15 C 105/2024

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl soudkyní JUDr. Martinou Lorencovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení právní neúčinnosti smluv I. Určuje se, že darování podle darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené dne , datum, mezi , Jméno žalované B, , nar. , Datum narození žalované B, , r. č. , RČ, , bytem , adresa, , jako dárcem, a , jméno FO, Větrovcem, nar. , Datum narození žalované A, , r. č. , RČ, , bytem Pod Vinící , adresa, , jako obdarovaným, na základě které se stal 1. žalovaný vlastníkem nemovitostí v obci , adresa, , katastrální území , adresa, , zapsané v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, jako pozemek p. č. , Anonymizováno, , výměra 473 m2, orná půda, pozemek p. , Anonymizováno, 169 m2, orná půda, pozemek p. č. , Anonymizováno, 580 m2, orná půda, pozemek p. , Anonymizováno, , výměra 155 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: , adresa, , rodinný dům, pozemek p. , Anonymizováno, , výměra 74 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: bez č. p./č. e., garáž, a pozemek p. , Anonymizováno, výměra 82 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: , Anonymizováno, , garáž, je vůči žalobci právně neúčinné.II. Určuje se, že zřízení věcného břemene dle smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené dne , datum, mezi , Jméno žalované B, , nar. , Datum narození žalované B, , r. č. , RČ, , bytem , adresa, , jako dárcem, a , jméno FO, Větrovcem, nar. , Datum narození žalované A, , r. č. , RČ, , bytem Pod Vinící , adresa, , jako , jméno FO, , parcele č. 2139/92 a , Anonymizováno, v obci a katastrálním území , adresa, , s právními účinky zápisu ke dni , datum, provedené dne , datum, , je vůči žalobci právně neúčinné.III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, , s tím, že plnění jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého žalovaného, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou došlou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, jímž soud určí, že je vůči ní právně neúčinná darovací smlouva z , datum, , kterou matka žalovaného, , Jméno žalované B, , narozená , Datum narození žalované B, v Lovosicích. Žalovaný č., hodnota, je synem , tituly před jménem, , jméno FO, Větrovce, nar. , datum, , bytem , adresa, , (dále jen „Otec žalovaného“), a 2. žalované, tj. , Jméno žalované B, , nar. , Datum narození žalované B, , bytem , adresa, , (dále jen „Matka žalovaného“ nebo „žalovaná“). Žalovaná je žalována jako nabyvatelka výlučného, bezplatného a doživotního věcného břemena (služebnosti) užívání níže uvedených nemovitých věcí. Rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , (dále jen „Exekuční titul“), byla Otci žalovaného uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradě majetkové škody částku ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 6,5% ročně od , datum, do zaplacení z částky , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 8% ročně od , datum, do zaplacení z částky , částka, a s úrokem z prodlení ve výši 2% ročně od , datum, do zaplacení z částky , částka, . Exekučním titulem byl Otec žalovaného uznán vinným ze spáchání trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku podle ustanovení § 255 odst. 1, odst. 3 trestního zákona, kterého se dopustil v průběhu konkursu úpadce , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , IČ , IČO, , vedeném u Krajského soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , kdy po předchozí domluvě s původně spoluobžalovaným , tituly před jménem, , jméno FO, , správcem konkursní podstaty úpadce, v době, kdy u úpadce působil jako manažer na základě manažerské (mandátní) smlouvy uzavřené mezi podnikatelem , jméno FO, Větrovcem – MONDO, IČ , IČO, , s místem podnikání , adresa, , (tj. Otcem žalovaného), a společností , právnická osoba, ., , adresa, , IČ , IČO, , ze dne , datum, a současně také jako generální ředitel na základě jmenovacího dekretu ze dne , datum, , tedy jako osoba, jejíž povinností bylo s péčí řádného hospodáře spravovat majetek úpadce, v období od prohlášení konkursu, tedy od , datum, do prodeje podniku úpadce, tedy do , datum, , vykonával své povinnosti v rámci správy majetku úpadce a zpeněžování konkursní podstaty úpadce způsobem odporujícím zákonu a uzavřeným smlouvám v úmyslu způsobit škodu na konkursní podstatě a tím i věřitelům úpadce, a pro sebe a spřízněné osoby opatřit neoprávněný prospěch. Exekučním titulem specifikovaný závazek otce žalovaného podle přesvědčení žalobkyně nepřesahoval míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů (rodičů žalovaného). Nadto byl otec žalovaného odsouzen za spáchání zvlášť závažného trestného činu proti majetku v době manželství, kdy výnosy jeho trestné činnosti nepochybně plynuly oběma manželům. Otec žalovaného se porušování povinnosti při správě cizího majetku dopustil v období od , datum, do , datum, , kdy způsobil věřitelům majetkovou škodu. Většinu nemovitého majetku nabyli rodiče žalovaného do společného jmění po tomto období; mohlo se tedy tak stát díky prostředkům získaným předmětnou trestnou činností. Stejně tak i u mnoha dalších nemovitých věcí v hodnotně dalších desítek milionů korun, které Matka žalovaného darovala dalšími dvěma darovacími smlouvami ze dne , datum, bratrům žalovaného. Otec žalovaného z titulu povinnosti uložené mu Exekučním titulem dosud nezaplatil žalobci ničeho. Okresní soud v Litoměřicích vyznačil na Exekuční titul doložku právní moci a vykonatelnosti, podle které Exekuční titul ve výroku o náhradě škody nabyl právní moci a vykonatelnosti dne , datum, . Žalobkyně následně v dobré víře podala proti otci žalovaného exekuční návrh k vymožení povinnosti uložené Exekučním titulem. Vyrozuměním o zahájení exekuce ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , Exekutorský úřad , adresa, , soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, oznámil, (dále jen „Soudní exekutor“), že dnem , datum, bylo proti otci žalovaného zahájeno exekuční řízení k vymožení nároku žalobce přiznaného Exekučním titulem, (dále jen „První exekuční řízení“). V okamžiku zahájení Prvního exekučního řízení byli otec žalovaného a žalovaná manželé. V průběhu Prvního exekučního řízení Soudní exekutor vydal dne , datum, Exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí č. j. , spisová značka, , (dále jen „Exekuční příkaz na nemovitosti“), v té době zapsaných v katastru nemovitostí jako vlastnictví Matky žalovaného.Exekuční příkaz na nemovitosti se mimo jiné vztahoval i na následující nemovité věci, které se nachází v katastrálním území , adresa, a jsou zapsány v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště , adresa, , jako:- , Anonymizováno, , výměra 473 m2, orná půda,- pozemek , Anonymizováno, , výměra 169 m2, orná půda,- pozemek p. , Anonymizováno, , výměra 580 m2, orná půda- pozemek , Anonymizováno, , výměra 155 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: , adresa, , rod. dům,- pozemek , Anonymizováno, výměra 74 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: bez čp/če, garáž,- pozemek , Anonymizováno, 82 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: bez čp/če, garáž,(všechny shora specifikované nemovité věci dále také jako „Nemovité věci“).K návrhu otce žalovaného vydal Okresní soud v Litoměřicích dne , datum, usnesení č. j. , spisová značka, , (dále jen „Usnesení o zastavení exekuce“), jehož výrokem I. zcela zastavil První exekuční řízení. Okresní soud v Litoměřicích takto rozhodl poté, co se seznámil s nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2399/19, ve kterém Ústavní soud dospěl k závěrům, že trestní řád nezná institut obecné lhůty k plnění usnesením či rozsudkem uložené povinnosti, jejímž uplynutím by teprve nastala jejich vykonatelnost. Trestním řádem založená koncepce vykonatelnosti rozhodnutí za neexistence jakékoli lhůty k plnění může sama o sobě v některých případech vést k zásahu do základních práv toho, jemuž je povinnost stanovená rozhodnutím určena. Následně uzavřel, že ačkoliv byla na Exekučním titulu vyznačena doložka právní moci a vykonatelnosti, bylo První exekuční řízení zahájeno v době, kdy ještě nebylo otci žalovaného jako povinnému doručeno písemné vyhotovení Exekučního titulu. Otci žalovaného tak neuplynula třídenní pariční lhůta počítaná ode dne doručení trestního rozsudku, přičemž dle shora citovaného nálezu Ústavního soudu je takto zjištěný deficit důvodem pro zastavení exekuce. Ačkoliv bylo Usnesením o zastavení exekuce vyhověnu návrhu otce žalovaného na zastavení Prvního exekučního řízení, napadl otec žalovaného výrok I. Usnesení o zastavení exekuce odvoláním. Krajský soud v , adresa, následně usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , odvolání otce žalovaného do výroku I. Usnesení o zastavení exekuce odmítl. Podle údajů z webu justice.cz nabylo Usnesení o zastavení exekuce právní moci dne , datum, . Soudní exekutor Vyrozuměním o zahájení exekuce ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , k návrhu žalobce oznámil, že dnem , datum, bylo proti Otci žalovaného zahájeno exekuční řízení k vymožení nároku žalobce přiznaného Exekučním titulem, (dále jen „Druhé exekuční řízení“). Otec žalovaného a Matka žalovaného uzavřeli manželství dne , datum, . Porušování povinnosti při správě cizího majetku, tj. jednání, kterým Otec žalovaného způsobil škodu, k jejíž náhradě je zavázán Exekučním titulem, se Otec žalovaného dopustil v období od , datum, do , datum, , tedy za trvání manželství. V okamžiku zahájení Druhého exekučního řízení bylo manželství Otce žalovaného a Matky žalovaného rozvedeno; k rozvodu jejich manželství došlo dne , datum, . Z veřejného seznamu, a to výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu , datum, , listu vlastnictví číslo , hodnota, pro katastrální území , adresa, , vyplývá, že do společného jmění manželů Otce žalovaného a Matky žalovaného k tomuto okamžiku mj. patřily následující nemovité věci v katastrálním území , adresa, :- budova č.p. , adresa, , bydlení, na p.č. , Anonymizováno- budova , Anonymizováno, , na p, AnonymizovánoZa trvání manželství Otce žalovaného a žalované byly uzavřeny i následující kupní smlouvy:Kupní smlouva ze dne , datum, mezi městem , adresa, , IČ: , IČO, , v postavení prodávajícího, a Otcem žalovaného, v postavení kupujícího, na základě, které nabyli Otec žalovaného a Matka žalovaného do společného jmění manželů nemovitou věc v katastrálním územní , adresa, , a to:- pozemek p.