12 C 213/2023

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl soudcem Martinem Masárem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený obecnou zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně bytem Adresa zmočněnkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zvýšení výživného pro zletilé dítě

I. Výživné pro žalobce stanovené žalovanému rozsudkem Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, se od 7. 2. 2021 do 31. 8. 2022 zvyšuje na částku 5 000 Kč měsíčně a počínaje dnem 1. 9. 2022 se zvyšuje na částku 8 000 Kč měsíčně splatnou vždy do 15. dne běžného měsíce.

II. Nedoplatek na výživném za období od 7. 2. 2021 do 30. 11. 2025 ve výši 233 000 Kč je žalovaný povinen uhradit v pravidelných splátkách ve výši 4 000 Kč měsíčně spolu s běžným výživným počínaje prvním celým kalendářním měsícem po právní moci tohoto rozsudku.

III. Tímto se mění rozsudek Okresního soudu v , Anonymizováno, č. j. , spisová značka, ve znění rozsudků Okresního soudu v , Anonymizováno, č. j. , spisová značka, a č. j. , spisová značka, .

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svým návrhem ze dne 26. 6. 2023 domáhá zvýšení výživného, které je povinen podle rozsudku Okresního soudu v , Anonymizováno, č. j. , spisová značka, hradit žalovaný (jeho otec) ve výši 3 000 Kč měsíčně, a to na částku 5 000 Kč měsíčně od 7. 2. 2021 a na částku 8 000 Kč měsíčně od 1. 9. 2022. Žalobce uvádí, že důvod pro zvýšení spatřuje v tom, že v době předchozího rozhodnutí o výživném studoval 9. třídu ZŠ, v září 2018 nastoupil na gymnázium, dnem 7. 2. 2021 dosáhl plnoletosti a od podzimu 2023 studuje vysokou školu VŠCHT v , Anonymizováno, . Dále žalobce poukazuje na uplynutí více než 5 let od poslední úpravy výživného, vypočítává své životní náklady na oblečení a boty, drogerii, dojíždění do školy, lékařské posudky, autoškolu, maturitní ples, učebnice, příspěvky škole, vybavení do školy, zubaře, náklady na koupi a provoz auta, brýle, počítač a jeho příslušenství a vylíčil své poměry a náklady na studium na vysoké škole (vybavení do školy, kolejné, jídlo, dojíždění do Prahy a MHD, mobil, vybavení pokoje a do kuchyně, oblek, dálniční známku, …) s tím, že otec nad rámec výživného neposkytuje žalobci ničeho.

2. Žalovaný se v průběhu řízení k věci samé nijak nevyjádřil, zásilky od soudu nepřebíral, zůstal nekontaktní. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Podle 163 o.s.ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

4. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen obč. zák.) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 obč. zák. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 odst. 1 obč. zák. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 915 odst. 1 obč. zák. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Podle § 922 odst. 1 obč. zák. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

5. Podle § 916 o. z., neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu.

6. Podle rozsudku Okresního soudu v , Anonymizováno, č. j. , spisová značka, ze dne 20. 3. 2018 bylo výživné žalovanému stanoveno z tzv. potenciality příjmů, kdy průměrný čistý měsíční příjem otce před rozvázáním pracovního poměru činil cca 18 000 Kč měsíčně i se zohledněním cestovních náhrad, které žalovaný dostával. Nic o osobních a majetkových poměrech otce se již tehdy nepodařilo zjistit.

7. Z předložených potvrzení o studiu žalobce (č. l. 12, 78 a 110) bylo zjištěno, že se žalobce od 7. 2. 2021 do současné doby soustavně připravuje na budoucí povolání studiem dříve gymnázia, nyní Vysoké školy chemicko-technologické v , Anonymizováno, v oboru Biochemie a biotechnologie.

8. Z potvrzení o příjmech matky žalobce bylo zjištěno, že dosahovala výdělku cca 27 500 Kč (v roce 2021), cca 24 500 Kč (v roce 2022), cca 23 900 Kč (v roce 2023). Z potvrzení o příjmech přítele matky žalobce žijícího ve společné domácnosti bylo zjištěno, že dosahoval výdělku cca 21 400 Kč (v roce 2021), cca 22 400 Kč (v roce 2022), cca 24 000 Kč (v roce 2023).

9. Z potvrzení o příjmech žalovaného v dubnu 2003 bylo zjištěno, že vydělával 6 480 Kč. Z rozsudku Okresního soudu v , Anonymizováno, č. j. , spisová značka, bylo zjištěno, že žalobce byl od dubna do srpna 2003 nezaměstnaný, pobíral pouze hmotné zabezpečení cca 3 268 Kč měsíčně od 2. 6. 203 do 27. 8. 2003. Od září do listopadu 2003 byl zaměstnán, ovšem zaměstnavatel mu mzdu nevyplatil. Od ledna do srpna 2004 měl brigádní příjem cca 10 000 Kč měsíčně, a poté byl nezaměstnaný bez příjmu, a pro neplacení výživného byl pravomocně odsouzen.

