13 C 224/2023
č. j. 13 C 224/2023-63
V PLATNOSTICitované zákony (5)
Plný text
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Skalkou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 , 500 03 Hradec Králové proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 pro zaplacení 220 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný byl v minulosti její partner, kterému zapůjčila částku , částka, s tím, že on koupí auto, které následně po jeho opravě se ziskem prodá, tudíž předmětnou částku i s nějakým přiměřeným navýšením žalobkyni vrátí. Peníze žalobkyně vybrala ze svého bankovního účtu dne , datum, a ještě téhož dne částku předala žalovanému. Nejdříve se domluvili tak, že peníze ji vrátí do konce roku 2021, po nějakém čase tuto dohodu upravili tak, že peníze vrátí do konce roku 2022. Peníze však žalovaný v plném rozsahu nevrátil, pouze v průběhu roku 2021 byla žalobkyni vrácena částka , částka, , a to z bankovního účtu manželky žalovaného. Podle žalobkyně tato částka představovala úroky z půjčené částky.
2. Žalovaný se k věci vyjádřil v podání ze dne , datum, , v němž popřel, že by si od žalobkyně půjčil nějaké finanční prostředky, vyjma částky , částka, , kterou však v mezidobí žalobkyni již vrátil. Během jednání soudu dne , datum, žalovaný prostřednictvím svého zástupce uvedl, že žalobkyně neprokázala předání jakýchkoliv peněžních prostředků, přičemž měl za to, že žalobkyně jedná zneužívajícím způsobem s ohledem na ukončení jejich partnerského vztahu. Během jednání proběhnuvšího dne , datum, se však žalovaný ústy svého zástupce k věci vyjádřil tak, že je namístě, aby žalobkyně tvrdila, že ji svědčí titul pro zaplacení žalované částky na základě bezdůvodného obohacení, anebo z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce. Měl za to, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o zápůjčce; v případě nároku z bezdůvodného obohacení měl za to, že mezi žalobkyní a žalovaným je nějaká kauza ohledně peněžních prostředků, jejíž výše není dostatečně určena. Kdyby soud dospěl k závěru, že se jednalo o smlouvu o zápůjčce, má za to, že tato nebyla nikdy vypovězena., právnická osoba, provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:
4. Z výpisu bankovního účtu žalobkyně č. , č. účtu, soud zjistil, že dne , datum, došlo k výběru hotovosti ve výši , částka, ; den předtím byla přitom na daný účet připsána suma , částka, . K této částce žalobkyně doložila doklad o tom, že se jedná o čerpání úvěru v této výši. K výběru hotovosti došlo dle předloženého dokladu dne , datum, v , právnická osoba, ., , Anonymizováno, , adresa, . Z potvrzení ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyni na její bankovní účet č. , č. účtu, byla připsána platba ve výši , částka, , a to z bankovního účtu č. , č. účtu, , jenž byl vedený na jméno , jméno FO, .
5. Z whatsappové komunikace vedené s uživatelem pod přezdívkou , Anonymizováno, ze dne , datum, vyplývá, že protistrana komunikace žalobkyni informuje o prodeji dvou aut s tím, že „to bude dražší než 230, tak to budou úroky… za důvěru a čekání“, na což měla žalobkyně reagovat sdělením v této komunikaci, že bude protistraně věřit, ale nesmí to trvat další rok. K dotazu soudu stran charakteru této komunikace bylo ze strany žalobkyně sděleno, že tuto vedla s žalovaným.