č. , Anonymizováno, výměra 511 m2, orná půda.Kupní smlouva ze dne , datum, mezi , jméno FO, , r.č. , RČ, , a , jméno FO, , r.č. , RČ, , bytem , adresa, , v postavení prodávajících, a Otcem žalovaného a Matkou žalovaného, v postavení kupujících, dle které nabyli Otec žalovaného a Matka žalovaného do společného jmění manželů nemovitou věc v katastrálním územní , adresa, , a to:- pozemek , Anonymizováno, výměra 511 m2, orná půda.Rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , (dále jen „Rozsudek o zúžení SJM“), bylo společné jmění manželů Otec žalovaného a Matky žalovaného zúžené až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti. Rozsudek však není evidován v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu. Rozsudek nebyl žalobci či jeho právnímu předchůdci ani jinak znám. Právní mocí Rozsudku o zúžení SJM zaniklo společné jmění manželů Otce žalovaného a Matky žalovaného k věcem, které netvořily obvyklé vybavení jejich domácnosti. To však vzhledem k absenci tohoto rozhodnutí v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu není pro exekuční řízení relevantní. V návaznosti na Rozsudek o zúžení SJM Otec žalovaného a Matka žalovaného uzavřeli dne , datum, , tj. ve lhůtě 3 let od zániku jejich společného jmění manželů, , jméno FO, o vypořádání společného jmění manželů, dle které ze společného jmění manželů připadly do výlučného vlastnictví Matky žalovaného bez jakéhokoliv protiplnění mimo jiné i následující nemovité věci v obci , adresa, , katastrálním území , adresa, :- pozemek , Anonymizováno, 511 m2, orná půda,- budova č.p. , adresa, , bydlení, na , Anonymizováno- budova bez čp/če, garáž, na p. , Anonymizováno, jméno FO, není evidována v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu. , jméno FO, dohoda nebyla žalobci či jeho právnímu předchůdci ani jinak známa. Další nemovitosti v katastrálním území , adresa, následně Otec žalovaného „daroval“ Matce žalovaného rovněž bez jakéhokoli protiplnění, ačkoliv i tyto nemovitosti tvořily společné jmění manželů Otce žalovaného a Matky žalovaného, a to Smlouvou darovací o převodu vlastnictví k nemovitostem ze dne , právnická osoba, .2018. Takto mělo dojít k bezúplatnému převodu i těchto nemovitostí v k. ú. , adresa, :- pozemku p. č. , Anonymizováno, /66 o výměře 213 m2,- pozemku p. č, Anonymizováno, 2139/67 o výměře 580 m2,- pozemku p. č, Anonymizováno, 2139/92 o výměře 155 m2,- pozemku p. č. , Anonymizováno, /97 o výměře 74 m2.Ani tato Smlouva není evidována v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu. , jméno FO, smlouva nebyla žalobci či jeho právnímu předchůdci ani jinak známa. Geometrickým plánem pro vyznačení budovy číslo plánu 2134-17/2012, vyhotoveného , jméno FO, , adresa, , (dále jen „Geometrický plán“), byl z pozemku p. č. 2139/65 o výměře 511 m2 oddělen pozemek p. č. , Anonymizováno, /172 o výměře 38 m2, zastavěná plocha a garáž, jehož součástí byla budova bez čp/če, garáž, a z pozemku p. č. , Anonymizováno, /66 o výměře 213 m2 byl oddělen pozemek p. č. 2139/173 o výměře 44 m2, zastavěná plocha a garáž, jehož součástí byla budova bez čp/če, garáž. Geometrickým plánem nově oddělené pozemky p. č. 2139/172 o výměře 38 m2 a p. č. , Anonymizováno, /173 o výměře 44 m2 byly v době, kdy náležely do společného jmění manželů Otce žalovaného a Matky žalovaného, sloučeny do pozemku p. č. 2139/173, který má od té doby výměru 82 m2 a je v katastru nemovitostí evidován jako zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova bez čp/če, garáž. Pozemek p. č. 2139/66 měl v době, kdy ho Otec žalovaného a Matka žalovaného nabyli do společného jmění manželů (kupní smlouva ze dne , datum, ), výměru 511 m2. Po dobu, kdy tento pozemek náležel do společného jmění manželů Otce žalovaného a Matky žalovaného byla z tohoto pozemku Geometrickým plánem pro rozdělení pozemku a vyznačení obvodu budovy, číslo plánu 1131-6/2001, vyhotoveného společností Geometrické plány a služby s.r.o., oddělena část o výměře 204 m2 a tato část byla sloučena s pozemkem p. č. 2139/67 a dále byla použita pro vznik nově definovaného pozemku p. č. 2139/97 o výměře 74 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova bez čp/če, garáž. Aktuálně tak má pozemek p. č. 2139/66 výměru již jen 169 m2.Otec žalovaného dobrovolně ani částečně nesplnil povinnost, která mu byla uložena Exekučním titulem. Žalobkyně se proto domáhá vymožení povinností podle Exekučního titulu v Druhém exekučním řízení. Žalobkyně po pravomocném zastavení Prvního exekučního řízení (tj. po , datum, ) zjistil, že již dne , datum, uzavřela žalovaná, tedy Matka žalovaného, v postavení dárce, s žalovaným, v postavení obdarovaného Darovací smlouvu, smlouvu o zřízení věcného břemene (dále také jen „Darovací smlouva“), kterou žalovaná bezúplatně převedla do výlučného vlastnictví žalovaného Nemovité věci, tj. nemovité věci, které se nachází v obci , adresa, , katastrálním území , adresa, a jsou zapsány v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na listu vlastnictví číslo , hodnota, jako:- pozemek p. č. , Anonymizováno, /65, výměra 473 m2, orná půda,- pozemek p. č. , Anonymizováno, /66, výměra 169 m2, orná půda,- pozemek p. č. , Anonymizováno, /67, výměra 580 m2, orná půda- pozemek p. č. , Anonymizováno, /92, výměra 155 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: , adresa, , rod. dům,- pozemek p. č. , Anonymizováno, /97, výměra 74 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: bez čp/če, garáž,- pozemek p. č. , Anonymizováno, /173, výměra 82 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: bez čp/če, garáž.Darovací smlouvou současně žalovaný zřídil ve prospěch žalované právo doživotního, výlučného a bezplatného užívání k následujícím nemovitostem v katastrálním území , adresa, :- pozemku p. č. , Anonymizováno, /92 o výměře 155 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č.p. 1150, rod. dům,- pozemku p. č. , Anonymizováno, /97 o výměře 74 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova bez čp/če, garáž,- pozemku p. č. , Anonymizováno, /173 o výměře 82 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova bez čp/če, garáž.Žalovaná v Darovací smlouvě (čl. III., odst. 1.) prohlásila, že je oprávněna s Nemovitými věcmi v plném rozsahu bez omezení disponovat, kromě Exekučního příkazu na nemovitosti, k čemuž prohlásila, že exekuce na povinného byla zastavena, avšak rozhodnutí o zastavení exekuce ke dni uzavření Darovací smlouvy nenabylo právní moci a doposud nebyl Exekuční příkaz na nemovitosti ze strany Soudního exekutora z katastru nemovitostí vymazán. Darovací smlouva obsahuje v čl. V., odst. 1 odkládací podmínku, dle které Darovací smlouva nabývá platnosti a účinnosti podpisem smluvních stran, a to však vyjma ustanovení čl. II. (převod vlastnického práva), které nabývá účinnosti okamžikem následujícím po okamžiku, kdy bude pravomocně zastaveno První exekuční řízení, čímž ze zákona zanikají účinky Exekučního příkazu na nemovitosti. Dále bylo sjednáno, že návrh na vklad vlastnického práva žalovaného podle Darovací smlouvy bude podán na katastrální úřad poté, co ustanovení čl. II. (převod vlastnického práva) nabude účinnosti. Ačkoliv je exekuční řízení vedeno vůči Dlužníkovi již od , datum, (První exekuční řízení a Druhé exekuční řízení), Soudnímu exekutorovi se nepodařilo vůči Otci žalovaného ničeho vymoci. Otec žalovaného nemá majetek postačující k uspokojení vykonatelné pohledávky žalobce. Jako vlastník Nemovitých věcí byla v katastru nemovitostí až do pravomocného zastavení Prvního exekučního řízení vedena Matka žalovaného. Na základě Darovací smlouvy je aktuálně jako vlastník Nemovitých věcí zapsán v katastru nemovitostí žalovaný, a to s právními účinky zápisu k okamžiku , datum, . Otec žalovaného se porušování povinnosti při správě cizího majetku dopustil v období od , datum, do , datum, , kdy způsobil věřitelům majetkovou škodu. Obžaloba Otce žalovaného byla projednávána u Okresního soudu v Litoměřicích od roku 2010. Okamžik zahájení trestního řízení, které bylo završeno vydáním Exekučního titulu, není žalobci znám. Nepochybně však muselo být trestní řízení zahájeno několik let před podáním obžaloby. V průběhu projednávání obžaloby Otec žalovaného a Matka žalovaného nejprve v roce 2013 Rozsudkem o zúžení SJM zúžili rozsah společného jmění manželů a následně v roce 2016 (dne , datum, ) uzavřeli dohodu o vypořádání SJM, dle které Nemovité věci tvořící původně jejich společné jmění manželů vypořádali tak, že se vlastníkem nemovitých věcí v k.ú. , adresa, bez jakéhokoli protiplnění stala Matka žalovaného – konkrétně:- pozemku p.č. 2139, Anonymizováno, 65 o výměře 511 m2,- budovy č.p. , Anonymizováno, , bydlení na parcele , Anonymizováno, /92,- budovy bez č.p. garáž na parcele 2139/97.Další nemovité věci v k. ú. , adresa, následně Otec žalovaného „daroval“ Matce žalovaného rovněž bez jakéhokoli protiplnění, ačkoliv nemovitosti tvořily společné jmění manželů Otce žalovaného a Matky žalovaného, a to Smlouvou darovací o převodu vlastnictví k nemovitostem ze dne , právnická osoba, .2018. Takto mělo dojít k bezúplatnému převodu těchto nemovitostí v k. ú. , adresa, :- pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 213 m2,- pozemku p.č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, 67 o výměře 580 m2,- pozemku p.č. , Anonymizováno, /92 o výměře 155 m2,- pozemku p.č. 2139, Anonymizováno, 97 o výměře 74 m2.Bezúplatným právním jednáním, Darovací smlouvou, smlouvou o zřízení věcného břemene uzavřenou dne , datum, mezi žalovaným a žalovanou, má být zkráceno uspokojení vykonatelné pohledávky žalobkyně z majetku patřícího (původně) do společného jmění Otce žalovaného a Matky žalovaného a vypořádaného dohodou tak, že jeho výlučným vlastníkem se stala Matka žalovaného. Žalobkyně má za to, že tato darovací smlouva je vůči ní relativně neúčinná. Poté, co se pohledávka žalobkyně z Exekučního titulu stala vykonatelnou a probíhalo První exekuční řízení, Matka žalovaného Nemovité věci původně tvořící společné jmění manželů Otce žalovaného a Matky žalovaného bez jakéhokoli protiplnění dále bezúplatně převedla svému synovi, tj. žalovanému. Darovací smlouva byla uzavřena v době, kdy byly Nemovité věci postiženy Exekučním příkazem na nemovitosti. Darovací smlouva je právním jednáním manželky dlužníka, které zkracuje uspokojení vykonatelné pohledávky žalobce podle Exekučního titulu. Darovací smlouva byla uzavřena mezi synem dlužníka a manželkou dlužníka.

