuto trestnou činnost žalovaného spoluzavinila. Pokud se týká následných problémů ve škole, tak tyto měly časovou souvislost.

9. Soud prvního stupně i správně odškodnil žalobkyni b) podle § 2958 o. z. a ustanovení souvisejících shodně tak jako žalobkyni a), neboť u této žalobkyně nešlo o pouhou citovou újmu, tedy újmu ze šoku, a proto se může domáhat náhrady jako primárně poškozená podle obecných pravidel občanského zákoníku a její újma byla správně odškodněna podle § 2958 o. z. Nedůvodnou shledal odvolací soud i námitku odvolatele, pokud se týká zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (citované v bodu 12. napadeného rozsudku), kde tento psychiatr uvedl, že u žalobkyně b) se o posttraumatickou poruchu se nejspíše nejedná po jeho vyšetření za dobu od [datum] do [datum]. Z obsahu této zprávy se podává domněnka, že se o poruchu pravděpodobně nejedná, ale tuto domněnku vyvrátil právě soudem ustanovený znalec, který provedl vlastní vyšetření žalobkyně b) dne [datum] a shledal k tomuto datu ustálený zdravotní stav této žalobkyně s diagnózou i posttraumatické stresové poruchy.

10. Pokud jde o nárok za bolest, který je jedním z dílčích relativně samostatných nároků, z nichž se skládá celkový nárok na náhradu škody na zdraví a vznik tohoto nároku obvykle není totožný se vznikem nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění, neboť nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění se poskytuje za trvalé následky vyvolané škodou na zdraví, které nepříznivě ovlivňují možnosti poškozeného uplatnit se v dalším životě a ve společnosti. Ztížení společenského uplatnění tedy vzniká v době, kdy je možnost zdravotní stav poškozeného považovat za ustálený. Naopak nárok na odškodnění bolesti se rozumí odškodnění bolesti v tzv. širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické, tak i duševního strádání. Soud prvního stupně vycházeje správně z Metodiky Nejvyššího soudu provedl správně výpočet výše bolestného v bodě 27. rozsudku, na který lze odkázat s tím, že vyšel z hodnoty bodu, jež je odvozována od jednoho procenta hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikl nárok, resp. vznikla bolest. Tedy správně vyšel ze skutkového zjištění, že bolest vznikla v roce [rok] a hodnota jednoho bodu pro rok předcházející byla ve výši [částka]. Soud prvního stupně správně vyšel z doby vzniku bolesti a tomu odpovídajícímu správnému výpočtu, neboť žalobkyně b) se dozvěděla o protiprávním jednání žalovaného dne [datum] od své neteře, a to tak, že jejich dcera [celé jméno žalobkyně] se svěřila jejím kamarádkám o vztahu s žalovaným, který byl jejich rodinným přítelem, což způsobilo šok u matky nezletilé, která spolu s manželem nechtěla uvěřit tomu, že by žalovaný byl něčeho takového schopen. Při následných vyšetřeních i bylo potvrzeno, že dcera již není panna, což mělo velký psychický dopad pro rodiče. Žalobkyně b) by bez lékařské pomoci a předepsaných léků na zklidnění tuto situaci nezvládla. Žalobkyně a) se naopak svou dětskou láskou do žalovaného zamilovala, takže vykonávala i veškeré jeho požadavky ohledně sexu, který měla zažívat tak za 4-5 let. Nezletilá byla poté víc uzavřená a odtažitá a v tomto věku nezletilého nevyzrálého dítěte nechápala, že na takovém jednání není něco v pořádku. To měl vědět žalovaný, který byl jejím trenérem, ke kterému ona vzhlížela. Naopak žalovaný měl vědět, že se takového jednání dopouštět nemůže. S žalobkyní a) dokonce přestala sedět v jedné lavici např. následně její nejlepší kamarádka, což obrečela, poté přestala chodit na tréninky [anonymizováno], aby se tam nepotkala se žalovaným, což byla situace po zjištění o jednání žalovaného.

11. Z vyložených důvodů shledal odvolací soud napadený rozsudek co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni a) částku [částka] za věcně správný ([částka] za ztížení společenského uplatnění, jež bylo navýšeno správně o 35 % na částku [částka] + [částka] za bolestné). Pokud žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni b) částku [částka] ([částka] za ztížení společenského uplatnění + [částka] za bolestné), tak i tento nárok žalobkyně b) shledal odvolací soud za věcně správný. Z těchto důvodů v této části jako věcně správný potvrdil podle ust. § 219 o. s. ř.