6. Z další whatsappové komunikace vedené s uživatelem po přezdívkou , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně píše „, Anonymizováno, “, že (v návaznosti na zprávu od uživatele , Anonymizováno, ) do toho dala „, Anonymizováno, , Anonymizováno, ,- a nemá nic, na což uživatel , Anonymizováno, měl sdělit, že „až budou, posílá“… má tři k prodeji … kdyby se prodali, má žalobkyně , Anonymizováno, . Z whatsappové komunikace vedené s uživatelem po přezdívkou , Anonymizováno, ze dne , datum, vyplynulo, že žalobkyně se uživatele , Anonymizováno, mj. dotazuje, zda „peníze někam uklidil“, na což uživatel , Anonymizováno, reaguje sdělením, že „jasně, schovaný“. Z chatu ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně vyjadřuje obavy, že nechce přijít o 220 000, na což uživatel , Anonymizováno, reaguje tak, že žalobkyni uklidňuje, neboť „ji dává víc, než tuší“. Z chatu ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně chce uzavřít minulost a vyzývá jej k vrácení jejích , Anonymizováno, , Anonymizováno, s tím, že úvěr ji šíleně tíží a nic z něj nemá … že ona má jen dluh a uživatel , Anonymizováno, auto. Na to uživatel , Anonymizováno, žalobkyni slibuje, že ji pomůže s úvěrem a sděluje jí, že „protočí“ aspoň ještě jednou auto, aby se zahojili. Z chatu ze dne , datum, je zřejmé, že žalobkyně požaduje velkou finanční injekci, chce vše ukončit a začít znovu. Žalobkyně konstatuje, že mu dala , Anonymizováno, , Anonymizováno, , na což uživatel , Anonymizováno, uvádí, že ještě žalobkyně dostane (bez konkrétního uvedení, o co se jedná), přičemž uvedl, že „už se to blíží“. Během chatové komunikace ze dne , datum, žalobkyně opět po uživateli , Anonymizováno, požadovala vrácení svých peněz, na což uživatel , Anonymizováno, uvádí, že až to prodá, přičemž žalobkyni vyzval ke sdělení účtu. Žalobkyně uvedla, že chce jen zpět svých , Anonymizováno, , Anonymizováno, , přičemž uvedla číslo svého bankovního účtu č. , č. účtu, . Během komunikace ze , datum, uživatel , Anonymizováno, uvádí, že „to musí opravit, dokoupit věci, dělá fabii a ta se prodá líp a dřív s tím, že všechny peníze má v autech“. Žalobkyně sděluje, že chtěla, aby to šlo mimo její rodinu, ale teď už je to venku… K dotazu soudu stran charakteru celé této komunikace bylo ze strany zástupce žalovaného sděleno, že tuto komunikace vedla žalobkyně s žalovaným.
7. Z výpovědi , jméno FO, , matky žalobkyně, vyplynulo, že ta ví pouze o tom, že si žalobkyně měla půjčit peníze, aby je následně půjčila žalovanému s tím, že se mělo jednat o částku , částka, . Nic bližšího však o věci neví, vše má z doslechu od žalobkyně, své dcery. Žalovaného měla žalobkyně oslovovat jako Robin, celé příjmení svědkyně neznala, pouze dovozovala, že pokud se jedná o půjčku , částka, , tak se jedná o půjčku žalovanému. Peníze měla žalobkyně půjčit v období covidu, a to bez dokladu.
8. Svědek , jméno FO, , bratr žalobkyně, vypověděl, že žalobkyně měla s žalovaným vztah s tím, že v době předcovidové měl žalovaný dlužit žalobkyni částku , částka, . Informace získal z doslechu, od žalobkyně. Svědek ale věděl, že žalobkyně oslovovala žalovaného jako Robin. Ze situace měla být žalobkyně zdrcená, protože se jí měl žalovaný vykrucovat s placením. Peníze mu měla poskytnout v době, kdy spolu chodili.
9. Svědkyně , jméno FO, , kamarádka žalobkyně, sdělila, že ví o tom, že žalobkyně měla půjčit žalovanému částku , částka, , a to někdy v covidové době. Informace přitom má pouze z doslechu, a to od žalobkyně. Ona se na žalobkyni v tomto ohledu zlobila, protože neměla mít k této půjčce nic od žalovaného tzv. podepsané. Žalovaného zná pouze z vyprávění žalobkyně pod jménem , Anonymizováno, . K půjče mělo dojít podle svědkyně v době covidu, přičemž odhadovala, že to bylo asi v roce 2021. Svědkyně upřesnila, že o půjče se bavila s žalobkyní v roce 2021, přičemž v roce 2022 se řešilo, že žalovaný peníze nevrací. Intimní vztah měla žalobkyně s žalovaným ukončit na přelomu roku 2021 až 2022.