10. Z protokolu o výslechu žalovaného ze dne 10. 2. 2011 bylo zjištěno, že od června 2009 do 5. 10. 2009 byl veden v evidenci úřadu práce, kde jsem pobíral hmotné zabezpečení ve výši cca 5 000 Kč měsíčně, a od 5. 10. 2009 do ledna 2010 byl zaměstnán u firmy , právnická osoba, jako řidič s průměrným měsíčním výdělkem včetně diet 28 000 Kč. Od února 2010 byl zaměstnán u firmy , Anonymizováno, , , adresa, jako řidič, kde pracoval jeden měsíc a jeho výdělek činil 15 000 Kč. Od 15. 3. do 31. 5. 2010 byl zaměstnán jako řidič nákladních automobilů a tahačů u , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , kde dostal zaplaceno cca 14 000 Kč za půl měsíce, zbylou mzdu mu zaměstnavatel dluží, společnost vstoupila do likvidace k 1. 7. 2010, kdy likvidátorem byla jmenována , právnická osoba, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, .o., Kratochvílova 2659, Roudnice nad Labem. Od 11. 7 do 1. 9.2010 byl evidenci úřadu práce v Libochovicích, kde pobíral hmotné zabezpečení ve výši 5 000 Kč měsíčně. Od 2. 9. 2010 do března 2011 pracuje jako řidič u , právnická osoba, , , adresa, , kdy jeho průměrný měsíční výdělek činí 9 100 Kč čistého a měsíční cestovní náhrady činí cca 21 000 Kč (viz také potvrzení zaměstnavatele). Žádné nemovitosti žalovaný nevlastní, měl pouze osobní automobil tovární značky Renault Laguna, r. v. 1995, RZ: , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Bydlel ve společné domácnosti s přítelkyní, která tehdy končila učební obor kadeřnice, přesný název školy neznal. Měsíčně přispíval rodičům přítelkyně 3 000 Kč jako výdaje na bydlení, dále jim splácí měsíčně částkou 4 000 Kč dluh na výdaje na bydlení, kdy u nich žiji 2 a půl roku, ještě mu zbývá zaplatit 15 000 Kč. Jde o dluh, který mu vznikl vůči nim za období evidence na ÚP. Dále mu je strháváno dlužné výživné 2 800 Kč/měsíčně a dluží Okresnímu soudu v , Anonymizováno, , který jej odsoudil za trestný čin zanedbání povinné výživy k podmíněnému trestu na nákladech trestního řízení částku přibližně 5 000 Kč. Jiné finanční závazky neměl. Dále uvedl, že má od roku 2009 živnostenský list v oboru bourací práce, vydaný živnostenským úřadem v Litoměřicích, živnost však má pozastavenou, fakticky žádnou činnost nevyvíjel.

11. Z rozsudku Okresního soudu v , Anonymizováno, č. j. , spisová značka, bylo zjištěno, že žalovaný byl ženatý a s manželkou vychovává svého syna , jméno FO, a vydělával předtím kolem 26 000 Kč měsíčně jako řidič u dopravní firmy.

12. Z protokolu o jednání ze dne , datum, ve věci sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že nejvyšší dosažené vzdělání žalovaného je dle sdělení matky žalobce základní a matka žalobce uvedla, že žalovaný je od května 2016 ve Španělsku a dělá řidiče kamionu s údajným příjmem 1 000-1 200 EUR, který měl uvést žalovaný telefonicky policii. Z této informace však soud nemohl vycházet jako hodnověrné, neboť nebylo nikterak ověřeno, že totožnost žalovaného byla u telefonického hovoru (na blíže nespecifikované číslo) řádně ověřena.

13. Z potvrzení zaměstnavatele , právnická osoba, . bylo zjištěno, že průměrný příjem žalovaného od září do prosince 2014 byl cca 11 400 Kč měsíčně a cestovní náhrady se pohybovaly od 9 400 do 21 740 Kč měsíčně. Z potvrzení zaměstnavatele , právnická osoba, . bylo zjištěno, že průměrný příjem žalovaného od ledna do prosince 2015 byl cca 11 770 Kč měsíčně a cestovní náhrady se pohybovaly od 13 600 do 29 780 Kč měsíčně. Z potvrzení zaměstnavatele , právnická osoba, . bylo zjištěno, že průměrný příjem žalovaného od ledna do března 2016 byl cca 11 100 Kč měsíčně a cestovní náhrady se pohybovaly od 0 do 22 950 Kč měsíčně. Ze sdělení španělského zaměstnavatele žalovaného, kterého označila matka (zástupkyně) žalobce bylo zjištěno, že žalovaného nezaměstnává.

