12 C 188/2025
č. j. 12 C 188/2025-37
V PLATNOSTICitované zákony (7)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 132 § 142 § 160
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 561
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 104
Plný text
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl soudcem Martinem Masárem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 36 946,38 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 999,97 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 16 999,97 Kč od 4. 3. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. V celé zbývající části se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 36 564,66 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 17 637,24 Kč od , datum, do zaplacení a smluvní pokutou 381,72 Kč za prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), a to prostřednictvím internetových stránek žalobkyně www., Anonymizováno, .cz. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému částku 17 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že úvěr splatí společně se smluvním úrokem ve výši 0,933 % denně z nesplacené jistiny. Žalovaný ničeho nesplatil. Žalobkyně dále žalovanému účtovala smluvní pokutu ve výši 381,72 Kč za prodlení se splácením. Žalobkyně se domáhá smluvního úroku ve výši 0,933 % denně z nesplacené jistiny v kapitalizované výši 18 927,42 Kč a dále poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 338,29 Kč a dalších smluvních poplatků.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného; vycházel přitom z obsahu spisu.
4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: z dokumentu označeného „smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ soud zjistil, že byla vyhotovena listina smlouvy datovaná , datum, , kde jako věřitel je označena žalobkyně a jako klient žalovaná, předmětem je úvěr do výše 40 200 Kč, se způsobem poskytnutí na bankovní účet žalované, jsou zde uvedeny podmínky poskytnutí úvěru (RPSN ve výši 1 751 %, úroková sazba pevná ve výši 1,016 % denně) další ujednání. Smlouva však není opatřena podpisem žalované, u jména žalované není ničeho uvedeno. Souhlas žalované se smlouvou nelze dovodit ani z poskytnutí identifikačních údajů žalované, ani z ostatních předložených důkazů, když nebylo ničím prokázáno ani to, že by se žalovaná mohla s textem smlouvy seznámit.
5. Z výpisů z běžného účtu žalovaného za , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud zjistil, že účet č. , č. účtu, náleží žalovanému a obdržel na něj od žalobkyně částku 17 000 Kč dne , datum, .
6. Z výzvy k úhradě ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky s okamžitou splatností.
7. Po skutkové stránce má soud z předložených důkazů za prokázané, že žalobkyně poukázala žalovanému na jeho bankovní účet v , Anonymizováno, , Anonymizováno, částku 17 000 Kč, žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil (břemeno tvrzení a důkazní neunesl žalovaný). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky výzvou ze dne , datum, .
8. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.
9. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
10. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.
11. Podle § 1841 o. z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.
12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. dospěl k následujícímu závěru:
15. Soud nemá za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena platná písemná smlouva (žalobkyně důkazní břemeno neunesla). Smlouva není opatřena žádným podpisem žalovaného. Nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal elektronicky nezaměnitelným způsobem smlouvu. Žalobkyně nedoložila, že by se žalovaný mohl seznámit právě s předloženým návrhem smlouvy a kvalifikovaným způsobem nebo alespoň prostým elektronickým podpisem smlouvu podepsal, že by učinil právní jednání, z něhož vyplývají důsledky spočívající v uzavření smlouvy. V daném případě tedy nebyla prokázána základní autentizační a identifikační funkce podpisu žalovaného, projevující se v uzavření smlouvy tvrzené žalobkyní.
16. Soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že smlouva byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena, a tedy nebylo možné žalobě vyhovět co do smluvních nároků. Vzhledem k tomu, že smlouva nebyla platně uzavřena, nebylo možné žalobkyni přiznat další žalované nároky vyplývající pouze ze smlouvy.
17. Svou neúčastí na jednání se žalobkyně zbavila dobrodiní soudu – poučovací povinnosti podle § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř., žalobkyně si zmařila také možnost být seznámena s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování. Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle § 114c o. s. ř., a není tedy možné poučovat žalobkyni o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok.
18. Pokud jde o jistinu samotnou, z provedených důkazů vyplývá, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 17 000 Kč, avšak požadovala na jistině přiznání pouze částky 16 999,97 Kč. Soud proto po právním posouzení dospěl k závěru, že se žalovaný ve výši 16 999,97 Kč na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, a proto v souladu s § 2991 odst. 1, 2 o. z. má soud za to, že plnění žalobkyně z neuzavřené smlouvy je bezdůvodným obohacením žalovaného, a žalovaný je povinen toto obohacení žalobkyni vydat. Žalovaný nezaplatil žalovanou částku do požadované lhůty, a úrok z prodlení byl proto přiznán podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku), a to konkrétně ode dne , datum, , kdy byl žalovaný již v prodlení.
19. Zbývající žalobní nároky dle výroku II. soud zamítl z důvodu neprokázání uzavření smlouvy.
20. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k cca polovičnímu úspěchu rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
21. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.