10. Svědkyně , jméno FO, , „bližší“ kamarádka žalobkyně, soudu sdělila, že ví o tom, že žalobkyně měla půjčit osobě se jménem , Anonymizováno, peníze, nyní podle jména dovozuje, že peníze žalobkyně půjčila žalovanému. Informace o půjčce má z doslechu, a to od samotné žalobkyně. Ví pouze tolik, že se mělo jednat o částku , částka, . Bylo jí řečeno, že se žalovaný měl zavázat k nějakému zhodnocení této sumy; k tomu jí bylo řečeno, že žalovaný má podnikat. O žalovaném měla žalobkyně mluvit jako o „, Anonymizováno, “. Ke vztahu mezi žalobkyní a žalovaným uvedla, že byli milenci; jejich vztah byl bouřlivého charakteru s tím, že došlo k jeho ukončení kvůli půjčeným penězům. Svědkyně nevěděla, kdy došlo k půjčce, mělo k tomu dojít v období covidu, loni či předloni.
11. Svědkyně , jméno FO, , sestra žalobkyně, vypověděla, že žalovaného párkrát viděla. Svědkyně věděla o tom, že žalobkyně měla žalovanému půjčit , částka, . Informace má nejen od sestry, ale i od samotného žalovaného, který jí měl půjčku osobně potvrdit. K setkání došlo v období covidu, v prvním roku covidového období. Za to měl žalovaný žalobkyni něco „přilepšit“, tj. že jí měl vrátit víc. Svědkyně věděla o tom, že si žalobkyně sama musela půjčit, aby mohla půjčit žalovanému. Svědkyně však nevěděla, na co si měl žalovaný peníze půjčit a jak je měl zhodnotit. Žalovaný měl vrátit částku , částka, , což se ale nestalo. Svědkyně nevěděla nic o tom, že by žalovaný nebo někdo z jeho rodiny měl žalobkyni něco vrátit. O celé věci se dozvěděla až zpětně, u prvotní domluvy mezi účastníky řízení nebyla. Žalobkyně žalovaného při osobním setkání oslovovala , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Vztah mezi nimi byl v minulosti přátelský, bylo tam něco bližšího; tento vztah ale nepřetrval. Vztah vyhodnotila jako milenecký. O jeho konci nic bližšího ale neví. Svědkyně výslovně potvrdila, že žalovaný jí měl říct, že si od žalobkyně půjčil částku , částka, . Půjčku žalobkyni následně vyčetla. Peníze měly být žalobkyni vráceny ve splátkách, v hotovosti, nic bližšího však svědkyně neví. Tato konverzace s žalovaným měla proběhnout v době covidu, v první vlně.
12. Žalobkyně v účastnické výpovědi sdělila, že žalované zná 3 roky, poznali se před covidem v prosinci 2019, byli milenci, jejich vztah skončil v září 2022. Na půjčce se domlouvali osobně či prostřednictvím SMS zpráv. Protože neměla dostatek peněz, musela si vzít úvěr, což žalovanému i sdělila. Žalovaný jí měl sám říct, aby peníze vybral dne , datum, . Peníze předala na parkovišti u Tesca na , jméno FO, . Na termínu vrácení se průběžně domlouvali, přičemž k vrácení peněz žalovaného opakovaně vyzývala. Žalovaný k tomu vždy uvedl, že musí vždy něco vydělat, aby jí mohl něco dát. Pevný termín stanoven nebyl, žalovaný řešení věci pouze oddaloval. Peníze měl žalovaný použít na nákup aut, na své podnikání, konkrétně měl koupit dvě vozidla Škoda Octavia. Komunikaci byla přítomna její setra, , jméno FO, , které žalovaný potvrdil, že si od ní půjčil částku , částka, . Následně o věci řekla členům své rodiny. , adresa, , Anonymizováno, Kč, kterou obdržela od žalovaného prostřednictvím platby z účtu jeho manželky, představovala zisk z prodeje vozidla; k tomu žalobkyně uvedla, že nad rámec původní částky , částka, žalovanému poskytla ještě další peníze, asi do částky , částka, s tím, že jí žalovaný na tuto další půjčku vrátil těchto , částka, . , adresa, Kč brala jako splátku sumy vyplývající z rozdílu celkově půjčené sumy , částka, a původní půjčky z března 2020 ve výši , částka, . Celkem by jí žalovaný měl správně vrátit částku , částka, . Žalobkyně dále vypověděla, že s manželkou žalovaného komunikovala, o vztahu se žalovaným manželka žalovaného věděla. Peníze z prodeje vozidla šly na její účet, proto byla částka , částka, poslána z jejího bankovního účtu. Vztah s žalovaným ukončila žalobkyně, protože si našla přítele a chtěla začít znovu s čistým štítem. Pokud byla dotazována, co myslela dovětkem ve whatsappové komunikaci „dobře, domluveno“, pak uvedla, že to bylo součástí širší komunikace se žalovaným, že jí místo vrácení částky , částka, koupí nějaké vozidlo, čímž myslela, že dostane své peníze takto zpět. Stran úvěru ve výši , částka, vysvětlila, že potřebovala další peníze ke splácení svého úvěru a ke splácení kauce na podnájem, včetně úhrady provize realitce a k zabydlení se v novém bytě. Na předchozím úvěru měla doplatit asi částku okolo , částka, . Stran úroků z ze zápůjčky žalovanému sdělila, že přesná výše úroků nebyla určena, pouze se domluvili tak, že z každého prodaného vozidla a jeho zisku obdrží polovinu. Žádné konkrétní splátky nebyly přesně stanoveny, byli domluveni tak, že až bude žalovaní mít peníze, tak je postupně bude splácet.
13. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) platí, že „Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“ Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z. platí, že „Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.“ Z ustanovení § 2393 odst. 1 o. z. vyplývá, že „Neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.“ Dle ustanovení § 2054 odst. 3 o. z. „Plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.“14. Soud má po provedeném dokazování za to, že se žalobkyni podařilo prokázat, že s žalovaným ústně uzavřela smlouvu o zápůjčce s tím, že k vlastnímu předání peněžních prostředků ve výši , částka, došlo dne , datum, , přičemž tyto peněžní prostředky žalovaný i přes předchozí opakované výzvy žalobkyni nevrátil.
15. Soud sice nepřehlédnul, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyla uzavřena písemná smlouva, která by dopodrobna písemně upravovala smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným, avšak v souladu se zásadou bezformálnosti právního jednání (viz ustanovení § 559 a § 560 o. z.) bylo možné, aby byla předmětná smlouva mezi účastníky řízení platně uzavřena i ústně. S ohledem na znění o. z. považuje soud za stěžejní to, že v případě smlouvy o zápůjčce s ohledem na to, že se jedná o tzv. reálný kontrakt, je nutné prokázat, že došlo k předání zastupitelné věci (zde v podobě peněžních prostředků) mezi účastníky jednání. To, že k tomuto předání peněžních prostředků ve výši , částka, došlo, a to dne , datum, , má soud za prokázané nejen z účastnické výpovědi žalobkyně, ale i z dalších důkazních prostředků. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně totiž vyplývá, že ta z něj dne , datum, vybrala peněžní prostředky ve výši , částka, , která následně předala žalovanému. To, že k předání této částky došlo, vyplývá nejen z účastnického výslechu žalobkyně, ale i z výslechu , jméno FO, , která výslovně uvedla, že se jí měl žalovaný „chlubit“, že od žalobkyně získal částku , částka, s tím, že jí tuto sumu zhodnotí. Závěr o předání peněz žalovanému s ohledem na navazující komunikaci mezi žalobkyní a žalovaném o vrácení peněz (odst. 6 tohoto rozsudku) proto soud považuje za jedině možný.
16. V neposlední řadě závěr soudu o tom, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k předání peněž ve výši , částka, , vyplývá z jejich vzájemné whatsappové komunikace podrobně popsané v odst. 6 tohoto rozsudku, z níž vyplývá, že žalobkyně se s žalovaným opakovaně na téma peněžních prostředků minimálně ve výši , částka, baví s tím, že žádá o jejich vrácení, na což žalovaný reagoval vyhýbavě, resp. tak, že peníze vrátí až následně. To, že se jedná o vzájemnou komunikaci mezi žalobkyní a žalovaným, žalovaný v průběhu řízení prostřednictvím svého zástupce uznal. Pokud by přitom mělo platit, že v roce 2020 nedošlo k žádnému předání peněžních prostředků, má soud za to, že žalovaný by ve vzájemné komunikaci s žalobkyní v době, kdy spolu tvořili intimní pár, případně i poté, reagoval na jím tvrzený neoprávněný požadavek na vrácení částky , částka, zcela jiným způsobem, než který je zachycen v předložené whatsappové komunikaci.