2. Oba žalovaní s žalobou nesouhlasili, navrhli zamítnutí žaloby, tvrdili, že předmětné darovací smlouvy uzavřené , datum, představovali „běžnou“ darovací smlouvu uzavřenou mezi nejbližšími rodinnými příslušníky, kterým „vyhověli mravnímu závazku a ohledům slušnosti“. Namítali zejména, že nejsou dlužníky žalobkyně. Darovací smlouvu neuzavřel dlužník, nýbrž matka žalovaného. Již jen z toho důvodu nenastala relativní neúčinnost darovací smlouvy, jelikož ta dopadá na právní jednání dlužníka, předmětná pohledávka žalobkyně je výlučným dluhem otce žalovaného a nikdy nebyla součástí SJM. Dluh vzniklý z trestné činnosti totiž nemůže být společným dluhem, zvláště když z něj druhý manžel neměl (ani nemohl mít) prospěch. Výše dluhu navíc výrazně přesahovala míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů v době vzniku dluhu, resp. v letech 2000 až 2002. Žalovanému není známo, že by otci žalovaného měl být opatřen z činnosti dle exekučního titulu jakýkoliv majetkový prospěch. Rozporují, tedy, že by došlo k neoprávněnému majetkovému prospěchu otce žalovaného či žalovaného. Žalobkyně nezachovala náležitou péči a obezřetnost před zahájením exekuce, když se neseznámila s nálezem Ústavního soudu, a navíc v exekučním řízení byla žalobkyně jako oprávněný vyzvána k opravě exekučního návrhu. Dále žalovaní namítali, že u Obvodního soudu pro , adresa, je vedena obdobná žaloba o vyloučení nemovitostí z exekučního řízení vedená pod sp. zn. , spisová značka, . Stejně tak obdobnou žalobu o určení neúčinnosti právního úkonu žalobce podal u Okresního soudu v , adresa, vůči bratrovi žalovaného , jméno FO, a žalobkyně se snaží zhojnit úkon, který v minulosti zameškala. Výlučný dluh povinného, tedy otce žalovaného nikdy nebyl součástí společného jmění manželů. Žalovaná byla výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí, a to od roku 2016, na základě dohody mezi manželi. , jméno FO, , darovací smlouva byla zapsána ve veřejném seznamu, v katastru nemovitostí. Žalobkyně se mohla domáhat neúčinnosti dohody o vypořádání SJM, což však v roce 2018 neučinila. Žalovaná nebyla v době uzavření darovací smlouvy jako dárkyně k nakládání se svým majetkem ničím omezená. Dluh povinného byl jeho výlučným dluhem, nepatřil do SJM a obdarovaný žalovaný byl dobré víře.

3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

4. Z rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, se podává, že obžalovaný , tituly před jménem, , jméno FO, , byl uznán vinným ze spáchání skutku, jehož se ke škodě úpadce, společnosti , právnická osoba, ., sídlem , adresa, , IČ , IČO, , dopustil několika dílčími útoky (jednáními) v době od prohlášení konkursu úpadce, tj od 26. 10 2000 do prodeje podniku úpadce, tj. do , datum, , neboť vykonával své povinnosti v rámci správy majetku úpadce a zpeněžování konkurzní podstaty úpadce způsobem odporujícím zákonu a uzavřeným smlouvám v úmyslu způsobit škodu na konkurzní podstatě a tím i věřitelům úpadce a pro sebe a spřízněné osoby opatřit neoprávněný prospěch, když společně se správcem konkurzní podstaty , tituly před jménem, , jméno FO, uměle navyšoval výdaje úpadce, vyplácel z jeho prostředků nedůvodně vysoké části spřízněným osobám, nadbytečně zaměstnával spřízněné osoby, kterým vyplácel nepřiměřeně vysoké mzdy, a bez náležité kontroly proplácel neodvedenou práci. Tím způsobil poškozenému úpadci, resp. jeho konkursní podstatě, škodu ve výši nejméně , částka, . , právnická osoba, , v době od , datum, do , datum, , způsobil jednáním obdobného charakteru škodu ve výši , částka, úpadci , právnická osoba, , IČ , IČO, (jeho konkursní podstatě), v součinnosti se správcem konkursní podstaty , tituly před jménem, , jméno FO, . V uvedených skutcích soud shledal pokračující trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, odst. 3 trestního zákona č. 140/1961 Sb., v tehdy platném a účinném znění, za což byl obžalovanému , jméno FO, uložen trest odnětí svobody v délce trvání tří roků, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu tří let, a peněžitý trest ve výši , částka, . Žalobkyně, v rozsudku označená jako poškozená, byla s nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Dále je v odůvodnění rozsudku, že trestní stíhání obžalovaného bylo zahájeno dne , datum, a že byl obžalovaný v době od , datum, do , datum, ve vazbě.

5. Z rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že krajský soud – jako soud odvolací – zrušil rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , a to – k odvolání žalobkyně (poškozené) – ve výroku o náhradě škody a nově rozhodl tak, že se obžalovanému , tituly před jménem, , jméno FO, ukládá povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě majetkové škody částku , částka, a úrok z prodlení ve výši 6,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 2 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci , datum, (týmž dnem vyznačena i vykonatelnost). V odůvodnění rozsudku odvolací soud také uvádí, že předmětnou pohledávku, resp. soubor pohledávek tvořící uplatněný nárok na náhradu škody, nabyla žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , kterou uzavřela s , tituly před jménem, , jméno FO, , správcem konkurzní podstaty úpadce , právnická osoba, .

6. Z usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že krajský soud – jako soud odvolací – odmítl odvolání povinného , tituly před jménem, , jméno FO, Větrovce proti usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , kterým byla zcela zastavena exekuce vedená soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, , k uspokojení pohledávky oprávněné , Jméno žalobkyně, ., ve výši , částka, s příslušenstvím, proti povinnému, za účasti , Jméno žalované B, , a současně změnil nákladový výrok usnesení okresního soudu potud, že oprávněná je povinna nahradit povinnému náklady řízení ve výši , částka, . Důvodem zastavení exekuce byl fakt, že exekuční titul (rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ) nebyl při podání exekučního návrhu vykonatelný, přestože na něm byla vykonatelnost formálně vyznačena. Povinnost k náhradě nákladů řízení uložil odvolací soud žalobkyni (oprávněné), jelikož dovodil, že procesně zavinila zastavení exekuce, když sama nepodala návrh na zastavení exekuce, přestože – s ohledem na tehdy již publikovaný nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2399/19 – měla vědět, že exekuce je vedena na základě nezpůsobilého exekučního titulu, neboť povinnému neuplynula třídenní lhůta ke splnění exekučním titulem uložené platební povinnosti.

7. Z vyrozumění o zahájení exekuce ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , plyne, že soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, vyrozuměl povinného , tituly před jménem, , jméno FO, Větrovce, že dne , datum, bylo zahájeno exekuční řízení na návrh oprávněné (žalobkyně), k uspokojení její pohledávky ve výši , částka, s příslušenstvím (přiznané rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích č.j. , spisová značka, a rozsudkem Krajského soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ), s tím, že po doručení tohoto vyrozumění nesmí povinný nakládat se svým majetkem (až na uvedené výjimky).

8. Ze sdělení soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, vyplývá, že ani v exekuci, kterou vedl k uspokojení pohledávky žalobkyně podle exekučního titulu (rozsudku Krajského soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ) pod sp. zn. , spisová značka, , a která byla zastavena, ani v exekuci, kterou vede k uspokojení téže pohledávky žalobkyně pod sp. zn. , spisová značka, , nebyla vymožena žádná částka pro pohledávku oprávněné ani pro náklady exekuce.

9. Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , soud zjistil, že soud vyhověl žalobě , tituly před jménem, , jméno FO, Větrovce (žalovaného v této věci), jíž se proti společnosti , Jméno žalobkyně, . domáhal vyloučení předmětných nemovitostí, které nabyl od své matky darovací smlouvou ze dne , datum, s tím, že darovací smlouva není vůči k žalobkyni právně neúčinná, neboť nedisponuje vykonatelnou pohledávkou ve vztahu k matce žalovaného. Žalobkyně napadla rozsudek obvodního soudu odvoláním, o němž rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , tak, že rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Podle odvolacího soudu řízení před obvodním soudem trpělo vadou, již nebylo lze zhojit, soud měl totiž řízení přerušit do rozhodnutí zdejšího soudu o odpůrčí žalobě.

10. Z rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , soud zjistil, že společné jmění manželů , tituly před jménem, , jméno FO, Větrovce a , Jméno žalované B, bylo zúženo až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti; rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . V odůvodnění rozsudku je zmíněno datum uzavření manželství (, datum, ) a deklarovaným důvodem zúžení SJM byla skutečnost, že žalované vzniklo dne , datum, živnostenské oprávnění.

