14 C 42/2022

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Šlapalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa žalovaného o zvýšení výživného,

I. Výživné dosud placené žalovaným žalobkyni se zvyšuje s účinností od [datum] do [datum] na částku [částka] měsíčně a s účinností od [datum] na částku [částka] měsíčně, splatnou vždy do 15. dne každého měsíce předem.

II. Nedoplatek způsobený zvýšením výživného za období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka] je žalovaný povinen splácet v měsíčních splátkách po [částka], splatných vždy spolu s běžným výživným počínaje měsícem, který následuje po měsíci, v němž tento výrok rozsudku nabude právní moci, pod ztrátou výhody splátek.

III. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], [spisová značka].

IV. Ve zbývající části se návrh žalobkyně na zvýšení výživného zamítá.

V. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se jako dcera žalovaného žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zvýšení výživného, dosud placeného žalovaným jako otcem žalobkyně, na částku [částka] měsíčně počínaje dnem [datum] a na částku [částka] měsíčně počínaje dnem [datum]. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že výživné bylo naposledy upraveno rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích, přičemž od této poslední úpravy došlo u žalobkyně k podstatným změnám poměrů, kdy žalobkyně začala studovat na střední a posléze vysoké škole, kam musí dojíždět. Náklady na její výživu se tímto zvýšily i v souvislosti s jejím věkem a tomu odpovídajícími potřebami. Žalovaný jí začal od září 2021 platit [částka] měsíčně a od října 2022 pak [částka] měsíčně, nicméně tyto částky jsou nedostačující.

2. Žalovaný s navrhovaným zvýšením výživného nesouhlasil s tím, že od září 2021 výživné navýšil na [částka] a od října 2022 na [částka], kdy tuto částku žalobkyni pravidelně hradí. Žalovaný proto souhlasil s formálním navýšením na částku [částka] měsíčně.

3. Hmotněprávní úpravu výživného obsahuje s účinností od 1 1. 2014 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.). Soud aplikoval následující zákonná ustanovení, jež jsou z hlediska předmětu sporu relevantní: Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost (§ 910 odst. 1 o.z.). Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit (§ 911 o.z.). Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (§ 913 odst. 1 o.z.). Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost (§ 913 odst. 2 o.z.). Je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních (§ 914 o.z.). Životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte (§ 915 odst. 1 o.z.). Výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak (§ 921 odst. 1 o.z.). Výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne (§ 922 odst. 1 o.z.).

4. Relevantní procesní úpravu rozhodování o výživném obsahuje ustanovení § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.), kdy rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

5. K prokázání poměrů účastníků soud provedl dokazování, přičemž se zaměřil na změnu poměrů, k níž došlo od poslední úpravy výživného.

6. K zatím poslední úpravě výživného mezi účastníky došlo rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 12. 11. 2014, č.j. [spisová značka], [spisová značka] (založen v připojeném spise [spisová značka]), jenž nabyl právní moci dne [datum]. Tímto rozsudkem zdejší soud snížil výživné pro tehdy nezletilou žalobkyni z částky [částka] na částku [částka] měsíčně s účinností od [datum]. Soud vycházel z toho, že tehdy nezletilá žalobkyně byla žákyní 6. třídy základní školy a žila ve společné domácnosti se svou matkou a jejím manželem v rodinném domě. Věnovala se basketbalu a jezdectví, její potřeby odpovídaly jejímu věku a neměla žádné zdravotní problémy. Matka žalobkyně [jméno] [příjmení] byla zaměstnána u Centra sociální pomoci [obec], kde dosahovala průměrného čistého měsíčního příjmu [částka]. K tehdejším poměrům otce (žalovaného) měl soud za prokázané, že bydlel v bytě se svou přítelkyní a jejím nezletilým synem, kdy ze zdravotních důvodů opustil původní zaměstnání, čímž mu klesl příjem o [částka] měsíčně, a v novém zaměstnání dosáhl čistého měsíčního příjmu [částka]. Soud nepovažuje za nutné tehdejší poměry účastníků dále blíže rozebírat, neb od poslední úpravy výživného uplynulo již přes 8 let a aktuální situace je tak objektivně zcela jiná. Sám žalovaný pak změnu poměrů, k níž v mezidobí došlo, reflektoval tím, že od září 2021 navýšil výživné na [částka] měsíčně a od října 2022 na [částka] měsíčně, přičemž tato skutečnost není mezi účastníky sporná.

