12 C 225/2025

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl soudcem Martinem Masárem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení 88 347,45 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 34 998,78 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 34 998,78 Kč od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. V celé zbývající části se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení v této věci bylo zaplacení výše uvedených částek představujících dluh vzniklý ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne , datum, (dále jen „smlouva“). Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 45 600 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách. První splátka byla splatná dne , datum, a konec kreditového rámce měl nastat dne , datum, . Úvěr byl Žalované vyplácen na bankovní účet prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobkyně postupně v částkách, jejichž souhrnná výše činila 55 008 Kč. Žalovaná si při sjednávání smlouvy zvolila volitelnou službu za poplatek ve výši 5 115 Kč. Žalovaná postupnými splátkami splatila na jistině celkem 20 008,96 Kč, přičemž částky zaplacené žalovanou byly započítávány v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroku, následně poplatků, poté na úhradu jistiny a v případě prodlení žalované nejprve na náklady již určené, jistinu, smluvní úrok, úroky z prodlení, poplatky a jiné příslušenství a smluvní pokutu. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobkyně vypověděla smlouvu, o čemž žalovanou informovala e-mailem ze dne , datum, . Žalovaná se prokazatelně dostala do prodlení s úhradou celého úvěru dne , datum, . Žalovaná má ve vztahu k žalobkyni nesplacený dluh v celkové výši 82 296,26 Kč sestávající z jistiny ve výši 34 998,78 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 675,65 Kč, smluvního úroku ve výši 42 240,74 Kč a poplatku za volitelnou službu ve výši 4 381,09 Kč. Žalobkyně dále požaduje úhradu smluvní pokuty ve výši 6 051,19 Kč představující částku ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení smluvní pokuty pouze za 90 dnů prodlení žalované v období od , datum, do , datum, , když žalovaná se dostala do prodlení se splácením denní splátky splatné dne , datum, .

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. K jednání, které se ve věci konalo dne , datum, se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvila se, nepožádala o odročení jednání. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků a vycházel přitom z obsahu spisu.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: z dokumentu označeného „smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ soud zjistil, že byla vyhotovena listina smlouvy datovaná , datum, , kde jako věřitel je označena žalobkyně a jako klient žalovaná, předmětem je úvěr do výše 45 600 Kč, se způsobem poskytnutí na bankovní účet určený žalovanou, jsou zde uvedeny podmínky poskytnutí úvěru (RPSN ve výši 2 135,56 %, úroková sazba pevná ve výši 1,066 % denně) a další ujednání. Smlouva však není opatřena podpisem žalované, u jména žalované není ničeho uvedeno. Souhlas žalované se smlouvou nelze dovodit ani z poskytnutí identifikačních údajů žalované, ani z ostatních předložených důkazů, když nebylo ničím prokázáno ani to, že by se žalovaná mohla s textem smlouvy seznámit.

5. Z BankID výpisu a autorizace ověření totožnosti bylo zjištěno, že žalobkyně jednala se žalovanou, jejíž identita byla ověřena prostřednictvím , jméno FO, , z dokumentů však nevyplývá, o čem jednali.

6. Z výpisů z běžného účtu žalované za , Anonymizováno, , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud zjistil, že účet č. , č. účtu, náleží žalované a obdržela na něj od žalobkyně částku převyšující žalovanou jistinu 34 998,78 Kč. Tuto skutečnost potvrzuje i přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli žalobkyně.

7. Z ukončovacího emailu bylo zjištěno, že žalobkyně dne , datum, žalovanou vyzvala ke vrácení žalované částky, která se stala splatnou z důvodu prodlení žalované se splácením.

8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, a potvrzení o odeslání soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky.

9. Z obecných principů posuzování a filozofie a soud zjistil obecné principy aplikované žalobkyní při posuzování úvěruschopnosti klientů žádajících spotřebitelský úvěr, jejichž aplikace vůči žalované však nebyla prokázána.

10. Z ověření příjmů žalované bylo zjištěno, že žalobkyně deklaruje, že zjistila čistý měsíční příjem žalované 26 318 (bez uvedení měny), a to z bankovního výpisu, který nebyl žalobkyní předložen.

