12 C 35/2023

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Martinem Masárem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 754 259,66 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se co do částky 1 200 Kč částečně zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 754 259,66 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 415 359,43 Kč a dále s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 754 259,66 Kč od 10. 2. 2023 do zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 300 062,03 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky: [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo].</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] a po částečném zpětvzetí žaloby co do částky 15 085 193,14 Kč ze dne 18. 4. 2023 domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 754 259,66 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 415 359,43 Kč z částky 15 085 193,14 Kč, a to od 10. 2. 2023 do 17. 4. 2023, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 754 259,66 Kč od [datum] do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Uvedla, že účastníci dne 10. 6. 2009 uzavřeli smlouvu o úpravě budoucích majetkových vztahů, která byla sepsána ve formě notářského zápisu (dále jen„ smlouva o budoucích majetkových vztazích“), dle jejíhož čl. IV odst. 1 se účastníci dohodli, že v případě rozvodu manželství účastníků se žalovaný zavazuje do tří měsíců od právní moci rozsudku o rozvodu manželství vyplatit žalobkyni částku 8 000 000 Kč zvýšenou za každý započatý rok manželství (počítáno ode dne uzavření manželství) o 5 %, počítáno za první rok z částky 8 000 000 Kč a za následující roky vždy zvýšené o 5 % z částky již navýšené o procenta dle roků trvání manželství, tj. celkem 15 839 452,80 Kč, za první rok manželství se tedy jedná o částku 8 400 000 Kč (tj. 8 000 000 Kč + 5 % z částky 8 000 000 Kč), za druhý rok manželství pak o částku 8 820 000 Kč (tj. 8 400 000 Kč + 5 % z částky 8 400 000 Kč) atd., a to oproti vystavení kvitance. Účastníci uzavřeli manželství dne 12. 6. 2009. Rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 19. 10. 2022, č.j. 7 C 128/2021-60, který nabyl právní moci dne 9. 11. 2022 bylo manželství účastníků rozvedeno. Dne [datum] žalovaný uhradil žalobkyni částku 15 085 193,14 Kč. Při jednání dne 14. 11. 2023 žalobkyně vzala žalobu zčásti zpět, a to co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, uvedl, že žalovaná částka 15 839 452,80 Kč je vypočtena chybně, soudní znalec její výši vyčíslil částkou 15 085 193,14 Kč, tj. za první rok manželství se jedná o částku 8 000 000 Kč, za druhý rok manželství pak o částku 8 400 000 Kč (tj. 8 000 000 Kč + 5 % z částky 8 000 000 Kč) atd., přičemž žalovaný tuto částku již žalobkyni uhradil dne 17. 4. 2023. Dále žalovaný uvedl, že má za to, že žaloba byla podána předčasně, když žalovaný je dle smlouvy o budoucích majetkových vztazích povinen uhradit pohledávku žalobkyně oproti vystavení kvitance, tedy dle žalovaného je žalobkyně povinna vydat kvitanci a současně přijmout úhradu žalovaného. Dále žalovaný učinil nesporným, že účastníci uzavřeli manželství dne 12. 6. 2009, které bylo rozvedeno rozsudkem, jenž nabyl právní moci dne 9. 11. 2022. Účastníci uzavřeli dne 10. 6. 2009 smlouvu o budoucích majetkových vztazích.

3. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo řízení pravomocně zastaveno co do částky 15 085 193,14 Kč.

