12 C 77/2023

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Martinem Masárem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 40 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 126,67 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 40 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 778 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta: JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo].</b> 1. Předmětem řízení v této věci je zaplacení částky ve výši 40 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně v žalobě uvedla, že částka 40 000 Kč představuje dlužnou jistinu, kterou právní předchůdkyní žalobkyně, tj. [právnická osoba] (jako věřitel) poskytla žalovanému (jako dlužníku) dne [datum] na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 40 000 Kč v hotovosti, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy, a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni tuto částku navýšenou o 38 880 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 20 000 Kč, částku za zpracování a za další péči o zákazníka ve výši 18 880 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 4 383 Kč Poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný neplatil sjednané splátky řádně ani včas, porušil závazky ze smlouvy, a právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku postoupila žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení bylo žalovanému oznámeno písemně. Žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně požaduje po žalovaném pouze zaplacení částky 40 000 Kč představující bezdůvodné obohacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 126,67 Kč od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 40 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu neuhradil žalobkyni ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu ze dne [datum], proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Ze smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný (jako zákazník) a původní věřitelka [právnická osoba] (označený jako [anonymizováno]) se dohodli na tom, že [anonymizováno] poskytne zákazníkovi spotřebitelský úvěr 40 000 Kč, který včetně poplatku ve výši 38 880 Kč, zákazník splatí v 18 měsíčních splátkách ve výši splátky 4 383 Kč, poslední pak ve výši 4 369 Kč. Ze smlouvy vyplývá, že žalovaný částku 40 000 Kč převzal. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný bydlí v [anonymizováno], má [anonymizováno] vzdělání, je [anonymizováno] na základě [anonymizována čtyři slova] jako [anonymizováno] s [anonymizována dvě slova] [částka] s tím, že jeho odhadované měsíční výdaje činí [částka].

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní soud zjistil, že na jejím základě jsou postupovány nezajištěné pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce anebo smluv o zápůjčce specifikované v Příloze [číslo] zmíněné smlouvy, které uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitelka se svými zákazníky jako dlužníky, a to se všemi právy s nimi spojenými. Z listiny označené„ [obec a číslo] z 39“ soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně vůči žalovanému patřila mezi postupované pohledávky dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Listinou – dopisem označeným„ Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně sdělila žalovanému, že žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni a současně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu, a to do 10 dnů od doručení uvedeného oznámení. Z podacího lístku České pošty, s.p. ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] odeslala žalovanému listinu. Z tabulky umoření ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný ničeho neuhradil. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne [datum] byla zjištěna existence žalobkyně.

6. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu do [datum]. Z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] odeslala žalovanému uvedenou výzvu k úhradě dluhu.

7. Soud současně vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný řádně nesplácel úvěr a neuhradil žalovanou částku (důkazní břemeno o opaku nese žalovaný, který však konkrétní úhradu dluhu ani netvrdil, ani neprokazoval).

8. Po skutkové stránce má soud žalobkyní tvrzené skutečnosti za prokázané, zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených, tj. že právní předchůdkyně žalobkyně, jako věřitel, s žalovaným, jako dlužníkem, uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytla hotovost v dohodnuté výši 40 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal, včetně sjednaného navýšení, žalobkyni zaplatit v měsíčních splátkách. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně ani včas, neuhradil ničeho, a dostal se tak do prodlení s placením splátek. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon [číslo] Sb.“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

13. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Soud se z moci úřední zabýval smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

18. Žalobkyně netvrdila a neprokázala splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného - spotřebitele splácet úvěr. Naopak se domáhala, aby žalovanému bylo uloženo vydat bezdůvodné obohacení.

19. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně coby poskytovatelka úvěru, je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinna náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o úvěruschopnosti nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením, a tudíž neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí.

20. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně v tomto řízení netvrdila a neprokázala, že by kvalifikovaně a s odbornou péčí jako poskytovatel úvěru zjišťovala, nebo dokonce ověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr.

21. Vzhledem ke shora uvedenému i k návrhu žalobkyně, že se domáhá po žalovaném pouze zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé žalovanému s příslušenstvím, soud posoudil věc tak, že smlouva je absolutně neplatná podle § 588 o. z., neboť svým obsahem nebo účelem zjevně odporuje zákonu, nebo jej obchází, anebo se příčí dobrým mravům.

22. Zároveň má soud v řízené za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 40 000 Kč, žalovaný ničeho žalobkyni nevrátil. Soud proto po právním posouzení dospěl k závěru, že se ve výši 40 000 Kč žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 40 000 Kč žalovanému poskytla bez právního důvodu.

23. Žalobkyně jako poskytovatelka úvěru netvrdila, že by dostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 o. z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaný předmět zápůjčky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Soud tak uložil žalovanému, aby žalobkyni uhradil částku ve výši 40 000 Kč. Žalobkyni proto také podle § 1970 o. z. náleží úrok z prodlení z částky, v níž se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, tj. kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 126,67 Kč a dále z částky 40 000 Kč ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od [datum] do zaplacení.

24. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a soud žalobkyni proto přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Při výpočtu náhrady nákladů řízení soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. platné vždy k datu úkonu. Celková výše nákladů řízení je tvořena částkou 1 600 Kč za zaplacený soudní poplatek a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 000 Kč sestávající z částky 3 x 500 Kč za každý z úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (tj. převzetí a příprava věci, předžalobní výzva k plnění, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Povinnost zaplatit náhradu nákladů k rukám advokáta žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.

25. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal soud důvod.