14 C 154/2018

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Šlapalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně, zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení, sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o vypořádání společného jmění manželů,

I. Řízení se ve vztahu k nemovitým věcem: pozemku parc. č. anonymizována dvě slova, jehož součástí je stavba domu adresa, a pozemku parc. číslo v obci a katastrální uzemí, a zůstatku společného dluhu obou účastníků u právnická osoba, ze Smlouvy o hypotečním úvěru číslo ze dne datum, částečně zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu částku ve výši částka do jednoho měsíce od právní moci tohoto výroku rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice Okresnímu soudu v Litoměřicích na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vypořádání zaniklého společného jmění účastníků (dále jen„ SJM“) s tím, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno dne datum. Předmětem řízení (vypořádání) učinila žalobkyně následující položky: pozemek parc. č. anonymizována dvě slova, jehož součástí je stavba domu adresa, a pozemek parc. číslo (zahrada), vše v obci a katastrální uzemí, zapsáno na listu vlastnictví číslo u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Litoměřice (dále jen„ Nemovité věci“), motorové vozidlo anonymizována dvě slova, hypoteční úvěr u právnická osoba, a vnos žalobkyně do SJM ve výši částka, což je dle žaloby výtěžek z prodeje nemovité věci ve výlučném vlastnictví žalobkyně, jenž byl následně investován do zateplení a fasády stavby domu adresa v SJM účastníků.

2. Žalobkyně v žalobě požadovala takové vypořádání, že do vlastnictví žalovaného připadnou všechny Nemovité věci a motorové vozidlo, žalovaný uhradí zůstatek hypotečního úvěru a žalobkyni zaplatí na vyrovnání jejího podílu částku částka.

3. Žalovaný učinil předmětem vypořádání motorové vozidlo anonymizována dvě slova (viz protokol z jednání na čl. 27-28 spisu).

4. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum. Soud tedy při vypořádání zaniklého SJM postupoval dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.) .¨ 5. Nemovité věci byly v průběhu řízení prodány a z výtěžku jejich prodeje byl uhrazen zůstatek společného dluhu účastníků v podobě hypotečního úvěru u právnická osoba. Tuto skutečnost učinili účastníci nespornou a žalobkyně vzala žalobu ve vztahu k těmto položkám částečně zpět a žalovaný s tímto souhlasil (viz protokol z jednání na čl. 134 spisu). Soud proto řízení ohledně těchto položek dle ustanovení § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.), částečně zastavil (výrok I.).

6. Ve vztahu k dalším položkám navrženým účastníky k vypořádání soud ze shodných tvrzení účastníků a z provedených důkazů zjistil níže uvedené relevantní skutečnosti.

7. Vnos žalobkyně do SJM ve výši částka: Účastníci při jednání před soudem dne datum učinili nespornou část tohoto tvrzeného vnosu ve výši částka, kdy žalobkyně nadále požadovala vypořádat jako vnos toliko tuto částku ve výši částka, přičemž výslovně nepožadovala její valorizaci ve smyslu ustanovení § 742 odst. 2 o.z. (viz protokol z jednání na čl. 91-92 spisu). Soud proto vycházel z výše vnosu částka, kdy tuto částku zohlednil v konečném vyrovnání.

8. Motorové vozidlo anonymizována dvě slova: Účastníci shodně uvedli, že vozidlo bylo pořízeno za trvání jejich manželství a žalovaný jej po zániku manželství prodal za částka. Účastníci se dohodli na tom, že žalovaný uhradí žalobkyni v rámci konečného vyrovnání polovinu jeho prodejní ceny, tedy částku ve výši částka (viz protokol z jednání na čl. 91-92 spisu).

9. Motorové vozidlo anonymizována dvě slova: Účastníci shodně uvedli, že vozidlo bylo pořízeno za trvání jejich manželství a žalobkyně jej po zániku manželství prodala. Účastníci se dohodli na tom, že hodnota vozidla odpovídala částce částka a žalobkyně uhradí žalovanému v rámci konečného vyrovnání polovinu této částky, tedy částku ve výši částka (viz protokol z jednání na čl. 91-92 spisu).

10. Hypoteční úvěr u právnická osoba: Byť byl zůstatek tohoto hypotečního úvěru zcela uhrazen z výtěžku prodeje nemovitých věcí a ve vztahu k této položce bylo řízení částečně zastaveno (viz výše), žalovaný namítl, že je třeba vypořádat splátky hypotéky jím hrazené po zániku manželství, kdy po žalobkyni požaduje úhradu poloviny takto uhrazených splátek ode dne zániku manželství do dne konečného vypořádání hypotéky (viz protokol z jednání na čl. 134 spisu). Soud dospěl k závěru, že uvedený požadavek žalovaného je oprávněný, a od právnická osoba, si k důkazu vyžádal sdělení, k jakému datu byl předmětný hypoteční úvěr zcela uhrazen, kolik bylo ode dne datum do dne jeho celkové úhrady celkem uhrazeno a kdo z účastníků tyto splátky ode dne zániku manželství hradil. právnická osoba, soud zjistil, že ode dne datum do dne datum, kdy byl úvěr zcela doplacen, bylo uhrazeno celkem částka, kdy veškeré platby byly hrazeny z účtu žalovaného č. bankovní účet až na mimořádnou poslední splátku ve výši částka ze dne datum, kterou byl úvěr zcela doplacen (sdělení založeno na čl. 136 spisu). Soud má tedy za prokázané, že žalovaný uhradil ode dne zániku manželství na splátkách hypotéky celkem částka, kdy polovinu této částky, tj. částka, by měla žalobkyně uhradit žalovanému v rámci konečného vyrovnání.

