12 C 298/2019

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Martinem Masárem ve věci manžela: osobní údaje manžela a manželky: osobní údaje manželky o rozvod manželství <b>I. Manželství [celé jméno manžela], narozeného [datum] a [celé jméno manželky], narozené [datum] uzavřené dne 12. 7. 2008 v [obec], se rozvádí.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Manžel se domáhal rozvodu svého manželství s manželkou s tím, že manželství je hluboce a trvale rozvráceno pro nepřekonatelné odcizení mezi manžely, kteří ve společné domácnosti již spolu nežijí od dubna 2019. Manželka se k návrhu na rozvod manželství nepřipojila. S návrhem nesouhlasila. Poukazovala na to, že manželství trvá 20 let, a to, že svého manžela miluje. Dále manželka uváděla, že potřebuje pomoc a péči manžela s ohledem na svůj dlouhodobě negativní zdravotní stav, kdy prodělala zhoubné nádorové onemocnění, jehož následky si nese i do budoucna. Manželka uváděla, že jí sice nebyla přiznána invalidita, ale má statut osoby zdravotně znevýhodněné, neboť jí zdravotní stav nedovoluje snášet dlouhodobý stres či zvýšenou námahu. Poukazovala na to, že rozvrat manželství nezavinila ani nezpůsobila. Podle § 755 odst. 1 nového občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 2 nového občanského zákoníku přestože je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, jestliže je rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu převážně nepodílel, a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že musí mimořádné okolnosti svědčit ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu nežijí alespoň tři roky. Podle § 756 nového občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny. Podle § 755 odst. 2 písm. a) nového občanského zákoníku mají-li manželé nezletilé dítě, nemůže být manželství rozvedeno, bylo-li by to v rozporu se zájmem tohoto dítěte. Na základě výpovědi účastníků a po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že zákonné podmínky rozvodu manželství jsou v daném případě splněny. Na základě shodných výpovědí účastníků vzal soud za prokázané, že manželství zpočátku plnilo svou společenskou funkci, avšak manželé si přestali rozumět, vytratila se vzájemná důvěra, došlo k vzájemnému odcizení a neshodám ve všech oblastech společného soužití. Tyto neshody se účastníkům nepodařilo vyřešit, v důsledku čehož v dubnu 2019 došlo k ukončení vedení společné domácnosti. Příčinou rozvratu manželství byl rozdílný názor účastníků na instituci manželství a rozdílné povahové založení manželů, které bylo příčinou vzájemných neshod následovaných vzájemným odcizením. Vztahy mezi manželi jsou takového charakteru, že je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, a že nelze v dohledné době očekávat obnovení manželského soužití. Nebylo zjištěno, že by se na rozpadu manželství převážně podílel kterýkoli z manželů. Vztahy k nezletilému synovi byly vypořádány v pravomocném rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 27. 1. 2020, č. j. [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto, že nezletilý syn účastníků byl pro dobu po rozvodu svěřen do střídavé péče rodičů a bylo rozhodnuto o vyživovací povinnosti k němu. V řízení o úpravě poměrů k nezletilému manželka nikterak zmínila, že by nebyla schopna péče o něj, že by s péčí o nezletilého potřebovala nějakou pomoc, či dokonce, že by snad nebyla schopna se postarat o sebe samu. Vzhledem k výše uvedenému, v řízení nebyly shledány takové okolnosti, pro které by rozvod manželství účastníků byl v rozporu se zájmem nezletilého dítěte daným zvláštními důvody. Přestože žádost o rozvod manželství je porušením manželského slibu, neznamená to, že by manželství nebylo možné podle zákona rozvést. Rozvod by vylučovala pouze taková hrozící újma manžela, která by byla zvlášť závažná, tedy ani samotná závažná újma manžela způsobená rozvodem, by nemohla být důvodem pro zamítnutí návrhu na rozvod, jelikož v řízení bylo prokázáno, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. S ohledem na rozpor rozvodu se zájmem manželky se soud zabýval jejím tvrzením, že jí rozvodem bude způsobena zvlášť závažná újma a mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství. Z předložené zdravotní dokumentace a výpovědi manželky vyplývá, že její nádorové onemocnění je v remisi, manželka je pouze z preventivních důvodů sledována, avšak neprobíhá žádná akutní fáze onemocnění, manželka neužívá pravidelně žádné léky, ani neprobíhá jiná léčba. S ohledem na tyto okolnosti dospěl soud k závěru, že manželka nepotřebuje péči a pomoc manžela, je zcela soběstačná, a je schopna se o sebe plně postarat. Naopak, s ohledem na občasné naschvály a konflikty, které dle výpovědí manželů doprovázely manželství v poslední době před odstěhováním manžela, se jeví prospěšné pro oba manžely, jestliže jejich soužití nebude pokračovat. Na tomto nic nemění ani současná epidemie nemoci covid-19, jejíž vliv na spouštění nádorových onemocnění nebyl dosud prokázán, a stejně tak není prokázána příčinná souvislost mezi zachováním manželství a ochranou před tímto onemocněním. Tvrzenou újmu manželky způsobenou rozvodem tak nelze kvalifikovat jako zvlášť závažnou, a rozvodu manželství tak dle názoru soudu nebrání. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, dle něhož v řízení o rozvod manželství účastníci zásadně nemají právo na náhradu nákladů řízení; soud jejich náhradu může přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Stanovené předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení v projednávané věci shledány nebyly.