11. Z notářského zápisu sp. zn. N 109/2018, NZ 101/2018, sepsaného , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem v , adresa, , soud zjistil, že uvedeného dne (a v uvedené formě) uzavřeli , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , na straně jedné, a , Jméno žalované B, , na straně druhé, oba zastoupeni advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, , „smlouvu o smluveném majetkovém režimu spočívající v režimu zúžení rozsahu SJM v zákonném režimu“. Smlouva obsahuje jejich prohlášení, že uzavřeli manželství dne , datum, a od té doby nabývají majetek do SJM, které nebylo nijak rozšířeno či zúženo (ani jinak modifikováno), a že do SJM – kupními smlouvami ze dne , datum, a , datum, – nabyli nemovitosti v katastrálním území , adresa, (pozemky p. č. 1028/108, 1028/225, 1194/3 a p. č. st. 685/1 s budovou č. p. 354 , jméno FO, , která je zčásti postavena pozemku jiného vlastníka). Ve vztahu k těmto nemovitostem SJM zúžili a současně se dohodli, že připadají do výlučného vlastnictví , Jméno žalované B, , která převezme i na nich váznoucí dluhy.

12. Z rozsudku zdejšího soud č.j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že manželství žalované a otce žalovaného uzavřené dne. , datum, se rozvádí dle § 757 občanského zákoníku, když soud nezjišťoval příčiny rozvratu manželství v případě tzv. nesporného rozvodu, rozsudek nabyl právní moci , datum, .

13. Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, bylo zjištěno, že řízení o vylučovací žalobu mezi žalobcem , jméno FO, Větrovcem a žalovaným , Jméno žalobkyně, . , adresa, bylo přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u zdejšího soudu v této věci sp. zn. , spisová značka, , s tím, že soud musí vyčkat výsledku o žalobě na neúčinnost právního jednání, a proto bylo rozhodnuto dle § 109 odst. 1 písm. b) o.s.ř. o přerušení tohoto řízení.

14. Z darovací smlouvy se smlouvou o zřízení věcného břemene uzavřené rovněž dne , datum, vyplývá, že , Jméno žalované B, , žalovaná, darovala , jméno FO, , žalovanému, nemovitosti v katastrálním území , adresa, zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, : pozemek p. č. 2139/65, výměra 473 m2, orná půda, pozemek p. č. 2139/66, výměra 169 m2, orná půda, pozemek p. č. 2139/67, výměra 580 m2, orná půda, pozemek p. č. 2139/92, výměra 155 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: , adresa, , rodinný dům, pozemek p. č. 2139/97, výměra 74 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: bez č. p./č. e., garáž, a pozemek p. č. 2139/173, výměra 82 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: bez č. p./č. e., garáž. Ve smlouva bylo zároveň sjednáno věcné břemeno odpovídající právu dárkyně na bezplatné doživotní užívání nemovitostí k parcele č. 1389/6, parcele č. 2139/173, parcele č. 2139/92 a parcele č. 2139/97, vše v obci a katastrálním území , adresa, , s právními účinky zápisu ke dni , datum, provedené dne , datum, a byla rovněž dohodnuta odkládací podmínka pravomocného zastavení exekuce sp. zn. , spisová značka, .

15. Z darovací smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že dárkyně , Jméno žalované B, darovala , jméno FO, , narozenému 1994 (obdarovanému) nemovitosti v katastrálním území , adresa, (pozemky p. č. st. 41/1, p. č. st. 41/2, p. č. st. 41/3, p. č. st. 144, p. č. 170/2, p. č. 170/3, p. č. 173/1 a p. č. 173/2). Ve smlouva je dohodnuta odkládací podmínka, podle níž dojde k převodu vlastnických práv až poté, co nabude právní moci rozhodnutí o zastavení exekuce vedené soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, , neboť tím zaniknou účinky exekučního příkazu č.j. , spisová značka, , kterým byly předmětné nemovitosti postiženy.

16. Z darovací smlouvy z téhož dne (, datum, ) plyne, že , Jméno žalované B, darovala , jméno FO, nemovitosti v katastrálním území , adresa, (pozemky p. č. st. 685/1 s budovou , adresa, a pozemky p. č. 1028/108 a 1028/225). Ve smlouva je rovněž dohodnuta odkládací podmínka pravomocného zastavení exekuce sp. zn. , spisová značka, .

17. Z kupní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že město , adresa, (prodávající) prodalo , jméno FO, (kupujícímu) pozemek p. č. 2139/66 v katastrálním území , adresa, za kupní cenu ve výši , částka, ; vklad touto smlouvou převáděného vlastnického práva do katastru nemovitostí byl povolen s právními účinky vkladu ke dni , datum, .

18. Z rozhodnutí stavebního úřadu , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že tento stavební úřad, na žádost manželů , jméno FO, a , Jméno žalované B, , vydal dodatečné povolení ke stavebním úpravám rozestavěného rodinného domu na pozemku p. č. 2139/67 v katastrálním území , adresa, a povolení k trvalému užívání stavby (uvedeného rodinného domu s garáží); rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . Na základě tohoto rozhodnutí doručili manželé , jméno FO, příslušnému katastrálnímu úřadu „žádost o zápis stavby na list vlastnictví“ ze dne , datum, (což soud zjistil z této žádosti).

19. Z kupní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že manželé , jméno FO, a , jméno FO, (prodávající) prodali manželům , Jméno žalované B, a , jméno FO, (kupujícím) pozemek p. č. 2139/65 v katastrálním území , adresa, za kupní cenu ve výši , částka, ; vklad touto smlouvou převáděného vlastnického práva do katastru nemovitostí byl povolen s právními účinky vkladu ke dni , datum, .

20. Z žádosti o zápis stavby na list vlastnictví adresovaný Katastrálnímu úřadu , adresa, , žalovanou a otcem žalovaného, bylo zjištěno, že tito oba žádají o zápis stavby u katastrálním území , adresa, na základě kolaudačního rozhodnutí vydaného Městským úřadem , adresa, dne , datum, .

21. Z rozhodnutí Stavebního úřadu , právnická osoba, , adresa, č.j. 5588–1277/2000 ze dne , datum, bylo zjištěno, že stavební úřad , právnická osoba, , adresa, na základě žádosti ze dne , datum, vydal kolaudační rozhodnutí ohledně stavby rodinného domu na parcele číslo 2139/67 v k. ú. , adresa, a dodatečně povoluje stavební úpravy rozestavěného rodinného domu , adresa, a stavbu garáže a bazénu, včetně oplocení a zpevnění ploch. Jako příjemci tohoto rozhodnutí jsou uvedeni žalovaná a otec žalovaného s tím, že se přiděluje popisné číslo , hodnota, , orientační číslo , hodnota, a součástí je také výkaz dosavadního a nového stavu údajů z katastru nemovitostí s geometrickým plánem s vyznačením budovy.

22. Z dobových mediálních výstupů, konkrétně z článků publikovaných na webu České televize, je zřejmé, že ve dnech , datum, , , datum, a , datum, byly publikovány články, které informovaly o průběhu trestního řízení před Okresním soudem v Litoměřicích ve věci obžalovaných Větrovce a , jméno FO, v souvislosti s „tunelováním“ severočeských společností , právnická osoba, . a , právnická osoba, ., včetně vydání rozsudku, kterým byl obžalovaný , jméno FO, odsouzen k tříletému podmíněnému trestu odnětí svobody, a zmíněno bylo i jeho nepravomocné odsouzení v roce 2010, kdy mu v jiné trestní věci, resp. „v kauze konkurzních podvodů kolem ústeckého soudce , jméno FO, “ měl „táborský krajský soud“ uložit devítiletý trest odnětí svobody, s tím, že toto trestní řízení nakonec skončilo amnestií vyhlášenou v roce 2013 prezidentem , jméno FO, .

23. Ze snímku z katastrální mapy je patrné, že pozemky v katastrálním území , adresa, , tedy pozemek p. č. 1389/6 s garáží, pozemky p. č. 2139/65, 2139/66 a 2139/67, pozemek p. č. 2139/92 s rodinným domem č. p. 1150, a pozemky p. č. 2139/173 a 2139/219 s garážemi. tvoří jeden funkční celek.

24. Z daňových přiznání otce žalovaného bylo zjištěno, že v období roku 2000–2002 byl daňový poplatník otec žalovaného., podnikatel se základem daně v roce , částka, a daň , částka, , za rok 2001 základ daně , částka, a byly zaplaceny zálohy ze závislé činnosti a byl pouze stanoven doplatek daní a prováděny odpisy nemovitostí.

25. Z výpovědi svědka , jméno FO, Větrovce – otce žalovaného, bylo zjištěno, že od roku 1999/2000 pracoval ve společnosti Melbro , adresa, na pozici ředitele. Společnost později tzv. šla do konkursního řízení, když byl ustaven správce konkurzní podstaty , tituly před jménem, , jméno FO, Vavrička, který ponechal svědka po předchozím souhlasu věřitelského výboru ve funkci, asi rok a půl. Do té doby, než společnost odkoupila společnost AGF Trading, jejíž společníkem byl i , právnická osoba, , jednalo se o dceřinou společnost Agrofertu. Následně nastoupil jako manažer této společnosti. Byl zaměstnán s odměnou v řádu , částka, měsíčně, posléze , částka, měsíčně. V roce 2002 skončil na základě dohody s odstupným ve výši 2 milionů Kč. V té době bydleli s bývalou manželkou v panelovém bytě 3+1 v Lovosicích, měli už dva syny , jméno FO, a , jméno FO, . Svatba mezi nimi proběhla v létě 2000. Dům, který odkoupili v Lovosicích, dokončili v červnu 2000 a po svatbě se do domu nastěhovali. Následně na základě nabídky od města odkoupili sousední pozemek a v období po uzavření svatby už byla uzavřena kupní smlouva dne , datum, ohledně sousedního pozemku, pak ještě další sousední pozemek odkoupili od manželů , jméno FO, asi v roce 2002, s tím, že tam zřídí dětské hřiště. Policie v roce 2005 obvinila tehdejšího správce , tituly před jménem, , jméno FO, a také svědka pro trestný čin porušení při správě cizího majetku. Později v roce 2010 policie ukončila vyšetřování. Byla podána obžaloba. Následně , tituly před jménem, , jméno FO, byl trvale v neschopnosti, soud se prodlužoval z důvodu jeho hospitalizace. Až v roce 2015 byl , tituly před jménem, , jméno FO, odvolán z pozice správce konkurzní podstaty a stal se jím , tituly před jménem, , jméno FO, z , adresa, . Pohledávka v té době byla převedena správcem konkurzní podstaty na žalobkyni za částku , částka, . Když v té době byl mylně informován konkurzní soud, že je nemajetný a že náklady na dražbu by v případě vydražení pohledávky přesáhly očekávaný výnos, takže jednalo se o prapodivný odkup pohledávky, mělo probíhat výběrové řízení, které však bylo prapodivné. Společnost žalobkyně se na něho neobrátila ani v průběhu soudního řízení, když byl odsouzen k trestu s podmíněným odkladem a k úhradě , částka, peněžitého trestu, odvolání nepodal, avšak na základě odvolání žalobce došlo k navýšení částky škody. Druhá žalovaná začala v roce 2010 podnikat na IČ, a tak vzhledem k tomu, že ho čekalo soudní řízení, , datum, zúžili společně jmění manželů a dne , datum, uzavřeli dohodu o vypořádání, ve které se dohodli, že žalovaná převede na každého ze synů jednu nemovitost po zletilosti všech dětí. , datum, oslavil , jméno FO, osmnácté narozeniny. Tak na něho byly převedeny tyto nemovitosti. V té době přišla první exekuce, která byla zrušena, následně další exekuce a došlo k zablokování nemovitostí. Trestní stíhání mělo dopad na rodinné soužití, na syny, kteří to špatně nesli, když byla kauza medializovaná, měli často řadu výchovných problémů z prostředí školy, ostatní děti se do nich trefovaly, že mají otce kriminálníka. To celé vedlo k rozvodu manželství, již manželství nefungovalo. V době, kdy pracoval v Melbro byla manželka na mateřské dovolené doma, a vše financovali z jeho mzdy. Podnikatelským záměrům se začal věnovat až po skončení pracovního poměru u společnosti AGF Trading., jeho příjmy v té době byly kolem , částka, , následně si vydělal částku asi 1,5 milionů korun. Poté měl příjmy v řádu desítek tisíc z podnikatelské činnosti, dělal poradenskou činnost, až po ukončení pracovního poměru začal podnikat a koupili rekreační objekt v , adresa, a pak následně v , adresa, . Předmětná nemovitost v Lovosicích je rodinným domem, má jedno nadzemní podlaží se třemi dětskými pokoji, jednou ložnicí, dole obývací prostor, kuchyň, koupelna, záchod, je dispozičně ideální pro tři děti. Dále má venkovní bazén a dvě garáže. Následně v roce 2018 realizovala žalovaná, přístavbu garáže. Rozestavěný dům kupoval za půl milionu korun, což v té době bylo poměrně dost peněz. Dům byl kolaudován v prosinci 2000, respektive až v roce 2001.