11. Žalobkyně tento nárok žalovaného nerozporovala, nicméně proti němu vznesla kompenzační námitku spočívající v tom, že žalovaný po zániku manželství účastníků užíval nemovité věci výlučně sám a žalobkyně má tak vůči žalovanému právo na vydání bezdůvodného obohacení, jež odpovídá polovině obvyklého měsíčního nájemné za užívání nemovitých věcí (viz protokol z jednání na čl. 134 spisu). Soud neshledal takto učiněné započtení důvodným, neb takovýto zápočet by bylo možné z povahy věci provést toliko při vypořádání podílového spoluvlastnictví a nikoli v rámci vypořádání SJM, když v rámci SJM nemůže jednomu z manželů vzniknout vůči druhému bezdůvodné obohacení za užívání společných věcí.

12. To, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen„ společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona (§ 708 odst. 1 o.z.). Společné jmění podléhá zákonnému režimu, nebo smluvenému režimu, anebo režimu založenému rozhodnutím soudu. (§ 708 odst. 2 o.z.). Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku (§ 709 odst. 1 o.z.). Součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny (§ 710 o.z.). Není-li v této části zákona stanoveno jinak, použijí se pro společné jmění obdobně ustanovení tohoto zákona o společnosti, popřípadě ustanovení o spoluvlastnictví (§ 712 o.z.). Je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně (§ 736 o.z.). Nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění (§ 740 o.z.). Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění (§ 742 odst. 1 o.z.). Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen (§ 742 odst. 2 o.z.).

13. Společné jmění účastníků podléhá tzv. zákonnému režimu, neb účastníci neuzavřeli žádnou smlouvu, jež by modifikovala jeho rozsah, a ani zde není žádný režim založený rozhodnutí soudu. Z hlediska zásad vypořádání soud aplikoval ustanovení § 742 ods. 1 o.z. za současného vyloučení aplikace ustanovení § 742 odst. 2 o.z., neb žalobkyně ve vztahu k svému vnosu do SJM jeho tzv. valorizaci dle tohoto ustanovení výslovně nepožadovala (viz výše).

14. Z hlediska tzv. kvantitativního vypořádání soud vycházel ze zásady, že podíly obou účastníků (bývalých manželů) na vypořádávaném jmění jsou stejné a že každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek. Ve vztahu k movitým věcem, které k datu rozhodnutí soudu SJM již netvoří, neb byly prodány, se účastníci dohodli na tom, že účastníci si vzájemně vyrovnají jejich hodnoty, konkrétně žalovaný nahradí žalobkyni částku částka a žalobkyně nahradí žalovanému částku částka (viz výše). Po tomto zápočtu zde zbývá kladný zůstatek ve výši částka ve prospěch žalobkyně, k čemuž je nutno připočítat nevalorizovaný vnos žalobkyně do SJM ve výši částka. Po započtení tohoto vnosu zde zbývá kladný zůstatek ve výši částka ve prospěch žalobkyně. Nelze však přehlédnout, že žalovaný po zániku manželství účastníků sám uhradil na společný závazek účastníků v podobě hypotečního úvěru celkem částka. Polovinu této částky, tzn. částka, proto musí žalobkyně nahradit žalovanému. Od částky částka je proto třeba odečíst částku částka, kdy výsledek ve výši částka je povinen žalovaný uhradit žalobkyni, čímž budou podíly obou účastníků na společném jmění stejné. Vzhledem k výši tohoto vyrovnání a délce řízení soud stanovil žalovanému lhůtu k úhradě v délce jednoho měsíce od právní moci rozsudku (výrok II.).

15. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl v intencích nálezu Ústavního soudu ze dne 10. 11. 2020, sp.zn. I. ÚS 262/20. Řízení o vypořádání SJM má povahu tzv. iudicia duplex, kdy oba jeho účastníci mají shodné procesní postavení a předem nemohou přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu. Dle Ústavního soudu se v tomto případě jeví zpravidla jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech tohoto typu řízení, aby si každý z jeho účastníků sám nesl své náklady, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Tyto zvláštní důvody soud částečně shledal na straně žalobkyně, která byla nucena podat žalobu pro nekonstruktivní přístup žalovaného, který vypořádání oddaloval a vznášel ve vztahu k nemovitých věcem nereálné požadavky. Žalobkyně byla proto nucena své zájmy prosazovat soudní cestou, přičemž se jeví jako spravedlivé, aby jí byly refundovány alespoň jí uhrazené soudní poplatky v celkové výši částka Lhůtu k plnění soud stanovil dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok III.).

16. Dle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Stát vynaložil ze svých prostředků náklad znalečného za podaný znalecký posudek ve výši částka. Vzhledem k tomu, že znalecký posudek byl vypracován primárně na žádost žalovaného, který nesouhlasil s předloženým odhadem žalobkyně, jenž stanovil hodnotu Nemovitých věcí na částka, přičemž znaleckým posudkem byla stanovena jejich hodnota dokonce vyšší v částce částka, soud uložil úhradu těchto nákladů žalovanému. Lhůtu k plnění soud stanovil dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok IV.). Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Okresnímu soudu v Litoměřicích O odvolání by rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, je možné se jejich splnění domáhat exekucí nebo soudním výkonem rozhodnutí.