12 C 91/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Martinem Masárem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená jméno celé jméno žalované, datum narození, bytem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, z částky částka od datum do zaplacení, z částky částka od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku částka se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta: anonymizováno jméno jméno, ulice a číslo, obec.

1. Předmětem řízení v této věci je zaplacení částky částka s příslušenstvím představující dlužné nájemné za pronájem nebytových prostor o výměře výměra plochy uvnitř hypermarketu anonymizována dvě slova – obec na adrese adresa žalobkyně, který je ve vlastnictví žalobkyně, a to na základě nájemní smlouvy uzavřené dne datum mezi žalobkyní jako pronajímatelkou a žalovanou jako nájemkyní. Na základě uzavřené smlouvy žalovaná užívala předmětné prostory a neuhradila sjednané nájemné částka Kč/měsíc a sjednanou cenu paušálních služeb poskytovaných dodavatelskými organizacemi částka Kč/měsíc bez DPH za období od datum do datum. Žalobkyně dlužné nájemné žalované vyúčtovala fakturou číslo na částku částka, splatnou dne datum, za období od datum do datum, dále fakturou číslo na částku částka, splatnou dne datum, za období od datum do datum, a fakturou číslo na částku částka, splatnou dne datum, za období od datum do datum. Zároveň s úhradou dlužného nájemného žalobkyně žádala přiznání smluvní pokuty ve výši 3násobku denního nájemného (anonymizována dvě slova Kč/den), resp. ve výši částka za období od datum do datum (a to za porušení povinností žalované vyplývajících ze smlouvy o nájmu), nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka a dále zákonného úroku z prodlení od splatnosti jednotlivých částí dluhu do zaplacení.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Poukázala na to, že opakovaně kontaktovala žalobkyni s žádostmi o prominutí nájemného, na což žalobkyně nereagovala. Uvedla, že vzhledem k tomu, že jí žalobkyně nevrátila složenou kauci ve výši částka, žalobkyni ničeho nedluží. Žalovaná pronajaté prostory vyklidila dne datum a k témuž dni došlo k ukončení nájemní smlouvy, a to na základě ústní dohody s žalobkyní. Poukázala rovněž na skutečnost, že důvodem k vyklizení prostor a ukončení smlouvy ze strany žalované bylo propuknutí pandemie Covidu 19, v jejímž důsledku došlo k výraznému propadu tržeb.

3. Žalobkyně uvedla, že nájemní vztah mezi účastníky trval až do datum, kdy byla žalované doručena výpověď z nájemní smlouvy ze strany žalobkyně, a to bez výpovědní doby, neboť žalovaná porušila povinnost podnikat po celou prodejní dobu tak, jak bylo mezi účastníky sjednáno v nájemní smlouvě, když žalovaná předmětné prostory vyklidila k datu datum. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila poslední nájemné za měsíc anonymizováno rok, kauce ve výši částka tak byla použita na úhradu nájemného za měsíc anonymizováno rok. K oprávněnosti nároku na zaplacení smluvní pokuty žalobkyně doplnila, že tato vyplývá z porušení čl. 4 odst. 3 smlouvy o nájmu, v němž se žalovaná zavázala k zajišťování úklidu, podnikání, vyřizování reklamací atd.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že nájemní smlouva byla uzavřena platně, nájemné bylo žalovanou placeno až do anonymizováno rok a dále skutečnost, že kauce ve výši částka byla použita k úhradě dlužného nájemného za měsíc anonymizováno rok.

5. Soud zamítl návrh žalované na provedení důkazu listinami k prokázání poklesu tržeb pro nadbytečnost, neboť i kdyby byl pokles tržeb ze strany žalované prokázán, tato skutečnost by neměla na rozhodnutí soudu žádný vliv.

6. Z faktur číslo číslo bylo zjištěno, že žalobkyně žalované vyúčtovala nájemné a služby za pronájem nebytových prostor za dobu od datum do datum v celkové výši částka.

7. Z předžalobní upomínky ze dne datum s podacím archem, a ze dne datum s podacím archem soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě žalované pohledávky před podáním žaloby.

8. Z výpovědi smlouvy o nájmu z datum se podává, že žalobkyně vypověděla nájemní smlouvu s žalovanou bez výpovědní doby s účinností ke dni doručení výpovědi.