14. Z rozsudku Okresního soudu v , Anonymizováno, č. j. , spisová značka, bylo zjištěno, že žalovanému byla stanovena vyživovací povinnost vůči žalobci ve výši 3 000 Kč měsíčně, když při stanovení výše vycházel z potenciality příjmů žalovaného ve výši 18 000 Kč měsíčně a s ohledem na věk žalobce (tehdy nezletilého) stanovil výživné ve výši 17 % z potenciálního příjmu žalovaného.

15. Z výše uvedených rozsudků a z lustrace žalovaného v evidenci obyvatel bylo zjištěno, že žalovaný má minimálně jednu další vyživovací povinnost k synovi , Jméno žalovaného, , nar. , datum, .

16. Vzhledem k absenci jakýchkoli tvrzení, a především důkazů o schopnostech, možnostech a majetkových poměrech žalovaného, soud poučil žalobce o povinnosti tvrdit a prokázat změnu poměrů na straně žalobce i straně žalovaného odůvodňující požadovanou změnu výše výživného, včetně důsledku nesplnění této procesní povinnosti. Žalobce uvedl, že nemá žádné informace o žalovaném, kromě údajného zaměstnavatele , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . se sídlem ve Španělsku na adrese , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , u něhož má pracovat jako řidič kamionové dopravy. Soudu se však v žádném (ani českém ani španělském) obchodním rejstříku uvedenou společnost pod názvem , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . nepodařilo nalézt, a z tohoto důvodu nežádal španělské orgány o prověření, zda je žalovaný jejím zaměstnancem, když navíc ani v předchozím případě prověřování zaměstnání žalovaného ve Španělsku nebyly ohledně informace poskytnuté zástupkyní žalobce soudy úspěšné. Žalobce neoznačil žádné důkazy např. o tom, že žalovaný může vykonávat povolání řidiče kamionu (že disponuje příslušným řidičským oprávněním, že je zdravotně způsobilý) a trval pouze na tom, aby soud sám z úřední povinnosti činil šetření ke zjištění pobytu a zaměstnání žalovaného, a to i prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti ČR, Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí nebo prostřednictvím Evropské justiční sítě. Ze sdělení Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí ze dne 24. 7. 2024 (č. l. 44) bylo zjištěno, že Úřadu nejsou známy informace o místu pobytu žalovaného, ani o jeho zaměstnavateli, ani informace o jeho mzdě, a že španělský ústřední orgán tyto informace Úřadu nesděluje.

17. K tomu soud poznamenává, že v tomto řízení je povinen vystupovat nestranně, tzn. nepomáhat dosáhnout vítězství ve sporu jedné straně tím, že bude suplovat jejího právního zástupce a navrhovat či zajišťovat důkazy v její prospěch. Předmětem tohoto řízení není úprava poměrů a výživného pro nezletilého, ale spor o výživné dvou dospělých osob, v němž soud dle o. s. ř. rozhoduje podle unesení břemene tvrzení a důkazního břemene, nikoli podle toho, co soud sám vypátrá. Je povinností žalobce tvrdit rozhodné skutečnosti a označit k nim důkazy, a nemůže spoléhat na iniciativu soudu, kterému nepřísluší nahrazovat povinnost žalobce tvrdit rozhodné skutečnosti o změně poměrů a povinnost označovat ke svým tvrzením důkazy.

18. Pokud jde o změnu poměrů na straně žalobce, bylo zjištěno, že od poslední úpravy výživného uplynulo již více než 7 let, a za tuto dobu nepochybně výrazně vzrostly s věkem žalobce i jeho odůvodněné potřeby. V březnu 2018 studoval na základní škole, zatímco v mezidobí odmaturoval na gymnáziu, a nyní studuje čtvrtým rokem vysokou školu, je tedy evidentní, že za tuto dobu se jeho potřeby podstatným způsobem zvýšily a to, jak v oblasti uspokojování základních životní potřeb, jakými jsou jídlo, ošacení, obuv a podobně, ale i v souvislosti s nároky studia na vysoké škole v cizím městě. Tyto potřeby žalobce nemůže pokrývat z příjmu ve výši cca 24 000 Kč měsíčně pouze jeho matka. Ohledně poměrů žalovaného vycházel Okresní soud v , Anonymizováno, při předchozím pravomocném rozhodnutí z fiktivního dosažitelného příjmu žalovaného ve výši 18 000 Kč měsíčně a jeho další nemajetnosti. V tomto řízení dle závazného právního názoru odvolacího soudu tento postup není možný.

