12 C 191/2013

Plný text

: Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Martinem Masárem ve věci žalobce údaje o účastníkovi správce konkurzní podstaty údaje o účastníkovi : údaje o zástupci , o žalobě o nahrazení rozhodnutí ministerstva zemědělství č. j. 191792/2012-MZE-13312 <b>I. Žaloba o nahrazení rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Ústředního pozemkového úřadu, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] a rozhodnutí ministra zemědělství ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] tak, že na pozemky parc. [číslo] v k. ú. [obec], zapsané v katastru nemovitostí se nevztahuje režim zákona o půdě č. 229/1991 Sb. se zamítá.</b> <b>II. Na pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec], zapsaný v katastru nemovitostí ve vlastnictví České republiky se režim zákona o půdě č. 229/1991 Sb. nevztahu je.</b> <b>III. Tímto rozsudkem se ohledně pozemku parc. [číslo] nahrazuje rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Ústředního pozemkového úřadu, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] a rozhodnutí ministra zemědělství ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací].</b> <b>IV. Žalobce je povinen zaplatit účastníkovi na náhradě nákladů řízení částku 10 731 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>V. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích na náhradě nákladů placených státem částku 700,20 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>VI. Účastník je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích na náhradě nákladů placených státem částku 140 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobce se jako správce konkurzní podstaty úpadce [anonymizováno] pro [anonymizováno] [obec], státní [anonymizována dvě slova] likvidaci, [IČO] (dále jen„ úpadce“) domáhá žalobou ze dne [datum] podle části páté o.s.ř. ochrany svého práva hospodaření k pozemkům parc. [číslo] v k. ú. [obec], zapsaným v katastru nemovitostí (dále jen„ předmětné pozemky“) vyplývajícího ze soukromoprávního vztahu bývalého státního podniku úpadce a České republiky, která je vlastníkem předmětných pozemků. Na základě žádosti Pozemkového fondu České republiky (dnes: Státního pozemkového úřadu), sídlem [adresa], o vydání rozhodnutí v pochybnostech dle ustanovení § 17 odst. 6 (dnes 5) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o půdě"), o tom, zda se na předmětné pozemky vztahuje zákon o půdě z důvodu jeho příslušnosti k zemědělskému půdnímu fondu (dále jen„ ZPF“), zahájilo Ministerstvo zemědělství - [ulice] pozemkový úřad, správní řízení. Dne [datum] bylo žalobci doručeno rozhodnutí Ministerstva zemědělství, sekce [ulice] pozemkový úřad, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], kterým bylo rozhodnuto tak, že na předmětné pozemky se vztahuje režim zákona o půdě. Proti rozhodnutí ministerstva zemědělství byl žalobcem podán rozklad k ministru zemědělství, o kterém bylo rozhodnutím ministra zemědělství ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], rozhodnuto tak, že rozklad se zamítá a rozhodnutí se potvrzuje. Toto rozhodnutí bylo žalobci doručeno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne [datum]. Touto žalobou se žalobce domáhá úplného projednání celého sporu vedeného správním orgánem, jehož výsledkem byla výše uvedená rozhodnutí, před soudem, protože má za to a tvrdí, že těmito rozhodnutími byl dotčen a poškozen na svých právech, a to tak, že jimi byl zbaven oprávnění hospodařit s předmětným pozemkem, a to přímo, bez