12 C 363/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Martinem Masárem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného bytem adresa žalovaného 2. neznámí dědicové žalovaného číslo celé jméno žalovaného oba zastoupeni opatrovníkem příjmení jméno příjmení , příjmení se sídlem adresa o určení vlastnictví k nemovitostem

I. Určuje se, že žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození], je výlučným vlastníkem pozemků parc. č. [rok] a parc. č. [rok], vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] [anonymizováno], [územní celek], v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce].

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal určení, že je vlastníkem pozemků parc. č. [rok] a parc. č. [rok], vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] [anonymizováno], [územní celek], v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] (dále společně jen„ sporné pozemky“), a to s odůvodněním, že dědeček žalobce [jméno] [celé jméno žalobce], zemřelý [datum], zhruba v [anonymizována dvě slova] let jako kupující uzavřel se žalovaným [číslo] jako prodávajícím kupní smlouvu o převodu vlastnictví ke sporným pozemkům. Zmíněná kupní smlouva nebyla zanesena do tehdejší evidence nemovitostí a její listinná ani jiná podoba se nezachovala. Dle nynějšího zápisu v katastru nemovitostí je jako vlastník sporných pozemků veden žalovaný [číslo]. Sporné pozemky společně s pozemky ve vlastnictví žalobce, resp. jeho právních předchůdců (konkrétně pozemky parc. č. [rok], [rok], [rok], vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] [anonymizováno], [územní celek], v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]) užíval dědeček žalobce, po jeho smrti žalobcovi rodiče [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce], poté žalobce (dále společně jen„ pozemky žalobce“). Doposud nikdo užívání sporných pozemků nezpochybnil ani jinak nerušil. Žalobce z jemu dostupných informací předpokládá, že žalovaný [číslo] který se snad narodil mezi lety [rok] – [rok], již zemřel, přičemž v dědickém řízení nebyly projednány sporné pozemky. Žádné doplňující identifikační údaje ohledně žalovaného [číslo] žalobce nezjistil ani na základě učiněných dotazů vůči [stát. instituce], Úřadu městského obvodu [okres]. Žalobce je přesvědčen, že vlastnické právo ke sporným pozemkům nabyl prostřednictvím mimořádného vydržení, neboť právní předchůdci žalobce a žalobce nepřetržitě a nerušeně užívají sporné pozemky více než 50 let, odkazuje mimo jiné na § 1095 občanského zákoníku, a proto navrhuje, aby soud určil, že je vlastníkem sporných pozemků.

2. Žalovaní [číslo] zastoupení opatrovníkem ve vyjádření k žalobě uvedli, že žalobou uplatněný nárok neuznávají, neboť žalovaný [číslo] je vlastníkem mimo jiné sporných pozemků, jak je zapsáno v katastru nemovitostí. Upozorňují na domněnku správnosti zápisů ve veřejném seznamu s tím, že žalobce neunesl důkazní břemeno, tj. žalobce rozporuje správnost zápisu v katastru nemovitostí, ale nedoložil odpovídající kupní smlouvu. Žalovaný [číslo] je tudíž přesvědčen, že žalobce užívá sporné pozemky bez právního důvodu. Dále zmiňují, že žalovaný [číslo] mohl jednat pod psychickým nebo fyzickým nátlakem při uzavření kupní smlouvy. Aniž by žalovaní [číslo] byli řádně identifikováni, nelze ve věci rozhodnout, proto jejich opatrovník navrhuje, aby soud uložil žalobci povinnost podat návrh na dodatečné projednání dědictví po žalovaném [číslo] do té doby přerušil řízení. Závěrečným návrhem pak navrhli zamítnutí žaloby, žalobce dle nich neprokázal nerušenou nepřerušenou držbu sporných pozemků.

3. Žalobce k vyjádření žalovaných [číslo] uvedl, že trvá na žalobě, ani po v žalobě popsaném provedeném pátrání po žalovaném [číslo] jeho případných dědicích mu o nich nejsou známy žádné bližší informace, nelze po něm spravedlivě žádat, aby splnil to, co splnit nelze. K okolnostem uzavření kupní smlouvy tvrzeným žalovanými [číslo] doplnil, že jde o zcela neurčité a nedoložené domněnky, právní předchůdci žalobce i žalobce sporné pozemky dlouhodobě nerušeně užívají.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum], list vlastnictví [číslo] soud zjistil, že jako vlastník sporných pozemků je v katastru nemovitostí uveden žalovaný [číslo] to na základě usnesení o dědictví ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] vydaného státním notářstvím v [obec]. Z výpisu z katastru nemovitostí též ze dne [datum], list vlastnictví [číslo] vyplývá, že vlastníkem pozemků parc. č. [rok], [rok], [rok], vše zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] [anonymizováno], je žalobce, a to na základě usnesení [název soudu] o vypořádání [anonymizováno] a o [anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] D [číslo]; smlouvy kupní ze dne [datum] a smlouvy darovací ze dne [datum].