7. K současným poměrům žalobkyně má soud za prokázané následující relevantní skutečnosti: Žalobkyně v červnu 2022 ukončila maturitní zkouškou středoškolské studium na [ulice] akademii v [obec] a od [datum] je studentkou 1. ročníku tříletého prezenčního bakalářského studia na Fakultě sociálně ekonomické [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení] v [obec] v [obec] (prokázáno potvrzením o studiu na čl. 12 spisu). Žalobkyně nemá z důvodu prezenčního studia vysoké školy vyjma občasných brigád žádný pravidelný příjem. Do školy dojíždí z důvodu špatného dopravního spojení denně z místa bydliště osobním automobilem. Žije ve [obec] ve společné domácnosti s matkou a jejím manželem v nemovitosti ve vlastnictví manžela matky. Žalobkyně nemá žádné zdravotní omezení. Potřeby žalobkyně tedy zcela odpovídající jejímu věku a studiu na vysoké školy, přičemž soud při stanovení výše výživného přihlédl zejména k tomu, že žalobkyně do školy dojíždí osobním automobilem, kdy nejrychlejší cesta z [obec] do školy do [obec] je po dálnici D8 a činí 25 km. Soud tedy zohlednil dopravu žalobkyně do školy, kdy žalobkyně musí každý pracovní den ujet 50 km, a tomu odpovídající náklady na pohonné hmoty. Tyto náklady jsou však nižší oproti studentům, kteří bydlí v místě studia na studentských kolejích či privátech.

8. K poměrům matky žalobkyně [jméno] [příjmení] má soud za prokázané následující skutečnosti: Matka žalobkyně žije se svým manželem a žalobkyní v nemovitosti jejího manžela ve [obec]. Matka je zaměstnána v Centru sociální pomoci [obec] s místem výkonu práce v Domově důchodců [obec], kde za rok 2021 dosáhla průměrného čístého měsíčního příjmu [částka], za rok 2022 průměrného čístého měsíčního příjmu [částka] a za první tři měsíce roku 2023 průměrného čístého měsíčního příjmu [částka] (prokázáno potvrzeními zaměstnavatele na čl. 25-26 spisu).

9. K poměrům žalovaného má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalovaný bydlí ve společné domácnosti se svou přítelkyní v bytě v [obec], který je ve vlastnictví přítelkyně. Vyjma žalobkyně nemá žádnou další vyživovací povinnost. Žalovaný je zaměstnán ve společnosti [právnická osoba], s místem výkonu práce v [obec], kde za rok 2021 dosáhl průměrného čístého měsíčního příjmu [částka], za rok 2022 průměrného čístého měsíčního příjmu [částka] a za první dva měsíce roku 2023 průměrného čístého měsíčního příjmu [částka] (prokázáno potvrzeními zaměstnavatele na čl. 22-23 a [číslo] spisu). Žalovaný vlastní dva osobní automobily, kdy jeden z nich používá na dojíždění do zaměstnání, přispívá přítelkyni na náklady spojené s bydlením a splácí jeden spotřebitelský úvěr. Žádné zdravotní omezení žalovaný nemá. Soud, stejně jako v případě žalobkyně, přihlédl k tomu, že žalovaný každý pracovní den dojíždí do zaměstnání z [obec] do [obec], kdy nejrychlejší cesta je po dálnici D8 a činí 35 km. Soud tedy zohlednil dopravu žalovaného do zaměstnání, kdy žalovaný musí každý pracovní den ujet 70 km, a tomu odpovídající náklady na pohonné hmoty.

10. Soud po zhodnocení shora zjištěných skutečností dospěl k závěru, že návrh žalobkyně je zčásti důvodný. V mezidobí od poslední poslední úpravy výživného totiž došlo na straně žalobkyně k podstatné změně poměrů, kdy žalobkyně nabyla zletilosti, úspěšně odmaturovala a bezprostředně poté nastoupila prezenční studium na vysoké škole. Žalobkyně školu řádně studuje a soustavně se připravuje na své budoucí povolání. Životní potřeby žalobkyně jsou tak v této době nejvyšší, kdy musí autem dojíždět z místa svého bydliště do [obec], s čímž jsou spojeny náklady na pohonné hmoty a údržbu automobilu. Dále žalobkyně zcela jistě potřebuje ke studiu pomůcky a učebnice, které nejsou zadarmo. Případné brigády je třeba chápat pouze jako přivýdělek ke studiu za účelem uspokojení koníčků a zájmů nad rámec běžných potřeb, nikoli jako stabilní příjem. Již tyto prokázané skutečnosti odůvodňují zvýšení výživného, které bylo naposledy upraveno před více jak osmi lety v době, kdy byla žalobkyně nezletilá, navštěvovala základní školu a žádné zvýšené výdaje proto objektivně neměla. Soud dále dospěl k závěru, že za této situace je zde namístě zvýšit výživné zpětně od požadovaného data [datum], kdy ustanovení § 922 odst. 1 o.z. toto umožňuje až tři roky zpětně od zahájení řízení v případě výživného pro děti, a to bez ohledu na to, zda se jedná o děti zletilé či nezletilé. Soud se nicméně neztotožnil s výší požadovaného zvýšení výživného, což bude podrobněji rozebráno níže.