9. Ze smlouvy o nájmu z datum s přílohami byla ověřena výše měsíčního nájemného, které činilo částku částka měsíčně a výše paušální částky za služby ve výši částka měsíčně. Ze smlouvy byly ověřeny podmínky ukončení nájemní smlouvy bez výpovědní doby. Dále bylo zjištěno, že žalobkyní tvrzený nárok na zaplacení smluvní pokuty, který měl dle tvrzení žalobkyně vyplývat z porušení povinností stanovených v čl. 4 odst. 3 smlouvy (tj. zajišťování úklidu prostor, podnikání a vyřizování reklamací po celou prodejní dobu, označení obchodní firmy atd.), ze smlouvy o nájmu nevyplývá, když čl. 5 odst. 4 tento nárok výslovně vylučuje.

10. Z domovního řádu a protikorupčních zásad soud nezjistil žádné k dané věci se vztahující relevantní skutečnosti.

11. Z provedeného dokazování soud zjistil, že mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem byla uzavřena smlouva o nájmu prostoru sloužícího k podnikání. Žalobkyně se touto smlouvou zavázala žalované přenechat prostory sloužící k podnikání a žalovaná se zavázala hradit žalobkyni měsíční nájemné. Žalovaná nesplnila svou povinnost, když nezaplatila sjednané nájemné a služby za období od datum do datum (břemeno tvrzení a důkazní o případném zaplacení neunesla žalovaná), proto je nárok žalobkyně na zaplacení podle § 2302 a následujících o. z. po právu, a soud proto žalobě v části, v níž žalobkyně požadovala po žalované uhrazení dlužného nájemného a služeb, vyhověl. Žalobkyně má v souladu s § 1968 a 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nárok i na úrok z prodlení v zákonné výši.

12. Pokud jde o procesní obranu žalované, pak nezbývá než konstatovat, že ani skutečnost, že v důsledku pandemie Covid 19 došlo k poklesu tržeb žalované a z toho důvodu byla nucena prostory vyklidit, ji nikterak nezprošťují povinností vůči žalobkyni na zaplacení dlužného nájemného a služeb, a tyto okolnosti nemají na rozhodnutí tohoto soudu žádný vliv. Žalované nelze přisvědčit ani ohledně tvrzeného ukončení nájemní smlouvy již k datu datum, neboť žalovaná, přestože byla při jednání poučena, aby označila důkazy k tvrzení o ukončení nájemní smlouvy dohodou mezi účastníky již k tomuto datu, tak neučinila, a neunesla tak k této skutečnosti důkazní břemeno. In obiter dictum soud uvádí, že i kdyby žalovaná tuto skutečnost prokázala, nájemní smlouva nemohla být ukončena ústní formou, neboť zákon pro výpověď nájmu vyžaduje formu písemnou (§ číslo odst. 1 věta druhá ve spojení s § 2286 odst. 1 větou první o. z.).

13. Soud zamítl žalobu v části, v níž žalobkyně požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši částka, neboť tento nárok ze smlouvy o nájmu nebytového prostoru nevyplývá, resp. jej smlouva přímo vylučuje, a to v čl. 5 odst.

4. Dále soud zamítl žalobu v části, v níž žalobkyně požadovala zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka, neboť vzhledem k tomu, že výše nákladů řízení (tedy i nákladů uplatnění pohledávky) přesahuje částku částka, neuplatní se § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který stanoví pouze to, jaká má být minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky, neboť tato minimální výše je překročena. Toto ustanovení nezakládá žádný nový nárok, který by bylo možné v civilním řízení přiznat vedle stávající náhrady nákladů řízení, ale dle názoru soudu stanoví pouze minimální fiktivní hranici výše nákladů řízení, a pokud tyto náklady řízení jsou vyšší, pak se § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. neuplatňuje, neboť v tomto ustanovení je pouze paušalizována minimální výše nákladů uplatnění, a nikoli konstituován nějaký nový nárok existující nezávisle na nákladech řízení.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně měla úspěch pouze co do částky částka, tj. 73,4 % a náleží jí tak náleží 46,8 % účelně vynaložených nákladů ve výši částka. Celková výše nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za anonymizováno ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě anonymizováno l číslo km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání anonymizováno × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

15. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím podepsaného soudu. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, je možné se jejich splnění domáhat soudním výkonem rozhodnutí.