12 C 127/2019

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Martinem Masárem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení se sídlem adresa o nahrazení souhlasu s vydáním úschovy <b>I. Žalobce je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žalovanému ze soudní úschovy, a to pásové vyvážecí soupravy v. [číslo] červené barvy, včetně příslušenství: 2 ks kovových nájezdů a přepravky na přepravu klád, tedy udělit souhlas v tomto znění:</b> <b><i>„ Žalobce [celé jméno žalobce] jako příjemce v řízení o soudní úschově vedeného u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. [spisová značka] tímto souhlasí s vydáním soudní úschovy, tj. pásové vyvážecí soupravy v. [číslo] červené barvy, včetně příslušenství přihlašovateli žalovanému [celé jméno žalovaného]“.</b></i> <b>II. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému souhlasit s vydáním předmětu úschovy žalobci ze soudní úschovy, a to pásové vyvážecí soupravy v. [číslo] červené barvy, včetně příslušenství: 2 ks kovových nájezdů a přepravky na přepravu klád, tedy udělení souhlasu v tomto znění:</b> <b><i>„ Žalovaný [celé jméno žalovaného] v řízení o soudní úschově vedeného u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. [spisová značka] tímto souhlasí s vydáním soudní úschovy, tj. pásové vyvážecí soupravy v. [číslo] červené barvy, včetně příslušenství žalobci [celé jméno žalobce]“</b></i> <b><i>se zamítá.</b></i> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 46 880 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta: [titul] [jméno] [příjmení], [adresa].</b> Žalobce se žalobou ze dne 5. 8. 2019 domáhal nahrazení souhlasu žalovaného s vydáním výše ve výroku uvedeného předmětu úschovy - pásové vyvážecí soupravy v. [číslo] červené barvy, včetně příslušenství: 2 ks kovových nájezdů a přepravky (dále jen„ železného koně“) dle § 299 odst. 1 z.ř.s. V podané žalobě uváděl, že železný kůň byl žalobci odcizen v době ode dne 29. 1. 2014 do dne 30. 1. 2014. Odcizení předmětu úschovy bylo předmětem trestního řízení vedeného proti obviněné [příjmení] [příjmení], [datum narození] (dále jen„ obviněná“) pro přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 3 tr. z. Rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 24. 2. 2016, sp. zn. [spisová značka] byla obviněná odsouzena k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku s podmíněným odložením na zkušební dobu v trvání jednoho roku a současně jí byla uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu škody ve výši 58 000 Kč. Povinnost k náhradě škody nebyla do dnešního dne ze strany obviněné splněna. Žalobce po celou dobu železného koně aktivně hledal, přičemž teprve v lednu 2019 byl předmět úschovy nalezen na internetové inzerci [webová adresa]. Policejní orgán v reakci na oznámení žalobce ze dne 25. 1. 2019 zahájil úkony v trestním řízení pro podezření ze spáchání přečinu podílnictví z nedbalosti dle § 215 odst. 1 tr. z., kterého se měl dopustit doposud neznámý pachatel tím, že v blíže nezjištěné době od 29. 1. 2014 do 14. 12. 2018, na blíže nezjištěném místě na sebe převedl žalobci odcizeného železného koně v předběžné hodnotě 58 000 Kč. S ohledem na to žalovaný ve smyslu § 78 tr. ř. vydal železného koně policejnímu orgánu. Žalobce akcentoval, že železný kůň byl žalobci odňat v důsledku výše uvedeného trestného činu obviněné. To ovšem nevedlo k zániku vlastnického práva žalobce k předmětu úschovy, neboť obviněná nebyla osobou oprávněnou k převodu železného koně ve prospěch třetí osoby. Usnesením Policie ČR, KŘP Ústeckého kraje, Služba kriminální policie a vyšetřování, územní odbor [obec], 2. oddělení OK ze dne 15. 