nutnosti dalšího následného rozhodnutí. Žalobce tvrdí, že výše uvedená rozhodnutí jsou v rozporu se zákonem o půdě, protože předmětné pozemky ke dni [datum] netvořily ZPF, ani do něj nenáležely, a to z důvodu, že u předmětných pozemků nebyl ke dni [datum] naplněn materiální (faktický, věcný) znak - nepostradatelnost pro zemědělskou výrobu z důvodu určité funkce ve smyslu § 1 odst. 2 zákona o ochraně ZPF č. 53/1966 Sb. ve znění platném k [datum] (dále jen„ zákon o ochraně ZPF“). Žalobce je na základě výše uvedených rozhodnutí a jím předcházejícího správního řízení přesvědčen, že předmětné pozemky nebyly pro zemědělskou výrobu nepostradatelné, když správní orgán při svém rozhodování nezjistil opak. Na základě shora uvedeného tak žalobce shrnuje, že předmětné pozemky nebyly ke dni [datum] nepostradatelné pro zemědělskou výrobu z důvodu své určité funkce, a proto nebyly součástí ZPF ve smyslu § 1 odst. 2 zákona o ochraně ZPF a zákon o půdě se na ně nevztahoval. Osobou oprávněnou s předmětnými pozemky hospodařit je tak žalobce, který byl výše uvedenými rozhodnutími dotčen a poškozen na svém právu hospodařit s předmětnými pozemky. Žalobce k výše uvedenému dále tvrdí, že výše uvedená rozhodnutí byla vydána v rozporu s ustanovením § 1 odst. 1 a 2 zákona o ochraně ZPF i z toho důvodu, že správní orgán řádně nezkoumal a nezjistil naplnění materiálního znaku příslušnosti předmětných pozemků k ZPF ve smyslu předmětného ustanovení - nepostradatelnosti pro zemědělskou výrobu z důvodu své určité funkce, a to ke dni [datum], ač jeho naplnění žalobce sporoval a sporuje. Pouhé tvrzení o příslušnosti předmětných pozemků k ZPF, aniž by je však správní orgán založil na relevantních podkladech a důkazech, není a nemůže být považováno za nezpochybnitelné prokázání této skutečnosti. Správní orgán je povinen uvést, z jakých podkladů při rozhodování vycházel a jaké důkazy provedl a tyto řádně zhodnotit. Správní orgán rovněž musí popsat, jakým způsobem se vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Tyto podmínky však nebyly v případě výše uvedených rozhodnutí ani zčásti splněny. Náprava ohledně zjištění stavu předmětných pozemků k [datum] nebyla zjednána ani v rámci rozkladového řízení, kdy se rozhodnutí ministra, co se týká nedostatečného prokázání a dokazování ohledně příslušnosti předmětných pozemků k ZPF v předchozím řízení přes opa-kované námitky a návrhy žalobce zcela nedůvodně pouze omezilo na konstatování, že požadavek na prokázání materiálního znaku příslušnosti pozemků do ZPF byl splněn či že nepřichází v úvahu proto, že pozemky nebyly ani neměly být obhospodařovány, avšak byly nepostradatelné pro zemědělskou výrobu. Žádný konkrétní důkaz o tom, že předmětné pozemky byly skutečně ke dni [datum] nepostradatelné pro zemědělskou výrobu, ale zajištěn nebyl. Napadená výše uvedená rozhodnutí se řádně nezabývají tím, jaký byl k rozhodnému dni [datum] faktický stav užívání (funkce, účel) předmětných pozemků, správní orgán v jejich odůvodnění neuvedl, z jakých důkazů je k tomuto dni dovozována nepostradatelnost předmětných pozemků pro zemědělskou výrobu, jaké jsou rozhodné podklady pro vydání výroku o příslušnosti předmětných pozemků k ZPF a tedy o podřízení režimu zákona o půdě, resp. které podklady vedly k takovému výslednému rozhodnutí, a pominul návrhy a námitky žalobce. Žalobce v průběhu řízení dále namítal, že některé pozemky k rozhodnému datu nesplňovaly ani formální znak příslušnosti k ZPF, když byly evidovány jako ostatní plocha – ostatní komunikace. Účastník