12 C 354/2022

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Martinem Masárem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví,

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k nemovitým věcem - a to k bytové jednotce číslo (list vlastnictví) vymezené v budově adresa (list vlastnictví), bytový dům, stojící na pozemku parc. číslo (list vlastnictví), se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku o velikosti číslo, to vše zapsané v katastru nemovitostí na list vlastnictví (bytová jednotka) a na list vlastnictví (budova a pozemek) pro katastrální uzemí, územní celek, okres okres, se zrušuje.

II. Nemovité věci specifikované ve I. výroku rozsudku, se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované částku 375 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku na vypořádání jejího spoluvlastnického podílu.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku 3 500 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce svým návrhem ze dne datum žádal o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem označeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce a žalovaná se stali podílovými spoluvlastníky uvedených nemovitostí každý s podílem jednou polovinou na celku. Žalobce navrhoval, aby spoluvlastnictví bylo s ohledem na to, že nemá zájem setrvávat se žalovanou ve spoluvlastnictví, vypořádáno přikázáním žalobci za přiměřenou náhradu, když rozdělení věci není u bytové jednotky reálné. V průběhu řízení poukázal na zatížení spoluvlastnického podílu žalované věcným břemenem doživotního bezplatného užívání jméno a jméno příjmení, jehož hodnota výrazně převyšuje hodnotu spoluvlastnického podílu žalované. S ohledem na uvedené navrhl žalobce přikázání podílu žalované do jeho vlastnictví bez poskytnutí úhrady žalované na vypořádání.

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že žalobce svůj spoluvlastnický podíl získal v anonymizována dvě slova, že na návrh žalobce na dohodu nereagovala, neboť s ní nesouhlasila, a že její podíl je zatížen věcným břemenem. Dále sdělila, že o prodej nemovitosti nemá zájem, ale je ochotna přistoupit k pozdějšímu prodeji při zohlednění břemen dožití. V průběhu jednání navrhovala i mimosoudní řešení s vypořádací hodnotou částka za současného odstranění věcného břemena. Ohledně hodnoty spoluvlastnického podílu dle znaleckého posudku žalovaná uvedla, že tomu nerozumí.

3. Soud má z výpisů z katastru nemovitostí za zjištěné, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětné nemovitosti s výše uvedenými podíly, a z vyjádření žalobce, že nechce setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu. Mezi účastníky není sporu o tom, že předmětná nemovitost je reálně nedělitelná.

4. Ze znaleckých posudků číslo číslo vypracovaných znalcem příjmení jméno příjmení bylo zjištěno, že obvyklá tržní hodnota předmětné nemovitosti – bytu číslo bez zatížení věcným břemenem činí v roce 2023 částku částka. Bylo zjištěno, že výsledná cena nezatíženého spoluvlastnického podílu žalované ve výši ½ by činila částka, avšak hodnota věcného břemene zatěžujícího spoluvlastnický podíl žalované činí částka, a proto je dle znaleckého posudku reálná hodnota spoluvlastnického podílu žalované nulová.

5. Z usnesení soudního exekutora Mgr. příjmení o příklepu č.j. číslo jednací bylo zjištěno, že žalobce zaplatil v srpnu 2022 za svůj podíl ve výši ½ na nemovitosti částku částka.

6. Z výpisu z účtu žalobce bylo zjištěno, že žalobce disponuje částkou přesahující částka.

7. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

8. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

9. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

10. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě.

11. Z citovaných ustanovení vyplývá, že spoluvlastníky nelze zásadně nutit, aby proti své vůli setrvávali ve spoluvlastnickém vztahu, a že žalobce nemusí tvrdit ani prokazovat důvody, pro něž není další zachování spoluvlastnického vztahu opodstatněno. Je tedy namístě spoluvlastnictví zrušit a vypořádat.

12. Přednostním způsobem vypořádání je reálné rozdělení věci. V projednávané věci jednoznačně vyplývá (a účastníci to nerozporují), že rozdělení nemovitosti na části není možné se zřetelem ke stavebně-technickému stavu, omezenému přístupu a neodděleným přípojkám médií, a to buď vůbec či přinejmenším bez rozsáhlých nákladů, které by hodnotu nemovitosti snížili.

13. Vzhledem k tomu, že žalovaná neměla zájem o přikázání spoluvlastnického podílu žalobce, je jediným možným způsobem vypořádání přikázání nemovitosti (včetně spoluvlastnického podílu žalované) do vlastnictví žalobce, a to se vznikem nároku žalované na vypořádací podíl.

14. V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (sp. zn. 2 Cdon 425/96, 22 Cdo 1927/2004, 22 Cdo 2746/2009, 22 Cdo 1176/2015, 22 Cdo 4856/2017) se vypořádací podíl náležející žalované nestanoví jako hodnota jejího spoluvlastnického podílu, ale jako polovina hodnoty celé věci. Hodnota celé nemovitosti dle názoru soudu odpovídá částce částka, za kterou žalobkyně reálně nabyla svůj spoluvlastnický podíl. Jestliže aktuální tržní hodnota podílu žalobce je částka (viz realizované nabytí příklepem), pak hodnota celého bytu nemůže být nižší než hodnota tohoto podílu, a jestliže aktuální tržní hodnota podílu žalované je nulová vzhledem k jeho zatížení věcným břemenem (zatěžujícím spoluvlastnický podíl žalované) jehož hodnota přesahuje výrazně aktuální tržní cenu tohoto podílu, pak hodnota celého bytu nemůže být ani vyšší než částka. S ohledem na zjištěnou hodnotu nemovitosti byl žalované stanoven vypořádací podíl v hodnotě částka.

15. Podklady, které měl soud k dispozici (nabývací titul spoluvlastnického podílu žalobce a znalecký posudek o hodnotě nezatíženého bytu a hodnotě spoluvlastnického podílu žalované) považoval soud za nesporné a dostatečně objasňující skutkový stav pro stanovení výše vypořádacího podílu, a proto další znalecký posudek o hodnotě věcným břemenem zatížené bytové jednotky nezadával, když srovnatelnou bytovou jednotku lze stěží nalézt a znalcem zvolená metoda rozdílu hodnot nezatížené bytové jednotky a hodnoty věcného břemene vede ke závěrům, které jsou v rozporu s realitou.

16. Pokud jde o náklady řízení, žalobce byl se svým návrhem zcela úspěšný, a proto soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, které žalobce uplatnil pouze ve výši poloviny zaplaceného soudního poplatku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím podepsaného soudu. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, je možné se jejich splnění domáhat soudním výkonem rozhodnutí. Okresní soud v Litoměřicích