5. Z usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. D not [číslo], které nabylo právní moci dne [datum], vydaného státním notářstvím v [obec] soud zjistil, že jediným zákonným dědicem [jméno] [celé jméno žalovaného], zemřelého dne [datum], je žalovaný [číslo]. Z evidenčních údajů o pozemcích ze dne [datum], č. zakázky [číslo], bylo zjištěno, že pozemek parc. č. [rok] užíval [jméno] [celé jméno žalobce]. Z povolení k trvalému provozu – užívání ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum] a vydal jej Odbor výstavby Městského národního výboru ve [obec], se podává, že [jméno] [celé jméno žalobce] bylo bez dalších podmínek povoleno užívání účelové stavby na pozemku parc. č. [rok] ve [obec].

6. Z čestného prohlášení ze dne [datum] podepsaného manželi [jméno] a [jméno] [příjmení] se podává, že žalobce a jeho rodiče užívali mezi lety 2000 a 2020 sporné pozemky jako zahradu. V uvedeném období byli manželé [celé jméno svědka] vlastníky pozemků (konkrétně parc. č. [rok], [rok] a [rok], vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] I, [územní celek], v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]) ve stráni pod spornými pozemky a pozemky žalobce.

7. Z přípisu [stát. instituce] ze dne [datum] soud zjistil, že zápis z období mezi lety 1950 – 1993, kdy patrně zemřel žalovaný [číslo] je veden matričním úřadem městské části [okres].

8. Ze soudem vyžádaných sdělení [stát. instituce] ze dne [datum] se podává, že žalovaný [číslo] není evidován, [stát. instituce] ze dne [datum] pak, že žalovaného [číslo] nelze dohledat bez identifikace datem narození či rodným číslem, Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ze dne [datum], že nemá žádné materiály ke sporným pozemkům ani neprováděl v tomto ohledu žádné šetření.

9. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že nezná žalované [číslo] jejich dědice, od dětství, tj. od 80. let, do roku 2000 se setkával se žalobcem, neboť svědkovi rodiče vlastnili zahradu přiléhající k zahradě rodičů žalobce, tedy k pozemkům žalobce a sporným pozemkům. O nabytí těchto pozemků právními předchůdci žalobce svědek ničeho neví.

10. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že nezná žalované [číslo] žalobce je jeho sousedem na chalupě více než 20 let, svědek totiž vlastní pozemky pod pozemky žalobce a spornými pozemky, což se též podává z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum], list vlastnictví [číslo]. Od roku 2000 na pozemcích [anonymizováno] nebylo ničeho změněno, jsou oploceny jediným plotem. O nabytí těchto pozemků právními předchůdci žalobce svědek ničeho neví. Prohlašuje, že čestné prohlášení ze dne [datum] podepsané jeho rodiči, manželi [jméno] a [jméno] [příjmení], je pravdivé.

11. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že žalobce spolu s rodiči jezdil od raného dětství na chatu se zahradou, tj. na pozemky žalobce i na sporné pozemky, chápal je jako jejich majetek. Dále zjistil, že po tu dobu nebyly provedeny žádné změny hranic pozemků nebo oplocení, že daň z nemovitostí platí ohledně těch, které jsou zapsané v katastru nemovitostí. Jde-li o sporné pozemky, má za to, že daň nelze hradit, není-li zapsán jako jejich vlastník. Zhruba před [anonymizováno] lety, tj. poté, co zemřela [anonymizována dvě slova], se žalobce začal zabývat rodinnými právními záležitostmi a tehdy zjistil, že jako vlastník sporných pozemků je evidován žalovaný [číslo].

12. Další důkazy navržené žalobcem, a to výslechem otce žalobce k prokázání držby sporných pozemků, ani důkazy navržené žalovanými [číslo] výslechem starosty [obec] a jeho předchůdci od roku 2000, dotazem tamějšímu stavebnímu úřadu ke zjištění identifikace žalovaného [číslo] soud neprováděl, neboť jsou nadbytečné ani nemohou přispět k objasnění rozhodných skutkových okolností.

13. Z těchto zjištění učinil soud skutkový závěr, že žalobce, resp. žalobcovi rodiče jako jeho právní předchůdci, užívají sporné pozemky společně s pozemky žalobce jako vlastní, jako by jim vlastnické právo k nim náleželo, a to nejpozději od 80. let 20. století, odkdy žalobce s rodiči jezdili na sporné pozemky a pozemky žalobce jako na chatu. V užívání sporných pozemků jako vlastních jim po celou dobu nikdo nebránil. Kupní smlouva údajně uzavřená mezi žalovaným [číslo] právním předchůdcem žalobce ohledně sporných pozemků se nezachovala, není znám ani jiný listinný nabývací titul ke sporným pozemkům. Ničeho není známo o žalovaném [číslo] žalovaném [číslo]. V katastru nemovitostí je jako vlastník sporných pozemků evidován žalovaný [číslo].

14. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

15. Podle § 1091 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“ nebo„ nový občanský zákoník“) k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

16. Podle § 1095 NOZ uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

17. Podle § 1096 odst. 2 NOZ při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího.

18. Podle § 3066 NOZ do doby stanovené v § [číslo] se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

19. Předně se soud zabýval otázkou, zda je žalobce aktivně věcně legitimován a zda u žalobce existuje naléhavý právní zájem. Žalobce, jehož právní sféry se sporné právo týká, je aktivně věcně legitimován. Dále, též v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2016, sp. zn. 28 Cdo 812/2016, jestliže žalobce navrhuje určení svého vlastnického práva k nemovitosti, která se zapisuje do Katastru nemovitostí ČR, je na takovém určení vždy naléhavý právní zájem, má-li být soudní rozhodnutí určující právo zaznamenáno do katastru nemovitostí a tímto způsobem dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v Katastru nemovitostí ČR. Žalobce tudíž má naléhavý právní zájem na výsledku sporu, a tedy i na požadovaném určení.

20. Podmínkami, za nichž lze vlastnické právo nabýt k nemovité věci na základě mimořádného vydržení, jsou 1) nepřerušená držba trvající dvacet let (§ [číslo] ve spojení s § 1091 odst. 2 NOZ) a současně 2) absence prokázání nepoctivého úmyslu (§ [číslo]). Mimořádné vydržení tedy nevyžaduje takový titul držby, který by dostačoval k nabytí vlastnického práva, ale výhradně uplynutí času a absenci prokázání nepoctivého úmyslu. V případě nemovitých věcí se do vydržecí doby podle § 3066 NOZ započte nejvíce 15 let nepřerušené kvalifikované držby, kterou měl držitel či jeho právní předchůdce před nabytím účinnosti nového občanského zákoníku dne [datum], tj. období nejdříve od [datum] do nejdéle [datum]. Zároveň po nabytí účinnosti NOZ nebylo možné mimořádné vydržení u nemovitých věcí dříve než k [datum].

21. Právní předchůdci žalobce a později žalobce drželi vlastnické právo ke sporným pozemkům nepřerušeně od 80. let 20. století až doposud, tj. více než 40 let. Na období od [datum] doposud, tj. déle než 22 let, se vztahuje právní úprava mimořádného vydržení dle nového občanského zákoníku (§ [číslo] ve spojení s § 3066 NOZ). Vzhledem k více než 20 letům trvající držbě a absenci prokázání nepoctivého úmyslu soud proto určil, že žalobce je výlučným vlastníkem sporných pozemků.

22. K námitce žalovaného [číslo] že žalobce popírá správnost zápisů v katastru nemovitostí, aniž by prokázal příslušný právní důvod nabytí sporných pozemků: právo k nemovité věci zapisované do veřejného seznamu lze nabýt mimořádným vydržením, i když nebylo ve prospěch žalobce zapsáno do veřejného seznamu nebo bylo drženo dokonce v rozporu s obsahem veřejného seznamu (viz shora znění § 1095 NOZ a shodně též např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 3. 2007, sp. zn. 22 Cdo 40/2007, jehož závěry jsou použitelné i za účinnosti nového občanského zákoníku, dle nějž se připouští vydržení práv k nemovitostem i v rozporu se zápisem v katastru nemovitostí). Jedná-li se o námitku žalovaného [číslo] že žalovaný [číslo] mohl jednat pod nátlakem při uzavření kupní smlouvy s právním předchůdcem žalobce, jde o toliko tvrzení žalovaných, ohledně nějž žalovaný [číslo] neunesli důkazní břemeno. Nepoctivý úmysl žalobce totiž musí prokázat ten, kdo mimořádné vydržení popírá. Konečně soud nevyhověl návrhu žalovaného [číslo] neuložil žalobci povinnost podat návrh na dodatečné projednání pozůstalosti po žalovaném [číslo] nepřerušil řízení, neboť takové dodatečné projednání není možné, když nebyla prokázána smrt žalovaného [číslo]. Je zde výjimečná situace, kdy po déle než 40 let právní předchůdci žalobce, resp. i žalobce sám, užívají sporné pozemky jako vlastní, aniž by kdokoliv uplatňoval jakákoliv práva ke sporným pozemkům. Z výpovědí svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že žalobce a jeho právní předchůdci nerušeně drželi sporné pozemky od 80. let do roku 2000, resp. od roku 2000 doposud. Jakkoliv žaloba o určení vlastnictví k nemovitostem má primárně směřovat vůči všem osobám, které jí mohou být dotčeny, žalobci nic nebrání, aby podal žalobu proti neznámým dědicům zemřelého žalovaného [číslo] jestliže nezná jména a adresy jeho dědiců (viz např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 29 Odo 751/2006). Podmínku vyčkání výsledku dědického řízení před rozhodnutím soudu považuje soud za nesplnitelnou, neboť žádné dědické řízení nebylo zahájeno, ani není možné jej zahájit, a proto na ní netrval.

23. O náhradě nákladů soud rozhodl ve shodě s návrhem žalobce, který výslovně jednoznačně uvedl, že se vzdává práva na náhradu nákladů řízení.