11. Z výpisu posouzení úvěruschopnosti žalované bylo zjištěno, že žalobkyně vytvořila dokument o posouzení úvěruschopnosti žalované, v němž vycházela z částky 5 255 Kč jako vypočítaných minimálních měsíčních výdajů žalované a částky 26 318 Kč jako čistého měsíčního příjmu žalované, z čehož dovodila, že žalované zbývá 14 700 Kč disponibilního příjmu. Žalobkyně tak uzavřela, že posouzení bylo úspěšné, přestože vypočítané minimální výdaje žalované nejsou doložené a neodpovídají výdajům dle výpisu z účtu žalované.

12. Tyto důkazy, ať již ověření příjmů žalovaného či výpis posouzení úvěruschopnosti, jsou však pouhá tvrzení žalobce formalizovaná do samostatné listinné podoby. Takovéto jednostranné evidenční listiny, u nichž neexistuje žádná objektivní kontrola jejich pravdivosti, však nemohou samy o sobě prokazovat pravdivost svého obsahu, který není ničím jiným podepřen. Takový postup by znamenal nepřípustné přenášení důkazního břemene na protistranu sporu. Jednostranné listiny žalobkyně samy o sobě nemohou prokázat popsané skutečnosti, neboť představují pouze písemnou podobu tvrzení. Opak by byl popřením spravedlivého procesu, neboť se nejedná o „objektivní“ důkazy, ale tvrzení žalobkyně, a přiznání plné důkazní síly by porušilo zásadu důkazního břemene i rovnosti účastníků. Soud proto nemohl rozhodný skutkový závěr o řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného založit na žalobkyní označených a předložených důkazech.

13. Po skutkové stránce má soud z předložených důkazů za prokázané, že žalobkyně poukázala žalované na její bankovní účet částku převyšující žalovanou jistinu 34 998,78 Kč, žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky výzvou ze dne , datum, .

14. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.

15. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

16. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

17. Podle § 1841 o. z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

19. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. dospěl k následujícímu závěru:

21. Soud nemá za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena platná smlouva (žalobkyně důkazní břemeno neunesla). Smlouva není opatřena žádným podpisem žalované. Nebylo prokázáno, že by žalovaná podepsala elektronicky nezaměnitelným způsobem smlouvu. Žalobkyně nedoložila, že by se žalovaná mohla seznámit právě s předloženým návrhem smlouvy a kvalifikovaným způsobem nebo alespoň prostým elektronickým podpisem smlouvu podepsala, že by učinila právní jednání, z něhož vyplývají důsledky spočívající v uzavření smlouvy. V daném případě tedy nebyla prokázána základní autentizační a identifikační funkce podpisu žalované, projevující se v uzavření smlouvy tvrzené žalobkyní.

22. Soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že smlouva byla mezi žalobkyní a žalovanou platně uzavřena, a tedy nebylo možné žalobě vyhovět co do žalovaných smluvních nároků. Vzhledem k tomu, že smlouva nebyla platně uzavřena, nebylo možné žalobkyni přiznat žalované nároky vyplývající pouze ze smlouvy.

23. Pokud jde o jistinu samotnou, z provedených důkazů vyplývá, že žalobkyně poskytla žalované částku ve výši přesahující žalovanou jistinu 34 998,78 Kč. Soud proto po právním posouzení dospěl k závěru, že se žalovaná ve výši žalované jistiny 34 998,78 Kč na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, a proto v souladu s § 2991 odst. 1, 2 o. z. má soud za to, že plnění žalobkyně z neuzavřené smlouvy je bezdůvodným obohacením žalované, a žalovaná je povinna toto obohacení žalobkyni vydat. Žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku), a to konkrétně ode dne , datum, , kdy byla žalovaná již v prodlení.

24. Zbývající žalobní nároky dle výroku II. soud zamítl z důvodu neprokázání uzavření smlouvy. Úroky a smluvní pokutu nelze přiznat, neboť uvedené nároky jsou svou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku, jehož sjednání nebylo prokázáno. Neprokázáním řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované a rozporem výše úroků s dobrými mravy se soud již pro nadbytečnost nezabýval.

25. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k většímu úspěchu žalované, které však náklady řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

26. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.