17. Soud tak konstatuje, že se žalobkyni na základě výpisu z jejího bankovního účtu, dokladu o čerpání úvěru, jejího výslechu, výslechu paní , jméno FO, a ve spojení s předloženou whatsappovou komunikací mezi ní a žalovaným podařilo prokázat, že v březnu 2020 předala žalovanému částku , částka, , čímž došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce.
18. Stran výpovědi dalších svědků (paní , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, ), ohledně otázky půjčky peněž mezi žalobkyní a žalovaným soud uvádí, že na jejich základě ani při jejich vzájemném hodnocení by nemohl konstatovat, že k předání peněžních prostředků mezi žalobkyní a žalovaným došlo. Tyto osoby totiž vlastnímu předání nebyly přítomny a s žalovaným nepřišly vůbec do kontaktu, přičemž vycházely pouze z toho, co jim sama řekla žalobkyně o své tehdejší situaci se žalovaným. Soud přitom nemá za to, že z takovýchto výpovědí lze vycházet při konstatování závěru o tom, zda k předání peněžních prostředků došlo či nikoli. Je totiž zjevné, že tito svědkové se vyjadřovali a vypovídali pouze k tomu, co jim řekla samotná žalobkyně. Stěžejní pro danou věc přitom není skutečnost, co žalobkyně o svým finančních vztazích sama bez dalšího těmto osobám řekla, ale zda tyto finanční vztahy skutečně existovaly, tj. zda k předání peněž došlo či nikoli.
19. Proto naopak za významný soud vyhodnotil výslech paní , jméno FO, , která uvedla, že k předání peněžních prostředků došlo s tím, že toto jí měl potvrdit samotný žalovaný. Soud sice nepřehlíží, že ani tato svědkyně nebyla přítomna při samotném předávání peněžní částky v březnu 2020, ale vyjádřila s k tomu, co vnímala svými smysly při následném kontaktu s žalovaným, který jí měl předání peněz stejně jako skutečnost, že se jednalo o zápůjčku se zhodnocením, potvrdit. To, co tato svědkyně vnímala svými smysly a následně pak vypověděla po poučení dle ustanovení § 126 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 346 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“), přitom soud hodnotil nejen ve spojení s tím, co žalobkyně uvedla ve své vlastní výpovědi, ale i s ohledem na to, že skutečně dne , datum, žalobkyně vybrala ze svého bankovního účtu částku , částka, , o které se následně bavila ve whatsappové komunikaci s žalovaným v tom směru, že tyto peníze žalovanému poskytla (viz odstavec 6 tohoto rozsudku). Soud rovněž výpověď , jméno FO, nevyhodnotil jako nevěrohodnou či dokonce nepravdivou jen na základě toho, že tato svědkyně je sestrou žalobkyně. Pouhý příbuzenský vztah bez dalšího totiž nemůže odůvodnit závěr, že výpověď takového svědka je bez dalšího vždy tendenční (viz rozsudek Vrchního soudu v Praze ze 4. 12. 2014, č.j. 12 Cmo 193/2014-188). Tyto důkazní prostředky tak soud hodnotil v jejich vzájemné souvislosti se závěrem, že se žalobkyni podařilo prokázat uzavření smlouvy o zápůjčce s žalovaný.
20. Soud sice souhlasí s tezí řady svědků, že není vhodné, aby žalobkyně takto vysokou částkou disponovala bez nějakého potvrzení či osobní účasti dalších svědků při předávání takového obnosu peněž, avšak ani občanský zákoník, ani o. s. ř. neukládá, aby takovéto jednání bylo jakkoli formalizované, kdy případné porušení takového „pravidla“ by vedlo k automatickému závěru o neplatnosti jednání či o jeho nerealizování. Skutečnost, že se žalobkyně při takovém jednání vystavuje v případném sporu nebezpečí neunesení důkazního břemene, nemůže bez dalšího vést k závěru, že k předání peněžních prostředků nedošlo. Soud tudíž konstatuje, že je možné, aby i v případě takového jednání v podobě předání peněžních prostředků bez účasti třetí osoby a bez jakéhokoli písemného potvrzení bylo toto v soudním řízení prokázáno jinými důkazními prostředky než příslušnou písemnou smlouvou o zápůjčce.
