12 C 183/2020

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Martinem Masárem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 924 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba se v celém rozsahu zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobce se na žalovaném domáhal zaplacení částky 1 924 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 134 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že dne 5. 11. 2018 uzavřel žalobce jako pojistitel se žalovaným (jako pojistníkem) pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Smlouva byla uzavřena dnem zaplacení prvního pojistného na účet žalobce. Předmětem pojištění bylo vozidlo Škoda [registrační značka]. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 1 490 Kč s čtvrtletní splatností a počátek pojištění stanoven ke dni 5. 11. 2018. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne 5. 2. 2019, a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobce. Z důvodu neplacení pojistného tedy žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky a v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, resp. ustanovením § 2804 občanského zákoníku žalovaného upozornil na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení, když v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními stanovil k úhradě dlužného pojistného lhůtu ne kratší než 1 měsíc. Žalovaný v dané lhůtě i přes upozornění žalobce na možný zánik pojištění dlužné pojistné neuhradil, účinky ukončení pojistné smlouvy tak nastaly ke dni 17. 5. 2019. Za období od 5. 2. 2019 do 17. 5. 2019 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dle žalobních tvrzení dlužné pojistné částku ve výši 1 924 Kč. V doplnění žaloby žalobce opravil žalobu tak, že žalovaná částka sestává z dlužného pojistného ve výši 1 490 + 194 Kč a upomínacích poplatků ve výši 80 + 160 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Podle § 2758 odst. 1 OZ pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2758 odst. 2 OZ není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle § 2759 odst. 1 OZ neurčí-li se v nabídce, do kdy má být přijata, vyžaduje se její přijetí do jednoho měsíce ode dne doručení nabídky druhé straně; je-li však uzavření smlouvy podmíněno lékařskou prohlídkou, vyžaduje se přijetí nabídky do dvou měsíců. Nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce. Z předložené pojistné smlouvy [číslo] ze dne 5. 11. 2018 s povinnými informacemi pro klienta, Sazebníku poplatků a všeobecných pojistných podmínek bylo zjištěno, že žádný souhlas žalovaného s těmito listinami neobsahují (neobsahují ani podpis žalovaného ani z nich nevyplývá, že by žalovaný tyto listiny kdy viděl). Stejně tak není prokázáno ani tvrzení žalobce o tom, že právě žalovaný stvrdil prohlášení, dle kterého jsou součástí pojistné smlouvy příslušné pojistné podmínky a přehled poplatků. Stejně tak předložený doklad o platbě z 13. 11. 2018 neprokazuje, že žalovaný uhradil žalobci částku 1 490 Kč, když v předloženém dokladu o obratu je jako příkazce označena [jméno] [příjmení]. Pokud tedy pojistné uhradila osoba odlišná od pojistníka, nemohlo dle § 2759 OZ dojít k uzavření smlouvy, když navíc nic neprokazuje ani to, že žalovaný návrh smlouvy vůbec obdržel. Po skutkové stránce má soud za to, že předložené důkazy neprokazují uzavření jakéhokoli smluvního vztahu, v němž by vystupoval žalovaný. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy mezi žalobcem a žalovaným, a žaloba byla pro neunesení důkazního břemene zamítnuta. Ostatní provedené důkazy (další sdělení, upomínky a výzvy) soud pro nadbytečnost již nehodnotí, neboť se nevztahují k rozhodným skutkovým otázkám (neprokazují uzavření smlouvy), a na rozhodnutí soudu nemohou mít vliv. Žalobce omluvil svou neúčast na jednání a nežádal o odročení. Svou neúčastí na jednání žalobce zmařil poučovací povinnost soudu podle § 118a odst. 2 a 3 o.s.ř., když při jednání soud zjistil, že žalobce nenavrhl důkazy k prokázání svých tvrzení o podepsání smlouvy žalobcem a žalovaným a doručení akceptace smlouvy, a žalobce si zmařil také možnost být seznámen s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování (viz např. usnesení ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001). In obiter dictum soud uvádí, že poučení o neprokázání žalobních tvrzení nemohl soud žalobci poskytnout ani v rámci přípravného jednání, jež soud nenařídil, neboť s ohledem na to, že žalovaný nepřebíral soudní obsílky, se přípravné jednání ani reálně nemohlo konat, neboť náhradní doručení předvolání zákon vylučuje. Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008) potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o.s.ř., a není tedy možné poučovat žalobce o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, neboť žalovaný měl plný úspěch ve věci, avšak žádné náklady mu nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.