setrval na stanovisku správnosti odůvodnění výše uvedených rozhodnutí s tím, že předmětné pozemky byly k datu [datum] nepostradatelné pro zemědělskou výrobu a náležely tak do ZPF ve smyslu § 1 odst. 1 písm. a) a § 1 odst. 2 a 3 zákona o ochraně ZPF. Dále účastník uváděl, že z provedených důkazů bylo zjištěno, že předmětné pozemky byly buď rozorány a zemědělsky obhospodařovány nebo byly jako remízek a polní cesty nepostradatelné pro zemědělskou výrobu. U pozemků, které nebyly obhospodařovány, nepřichází dle názoru účastníka materiální znak příslušnosti k ZPF do úvahy. Účastník z výše uvedených důvodů navrhoval zamítnutí žaloby. Po právní moci výroků II., III. a IV. rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zůstala předmětem tohoto řízení pouze část rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Ústředního pozemkového úřadu, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] a část rozhodnutí ministra zemědělství ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a to pouze týkající se pozemků parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Podle § 22 odst. 1 zákona o půdě č. 229/1991 Sb. ve znění k datu [datum] dnem účinnosti tohoto zákona zanikají tato práva k majetku uvedenému v § 1 odst. 1: a) právo družstevního užívání ke sdruženým pozemkům vlastníků, kteří nejsou členy zemědělského družstva, b) právo užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, c) právo užívání k zajištění lesní výroby a ostatních funkcí lesa, d) právo bezplatného užívání rybníků, e) právo trvalého užívání nemovitosti ve vlastnictví státu, f) právo hospodaření k nemovitostem ve vlastnictví státu. Podle § 1 odst. 1 písm. a) zákona o půdě č. 229/1991 Sb. ve znění k datu [datum] tento zákon se vztahuje na půdu, která tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží, a v rozsahu stanoveném tímto zákonem i na půdu, která tvoří lesní půdní fond, (dále jen "půda"). Podle § 1 odst. 2 zákona o ochraně ZPF č. 53/1966 Sb. ve znění platném k [datum] zemědělským půdním fondem je zemědělská půda obhospodařovaná (orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny) a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není. Podle § 1 odst. 3 zákona o ochraně ZPF č. 53/1966 Sb. ve znění platném k [datum] do zemědělského půdního fondu náležejí též pozemky, které sice neslouží bezprostředně zemědělské výrobě, avšak jsou pro ni nepostradatelným pro polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, vodní nádrže a rybníky, potřebné pro zemědělskou výrobu, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, ochranné terasy proti erozi apod. Mezi účastníky je nesporné, že žalobce (úpadce) jakožto státní podnik měl k předmětným pozemkům před rozhodným dnem [datum] právo hospodaření. Předmětem sporu s dopadem na toto právo hospodaření žalobce je otázka, zda na předmětné pozemky dopadá režim zákona o půdě, a právo žalobce ze zákona zaniká (resp. se transformuje na nájem), nebo zda režim zákona o půdě na předmětné pozemky nedopadá a právo hospodaření žalobce trvalo i po datu [datum]. Ohledně pozemku parc. [číslo] o výměře 7 m2 bylo provedenými důkazy zjištěno, že podle evidence z katastrálního operátu je předmětný pozemek evidován v katastru nemovitostí jako orná půda, když v roce 1991 byl evidován jako ostatní plocha pod [parcelní číslo] PK, a dříve dle EN jako část role. Jak vyplývá z ortofotomap, je předmětný pozemek zcela malinkatý a zarostlý a nachází se na okraji remízku. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že pozemek, který byl dříve cestou, byl v roce 1991 pravděpodobně součástí zemědělského areálu, na němž od 80. let hospodařil p. [příjmení], který v předmětném areálu zakládal sady (višňové, broskvové). Dříve byl pozemek úzkou nezpevněnou úvozovou cestou, která dlouho před rokem 1991 byla slepá a nikam nevedla. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že předmětný pozemek byl k rozhodnému datu součástí zemědělsky obhospodařovaného areálu (nejspíše pod oplocením) a jako takový sloužil zemědělské prvovýrobě. V řízení bylo shodně s napadeným správním rozhodnutím zjištěno, že předmětný pozemek byl nepostradatelný pro zemědělskou výrobu, a splňoval podmínky podle § 1 odst. 3 zákona o ochraně ZPF. Ohledně pozemku parc. [číslo] o výměře 14 m2 bylo provedenými důkazy zjištěno, že podle evidence z katastrálního operátu je předmětný pozemek evidován v katastru nemovitostí jako orná půda, když v roce 1991 byl evidován jako ostatní plocha pod [parcelní číslo] PK, a dříve dle EN jako část role. Jak vyplývá z ortofotomap, je předmětný pozemek zcela malinkatý a nachází se na pomezí větší zatravněné plochy a lesa. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že pozemek, který byl dříve cestou, byl v roce 1991 pravděpodobně součástí zemědělského areálu, na němž od 80. let hospodařil p. [příjmení], který v předmětném areálu zakládal sady (višňové, broskvové). Dříve byl pozemek starší cestou, která dlouho před rokem 1991 byla zlikvidována a nepoužívána. Pozemek se stal součástí areálu ovocných sadů a polí obhospodařovaných v rozhodné době p. [příjmení]. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že předmětný pozemek byl k rozhodnému datu součástí zemědělsky obhospodařovaného areálu a jako takový sloužil zemědělské prvovýrobě. V řízení bylo shodně s napadeným správním rozhodnutím zjištěno, že předmětný pozemek byl nepostradatelný pro zemědělskou výrobu, a splňoval podmínky podle § 1 odst. 2 zákona o ochraně ZPF. Ohledně pozemku parc. [číslo] o výměře 779 m2 bylo provedenými důkazy zjištěno, že podle evidence z katastrálního operátu je předmětný pozemek evidován v katastru nemovitostí jako orná půda, když v roce 1991 byl evidován jako ostatní plocha pod [parcelní číslo] PK, a dříve dle EN jako část role. Jak vyplývá z ortofotomap, je předmětný pozemek velmi úzký a dlouhý ve tvaru hokejky a prochází mezi sadem a loukou. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že pozemek, který byl dříve cestou, už k rozhodnému datu cestou nebyl, táhl se mezi broskvovým a višňovým sadem, a byl součástí zemědělského areálu, v němž hospodařil od 80. let p. [příjmení]. V areálu se hospodařilo až do roku 1995. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že předmětný pozemek byl k rozhodnému datu součástí zemědělsky obhospodařovaného areálu a jako takový sloužil zemědělské prvovýrobě. V řízení bylo shodně s napadeným správním rozhodnutím zjištěno, že předmětný pozemek byl nepostradatelný pro zemědělskou výrobu, a splňoval podmínky podle § 1 odst. 2 zákona o ochraně ZPF. Další navržené důkazy k pozemkům parc. [číslo] nebylo možné buď vůbec provést, nebo z nich cokoli zjistit: -) výslechy Města Roudnice nad Labem, Obce Krabčice – vyslýchat je možné pouze fyzické osoby, výslech města ani obce není reálně možný, a proto byly tyto návrhy zamítnuty -) výslech [příjmení] [jméno] [příjmení] – žalobce vzal tento důkazní návrh zpět s tím, že je nepravděpodobné, že by o věci svědkyně cokoli věděla, soud proto návrh na výslech zamítl -) výslech manželů [příjmení], kteří při svém