11. U matky žalobkyně došlo od poslední úpravy výživného toliko ke zvýšení jejího průměrného výdělku, a to z částky [anonymizována dvě slova] kč na částku přesahující [částka], jinak k žádným relevantním změnám nedošlo.

12. U žalovaného rovněž došlo ke zvýšení jeho průměrného výdělku z částky [částka] na částku v rozmezí [částka] až [částka] s tím, že žalovaný dojíždí do zaměstnání v součtu 70 km denně osobním automobilem, s čímž jsou spojeny náklady na pohonné hmoty a údržbu automobilu. K dalším relevantním změnám u žalovaného nedošlo.

13. Z hlediska výše výživného soud vycházel z toho, že výdělkové i majetkové poměry obou rodičů jsou skoro rovnocenné, byť žalovaný dosahuje v průměru o něco málo vyššího výdělku, než matka žalobkyně. Oba rodiče pak žijí se svými partnery v jejich nemovitostech. Žalobkyně bydlí s matkou, tedy je třeba zohlednit i určitou osobní péči a zázemí ze strany matky. Soud tedy dospěl k závěru, i s přihlédnutím k současné socioekonomické situaci, že je namístě výživné zvýšit na částku [částka] měsíčně s účinností od požadovaného data [datum] a dále na částku [částka] měsíčně s účinností od požadovaného data [datum], kdy tento den žalobkyně fakticky nastoupila studium vysoké školy a začala do školy dojíždět. Částky žalobkyní požadovaného zvýšení, tj. [částka] a následně [částka] měsíčně, nejsou odpovídající zjištěným poměrům žalobkyně ani poměrům žalovaného. Žalobkyně nemá, vyjma nákladů na dopravu, žádné další mimořádné výdaje (např. za ubytování a stravu v místě studia) a na druhé straně žalovaný nedosahuje žádných nadprůměrných příjmů, ale příjmu toliko na úrovni spodního mediánu. Dle aktuální doporučující tabulky Ministestva sptravedlnosti by mělo výživné v případě vysokoškolského studia dítěte a jedné vyživovací povinnosti rodiče činit 20% čistého příjmu rodiče. Pokud by soud vycházel z horní hranice příjmu žalovaného [částka] (viz výše), činilo by výživné dle doporučující tabulky [částka], tedy částku, kterou žalovaný od října 2022 dobrovolně hradí. Soud nicméně zohlednil náklady spojené s dopravou žalobkyně do školy a přihlédl i k aktuální socioekonomické situace s vysokou mírou inflace a doporučující vypočet navýšil o [částka], kdy výživné ve výši [částka] je ještě v objektivních možnostech žalovaného.

14. Soud proto vzhledem k výše uvedeným skutečnostem žalobě zčásti vyhověl a výživné žalobkyně zpětně zvýšil s účinností od [datum] do [datum] na částku [částka] měsíčně a s účinností od [datum] na částku [částka] měsíčně, splatnou vždy do 15. dne každého měsíce předem (výrok I.), čímž změnil předchozí rozsudek o poslední úpravě výživného (výrok III.) a ve zbývající části požadovaného zvýšení výživného žalobu zamítl (výrok IV.).

15. Vzhledem k tomu, že k datu tohoto rozhodnutí zde za období od [datum] do [datum] vznikl nedoplatek na zvýšeném výživném v částce [částka] (při zohlednění žalovaným dobrovolně hrazeného výživného ve výši [částka] měsíčně od září 2021 a ve výši [částka] měsíčně od října 2022), soud jej uložil žalovanému k úhradě ve splátkách po [částka] spolu s běžným výživným po ztrátou výhody splátek (výrok II.), kdy měsíční splátka [částka] je nepochybně v možnostech žalovaného a žalobkyně nebude možností takovýchto splátek vážně poškozena.

16. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když ve věci měl z hlediska výše požadovaného výživného a výše výživného soudem skutečně přiznaného větší úspěch žalovaný. Žalovanému by tedy měla náležet náhrada nákladů řízení v poměrné výši, nicméně soud shledal důvod hodný zvláštního zřetele a náhradu nákladů řízení žalovanému na základě ustanovení § 150 o.s.ř. nepřiznal. Žalobkyně totiž není dosud výdělečně činná, je odkázána z důvodu svého studia výživou na oba rodiče a za této situace by bylo zjevně nespravedlivé a nemorální, aby svému otci refundovala, byť v poměrné výši, náklady tohoto sporného řízení.