4. Z notářského zápisu sepsaného dne 10. 6. 2009 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou, [anonymizováno] [číslo], [spisová značka], soud zjistil, že čl. IV odst. 1 věta první zní takto:„ V případě rozvodu manželství snoubenců, zavazuje se snoubenec [celé jméno žalovaného] do 3 (slovy: tří) měsíců po právní moci rozsudku o rozvodu manželství vyplatit snoubence [jméno] [příjmení] částku 8, 000.000 Kč (slovy: osm miliónů korun českých) zvýšenou za každý započatý rok manželství (počítáno ode dne uzavření manželství) o 5 % (pět procent) počítané za první rok z částky 8, 000.000 Kč (slovy: osm miliónů korun českých) a za následující roky vždy 5 % (pět procent) z částky již navýšené o procenta podle roků trvání manželství, a to oproti vystavení kvitance.“ 5. Z listiny – potvrzení o úhradě ze dne 17. 4. 2023 soud zjistil, že téhož dne žalovaný uhradil žalobkyni částku 15 085 193,14 Kč.

6. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] zpracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudním znalcem z oboru ekonomika, ze dne 27. 1. 2023 soud zjistil, že soudní znalec vyčíslil hodnotu pohledávky žalobkyně na částku 15 085 193,14 Kč.

7. Z výzvy k plnění ze dne 29. 11. 2022 včetně potvrzení o doručení žalovanému soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 16 089 452,80 Kč s tím, že výzva mu byla doručena dne 1. 12. 2022.

8. Z dopisu žalovaného ze dne 2. 2. 2023 soud zjistil, že žalovaný si nechal zpracovat znalecký posudek, dle nějž pohledávka žalobkyně vůči žalovanému činí 15 085 193,14 Kč. Ze dvou dopisů žalovaného ze dnů 6. a 9. 2. 2023 soud zjistil, že žalovaný navrhl, aby částka byla složena do úschovy, s tím, že schovatel by ji žalobkyni uvolnil poté, co mu bude doručena kvitance.

9. Z listiny označené sdělení věřitelky ze dne 14. 2. 2023 soud zjistil, že žalobkyně tvrdí, že je připravena dlužnou částku přijmout a následně vystavit kvitanci. Z listiny o odeslání zprávy žalobkyní ze dne 2. 2. 2023 soud zjistil, že téhož dne žalobkyně zaslala žalovanému zprávu.

10. Z e-mailové korespondence mezi zástupci žalobkyně a žalovaného ze dnů 5., 7. a 8. 2. 2023 soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky s tím, že potvrzení o přijetí zajistí do dvou pracovních dnů od připsání dlužné částky na účet žalobkyně.

11. Soud zamítl návrh na provedení důkazů následujícími listinami: (i) vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 10. 2. 2022, č.j. 134 EX 00609/22-011; (ii) dvě listiny ohledně doručování zprávy ze dne 30. 11. 2022; (iii) rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 7. 2022, č.j. 13 Co 141/2022-340, 13 Co 76/2022 ohledně úpravy péče a výživy dětí účastníků pro dobu před a po rozvodu manželství; (iv) oddací list účastníků; (v ) rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], o rozvodu manželství účastníků; dále spisy vedenými [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka], neboť nemají vztah k předmětu sporu či jsou nadbytečné. Pokud jde o následující listiny: (I) náhled do IS KSP a SDPF ze dne 24. 3. 2023; (II) sdělení Městského úřadu Litoměřice, odbor dopravy a silničního hospodářství ze dne 29. 3. 2023; (III) evidence práv pro osobu ze dne 6. 4. 2023, soud se těmito listinami nezabýval, neboť se vztahovaly výhradně k žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků.

12. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle § 96 odst. 2 věty první o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

13. S ohledem na obsah částečného zpětvzetí žalobkyně při jednání dne 14. 11. 2023 má soud za to, že je na místě řízení zčásti zastavit, a to v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku.

14. Co se týče zjištěného skutkového stavu, pak na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že účastníci dne 10. 6. 2009 uzavřeli smlouvu o budoucích majetkových vztazích, dle níž je žalovaný povinen do tří měsíců po právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků vyplatit žalobkyni částku 8 000 000 Kč zvýšenou za každý započatý rok manželství, počítáno ode dne uzavření manželství, o 5 %, a to počítaných za první rok z částky 8 000 000 Kč a za následující roky vždy o 5 % z částky již navýšené oproti vystavení kvitance. Účastníci uzavřeli manželství dne 12. 6. 2009. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], bylo manželství účastníků rozvedeno. Dne [datum] žalovaný uhradil žalobkyni částku 15 085 193,14 Kč.

15. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

16. Podle § 143a odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“ nebo „zákon č. 40/1964 Sb.“) manželé mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah společného jmění manželů. Takto mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění. Předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty a závazky. Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí. Podle odst. 3 muž a žena, kteří chtějí uzavřít manželství, mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu upravit své budoucí majetkové vztahy v manželství obdobně.

17. Podle § 35 odst. 2 obč. zák. právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem.

18. Podle § 1949 odst. 1 o. z. přijímá-li věřitel plnění, vydá dlužníkovi na jeho žádost potvrzení o splnění dluhu (kvitanci). V kvitanci vyznačí jméno dlužníka i věřitele, předmět plnění a místo a čas, kde a kdy byl dluh splněn. Je-li kvitance vydána na jistinu, má se za to, že bylo vyrovnáno také příslušenství pohledávky. Podle odst. 2 dlužník může plnění odepřít, nevydá-li mu věřitel zároveň kvitanci.

19. Podle § 1957 odst. 1 o. z. plní-li dlužník peněžitý dluh prostřednictvím poskytovatele platebních služeb, je dluh splněn připsáním peněžní částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele.

20. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, (dále jen „zákon č. 254/2004 Sb.“) poskytovatel platby, jejíž výše překračuje částku 270 000 Kč (dále jen„ limit“) je povinen provést platbu bezhotovostně.

21. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená.

22. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne 10. 6. 2009 uzavřeli smlouvu o budoucích majetkových vztazích, manželství uzavřeli dne 12. 6. 2009, rozsudek o rozvodu manželství nabyl právní moci dne 9. 11. 2022 a dne 17. 4. 2023 žalovaný uhradil žalobkyni částku 15 085 193,14 Kč.

23. Mezi účastníky však bylo sporné, zda vůbec je žalovaný povinen uhradit zbývající žalovanou pohledávku žalobkyni, a dále zda se stala žalovaná pohledávka splatnou. Pokud jde o výši žalované pohledávky, jedná se o výklad čl. IV odst. 1 věty první smlouvy o budoucích majetkových vztazích. Smlouva o budoucích majetkových vztazích byla uzavřena dne 10. 6. 2009, v souladu s § 3028 odst. 3 o. z. se řídí zákonem č. 40/1964 Sb. Ze shora citovaného čl. IV odst. 1 věty první smlouvy o budoucích majetkových vztazích se podává, že v případě rozvodu manželství účastníků je žalovaný povinen vyplatit žalobkyni částku 8 000 000 Kč zvýšenou za každý započatý rok trvání manželství, počínaje ode dne uzavření manželství, o 5 %. Kamenem úrazu zvolené formulace je část věty za slovy 5 %„ počítané za první rok z částky 8 000 000 Kč a za následující roky vždy 5 % z částky již navýšené …“. Tedy výkladový problém spočívá v určení, jak má být určen nárok žalobkyně za první započatý rok trvání manželství, zdali částkou 8 000 000 Kč (bez navýšení) nebo částkou 8 400 000 Kč (včetně 5% navýšení). Tedy sporným bylo, zda vyjádření„ počítané za první rok z částky 8 000 000 Kč“ stanoví celou výši nároku za první rok či naopak zda se jedná pouze o vyjádření vztahující se ke způsobu výpočtu navýšení o 5 %, kdy v prvním roce má být navýšení počítáno z konkrétní částky 8 000 000 Kč a v následujících letech má být počítáno z již navýšené částky. Dle názoru soudu odpovídá slovní vyjádření celkem jednoznačně záměru navyšovat částku 8 000 000 Kč za každý započatý rok trvání manželství, tedy i za ten první, jak je ostatně výslovně uvedeno v daném článku. Tomu také odpovídá výklad, že slova„ počítané za první rok z částky 8 000 000 Kč“ se vztahují pouze ke způsobu navýšení o 5 % za první rok, když logicky pokračují popisem způsobu navyšování v dalších letech. Nelze tedy tato slova„ počítané za první rok z částky 8 000 000 Kč“ pokládat za výjimku z předešlého pravidla navyšování za každý rok – formulace notářského zápisu je odborná, precizní a založená na právní logice. Výklad zastávaný žalovaným by působil zcela neuspořádaně a rozporně a dle názoru soudu nelze čl. IV odst. 1 chápat tímto způsobem. Tomu ostatně odpovídá i formulace, že za druhý rok trvání manželství je třeba počítat nárok žalobkyně z již navýšené částky.