26. Na základě zjištění z provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

27. Rodiče žalovaného, , tituly před jménem, , jméno FO, a žalovaná, uzavřeli manželství dne , datum, , které zaniklo rozvodem ke dni , datum, . V době cca od , datum, do , datum, se otec žalovaného dopouštěl trestné činnosti, ze které získal prospěch jak pro sebe, tak pro další osoby, a byl pravomocně odsouzen k podmíněně odloženému trestu odnětí svobody, s tím, že rozsudkem odvolacího soudu mu byla uložena povinnost nahradit škodu způsobenou trestnou činností ve výši , částka, s příslušenstvím žalobkyni, která pohledávku nabyla od správce konkursní podstaty poškozené společnosti , právnická osoba, ., rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . V uvedené době se měl dopouštět i jiné trestné činnosti, a to v rámci mediálně známé kauzy „, jméno FO, “, za což byl trestně stíhán a nepravomocně odsouzen k devítiletému trestu odnětí svobody. Rozsudek ale nenabyl právní moci, byl zrušen, a nakonec trestní stíhání bylo zastaveno z důvodu amnestie. Za trvání manželství otce žalovaného a žalované nabyli nemovitosti v katastrálním území , adresa, : budova č.p. , adresa, , bydlení, na p.č. 2139/92, budova bez čp/če, garáž, na p.č. 2139/97. Za trvání manželství otce žalovaného a žalované dále nabyli pozemek p. č. 2139/66, orná půda, pozemek p. č. 2139/65, orná půda, vše v katastrálním územní , adresa, . Rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne , datum, , s právní moci dne , datum, , bylo společné jmění manželů zúžené až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti. Rozsudek však není evidován v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu. Právní mocí rozsudku o zúžení SJM zaniklo společné jmění manželů. Rodiče žalovaného uzavřeli dne , datum, , tj. ve lhůtě 3 let od zániku jejich společného jmění manželů, , jméno FO, o vypořádání společného jmění manželů, dle které ze společného jmění manželů připadly do výlučného vlastnictví žalované bez jakéhokoliv protiplnění mimo jiné i následující nemovité věci v obci , adresa, , katastrálním území , adresa, :- pozemek p. č. 2139/65, výměra 511 m2, orná půda,- budova č.p. , adresa, , bydlení, na p. č. 2139/92,- budova bez čp/če, garáž, na p. č. 2139/97.

28. Další nemovitosti v katastrálním území , adresa, následně Otec žalovaného „daroval“ žalované rovněž bez jakéhokoli protiplnění, ačkoliv i tyto nemovitosti tvořily společné jmění manželů, a to smlouvou ze dne , právnická osoba, .2018, a to nemovitosti v k. ú. , adresa, : pozemky p. č. 2139/66 o výměře 213 m2, p. č. 2139/67 o výměře 580 m2, p. č. 2139/92 o výměře 155 m2, p. č. 2139/97 o výměře 74 m2. Žádná z těchto smluv není evidována v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu. Geometrickým plánem byl z pozemku p. č. 2139/65 o výměře 511 m2 oddělen pozemek p. č. 2139/172 o výměře 38 m2, zastavěná plocha a garáž, jehož součástí byla budova bez čp/če, garáž, a z pozemku p. č. 2139/66 o výměře 213 m2 byl oddělen pozemek p. č. 2139/173 o výměře 44 m2, zastavěná plocha a garáž, jehož součástí byla budova bez čp/če, garáž. Geometrickým plánem nově oddělené pozemky p. č. 2139/172 o výměře 38 m2 a p. č. 2139/173 o výměře 44 m2 byly v době, kdy náležely do společného jmění manželů sloučeny do pozemku p. č. 2139/173, který má od té doby výměru 82 m2 a je v katastru nemovitostí evidován jako zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova bez čp/če, garáž. Pozemek p. č. 2139/66 měl v době společného jmění manželů (kupní smlouva ze dne , datum, ), výměru 511 m2, z tohoto pozemku geometrickým plánem oddělena část o výměře 204 m2 a tato část byla sloučena s pozemkem p. č. 2139/67 a dále byla použita pro vznik nově definovaného pozemku p. č. 2139/97 o výměře 74 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova bez čp/če, garáž. Otec žalovaného ani částečně nesplnil povinnost, která mu byla uložena Exekučním titulem. Dne , datum, uzavřela žalovaná, v postavení dárce, s žalovaným, v postavení obdarovaného darovací smlouvu, smlouvu o zřízení věcného břemene, kterou žalovaná bezúplatně převedla do výlučného vlastnictví žalovaného nemovité věci, které se nachází v obci , adresa, , katastrálním území , adresa, a jsou zapsány v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na listu vlastnictví číslo , hodnota, jako: pozemek p. č. 2139/65, výměra 473 m2, orná půda, pozemek p. č. 2139/66, výměra 169 m2, orná půda, pozemek p. č. 2139/67, výměra 580 m2, orná půda, pozemek p. č. 2139/92, výměra 155 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: , adresa, , rod. dům, pozemek p. č. 2139/97, výměra 74 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: bez čp/če, garáž, pozemek p. č. 2139/173, výměra 82 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: bez čp/če, garáž. Darovací smlouvou současně žalovaný zřídil ve prospěch žalované právo doživotního, výlučného a bezplatného užívání k následujícím nemovitostem v katastrálním území , adresa, : pozemku p. č. 2139/92 o výměře 155 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č.p. 1150, rod. dům, pozemku p. č. 2139/97 o výměře 74 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova bez čp/če, garáž, pozemku p. č. 2139/173 o výměře 82 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova bez čp/če, garáž. Dále bylo sjednáno, že návrh na vklad vlastnického práva žalovaného podle Darovací smlouvy bude podán na katastrální úřad poté, co ustanovení čl. II. (převod vlastnického práva) nabude účinnosti. Dne , datum, uzavřela žalovaná tři darovací smlouvy se svými syny. , jméno FO, , nar. 1994, darovala nemovitosti v katastrálním území , adresa, , , jméno FO, nemovitosti v katastrálním území , adresa, a žalovanému nemovitosti v katastrálním území , adresa, , k nimž zároveň v její prospěch bylo zřízeno věcné břemeno doživotního užívání. Všechny darovací smlouvy zmiňují exekuci vedenou soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, (sp. zn. , spisová značka, ) s tím, že účinky darování vlastnických práv nastanou až právní mocí rozhodnutí o jejím zastavení, kdy zaniknou též účinky je postihujícího exekučního příkazu. Exekuce byla vedena proti otci žalovaného, a to k uspokojení předmětné pohledávky žalobkyně, a byla zastavena rozhodnutím Okresního soudu v Litoměřicích ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v , adresa, , které nabylo právní moci dne , datum, . Právní účinky převodu vlastnických práv podle darovací smlouvy uzavřené s žalovaným nastaly ke dni , datum, . Dne , datum, žalobkyně proti otci žalovaného zahájila nové exekuční řízení k vymožení předmětné pohledávky, avšak exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, , který exekuci vede pod sp. zn. , spisová značka, , dosud nic nevymohl. Exekučním příkazem postihl mj. nemovitosti, které žalovanému darovala, a poté žalovaný podal žalobu o jejich vyloučení z exekuce; řízení bylo přerušeno do doby rozhodnutí soudu v této věci.

29. Podle § 143 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném v rozhodné době (dále jen „ObčZ“), tvoří společné jmění manželů a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

30. Podle § 144 ObčZ, pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.

31. Podle § 148 odst. 2 ObčZ na návrh některého z manželů soud zúží společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti v případě, že jeden z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti nebo se stal neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti.

32. Podle § 150 odst. 1 ObčZ dohoda o vypořádání společného jmění manželů musí mít písemnou formu. Jestliže do společného jmění manželů náleží též nemovitost, nabývá dohoda účinnosti vkladem do katastru nemovitostí. Podle odst. 2 téhož ustanovení práva věřitelů nesmí být dohodou manželů dotčena. Podle odst. 4 téhož ustanovení, nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.