2. 2019, [číslo jednací] bylo rozhodnuto tak, že podle § 80 odst. 1 tr. ř. byl do úschovy shora nadepsaného soudu uložen železný kůň, kterého policejnímu orgánu vydal žalovaný, neboť dle policejního orgánu byla dána pochybnost o vlastnickém právu k uvedeným věcem, a osoby, které si na věci činí nárok byly upozorněny, aby jej uplatnili v řízení ve věcech občanskoprávních. Usnesením shora nadepsaného soudu ze dne 8. 4. 2019, č. j. 10 Sd 3/2019-26 bylo uloženo žalobci jako příjemci a žalovanému jako přihlašovateli, aby ve lhůtě 10 dnů sdělili, zda žádají vydání předmětu úschovy. Žalobce podáním ze dne 23. 4. 2019 požádal soud o vydání předmětu úschovy. Žalovaný svým podáním ze dne 17. 4. 2019 sdělil, že s vydáním předmětu úschovy žalobci nesouhlasí, a požádal, aby mu soud vydal předmět úschovy, neboť je vlastníkem předmětu úschovy. S ohledem na to, že ze strany žalovaného bylo udělení souhlasu s vydáním předmětu úschovy žalobci odepřeno, žalobci nezbývá než se u shora nadepsaného soudu domáhat jeho nahrazení ve smyslu ustanovení § 299 odst. 1 z.ř.s. Žalovaný také dne 12. 8. 2019 podal žalobu na nahrazení souhlasu žalobce s vydáním železného koně. Žalovaný také žádal v řízení [spisová značka] o vydání železného koně a žalobce s vydáním žalovanému nesouhlasil. Dále žalovaný poukazoval na to, že železného koně koupil od [celé jméno svědka] dne 14. 1. 2016 v dobré víře, že [celé jméno svědka] je jeho vlastníkem, a že se i žalovaný stává oprávněným vlastníkem železného koně. Žalovaný v dobré víře jako vlastník držel a užíval železného koně od 14. 1. 2016 do 1. 2. 2019, tedy déle než tři roky. Žalovaný se proto domnívá, že se stal vlastníkem železného koně vydržením podle § 1089 a § 1091 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen„ OZ“). Tyto dvě žaloby byly usnesením č. j. [spisová značka] pravomocně spojeny ke společnému projednání pod sp. zn. [spisová značka], od níž se také odvíjí označení účastníků – žalobce [celé jméno žalobce] a žalovaný [celé jméno žalovaného]. Podle § 299 odst. 1 z.ř.s. byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten, kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli. Podle § 991 OZ držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem. Podle § 992 odst. 1 OZ kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží. Podle § 993 OZ neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu. Podle § 1089 odst. 1 OZ drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Podle odst. 2 nepoctivost předchůdce nebrání poctivému nástupci, aby počal vydržení dnem, kdy nabyl držby. Podle § 1091 odst. 1 OZ k vydržení vlastnického práva k movité věci je potřebná nepřerušená držba trvající tři roky. Soud zjistil následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti. Z kupní smlouvy ze dne 14. 1. 2016, svědeckých výpovědí [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že dne 14. 1. 2016 se žalovaný jako kupující stal řádným, poctivým a pravým držitelem železného koně a to za cenu 125 000 Kč, která byla žalovaným uhrazena prodávajícímu [celé jméno svědka]. Železný kůň byl ve smlouvě označen jako„ Železný kůň, rok výroby 2009 – 2003, výrobní [číslo]“. Pokud žalobce zpochybňuje dobrou víru žalovaného při nabytí neurčitě specifikovaným předmětem smlouvy a rozporem v určení roku výroby, má soud za to, že označení je zcela obvyklé, dostatečné a určité – jednoznačně vymezuje předmět kupní smlouvy, a rozporné uvedení roku výroby bylo oběma stranami přiměřeně vysvětleno pochybnostmi vzniklými při prohlídce, kdy jednoznačný rok výroby nebylo možné ze štítků (i s ohledem na jejich cizojazyčnost, jak vyplývá z fotodokumentace) zjistit a žádné doklady k železnému koni nebyly k dispozici. Také dopsání části specifikace předmětu koupě ručním písmem zcela odpovídá zjištěné situaci, kdy smlouvu předem připravil kupující, který před přípravou smlouvy neměl možnost prohlídky železného koně, a teprve po jeho prohlídce byly rukou dopsány údaje o prodávajícím a kupujícím, o výrobním čísle a roku výroby. Stejně tak provedená oprava data podpisu smlouvy nikterak nezpochybňuje správnost data 14. 