24. Za první rok manželství je proto třeba vycházet z částky 8 000 000 Kč navýšené o 5 % a za každý následující rok je třeba zvýšit částku o 5 % z bezprostředně předcházející již navýšené částky. Konkrétně: za první rok manželství se jedná o částku 8 000 000 Kč + 5 % z 8 000 000 Kč, tj. 8 400 000 Kč, za druhý rok manželství pak 8 400 000 Kč + 5 % z 8 400 000 Kč, tj. 8 820 000 Kč; tedy 8 000 000 Kč x (1,05) 14, celkem 15 839 452,80 Kč. Soud nezjistil a ani žádný z účastníků netvrdil, že měl při uzavření smlouvy o budoucích majetkových vztazích jinou vůli ohledně ujednání v čl. IV odst. 1 věta první, než aby byl žalovaný povinen v případě rozvodu manželství účastníků uhradit žalované shora uvedené. Soud uvedené ujednání vyložil v souladu s jeho jazykovým a logickým vyjádřením.

25. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky je nesporné, že žalovaný uhradil žalobkyni částku 15 085 193,14 Kč dne 17. 4. 2023, je žalovaný povinen uhradit žalobkyni zbývající částku 754 259,66 Kč (tj. 15 839 452,80 Kč – 15 085 193,14 Kč). Žalovaný nezaplatil částku 754 259,66 Kč do okamžiku splatnosti dne 9. 2. 2023 (tj. dle čl. IV odst. 1 smlouvy o budoucích majetkových vztazích do tří měsíců po právní moci rozsudku o rozvodu manželství dne 9. 11. 2022), ocitl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1968, § 1970 o. z. ve výši stanovené § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z částky 15 839 452,80 Kč, tj. kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 415 359,43 Kč z částky 15 085 193,14 Kč za období od [datum] do [datum], a dále úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 754 259,66 Kč od 10. 2. 2023 do zaplacení.

26. Pokud jde o žalovaným předložený znalecký posudek, v němž je hodnota pohledávky vyčíslena částkou 15 085 193,14 Kč, soudní znalec vycházel při výpočtu z nesprávného předpokladu, že ujednání je nutné vykládat tak, že za první rok trvání manželství činí částka k vyplacení žalované pouze 8 000 000 Kč, tedy bez smlouvou o budoucích majetkových vztazích sjednaného navýšení o 5 % za každý započatý rok trvání manželství včetně prvního roku manželství, proto pak dospěl k hodnotě v celkové výši pouze 15 085 193,14 Kč. K tomu je nutno poukázat na to, že je zcela mimo kompetenci znalce vykládat právní úkony účastníků, což však znalec ani nečinil – pouze z nesprávného výkladu zadavatele posudku vycházel, a dále je nutno uvést, že pro rozhodnutí soudu není nikterak významná otázka ocenění dané pohledávky, k němuž znalec dospěl, protože úkolem soudu je pouze vyčíslit nominální hodnotu nároku bez ohledu na jeho skutečnou cenu.