12. Odvolací soud shledal rozsudek soudu prvního stupně za věcně správný, pokud se týká příslušenství žalované částky, tj. úroku z prodlení potud, že žalovaný byl v prodlení se zaplacením nároku uplatněného oběma žalobkyněmi za ztížení společenského uplatnění žalobou v posuzované věci, tj. u žalobkyně a) se zaplacením částka [částka] a u žalobkyně b) se zaplacením částky [částka] od [datum], neboť tento nárok obě žalobkyně uplatnily vůči žalovanému v předžalobní výzvě, která byla žalovanému doručena [datum] a žalovanému byla v této předžalobní výzvě poskytnuta lhůta 30 dnů k zaplacení této částky. Žalovaný tyto částky na základě předžalobní výzvy žalobkyním neuhradil, a proto je se zaplacením těchto částek od [datum] v prodlení, a proto žalobkyním náleží i úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z těchto částek podle nařízení vlády č. 351/2013, a to § 2, kde výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. K prvnímu dni kalendářního pololetí, kdy došlo k prodlení žalovaného se zaplacením těchto částek, činila repo sazba k [datum] 2 % a při navýšení o 8 %, tedy správně činí žalobkyněmi požadovaný úrok 10 %. Pokud se týká zaplacení částky [částka] (o kterou byl navýšen nárok žalobkyně a) po vypracování znaleckého posudku) a u žalobkyně b) částky [částka], tak u těchto částek shledal odvolací soud prodlení žalovaného se zaplacením těchto částek až od [datum]. Dne [datum] byla žalovanému, resp. jeho právnímu zástupci, doručena změna žaloby žalobkyň s rozhodnutím soudu o jejím připuštění, tedy jak bylo uvedeno shora, změna žaloby byla připuštěna, co se týká navýšení ztížení společenského uplatnění a rozšíření žaloby o bolestné. Následného dne byl tedy žalovaný v prodlení se zaplacením těchto částek, tj. od [datum], přičemž výše repo sazby pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, byla 3,75 % a při jejím navýšení o 8 procentních bodů podle § 2, nařízení vlády č. 351/2013 Sb. by úrok z prodlení činil 11,75 %. Žalobkyně ovšem požadovaly úrok z prodlení ve výši 10 %, a proto odvolací soud ze shora specifikovaných částek přiznal žalobkyním od [datum] též pouze 10% úrok z prodlení, ve zbytku požadované příslušenství zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. Pokud se jedná o částku [částka] (což je 35% navýšení ztížení společenského uplatnění žalobkyně a), o které soud prvního stupně modifikoval základ tohoto nároku), tak odvolací soud z tohoto nároku nepřiznal žalobkyni a) úrok z prodlení, neboť povinnost k zaplacení takto navýšeného nároku vznikla žalovanému až na základě rozsudku soudu prvního stupně, a proto žalovaný s tímto nárokem nemohl být v prodlení. Z tohoto důvodu odvolací soud zamítl i 10% úrok z prodlení z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení (srov. výrok I.).

13. Z těchto důvodů odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku I. potud, že žalobu zamítl, pokud jde o úrok z prodlení ve výši 10 % z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení a dále pokud jde o úrok z prodlení ve výši 10 % z částky [částka] ode dne [datum] do [datum], jinak jej v tomto výroku jako věcně správný podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil. Dále odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil potud, že žalobu zamítl, pokud jde o úrok z prodlení ve výši 10 % z částky [částka] ode dne [datum] do [datum], jinak v tomto výroku rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.

14. Jelikož byl rozsudek soudu prvního stupně změněn, tak bylo odvolacím soudem znovu rozhodnuto o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně. Žalovanému uložil povinnost k náhradě nákladů řízení žalobkyním vzniklých za jejich právní zastoupení podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť rozhodnutí soudu záviselo na znaleckém posudku, což se odrazilo v předmětu řízení a tarifní hodnotě pro výpočet odměny advokáta, kdy z částky [částka] pro žalobkyni a) činila odměna [částka] a u žalobkyně b) z částky [částka] [částka], tak jak správně určil v napadeném rozsudku soud prvního stupně. Odvolací soud žalobkyni a) přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši [částka] za šest úkonů právní služby (6 á [částka] - § 7, § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), 6 režijních paušálů á [částka], to vše navýšené o 21% DPH, jíž je právní zástupce žalobkyň plátcem, tj. o [částka]. K těmto nákladům za právní zastoupení žalobkyně a) byly přiznány náklady žalobkyně zaplacené znalkyni [příjmení] [jméno] [příjmení] za znalecký posudek, který byl nezbytným předpokladem k podání žaloby v předmětné věci, a to ve výši [částka]. Podle shodných zásad a shodných ustanovení zákona byly přiznány náklady řízení vzniklé žalobkyni b) před soudem prvního stupně ve výši [částka], kdy náklady za právní zastoupení byly přiznány podle ust. § 7 ve spojení s ust. § 12 odst. 4 advokátního tarifu za 6 úkonů á [částka], dále za 6 režijních paušálů á [částka], tedy celkem [částka], kdy tato částka za náklady za právní zastoupení byla navýšena o 21% DPH ve výši [částka] a vedle těchto nákladů za právní zastoupení byla přiznána žalobkyni b) částka [částka], kterou musela vynaložit za zaplacení za znalečné za znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jež byl podkladem pro podání žaloby v posuzované věci.