21. K tomu soud připomíná, že zjevně mezi žalobkyní a žalovaným s ohledem na jejich tehdejší intimní vztah existovala vzájemná důvěra, která podle soudu vysvětluje žalobkyní zvolené neopatrné jednání, zvláště za situace, kdy žalovaný byl v danou dobu ženatý, což podle soudu odůvodňuje závěr, že oba účastníci jednali takto neformálně, „pokoutně“.
22. Stran stanovení splatnosti zápůjčky a tím i stanovení data, od kdy je žalovaný v prodlení s vrácením peněžních prostředků, má soud za to, že s ohledem na obsah whatsappové komunikace i samotný výslech žalobkyně je zřejmé, že původně nebyl stanoven přesný termín vrácení zápůjčky, neboť bylo zjevně sjednáno, že k vrácení dojde po příslušném „zhodnocení sumy“ ze strany žalovaného, přičemž žalovaný následně během whatsappové komunikace žalobkyni neustále termín vrácení částky posouval na pozdější dobu s ohledem na svou tehdejší situaci, což žalobkyně zjevně akceptovala. Soud tak má za to, že v době, kdy měla žalobkyně s žalovaným intimní vztah, nedošlo ke stanovení termínu splatnosti zápůjčku, resp. k vypovězení této smlouvy, neboť žalobkyně jednání žalovaného, který řešení věci oddaloval, akceptovala, přičemž o. z. takové jednání, kdy dochází k posouvání doby vrácení zápůjčky, resp. pozdější výpovědi smlouvy o zápůjčce dle ustanovení § 2393 odst. 1 o. z., umožňuje (stran trvání práva vypovědět smlouvu o zápůjčce srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3037/2019).
23. Tento termín splatnosti přitom neuvedli ani žádní svědci, a to dokonce ani svědkyně , jméno FO, , která s ohledem na osobní setkání s žalovaným o této smlouvě o zápůjčce věděla nejvíc.
24. Pokud však soud vyjde z logického předpokladu, že žalobkyně žádosti o prodloužení žalovaného akceptovala v době, kdy tito spolu měli intimní vztah, nemohlo dojít ke splatnosti smlouvy o zápůjčce, tj. závazku žalovaného vrátit předmětnou sumu dříve, než tito svůj poměr ukončili. Tento intimní poměr přitom měl skončit dle samotné žalobkyně až v září 2022. Soud tak má za to logické, že termín splatnosti vrácení zapůjčených peněz nemohl být stanoven před tímto datem.
25. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně zjevně vyjádřila svou vůli ve vztahu s žalovaným nepokračovat v září 2022 (tj. vztah byl nejpozději ukončen na konci tohoto měsíce) poté, co jej žalobkyně v předchozích letech opakovaně žádala o vrácení peněz, má soud s ohledem na okolnosti případu v podobě intimního vztahu mezi žalobkyní a žalovaným a výši předmětné sumy (, částka, ), která byla žalovanému ze strany žalobkyně poskytnuta, za adekvátní, aby termín vrácení předmětné sumy byl stanoven na konec roku 2022, tj. k datu , datum, . Soud sice nepřehlíží, že výslovná dikce ustanovení § 2393 o. z. (mající přednost před ustanovení § 1958 odst. 2 o. z.) hovoří o tom, že výpovědní doba (tedy ve výsledku stanovení termínu splatnosti zápůjčky) je zde uvedena v délce 6 týdnů, avšak v projednávané věci podle soudu převáží skutečnost, že se jednalo poměrně o větší částku s tím, že žalobkyně sama uvedla, že za termín splatnosti zápůjčky s ohledem ukončení jejich vztahu považovala konec roku 2022 (viz její žaloba ze dne , datum, ), tj. stanovila jej na toto pozdější datum, které je pro žalovaného zjevně výhodnější oproti zákonné délce výpovědní lhůty 6 týdnů.
26. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
27. Stran obrany žalovaného soud uvádí, že této nemohl přisvědčit. Soud neuvěřil jeho tvrzení, že částka , částka, zaplacená z bankovního účtu jeho manželky představovala splátku zcela jiného závazku. Žalovaný totiž ani přes výzvu soudu nedoložil a nespecifikoval, o jaký závazek se mělo jednat. Soud tak musí konstatovat, že musí souhlasit s argumentací žalobkyně, že platba , částka, provedená dne , datum, představuje faktickou splátku „úroků“ vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne , datum, , neboť považuje za logické, že se žalovaný v září 2021 snažil situaci řešit alespoň takovouto částečnou platbou s cílem „ukonejšit žalobkyni“. Soud tak má za to, že rovněž toto jednání žalovaného nepřímo dokládá, že vstoupil do smluvního vztahu s žalobkyní, přičemž tato platba podle soudu má vztah k předmětné smlouvě o zápůjčce, přičemž opak se žalovanému nepodařilo prokázat. S přihlédnutím k tomu, že žalovaný měl s žalobkyní v září 2021 intimní poměr, má soud za to, že tato částečná platba představuje uznání dluhu žalovaného ve smyslu ustanovení § 2054 o. z., neboť soudu nebylo dotvrzeno a natož prokázáno, že by žalovaný touto platbou chtěl splatit jakýkoli jiný svůj dluh vůči žalobkyni, jak uváděl ve svém podání ze dne , datum, .
28. Pokud žalovaný během jednání soudu dne , datum, poukázal na to, že nejprve je namístě zabývat se tím, zda žalobkyně uplatňuje nárok na vydání bezdůvodného obohacení nebo nárok ze smlouvy o zápůjčce, pak k tomu soud uvádí, že žalobkyni se po provedeném dokazování podařilo prokázat, že žalovanému předala částku , částka, . Již s ohledem na tuto skutečnost by musela být žaloba na vydání případného bezdůvodného obohacení důvodná, pokud by nebyl prokázán ze strany žalovaného právní titul k disponování s touto sumou (byť by soud musel zaměřit dokazování na stanovení splatnosti pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení). Soud má za to, že žalovaný po celou dobu věděl, co je předmětem řízení, resp. o co žalobkyně usiluje, přičemž k tomu, aby žalobkyni tuto částku vrátil, bližší právní posouzení nepotřeboval. Nebylo rovněž povinností soudu, aby žalovanému dopředu sděloval svůj náhled na právní posouzení dané věci.
29. Jestliže žalovaný následně počal tvrdit, že mezi žalobkyní a žalovaným existovala „kauza ohledně peněžních prostředků“, je podle soudu zřejmé, že tímto žalovaný fakticky uznal, že mu žalobkyně předala nějaké peněžní prostředky. Soud má za to, že za takové situace bylo věcí žalovaného, aby se k jím tvrzené kauze blíže vyjádřil a uvedl, jakého charakteru tato kauza měla být. Pokud totiž žalobce doloží, že žalovanému předal finanční hotovost s tím, že tuto nyní požaduje vrátit, má soud za to, že takovéto žalobě je namístě vyhovět již z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Jestliže žalovaný chtěl tímto tvrdit, že mu svědčí jakýkoli právní titul k tomu, aby si jakékoli finanční prostředky od žalobkyně podržel ve své dispozici, měl toto rozvést, přičemž následně by se mu dostalo ze strany soudu poučení dle ustanovení § 118a o. s. ř. Poučovací povinnost soudu přitom nejde tak daleko, že je povinností soudu domýšlet skutková tvrzení účastníka a navrhovat příslušné důkazní prostředky, případně bez dalšího navrhovat jiná ustanovení právních předpisů, které by na věc mohly dle obecných tvrzení žalovaného dopadat.
30. Jestliže žalovaný v neposlední řadě měl za to, že nedošlo k vypovězení smlouvy o zápůjčce, pak musí soud odkázat na obsah spisu, z něhož vyplývá, že žalobkyně podala žalobu na zaplacení předmětné částky, přičemž tato žaloba byla žalovanému doručena. Nejpozději tímto jednání byl vůči žalovanému proveden úkon v podobě vypovězení smlouvy dle ustanovení § 2393 o.z., což rovněž odůvodňuje závěr soudu o tom, že je namístě, aby žalovaný vrátil žalobkyni částku , částka, .
31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši , částka, , a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 340 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,4 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 340 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,4 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.