19. Žalobce žádné důkazy o změně poměrů žalovaného nepředložil ani neoznačil, a stejně tak žalovaný ničeho o svých poměrech neuvedl a nedoložil, pročež byl okresní soud nucen vycházet dle závazného právního názoru odvolacího soudu z ustanovení § 916 o. z., které je odrazem společenské reality vytvořit nevyvratitelnou právní domněnku příjmů povinného pro případy, že se rodič vyhýbá řádnému plnění své vyživovací povinnosti k dítěti tím, že neprokáže své příjmy nebo je různým způsobem (v rozporu se skutečností) zamlčuje nebo snižuje. Toto ustanovení plní v rámci vyživovací povinnosti rodiče k dítěti (i zletilému) funkci motivační i sankční. Především motivuje povinného rodiče, aby soudu doložil řádným způsobem své příjmy. Soud by tak měl rozsah výživného určit na základě toho, co mu rodič předloží, a to s použitím zákonných kritérií (možnosti, schopnosti a majetkové poměry povinného). Ustanovení § 916 o. z. však současně sankcionuje toho povinného rodiče, který tuto povinnost řádně nesplní, a tím soudu brání zjistit rozhodné údaje. Sankce stanovená tímto ustanovením se uplatní až v situaci, kdy nelze spolehlivě zjistit ani potenciální příjem povinné osoby. Neprokáže-li povinný v řízení o vyživovací povinnosti soudu řádně své příjmy předložením všech listin a podkladů pro zhodnocení svých majetkových poměrů a neumožní-li soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí, může soud vyjít ze zákonné nevyvratitelné domněnky ve smyslu § 916 o. z. Životní minimum bylo zakotveno v zákoně č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a od té doby je průběžně aktualizováno v návaznosti na zvyšování cen. V současné době činí částka životního minima jednotlivce 4 860 Kč, pětadvacetinásobek tedy činí 121 500 Kč. Tato částka může být motivační pro ty povinné rodiče, kteří dosahují příjmů nižších, a musí si tedy být vědomi toho, že výživné stanovené z takto „vysoké“ částky pro ně může být nepříznivé. Proto by měli své příjmy řádně prokázat. Soudní praxe zaznamenala i opačné postoje u osob, jejichž měsíční příjmy uvedenou částku výrazně přesahují. Pro ně se jeví pětadvacetinásobek životního minima jako výhodnější než prokazovat v řízení příjmy faktické [srov. Občanský zákoník, 2. vydání (3. aktualizace, 2024) H. Nová. Komentář Beck-online k § 916]. O takovou situaci se podle názoru odvolacího soudu jedná v posuzované věci, kdy žalovaný se dle názoru odvolacího soudu zjevně vyhýbá své povinnosti doložit řádným způsobem své příjmy a majetkové poměry a svým jednáním se snaží mařit průběh daného řízení. Takové jednání však nemůže požívat právní ochrany. Je tak na soudu prvního stupně, aby v daném případě využil všechny zákonné možnosti, a to včetně aplikace zákonné nevyvratitelné domněnky ve smyslu § 916 o. z.

20. Již v únoru 2021 činila částka životního minima jednotlivce 3 860 Kč, pětadvacetinásobek tedy činil 96 500 Kč. Soud proto při stanovení výše výživného vycházel v žalovaném období z průběžně se zvyšujícího fiktivního příjmu žalovaného 96 500-121 500 Kč. Za této skutkové situace dospěl soud k závěru, že s ohledem na zvýšené potřeby žalobce a práva žalobce podle § 915 odst. 1 obč. zák. na stejnou životní úroveň jako má žalovaný, kdy toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte, a s ohledem na odvolacím soudem akcentované fiktivní příjmové poměry žalovaného, je podaný návrh na zvýšení výživného zcela důvodný, když uložené výživné nedosahuje ani 10 % příjmů žalovaného, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalovaný nárok soud překročit nemohl.

21. Pokud jde o již splatné výživné, toto bylo za období od 7. 2. 2021 do 30. 11. 2025 stanoveno v celkové částce 58x 3 000 Kč, tj. 174 000 Kč. V souladu s nově stanoveným výživným má žalovaný uhradit za období od 7. 2. 2021 do 30. 11. 2025 výživné v celkové částce 19x 5 000 Kč plus 39x 8 000 Kč, tj. 407 000 Kč. Nedoplatek na výživném tak činí 407 000 mínus 174 000 Kč, tj. 233 000 Kč. Vzhledem k vysoké výši nedoplatku byl tento uložen k úhradě ve splátkách rozložených do 5 let splácení, což vzhledem k přiznané výši výživného již dle názoru okresního soudu nikterak neohrozí žalobce, ani nelze považovat přes významnou délku doby splácení za odmítnutí spravedlnosti.

22. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, když úspěšnému žalobci žádné náklady řízení nevznikly (nebyly v řízení uplatněny).