1. 2016, když i tato oprava byla zcela věrohodně vysvětlena tím, že byl použit vzor kupní smlouvy z internetu, kde bylo pouze opomenuto vymazání původního data z použitého vzoru. Datum také odpovídá předchozímu nabytí prodávajícím [celé jméno svědka] dne 20. 1. 2015 a jím potvrzenému dočasnému užívání. Ani nesprávnost v odkazu na zákon č. 40/1964 Sb., tedy již neplatný občanský zákoník nemůže mít za následek zpochybnění poctivé držby žalovaného, když použití zastaralého vzoru s odkazem na již neplatný zákon nemá pro posouzení poctivosti držby význam. Stejně tak uvedení kupní ceny v předpřipravené smlouvě bylo objasněno tím, že prodej byl inzerován za tuto cenu, při přípravě smlouvy byla cena žalovanému známa a neměl v úmyslu o ceně smlouvat, když pro železného koně jel ze [obec] až do [obec]. Vzhledem k investicím, které na železného koně dle jeho výpovědi vynaložil prodávající, se kupní cena nejeví nadhodnocená, ani nepřiměřená stavu železného koně. Vzhledem k tom, že se jednalo o již použitou movitou věc, kterou i prodávající [celé jméno svědka] nabyl již jako použitou, nezpochybňuje dobrou víru žalovaného ani absence dalších dokladů k železnému koni. Svědeckými výpověďmi [celé jméno svědka] a žalovaného bylo prokázáno také více než tříleté trvání poctivé držby žalovaného (včetně jeho užívání k práci), a to od 14. 1. 2016, kdy si železného koně odvezl z [obec] do 1. 2. 2019, kdy žalovaný dobrovolně železného koně vydal Policii (viz protokol o vydání věci z 1. 2. 2019). Ze žádosti žalovaného o vydání předmětu úschovy ze dne 17. 4. 2019 bylo zjištěno, že zastoupený žalovaný požádal o vydání železného koně v řízení u zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], přičemž je nespornou skutečností, že žalobce s vydáním věci žalovanému nesouhlasil. Nespornou skutečností je také to, že železný kůň je umístěn v soudní úschově na dvoře soudu. Na základě výše uvedeného tak má soud za prokázané, že žalovaný jako poctivý, pravý a řádný držitel držel a užíval železného koně po dobu více než 3 roky, a proto v souladu s § 1089 OZ vydržel vlastnické právo k železnému koni, čímž zaniklo vlastnické právo žalobce. Podle § 299 odst. 1 z.ř.s. je proto žaloba žalovaného důvodná a soud návrhu žalovaného v plném rozsahu vyhověl. Ze stejných důvodů také soud návrh žalobce zamítl. Podle § 161 odst. 3 o. s. ř. pravomocný rozsudek ukládající prohlášení vůle nahrazuje toto prohlášení. S ohledem na to, že provedenými důkazy byl zcela dostatečně a úplně zjištěn rozhodný skutkový stav, soud zamítl návrh na důkaz výslechem dalšího účastníka rozhodného prodeje železného koně, tedy na výslech [celé jméno svědka], pro nadbytečnost. Ostatními provedenými důkazy se soud v tomto odůvodnění pro nadbytečnost nezabývá, neboť pro rozhodnutí soudu nemají žádný význam. Je totiž zcela bez významu jakým způsobem se železný kůň dostal do držby [celé jméno svědka], a s ohledem na § 1089 odst. 2 OZ a uplynutí tří let poctivé držby žalovaného, i to zda [celé jméno svědka] byl či nebyl poctivým držitelem. Pro rozhodnutí nehraje žádnou roli ani to, zda byl železný kůň žalobci odcizen úmyslným trestným činem. Žalovaný nabyl vlastnické právo vydržením a právní úprava nabytí od neoprávněného podle § 1109 - § 1111 OZ se v tomto případě vůbec nepoužije (žalobce se mýlí, pokud argumentuje opakem), neboť se jedná o zcela odlišný institut nabytí vlastnictví mimo režim vydržení, či spíše nad jeho rámec, když k nabytí vlastnictví od neoprávněného podle ustanovení § 1109 - § 1111 OZ není potřeba uplynutí vydržecí doby. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. když žalovaný měl plný úspěch ve věci. Žalovanému proto soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení a postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ a. t.“) platné vždy k datu úkonu. Celková výše nákladů řízení je tvořena částkou 2 000 Kč za zaplacený soudní poplatek, 9 x 2 500 Kč á úkon (4,5 úkonů ve věci 9 C 229/2019 – převzetí, žaloba, odvolání, účast na jednání a doplnění a 6,5 úkonů ve věci 12 C 127/2019 – vyjádření k žalobě, návrh na spojení, doplnění vyjádření a 4x účast na jednání) za odměnu advokáta podle § 9 odst. 3 písm. b) ve spojení s § 7 bod 5. a. t., částkou 11 x 300 Kč za 11 paušálních částek náhrad (§ 13 odst. 3 a. t.), jízdným ve výši 2x 3 405 Kč (za cestu [obec] – [obec] a zpět 12. 5. 2020 a 13. 10. 2020, tj. 2x 584 km při spotřebě 6,3 l BA95 na 100 km a vyhláškové ceně paliva), jízdným ve výši 3 370 Kč (za cestu [obec] – [obec] a zpět 11. 5. 2021, tj. 584 km při spotřebě 6,3 l BA95 na 100 km a vyhláškové ceně paliva), náhradou za ztrátu času 3x 12x100 Kč za stejné tři cesty k jednání dle § 14 odst. 1 písm. a) a. t. Náhrada nákladů obou řízení tak činí celkem 46 880 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou žalovaní povinni zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobců. Pokud jde o návrh žalobce na aplikaci § 150 o.s.ř. a nepřiznání náhrady nákladů řízení úspěšnému žalovanému, neboť žalobce nemohl mít dostatečné informace o vydržení vlastnického práva žalovaným, když navíc žalobce byl obětí trestného činu, má soud za to, že nejpozději v žádosti o vydání železného koně žalovaný přikládal k důkazu kupní smlouvu o nabytí železného koně, a tedy již v dubnu 2019 (před zahájením soudních řízení) se žalobce mohl u zdejšího soudu seznámit s rozhodujícím důkazem o vlastnickém právu žalovaného. Stejně tak byl žalobci znám výsledek policejního šetření, tedy usnesení [číslo jednací] o odložení trestní věci podezření z podílnictví z 20. 5. 2019 s podrobným uvedením okolností nabytí železného koně žalovaným. Pokud se žalobce rozhodl bez jakýchkoli dalších rozhodných informací tyto skutečnosti zpochybňovat a zpochybňovat tak poctivou držbu žalovaného, měl na to nepochybně právo, a soud byl povinen jeho tvrzení přezkoumat, ale zároveň je s tímto právem neoddělitelně spojeno riziko, že v případě neúspěchu bude žalobce muset hradit náhradu nákladů řízení úspěšného žalovaného. Tohoto rizika si žalobce musel být od počátku řízení vědom, přičemž v řízení netvrdí žádné majetkové či sociální aspekty dopadu rozhodnutí o nákladech do poměrů účastníků. Nejedná se ani o případ, kdy žalobce nezavdal příčinu k tomuto soudnímu řízení, neboť se sám rozhodl nesouhlasit s vydáním železného koně žalovanému, a uplatňoval své nároky soudně. Navíc má žalobce pravomocně soudně přiznán nárok na náhradu škody, která mu trestným činem vznikla (tehdejší hodnoty koně), a pokud se rozhodl navíc domáhat ještě i vydání podstatně zhodnoceného železného koně, jeví se soudu spravedlivým, aby s ohledem na výsledek sporu uhradil úspěšnému žalovanému i náhradu nákladů řízení. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.