výslechu uvedli, že na pozemky nechodili a stav pozemků k rozhodnému datu jim není vůbec znám – doplňující výslech uložený odvolacím soudem již nebylo možné provést pro zdravotní indispozici svědků (č.l. 404-410 spisu) -) výslech [jméno] [příjmení] – žalobce vzal tento důkazní návrh zpět s tím, že je nepravděpodobné, že by o věci cokoli věděl, neboť pozemek v okolí nabyl až v r. 2007, soud proto návrh na výslech zamítl -) výslech manželů [příjmení] – manželům nebylo o pozemcích před rokem 2004 nic známo -) výslech [celé jméno svědka] – dle sdělení příbuzných zemřel rok před tím, než byl jeho výslech navržen – soud návrh zamítl -) výslech [celé jméno svědkyně] – svědkyně nebyla schopna výslechu pro závažné onemocnění srdce, výrazně omezenou schopnost pohybu a z hlediska zdravotního stavu nežádoucí psychickou zátěž, kterou výslech představuje – soud návrh s ohledem na věk a zdravotní stav svědkyně zamítl -) výslech [celé jméno svědka] – svědek ani nevěděl, že předmětný pozemek spoluvlastní, a nic o něm nevěděl -) výslech [celé jméno svědkyně] a [jméno] [celé jméno svědka] – byť byli svědkové opětovně slyšeni k pozemkům, bylo zcela zjevné, že svědkové se k rozhodnému dni nedokázali k pozemkům vyjádřit -) výslech [celé jméno svědka] – dle informačního systému soudu zemřel rok před tím, než byl jeho výslech navržen – soud návrh zamítl -) výslech svědků [příjmení], [příjmení] a [příjmení] soud nemohl provést, neboť svědkové zemřeli před zahájením tohoto soudního řízení Ohledně pozemku parc. [číslo] o výměře 492 m2 (dříve 506 m2) bylo provedenými důkazy zjištěno, že podle evidence z katastrálního operátu je předmětný pozemek evidován v katastru nemovitostí jako ostatní plocha – ostatní komunikace, a to shodně jako v roce 1991. Jak vyplývá z ortofotomap, je předmětný pozemek velmi úzký a dlouhý a nachází se mezi loukou a zahrádkami. Z výslechu svědků manželů [příjmení] a [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že o stavu pozemku v roce 1991 nic neví, ale od poloviny 90. let je pozemek určitě až dodnes přístupovou cestou k jejich zahrádkám. Z výslechu [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že pozemek byl i před rozhodným datem polní cestou, která vedla až do [obec], ale později byla zahrazena. Pozemek, který je stále cestou, přiléhá těsně k pozemkům zahrádek. Z výslechu [jméno] [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že pozemek byl i před rozhodným datem polní cestou, která vedla až do [obec], ale později byla zahrazena. Pozemek, který je stále cestou, přiléhá těsně k pozemkům zahrádek. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že pozemek byl k rozhodnému datu cestou, která nebyla zpevněná a sloužila jako přístupová pro zahrádkáře, kteří mají pozemky východně od tohoto pozemku. Severně se tato cesta napojovala na parc. [číslo] dále na asfaltovou silnici na Kalešov. Dále bylo zjištěno, že že cesta je příliš úzká (cca 2,5 m, do 3 metrů), že vede těsně kolem plotů zahrádek a větší technika se tam nevejde, a že i na poli přiléhajícím k pozemku ze západu hospodařil v té době p. [příjmení]. Přístupové cesty pro zemědělskou techniku vedly přes sady, kde si je p. [příjmení] vybudoval, a nebyla potřeba přístupu přes tento pozemek. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že předmětný pozemek nemohl být k rozhodnému datu zemědělsky obhospodařován a nesloužil zemědělské prvovýrobě. V řízení bylo zjištěno, že předmětný pozemek byl cestou, nebyl zemědělskou půdou ani nebyl nepostradatelný pro zemědělskou výrobu, a nesplňoval podmínky podle § 1 odst. 2 ani odst. 3 zákona o ochraně ZPF. Další navržené důkazy k pozemku nebylo možné buď vůbec provést, nebo z nich cokoli zjistit: -) výslech manželů [příjmení], kteří při svém výslechu uvedli, že na pozemky nechodili a stav pozemků k rozhodnému datu jim není vůbec znám; doplňující výslech uložený odvolacím soudem již nebylo možné provést pro zdravotní indispozici svědků (č.l. 404-410 spisu) -) výslech [celé jméno svědka] – dle sdělení příbuzných zemřel rok před tím, než byl jeho výslech navržen – soud návrh zamítl -) výslech [celé jméno svědkyně] – svědkyně nebyla schopna výslechu pro závažné onemocnění srdce, výrazně omezenou schopnost pohybu a z hlediska zdravotního stavu nežádoucí zátěž, kterou výslech představuje – soud návrh s ohledem na zdravotní stav svědkyně zamítl -) výslech [celé jméno svědka] – svědek ani nevěděl, že předmětný pozemek spoluvlastní, a nic o něm nevěděl -) výslech [celé jméno svědka] – dle informačního systému soudu zemřel rok před tím, než byl jeho výslech navržen – soud návrh zamítl -) výslech svědků [příjmení], [příjmení] a [příjmení] soud nemohl provést, neboť svědkové zemřeli před zahájením tohoto soudního řízení Ostatní provedené důkazy (ze správního spisu – podrobněji rozepsané v protokolech o jednání soudu a nezmíněné v tomto odůvodnění) nemají pro rozhodnutí soudu žádný podstatný význam, neboť buď nepřinášejí žádná zjištění (jako např. sdělení obce) nebo se netý-kají rozhodného období ani sporných otázek, a soud se jimi v odůvodnění proto již opakovaně nezabývá. Ohledně situace po rozhodném datu, která sama o sobě také nemá pro rozhodnutí valný význam, lze odkázat na založené a k důkazu provedené ortofotomapy. V tomto odůvodnění se soud nezabývá ani listinami vztahujícími se k jednotlivým pozemkům z historického hlediska, které se nikterak netýkají rozhodného dne [datum], neboť pro rozhodnutí jsou bez významu, když stav pozemků (ještě k tomu pouze formální) v období desítky let před rozhodným dnem, nemůže mít na rozhodnutí žádný vliv. Ohledně skutkových zjištění k době předcházející rozhodnému datu [datum] lze zcela odkázat na odůvodnění napadeného prvostupňového správního rozhodnutí. Ani posouzení ve vzájemné souvislosti situace před rozhodným datem se situací pozdější, vyplývající z ortofotomap, bohužel nic nevypovídá o situaci k rozhodnému datu pro značný časový odstup před i po tomto datu (minimálně několika let). Pokud jde o další důkazy navržené žalobcem, soud zamítl provedení důkazu fotografiemi a videozáznamem předmětných pozemků, které měl žalobce zajistit, neboť předmětné fotografie a videozáznam, které měly být pořízeny s odstupem více než 25 let od rozhodného okamžiku, nemohou mít žádnou vypovídací hodnotu o stavu pozemků v roce 1991, a jejich provedení se jeví nadbytečné s ohledem na dostatečné zobrazení sporných pozemků na ortofotomapách, které byly provedeny k důkazu. Místní šetření soud zamítl ze stejného důvodu, tedy protože nelze při místním šetření prováděným s odstupem více než 25 let zjišťovat skutkový stav v roce 1991, a také pro nadbytečnost, neboť dostatečně přehledný obrázek o pozemcích je poskytován k důkazu provedenými ortofotomapami. Dále soud zamítl důkaz znaleckým posudkem z oboru zemědělství k posouzení otázky nepostradatelnosti pozemků pro zemědělskou činnost, neboť tato otázka není otázkou skutkovou, ale právní, kterou musí zhodnotit soud sám, a nemůže své rozhodování přenášet na znalce. K posouzení otázky nepostradatelnosti pozemků pro zemědělskou