33. Podle § 589 odst. 1 ObčZ zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Podle odst. 2 téhož ustanovení se neúčinnost právního jednání dlužníka zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

34. Podle § 589 odst. 2 ObčZ neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

35. Podle § 591 odst. 1 ObčZ se neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se o a) plnění povinnosti uložené zákonem, b) obvyklé příležitostné dary, c) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebo d) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.

36. Podle ustanovení § 731 ObčZ platí, že vznikl-l i dluh jen jednoho z manželů za trvání společného jmění, může se věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z toho, co je ve společném jmění. Podle ustanovení § 737 odst. 2 ObčZ vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely.

37. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

38. Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne , datum, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, byla otci žalovaného uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradě majetkové škody částku ve výši , částka, s příslušenstvím, otec žalovaného byl uznán vinným ze spáchání zvlášť závažného trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku dle § 255 odst. 1., odst. 3 trestního zákona, kterého se měl dopustit v průběhu minimálně od , datum, do , datum, , když po celou tuto dobu trvalo jeho manželství se žalovanou, jedná se o závazek jednoho z manželů dle § 143 OZ, ani okolnost, že se jedná o závazek z trestné činnosti, zákon nerozlišuje právní důvod závazku vzniklého jednomu z manželů, pokud však svým rozsahem nepřevyšoval míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů. K tomu lze poukázat na judikaturní rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, .

39. Soud dále řešil, zda předmětný závazek otce žalovaného k úhradě škody překročil či nikoliv míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů. Svědek , jméno FO, (otec žalovaného) vypověděl, že v té době bydleli v panelovém bytě ve městě , adresa, , postupně v roce 2000 a v následujících letech zakoupili a rekonstruovali rodinný dům, do kterého se přestěhovali. V tu dobu měl pobírat příjem ve výši , částka, měsíčně, později až , částka, měsíčně (hrubého), poté vydělával jako podnikatel, ale podrobnosti neuvedl. Žalovaná v tu dobu byla na mateřské (rodičovské) dovolené a začala podnikat později. Z rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích je zřejmé, že v době od , datum, do , datum, si manžel žalované opatřoval prostředky trestnou činností, tzn. nad rámec příjmů legálních (a vykazovaných v daňových přiznáních za roky 2000 až 2002), také v době od , datum, do dubna 2004. V této době nabyli rodiče žalovaného nemovitosti v katastrálním území , adresa, , které nakonec získal darem žalovaný, a v následných letech v katastrálním území , adresa, , které získal bratr žalovaného , adresa, , a v katastrálním území , adresa, , které získal darem bratr žalovaného , jméno FO, . Dále původně vlastnili i jiné nemovitosti, které měli prodat či nadále užívat, např. v Praze, kde nyní bydlí otec žalovaného. Jak vysoké řádově mohly být příjmy otce žalovaného z nepoctivých zdrojů, lze usuzovat jen z pravomocného trestního rozsudku. Výnosy z trestné činnosti otce žalovaného nepochybně výrazně zvýšily majetkové poměry manželů a jejich synů. Reálné majetkové poměry žalovaných, a především bývalého manžela žalované jsou značně vágní (což je důsledkem jejich postupu a jednáním otce žalovaného) a v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalovaných, že předmětný závazek otce žalovaného přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům rodičů žalovaného.

40. V daném případě nelze konstatovat, že by žalovaní spolehlivě prokázali, že předmětný závazek otce žalovaného vskutku přesahoval míru přiměřenou majetkovým poměrům otce žalovaného a žalované. Soud tudíž vyšel z právní domněnky svědčící ve prospěch SJM, dle § 144 ObčZ ve vztahu k majetku i závazkům, a uzavřel, že se předmětný závazek otce žalovaného stal součástí SJM.

41. Dále soud řešil, zda předmětné nemovitosti v katastrálním území , adresa, , které žalovanému synovi darovala jeho matka smlouvou ze dne , datum, , byly součástí SJM manželů , jméno FO, .

42. Za trvání manželství rodiče žalovaného nabyli (byli v katastru nemovitostí zapsáni jako společní vlastníci) nemovitosti v katastrálním území , adresa, : pozemek p. č. 1389/6 s garáží, pozemky p. č. 2139/65, 2139/66 a 2139/67, pozemek p. č. 2139/92 s rodinným domem č. p. 1150, a pozemky p. č. 2139/173 a 2139/219 s garážemi. Nemovitosti se tedy staly součástí jejich SJM podle § 143 odst. 1 písm. a) ObčZ. Soud připomíná, že manželé , jméno FO, zprvu nabývali nemovitosti do SJM a od určité doby, přestože výdělečně činný byl až do roku 2010 pouze otec žalovaného, je v nabývacích titulech uveden jen jeden z nich. Další nemovitosti v k. ú. , adresa, následně otec žalovaného daroval žalované bez jakéhokoliv protiplnění, ačkoliv tyto nemovitosti tvořily společné jmění manželů otce žalovaného a žalované, a to smlouvou darovací o převodu vlastnictví k nemovitostem ze dne , datum, ohledně nemovitostí v k.ú. , adresa, : pozemku, p.č. 2139/66, pozemku p.č. 2139/67, pozemku p.č. 2139/92 a pozemku p.č. 2139/97, ani tato smlouva není evidována v seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu a nebyla žalobci ani jeho předchůdci známá. Geometrickým plánem byl z pozemku p.č. 2139/65 o výměře 511 m² oddělen pozemek p.č. 2139/172 o výměře 38 m², zastavěná plocha a garáž, jehož součástí byla budova bez č.p./če, garáž, a z pozemku p.č. 2139/66 o výměře 213 m² byl oddělen pozemek p.č. 2139/173 o výměře 44 m², zastavěná plocha a garáž, jehož součástí byla budova bez č.p./č e garáž. Geometrickým plánem nově oddělené pozemky p.č. 2139/172 o výměře 38 m² a p.č. 2139/173 o výměře 44 m² byly v době, kdy náležely do společného jmění manželů otce žalovaného a žalované sloučen do pozemku p.č. 2139/173, který má od té doby výměru 82 m² a je v katastru nemovitostí evidován jako zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova bez č.p./č e. garáž. Pozemek p.č. 2139/66 měl v době, kdy ho otec žalovaného a žalovaná nabyli do společného jmění manželů kupní smlouvou ze dne , datum, , výměru 511 m². Po dobu, kdy tento pozemek náležel do společného jmění manželů otce žalovaného a žalované, byla z tohoto pozemku geometrickým plánem pro rozdělení pozemku a vyznačení obvodu budovy číslo plánu 1131–6/2001, vyhotoveného společností Geometrické plány a služby, s r. o., oddělena část o výměře 204 m² a tato sloučena s pozemkem p.č. 22139/67 a dále byla použita pro vznik nově definovaného pozemku p.č. 2139/97 o výměře 74 m² zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova bez č.p./č e. garáž. Aktuálně má tak pozemek p. č. 2139/66, výměru jen 169 m².

43. Vypořádání společného jmění manželů zaniklého (respektive zrušeného či zúženého) před , datum, se řídí tzv. starým občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb, ObčZ. Zánik společného jmění a jeho vypořádání jsou dvě právní skutečnosti působící postupně (sukcesívně), jejichž právní režim nelze od sebe oddělit. Vypořádání, i když k němu dojde po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, se tak řídí stejným právním režimem jako jeho zánik (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).

44. Společné jmění manželů , jméno FO, , bylo dle § 148 odst. 2 ObčZ zúženo až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti dnem právní moci rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích č.j. , spisová značka, , tj. dnem , datum, . Takového zúžení SJM založilo potřebu jeho vypořádání, (§ 149 odst. 4 ObčZ ve znění účinném k , datum, ). K zúžení SJM rozhodnutím soudu v roce 2013 došlo s odůvodněním, že žalovaná , Jméno žalované B, začala podnikat (SJM tedy mělo být chráněno před riziky spojenými s jejím podnikáním). To se však není v kontextu této věci příliš věrohodné. Návrh na zúžení SJM byl podán teprve v roce 2013, ačkoliv žalovaná měla začít podnikat již v roce 2010. S ohledem na okolnosti, které v řízení vyšly najevo, se jako pravděpodobnější důvod následného zúžení SJM a dalších majetkových přesunů, při nichž zjevný majetek opustil tzv. právní sféru otce žalovaného. Také další účelové právní jednání rodičů žalovaného v průběhu let 2013-2023 jsou zjevným zneužitím práva nepožívající právní ochrany. Jejich jediným účelem je zmaření šance žalobkyně na uspokojení vykonatelné pohledávky na náhradu škody, čímž se otec žalovaného, stejně tak žalovaná stala nemajetná.

45. Zásah do práv věřitelů ve smyslu ustanovení § 150 odst. 2 starého občanského zákoníku nezpůsobuje neplatnost, nýbrž tzv. relativní bezúčinnost dohody o vypořádání společného jmění manželů – tato bezúčinnost přitom nastává přímo ze zákona (viz např. rozsudek NS ČR ve věci sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ); znamená to, že v právních vztazích obecně dohoda sledované právní následky vyvolá, avšak ve vztahu k osobám, v jejichž prospěch byla bezúčinnost nastolena, se na dohodu hledí tak, jako kdyby její právní účinky nenastaly. Protože uzavřením dohody o vypořádání společného jmění po vzniku pohledávky žalobce byla dotčena práva žalobce jako věřitele dlužníka, je tato dohoda vůči žalobci ze zákona právně neúčinná. Jak judikoval Nejvyšší soud, vzhledem k tomu, že právní bezúčinnost takové dohody nastala ex lege podle ustanovení § 150 odst. 2 starého občanského zákoníku, nemohl by žalobce takové dohodě úspěšně odporovat žalobou podanou podle ustanovení § 42a starého občanského zákoníku.46. , jméno FO, o vypořádání SJM, kterou manželé , jméno FO, uzavřeli dne , datum, , se tedy řídí § 150 ObčZ. , jméno FO, manželů , jméno FO, o vypořádání jejich zúženého SJM ze dne , datum, tedy byla vůči věřiteli právně neúčinná přímo ze zákona (§ 150 odst. 2 ObčZ). Nemovitosti, jež žalované touto dohodou připadly, proto mohly být i nadále použity k uspokojení pohledávek věřitelů.