15. Dále žalovanému odvolací soud uložil povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích náklady státu ve výši [částka], jež sestávají z vyplaceného znalečného soudem prvního stupně ustanovenému znalci [celé jméno znalce] a za účast při jednání soudu dne [datum], kde stvrdil oba znalecké posudky, za což mu bylo přiznáno znalečné ve výši [částka], které mu bylo i následně soudem proplaceno, shodně jako znalečné za podání dvou znaleckých posudků.

16. Dále odvolací soud uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích soudní poplatek ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku z důvodu, že žalobkyně jsou podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích osvobozeny od placení soudních poplatků, a proto poplatková povinnost přešla podle tohoto zákona na žalovaného. Výše soudního poplatku činí podle sazebníku tohoto zákona (položky 1 bodu 1 písm. b)) [částka], přičemž při jeho ponížení o 15 % činí výše soudního poplatku [částka]. Všechny tyto náklady uložil odvolací soud zaplatit žalovanému ve lhůtě tří dnů podle § 160 odst. - 1 věty prvé před středníkem - o. s. ř., neboť neshledal důvody pro stanovení lhůty delší než zákonné, neboť žalovanému vznikla povinnost k úhradě částek přesahujících [částka] ve věci samé, které samo o sobě nedává prostor k úhradě ve splátkách, shodně tak jako náklady řízení, kdy žalovaný se dopustil trestné činnosti, která byla předmětem trestního řízení od května roku [rok], a již v tomto řízení již byl uplatněn nárok žalobkyň na náhradu nemajetkové újmy. Žalovaný dostal podmíněný trest odnětí svobody právě z důvodu, aby využil časový prostor k získání finančních prostředků svou pracovní činností k náhradě škody žalobkyň, takže žalovanému bylo poskytnuto časové období čtyř let k vytvoření dostatečné finanční rezervy a popř. případně i ke krytí tohoto nároku i formou půjčky atd. S ohledem na všechny tyto skutečnosti odvolací soud ponechal lhůtu jednoměsíční k plnění samotného nároku s příslušenstvím, tak jak stanovil soud prvního stupně a třídenní k úhradám nákladů státu a nákladů žalobkyň v řízení před soudem prvního stupně, které byly účelnými náklady a náklady, které vznikly v souvislosti právě s trestním jednáním a z důvodu trestního jednání žalovaného. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto odvolacím soudem podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy podle úspěchů žalobkyň v odvolacím řízení, kde měly plný procesní úspěch, a proto jim náleží plná náhrada nákladů jim vzniklých v tomto odvolacím řízení. Tyto náklady jsou tvořeny mimosmluvní odměnou advokáta podle § 9 odst. 4 písm. a), § 12 odst. 4 advokátního tarifu, za tři společné úkony právní služby (sepis odvolání, účast u odvolacího jednání, jež přesáhlo dvě hodiny), tj. pro obě žalobkyně 6x [částka] (při tarifní hodnotě [částka] a odměny ponížené o 20 %), tj. odměna ve výši [částka], k tomu 6 režijních paušálů á [částka], tj. celkem u žalobkyň za jejich právní zastoupení ve výši [částka], k této částce je nutno připočíst ještě cestovné jejich právního zástupce k odvolacímu jednání ve výši [částka] ([obec] – [obec] a zpět – 38 km á [částka]) a náhradu za promeškaný čas za dvě půlhodiny cestou k odvolacímu jednání a zpět ve výši [částka], to vše navýšené o 21% DPH, jíž je právní zástupce plátcem, tedy celkem [částka]. Tuto částku uložil odvolací soud zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta v [obec], podle § 149 odst. 1 o. s. ř. i ve shodné lhůtě jako při úhradě nákladů před soudem prvního stupně i ze shodných důvodů, které již byly vyloženy výše.