12 C 287/2020

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Martinem Masárem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 280 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba se v celém rozsahu zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 1 280 Kč s příslušenstvím z titulu pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi ní a žalovanou (prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku) dne 16. 5. 2018. Předmětem pojištění bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, pojistné pro pojistné období (roční) bylo stanoveno na částku 3 239 Kč s čtvrtletní splatností, s počátkem pojištění ke dni 16. 5. 2018. Žalovaná uhradila první pojistné ke dni 23. 5. 2018, žalobkyně akceptovala pozdní přijetí nabídky konkludentně v souladu s ustanovením § 1743 o. z. Žalovaná neuhradila řádně a včas ani přes výzvu a upozornění na možný zánik pojištění pojistné splatné ke dni 7. 1. 2019 Smlouva byla proto ukončena ke dni 8. 1. 2019. Ke dni ukončení pojistné smlouvy včetně činí dlužné pojistné částku 1 280 Kč. Kromě dlužného pojistného dále žalobkyně v řízení požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení a náhradu nákladů řízení. Žalovaná se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřila, k jednání se nedostavila, svou neúčast neomluvila. Žalobkyně se k jednání nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu. Z návrhu pojistné smlouvy [číslo] soud zjistil, že žalobkyně žalované předložila nabídku k uzavření smluvního vztahu prostřednictvím komunikace na dálku, a ta ji měla následně přijmout zaplacením první splátky pojistného. K platnému vzniku smlouvy mělo být první pojistné zaplaceno nejpozději ke dni 21. 5. 2018, a to v souladu s článkem 7 návrhu pojistné smlouvy. Z přehledu předpisů a plateb a výpisu z účtu soud zjistil, že první pojistné žalovaná uhradila až po tomto datu, tedy dne 23. 5. 2018. Podle § 1743 odst. 1 o. z. i pozdní přijetí nabídky má účinky včasného přijetí, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu alespoň ústně vyrozumí osobu, které nabídku učinil, že přijetí považuje za včasné, nebo se začne chovat ve shodě s nabídkou. K platnému uzavření smlouvy ve shodě s poslední částí věty ustanovení § 1743 odst. 1 o. z. je třeba, aby se oferent (tj. žalobkyně), choval v souladu s nabídkou. I v tomto případě je však třeba, aby se druhá strana (oblát, tj. žalovaná) z tohoto jednání reálně a včas dozvěděla, že nabídka byla akceptována i po uplynutí lhůty k jejímu přijetí. Opačný přístup by tak narušil legitimní očekávání ve vztahu ke kontraktačnímu procesu a v konečném důsledku by vedl k rozporu s principem právní jistoty. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz, který by prokazoval, že se žalovaná o akceptaci nabídky z jednání žalobkyně včas dozvěděla (např. předložením potvrzení o uzavření pojistné smlouvy – pojistky). Naopak z předložených listin soud zjistil, že k prvnímu prokazatelnému vyrozumění žalované po vypracování návrhu pojistné smlouvy došlo nejdříve 30. 5. 2019, a to zaslanou předžalobní upomínkou, jak vyplývá z předloženého poštovního podacího archu. Předchozí upomínku a oznámení o zániku pojistné smlouvy (ze 7. 11. 2018 a 17. 1. 2019) žalobkyně sice předložila, vzhledem k chybějícím dodejkám však soud nezjistil, zda tyto byly žalované skutečně odeslány či nikoliv. Vzhledem k tomu, že na základě článku 7 návrhu pojistné smlouvy mělo být první pojistné uhrazeno k 21. 5. 2018, reálně bylo uhrazeno k 23. 5. 2018, a žalobkyně žalovanou prokazatelně vyrozuměla o akceptaci návrhu pojistné smlouvy až o rok později, soud shledal, že v tomto případě nedošlo k platnému uzavření smlouvy na základě konkludentního jednání žalobkyně. Z výše uvedeného vyplývá, že nebylo prokázáno uzavření pojistné smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou, a žaloba byla pro neunesení důkazního břemene zamítnuta. Ostatní navržené a provedené důkazy (všeobecné pojistné podmínky pro pojištění vozidel, zkrácený záznam z jednání) nemohou mít na rozhodnutí soudu žádný vliv, a soud se jimi proto v odůvodnění tohoto rozsudku pro nadbytečnost nezabývá, neboť z důvodu neunesení výše uvedeného důkazního břemene žalobkyně je zcela nerozhodné, zda ostatní tvrzené skutečnosti byly či nebyly prokázány. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a nežádala o odročení. Svou neúčastí na jednání žalobkyně zmařila poučovací povinnost soudu podle § 118a odst. 2 a 3 o.s.ř., když při jednání soud zjistil, že žalobkyně nenavrhla důkazy k prokázání svých tvrzení o existenci pojistné smlouvy, a žalobkyně si zmařila také možnost být seznámena s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování (viz např. usnesení ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001). In obiter dictum soud uvádí, že poučení o neprokázání žalobních tvrzení nemohl soud žalobkyni poskytnout ani v rámci přípravného jednání, jež soud nenařídil, neboť s ohledem na to, že žalovaná nepřebírala soudní obsílky, se přípravné jednání ani reálně nemohlo konat, neboť náhradní doručení předvolání zákon vylučuje. Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008) potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o.s.ř., a není tedy možné poučovat žalobkyni o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, neboť žalovaná měla plný úspěch ve věci, avšak žádné náklady jí nevznikly.