47. Smlouvy o zúžení společného jmění manželů, jejíž relativní bezúčinnost nastala podle ustanovení § 143a odst. 4 starého občanského zákoníku přímo ex lege, tedy nelze úspěšně odporovat žalobou podanou dle § 42a starého občanského zákoníku, a to samé platí pro dohodu o vypořádání společného jmění manželů, jejíž relativní bezúčinnost nastala podle § 150 odstavec 2 starého občanského zákoníku, rovněž přímo ex lege. Věřitel pohledávky vůči jednomu z manželů, která vznikla před uzavřením smlouvy o zúžení společného jmění manželů nebo dohody o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela, má tak právo ji vymoci na základě titulu pro výkon rozhodnutí exekučního titulu také z majetku, který na základě smlouvy o zúžení společného jmění připadl manželu dlužníka, i když bezúčinnost takové smlouvy nebo dohody nebyla vůči manželu dlužníka určena pravomocným rozhodnutím soudu. Má-li věřitel vymahatelné pohledávky vůči jednomu z manželů právo na uspokojení také z majetku ve společném jmění dlužníka a jeho manžela a má-li věřitel právo pohledávku vymoci na základě titulu pro výkon rozhodnutí exekučního titulu vydaného proti dlužníku, také z majetku, který na základě smlouvy o zúžení společného jmění připadl manžel dlužníka, pak je zřejmé, že právní úkon, kterým může být zkráceno uspokojení vymahatelné pohledávky věřitele, může učinit nejen dlužník. Rovněž manžel dlužníka, tedy matka žalovaného, je povinna strpět, aby se věřitel uspokojil z majetku, který na základě smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů nabyl ze společného jmění do svého výlučného vlastnictví, může učinit úmyslné právní úkony in fraudem creditoris, jimiž bude ve svých důsledcích sledovat, aby nemusel dostát svým povinnostem a aby z jeho, tímto způsobem nabytého majetku věřitel nebyl a nemohl být uspokojen (viz například rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Pojem dlužník nelze vykládat se zřetelem k účelu odpůrčí žaloby ve stejném smyslu, v jakém je užit při úpravě závazkového práva.

48. Z obsahu ustanovení § 42a starého občanského zákoníku, respektive § 589 a následující občanského zákoníku a judikátu Nejvyššího soudu je zřejmé, že pojem dlužník zahrnuje nejen toho, kdo je zavázán splnit závazek, dluh, ale také jeho manžela za předpokladu, že věřitel má práva na uspokojení vymahatelné pohledávky ze společného jmění dlužníka a jeho manžela, popřípadě z majetku, který manžel dlužníka nabyl ze společného jmění, do svého výlučného vlastnictví (rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, ). Nejvyšší soud vyslovil závazný právní názor, že věřitel vymahatelné pohledávky vůči jednomu z manželů má právo domáhat se uspokojení, tedy výkonem rozhodnutí nebo exekucí nejen z majetku dlužníka, ale také jsou-li splněny předpoklady uvedené v § 145 odst. 3 občanského zákoníku z majetku, který má dlužník ve společném jmění s manželem a právo požadovat uspokojení své pohledávky ze všeho majetku patřícího do společného jmění dlužníka a jeho manžela věřitel nepozbývá ani po uzavření smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společné jmění manželů, na základě které připadl dříve společný majetek nebo jeho část manželu dlužníka a podle ustálené judikatury věřitel pohledávky vůči jednomu z manželů, která vznikla před uzavřením smlouvy o zúžení společného jmění manželů, má právo ji vymoci na základě titulu pro výkon rozhodnutí, exekučního titulu také z majetku, který na základě smlouvy o zúžení společného jmění připadl manžel dlužníka, i když bezúčinnost smlouvy podle § 143a odstavec 4 občanského zákoníku nebyla vůči manželu dlužníka určena pravomocným rozhodnutím soudu. Například právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , má-li věřitel vymahatelné pohledávky vůči jednomu z manželů právo na uspokojení také z majetku ve společném jmění dlužníka a jeho manžela a má-li věřitel právo pohledávku vymoci na základě titulu pro výkon rozhodnutí tedy exekučního titulu vydaného proti dlužníku z majetku, který na základě smlouvy o zúžení společného jmění manželů připadl manželu dlužníka, pak je zřejmé, že právní úkon, kterým může být zkráceno uspokojení vymahatelné pohledávky věřitele může učinit nejenom dlužník, ale i manžel dlužníka, který je povinen strpět, aby se věřitel uspokojil z majetku, tedy na základě smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů nabyl ze společného jmění do svého výlučného vlastnictví a může učinit úmyslné právní úkony, jimiž ve svých důsledcích bude sledovat, aby nemusel dostát svým povinnostem a i z jeho, tímto způsobem nabitého majetku věřitel nemohl být uspokojen.

49. Bezúplatným právním jednáním, tedy darovací smlouvou a smlouvu o zřízení věcného břemene uzavřenou dne , datum, mezi žalovaným a žalovanou má být zkráceno uspokojení vykonatelné pohledávky žalobkyně z majetku patřícího původně do společného jmění otce žalovaného a žalované a vypořádaného dohodou tak, že se jeho výlučným vlastníkem stala žalovaná.

50. Darovací smlouva uzavřená dne , datum, mezi žalovanými již je podřízena režimu § 2055 OZ, a co se týče bezúplatného převodu pozemků, které žalované připadly do vlastnictví dohodou o vypořádání SJM z roku 2016. Jako jejich vlastnice s nimi mohla libovolně nakládat a žalovanému je darovat (srov. § 1012 OZ).

51. Nemovité věci nacházející se v katastrálním území , adresa, , zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví číslo , hodnota, u , právnická osoba, pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a to:- pozemek p.č. 2139/65, výměra 473 m2, orná půda,- pozemek p.č. 2139/66, výměra 169 m2, orná půda,- pozemek p.č. 2139/67, výměra 580 m2, orná půda,- pozemek p.č. 2139/92, výměra 155 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: , adresa, , rod. dům,- pozemek p.č. 2139/97, výměra 74 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: bez čp/če, garáž,- pozemek p.č. 2139/173, výměra 82 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: bez čp/če, garáž, tvoří komplex rodinné nemovitosti (rodinný dům, zahrada, bazén, několik garáží) a byl původně vytvářen nemovitostmi nabývanými do SJM manželů , jméno FO, a další nemovitostí, které do funkčního a vlastnického celku přirozeně zapadaly, později nabývala již žalovaná do svého výlučného vlastnictví. To vše v situaci fungující rodiny a v čase, kdy obživu rodiny zajišťoval převážně otec žalovaného, neboť žalovaná začala podnikat až v roce 2010.

52. Darovací smlouvou ze dne , datum, současně žalovaný zřídil ve prospěch žalované právo doživotního, výlučného a bezplatného užívání k následujícím nemovitostem v katastrálním území , adresa, : pozemku p. č. 2139/92 o výměře 155 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č.p. 1150, rod. dům, pozemku p. č. 2139/97 o výměře 74 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova bez čp/če, garáž, pozemku p. č. 2139/173 o výměře 82 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova bez čp/če, garáž.

53. Soud se dále zabýval tím, zda je předmětná darovací smlouva právním jednáním, které je vůči žalobkyni právně neúčinné podle § 591 ve vztahu k § 589 odst. 1 OZ.

54. Žalovaní namítali, že žalovaná (dárkyně) není dlužníkem žalobkyně, vůči kterému by měla vykonatelnou pohledávku, a tudíž jejímu právním jednání nelze odporovat.

55. K tomu lze poukázat např. na závěry přijaté v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , který dovodil, že: „Pojem „dlužník“ užitý v ustanovení § 42a ObčZ nelze vykládat – zejména se zřetelem ke shora uvedenému účelu odpůrčí žaloby – ve stejném smyslu, v jakém je užit při úpravě závazkového práva... Uvedený pojem nelze posuzovat jen podle jeho významu, ale zejména za použití pravidel logického a systematického výkladu. Hovoří-li zákon při úpravě závazkového práva o „dlužníku“, je z kontextu, v jakém tento pojem užívá, nepochybné, že nemá na mysli jen osobu, která je povinna splnit závazek (dluh). Z obsahu a smyslu ustanovení § 42a ObčZ je však zřejmé, že v něm uvedený pojem „dlužník“ zahrnuje nejen toho, kdo je zavázán splnit závazek (dluh), ale také jeho manžela, a to za předpokladu, že věřitel má právo na uspokojení vymahatelné pohledávky ze společného jmění dlužníka a jeho manžela, popřípadě z majetku, který manžel dlužníka nabyl na základě smlouvy o zúžení společného jmění do svého výlučného vlastnictví.“ Jakkoliv toto rozhodnutí vykládá právní úpravu relativní neúčinnosti (odporovatelnosti) dle ObčZ, jeho závěry jsou použitelné i pro úpravu obsaženou v občanském zákoníku účinném od roku 2014 (dále jen „OZ“).

56. Z uvedeného plyne, že by žalovaná byla dlužníkem ve smyslu § 591 a § 589 odst. 1 OZ, i kdyby předmětný závazek otce žalovaného k náhradě škody způsobené jeho trestnou činností, nebyl součástí jejich společného jmění manželů (dále jen „SJM“). Soud nicméně dospěl k závěru, že závazek byl součástí SJM, a tím spíše je žalovaná dlužnicí ve smyslu ustanovení OZ, přestože exekuční titul platební povinnost ukládá pouze otci žalovaného. Předmětná darovací smlouva bezpochyby je právním jednáním žalované jako dlužníka, které zkracuje uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele (žalobkyně).

57. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplývá, že manželé , jméno FO, právně jednali tak, že dosáhli stavu, kdy otec žalovaného (formálně) nemá žádný majetek, který by bylo možné exekučně postihnout, a nemovitý majetek nakonec převedla také žalovaná, když jej dne , datum, darovala svým synům, přičemž právní kroky k tomu směřující koordinovala v rámci probíhající exekuce vedené k uspokojení předmětné pohledávky, tak aby k právním účinkům převodu došlo dříve, než žalobkyně podá tzv. druhý exekuční návrh. V rámci tzv. druhé exekuce, když byly postiženy předmětné nemovitosti, se pak žalobkyně jednak musí bránit vylučovací žalobě, jednak musela podat žalobu odpůrčí. A navíc na úhradu dluhu soudní exekutor dosud nic vymohl.

58. Darovací smlouva byla uzavřena dne , datum, , předmětnou odpůrčí žalobu žalobkyně podala včas (, datum, ), tj. ve dvouleté lhůtě podle § 591 OZ.