27. Pokud jde o tvrzení žalovaného, že byl povinen plnit pouze oproti vydání kvitance, kterou mu však žalobkyně nevydala, a tudíž se žalovaný nemohl ocitnout v prodlení s úhradou žalované pohledávky, soud uvádí, že kvitance je listinou, kterou věřitel potvrzuje dlužníkovi, že mu splnil dluh a tento dluh zanikl. Ustanovení § 1949 o. z. o kvitanci je použitelné pouze na případy, kdy má být dlužníkem věřiteli plněno osobním předáním (srov. [příjmení], [anonymizováno] § 1949 (Náležitosti kvitance). [anonymizováno]: [příjmení], [jméno], [anonymizováno], [jméno], [příjmení], [jméno] a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. [číslo]). O případ osobního předání však nepůjde u bezhotovostních převodů, kdy je splněno připsáním na účet poskytovatele platebních služeb věřitele,„ …tedy bez jeho přítomnosti a bez takového úkonu„ přijetí“, který by časově a místně umožňoval vydání kvitance„ zároveň“ se splněním ve stejném okamžiku. V těchto případech není možno plnění odepřít. Věřitel ale nepochybně ani není povinen kvitanci vystavit napřed.“ (viz [příjmení], [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu] V. Závazkové právo. Obecná část (§ [číslo]) . 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. [číslo], marg. [číslo]). Vzhledem k tomu, že výše žalované pohledávky mnohonásobně přesahovala částku 270 000 Kč, do jejíž výše lze provádět platby v hotovosti (§ 4 odst. 1 zákona č. 254/2004 Sb.), byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni žalovanou pohledávku přesahující 270 000 Kč bezhotovostním převodem, čímž by byl dluh splněn v souladu s § 1957 odst. 1 o. z., a aniž by žalobkyně byla povinna vystavit kvitanci napřed. Ostatně již z definice kvitance, jejímž obsahem musí být uvedení místa a času, kde a kdy byl dluh splněn je zjevné, že tuto nelze vystavit (je to nemožné) pokud místo a čas splnění není znám (tedy pokud nejsou prostředky zároveň s předáním kvitance v dispozici žalobkyně), a proto nelze vystavením kvitance podmiňovat úhradu dluhu formou bezhotovostní platby na účet. Stejně tak nebylo ani smluvní ani zákonnou povinností žalobkyně souhlasit s žalovaným požadovanou formou předání prostřednictvím úschovy, a podmiňování platby žalovaného tímto požadavkem nebylo oprávněné, a nemělo žádný vliv na splatnost žalovaného dluhu.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. (ohledně částky 1 200 Kč) dále podle § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. (ohledně částky 15 085 193,14 Kč) a dle 142 odst. 1 o. s. ř. (ohledně zbývající částky) tak, že přiznal žalobkyni, která byla neúspěšná pouze ve zcela nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 062,03 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 37 713 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 839 452,80 Kč sestávající z částky 50 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. (tj. převzetí a příprava zastoupení; předžalobní výzva ze dne 8. 2. 2023 a žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 15 085 193,14 Kč sestávající z částky 50 340 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (tj. částečné zpětvzetí žaloby ze dne [datum]) včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 754 259,66 Kč sestávající z částky 11 340 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (tj. účast na jednání před soudem dne 14. 11. 2023) včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč a dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou z [obec] do [obec] a zpět dne [datum] náhrada 1 657,38 Kč za 142 ujetých km v částce 1 057,38 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,53 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 216 817,38 Kč ve výši 45 531,65 Kč.

29. Náhradu nákladů za další poradu s klientem soud žalobkyni nepřiznal, neboť tato další porada s klientkou trvala včetně vypracování částečného zpětvzetí pouze 50 minut a neřešila žádné nové skutečnosti mimo zpětvzetí (za které je odměna zástupce žalobkyni přiznána) a podle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. náleží odměna pouze za poradu přesahující jednu hodinu. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvod pro stanovení delší lhůty splatnosti či k poskytnutí výhody splátek.