činnost neexistují žádné technické či jiné normy, s jejichž aplikací by soudu mohl pomoci znalec, nejedná se o odbornou otázku, ale o posouzení smyslu zákona, které náleží do kompetence soudu. Stejně tak soud zamítl důkaz geodetickým zaměřením pozemků, neboť umístění pozemků bylo nesporné a odpověď na otázku, zda-li se nachází o pár decimetrů vlevo či vpravo nehrálo žádnou roli. Z tohoto důvodu se jevilo soudu nadbytečným, a pro rozhodnutí nepodstatným přesnější zaměření pozemků než příslušnou ortofotomapou, která je pro posouzení umístění pozemků dle názoru soudu dostatečně přesná. Ani skutečnost, že pozemky byly v evidenci nemovitostí chybně evidovány nemůže dle názoru soudu nikterak převážit skutečnost, že pozemky byly reálně něčím jiným (např. zemědělsky obhospodařovaným sadem). S ohledem na výše uvedený zjištěný skutkový stav a jeho právní posouzení soud žalobu zamítl ohledně pozemků parc. [číslo] u nichž bylo prokázáno, že tyto pozemky patřily do ZPF, a naopak žalobě vyhověl ohledně pozemku parc. [číslo] u něhož bylo prokázáno, že předmětný pozemek byl cestou, nebyl zemědělskou půdou ani nebyl nepostradatelný pro zemědělskou výrobu, a nesplňoval podmínky podle § 1 odst. 2 ani odst. 3 zákona o ochraně ZPF. Pokud jde o právní posouzení podle § 30 zákona o půdě č. 229/1991 Sb. ve znění k datu [datum], má okresní soud za to, že v tomto řízení nelze postupovat podle tohoto ustanovení, neboť toto řízení není postupem podle části druhé zákona o půdě č. 229/1991 Sb. ve znění k datu [datum] (netýká se restitucí), ale je výlučně postupem až podle části třetí a čtvrté tohoto zákona (§§ 17 a násl. zákona). Navíc by soud mohl podle § 30 zákona o půdě č. 229/1991 Sb. ve znění k datu [datum] postupovat pouze v případě, kdyby účastníci tvrdili konkrétní datum odnětí (změny) vlastnického práva každého předmětného pozemku, účastníci však žádné takové konkrétní datum u žádného pozemku ani netvrdili, ani žádné konkrétní datum nebylo provedeným dokazováním u jednotlivých pozemků zjištěno. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř. Účastník měl ve věci převážný úspěch (10 pozemků z 12, tj. 91,67 %) a soud účastníku proto přiznal vůči žalobci poměrnou část (66,66 %) náhrady účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše nákladů řízení je tvořena paušální náhradou hotových výdajů za jedenáct úkonů a jízdným k pěti jednáním soudu. Paušální náhrada hotových výdajů činí za vyjádření k žalobě, 12x přípravu na jednání, 12x účast na jednání a závěrečné vyjádření, tedy 26x 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 3 ve spojení s § 11 odst. 1 vyhlášky 177/1996 Sb. a § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. platné vždy k datu úkonu. Náhrada jízdného činí 8 297,50 Kč za 11 cest z [obec] do [obec] a zpět (140 km, spotřeba NM 5,3 (resp. 6,2) l [číslo] km, se sazbou náhrady dle příslušné vyhlášky) a 1x cestu z [obec] do [obec] n/L a zpět (182 km, spotřeba 5,3 (resp. 6,2) l [číslo] km, se sazbou náhrady dle příslušné vyhlášky). Celková výše nákladů řízení činí celkem 16 097,50 Kč a poměrná část dle úspěchu ve věci činí 10 731 Kč. Pokud jde o lhůtu k plnění, ta byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Vzhledem ke státem vyplacenému svědečnému ve výši 840,20 Kč, soud tuto částku podle úspěchu ve věci (poměrem 10:2) rozdělil mezi účastníky, a uložil jim povinnost k úhradě této částky výroky V. a VI., když účastníky nebyly tvrzeny žádné důvody pro osvobození některého účastníka řízení od soudních poplatků dle § 138 o.s.ř.