59. Žádná ze situací uvedených pod písmeny a) až d) § 591 OZ v daném případě nenastala, ačkoliv se žalovaní písm. d) dovolávali, když dovozovali, že dar byl plněním, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti (zřejmě proto, že darování mu údajně bylo přislíbeno. Toto však v daném případě nelze akceptovat. Darovací smlouva ze dne , datum, s ohledem na okolnosti, za nichž byly uzavřena, a na již popsaný vývoj právních jednání ohledně nemovitosti, byla uzavřena proto, aby byl tzv. ochráněn rodinný majetek před právními důsledky trestné činnosti otce žalovaného, nikoliv proto, že by to žádaly mravní závazky či ohledy slušnosti. K převodům majetku na žalovaného a potažmo na jeho bratry došlo za okolností, které byly vedeny se záměrem zkrátit uspokojení vymahatelné pohledávky žalobkyně. K tomu žalobkyně adekvátně poukázala na rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle něhož je třeba podmínky § 591 písm. d) ObčZ vykládat v souladu se smyslem a účelem institutu relativní neúčinnosti, s tím, že „výjimku z možnosti věřitele dovolat se neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka je namístě aplikovat jen tehdy, převáží-li mravní závazek nebo ohledy slušnosti nad povinností dlužníka splnit svou právní povinnost vůči věřiteli“. Taková situace však v této věci nenastala.

60. Dále soud uzavřel, že nebylo prokázáno, že by žalovaný při nabývání darů byl v dobré víře, že tato právní jednání nezkracují práva věřitelů. Nepochybně věděl o trestním stíhání svého otce, které bylo medializované, otec dokonce určitou dobu byl ve vazbě, a navíc sám svědek , jméno FO, , otec žalovaného, vypověděl, že z důvodů jeho trestního stíhání „nefungovalo manželství a synové měli problémy ve škole“. Nadto text darovacích smluv zmiňuje probíhající exekuci, a žalovaný mohl vědět, jaká povinnost a z jakých důvodů je v tomto exekučním řízení vymáhána. Soud dospěl k závěru, že předmětná darovací smlouva tudíž je vůči žalobkyni (relativně) právně neúčinná podle § 591 věty první OZ.

61. Ze uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a určil, že darovací smlouva ze dne , datum, , jíž žalovaná darovala žalovanému nemovitosti v katastrálním území , adresa, , je vůči žalobkyni právně neúčinná. Závěrem soud podotýká, že není podstatné, že žalobkyně není původním věřitelem a předmětnou pohledávku nabyla postoupením od správce konkursní podstaty, a stejně tak není podstatné, za jakou úplatu jí pohledávka byla postoupena. Podstatné je, že disponuje pohledávkou, která jí byla přiznána pravomocným a vykonatelným rozhodnutím soudu.

62. Dále se žalobkyně domáhala určení, že zřízení věcného břemene podle darovací smlouvy ze dne , datum, mezi žalovanými, a to mezi matkou žalovaného jako dárcem a žalovaným jako obdarovaným, kterým bylo zřízeno věcné břemeno užívání po dobu života pro oprávněnou žalovanou s právními účinky vkladu v okamžiku , datum, je vůči žalobci právně neúčinné63. Žalovaná má být nabyvatelka výlučného bezplatného doživotního věcného břemene služebnosti užívání uvedených nemovitostí v té době zapsaných v katastru nemovitostí jako vlastnictví žalované. Exekuční příkaz na nemovitosti se mimo jiné vztahoval i na všechny specifikované nemovitosti. Žalovaná v darovací smlouvě prohlásila, že je oprávněna s nemovitými věcmi v plném rozsahu bez omezení disponovat, kromě exekučního příkazu na nemovitosti, k čemuž prohlásila, že exekuce na povinného byla zastavena, avšak rozhodnutím o zastavení exekuce ke dni uzavření darovací smlouvy nenabylo právní moci a dosud nebyl exekuční příkaz na nemovitosti ze strany soudního exekutora v katastru nemovitostí vymazán. Darovací smlouva obsahuje odkládací podmínku, dle které darovací smlouva nabývá platnosti a účinnosti podpisem smluvních stran, vyjma ustanovení článku II. převod vlastnického práva, které nabývá účinnosti okamžikem následujícím po okamžiku, kdy bude pravomocně zastaveno exekuční řízení, Na základě darovací smlouvy je aktuálně jako vlastník nemovitostí veden v katastru nemovitostí žalovaný, s právními účinky zápisu k okamžiku , datum, .

64. Podle judikatury Nejvyššího soudu je věřitel za podmínek uvedených v § 42a občanského zákoníku ve znění do , datum, oprávněn odporovat nejen právním úkonům, které učinil dlužník, ale i právním úkonům manžela dlužníka týkajících se majetku, které manžel dlužníka nabyl na základě dohody o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění do svého výlučného vlastnictví za předpokladu, že věřitel měl právo uspokojit se také z majetku patřícího do společného jmění dlužníka a jeho manžela, viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, .65. , jméno FO, o vypořádání společného jmění manželů, kterou otec žalovaného a žalovaná uzavřeli dne , datum, , smlouva darovací o převodu vlastnictví k nemovitostem, kterou otec žalovaného a žalovaná uzavřeli dne , datum, a darovací smlouva, kterou žalovaná a žalovaný uzavřeli , datum, jsou právní jednání uzavřené zjevně v úmyslu zmařit dosažení účelu uspokojení výše specifikované pohledávky žalobkyně za otcem žalovaného a jediným skutečným sledovaným cílem těchto právních jednání je, aby se žalobkyně nemohla domoci plnění exekucí z převáděných nemovitostí. Smlouvy byly uzavřeny se záměrem zmařit uspokojení pohledávky žalobkyně tím, že nejprve dlužník pozbyl veškerý majetek, tedy podíl na majetku spadajícího do společného jmění manželů, z něhož by mohla být pohledávka žalobkyně uspokojena cestou exekučního řízení, kdy veškerý tento majetek bez jakéhokoliv protiplnění získala matka žalovaného, tedy žalovaná, přičemž otci žalovaného nezůstal vůbec žádný majetek, žádné aktivum, které by mohlo být použito na úhradu vysokého dluhu otce žalovaného. Následně tento veškerý majetek pozbyla i žalovaná, když vlastnické právo k tomuto majetku nabyl bez jakéhokoliv protiplnění čerstvě zletilý syn, tedy žalovaný, který nabývá fakticky holé vlastnictví k nemovitostem, neboť jsou tyto darovací smlouvu zatíženy ve prospěch matky žalovaného výlučným bezplatným a doživotním věcným břemenem služebnosti užívání. Konkrétní okolnosti nesvědčí o běžném způsobu převodu nemovitostí mezi nejbližšími rodinnými příslušníky.

66. V řízení bylo prokázáno, že skutečný smysl zkoumaných převodů je zcela zřejmý, zmařit uspokojení pohledávky žalobkyně, navíc nemovitosti jsou stále bydlištěm obou žalovaných, a dalších rodinných příslušníků, např. synů žalované, a do roku 2023 měl v těchto nemovitostech bydliště i otec žalovaného a navíc rodinní příslušníci žalovaného učinili řadu zcela bezpochybně sofistikovaných jednáních se záměrem zmařit šance žalobkyně na uspokojení jeho pohledávky na náhradu škody, kterou způsobil otec žalovaného zvlášť závažným trestným činem, za který byl pravomocně odsouzen a nezaplatil otec žalovaného v rámci exekučního řízení ničeho. Žalobkyně poté, co Okresní soud v Litoměřicích opatřil exekuční titul doložkou o nabytí právní moci, v dobré víře, podal návrh na zahájení prvního exekuční řízení, které nicméně k návrhu otce žalovaného bylo zastaveno poté, co se exekuční soud seznámil s nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, a první exekuční řízení tedy bylo zastaveno usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne , datum, .

67. Navíc nelze výkladem ustanovení § 591 písmena d) občanského zákoníku nadřazovat mravní závazky a ohledy slušnosti nad závazky právní bez ohledu na jejich konkrétní podobu a prakticky znemožňovat věřitelům dovolat se neúčinnosti bezúplatných právních jednání dlužníka učiněných vůči osobám jemu blízkých, neboť při standardně fungujících vztazích mezi osobami blízkými by se dalo téměř jakékoliv bezúplatné právní jednání mezi těmito osobami považovat za slušné a mravné.

68. Žalovaný, syn žalované, byl při uzavírání předmětné darovací smlouvy se svou matkou v pozici třetí osoby, která nabyla vlastnické právo k předmětným nemovitostem tzv. v dobré víře ve vztahu k zápisu ve veřejném rejstříku. K principu materiální publicity lze uzavřít, že § 980 odst. 2 občanského zákoníku zakládá vyvratitelnou domněnku správnosti údajů zapsaných ve veřejném seznamu (viz rozsudek například , spisová značka, ). Žalovaný však nenabyl nemovitosti za úplatu a z těchto důvodů soud dospěl k závěru, že nemohlo dojít k prolomení zásady přednosti zapsaného právního stavu před skutečným právním stavem a ochrana právní jistoty třetích osob jednající v důvěře ve správnost a úplnost těchto seznamů je v daném případě domněnkou správnosti a úplnosti zápisu ve smyslu § 980 odst. 2 občanského zákoníku, aby zaručovala možnost spolehnout se na zápis ve veřejném seznamu. Vzhledem k velmi blízkému vztahu mezi zúčastněnými, kteří bydleli v době uzavření smlouvy na jednom bydlišti v předmětném domě bylo krajně nepravděpodobné, že by žalovaný nevěděl o trestním stíhání svého otce a o jeho následném pravomocném odsouzení ze spáchání zvlášť závažného majetkového trestného činu, když trestní obžaloba na otce žalovaného se projednávala více než 11 let, jednalo se o mediálně sledované kauzy, včetně údajného konkursního podvodu týkající se předmětného řízení i dalších řízení a také vzhledem k okolnostem uzavírání mnoha darovacích smluv dne , datum, právě v době, která časově souvisela s obdobím exekučních řízení, respektive prvního exekučního řízení, a skutečnostem, které se tomuto řízení předcházely. Navíc za okolností, že bylo zřízeno výlučné užívací právo vůči žalované, navíc téhož dne by uzavřela žalovaná ještě další dvě darovací smlouvy vůči ostatním bratrům žalovaného.

69. Zdejší soud považuje jednání za zjevné zneužití práva nepožívající právní ochrany a jejím účelem je zmaření možností žalobkyně na uspokojení jeho vykonatelné pohledávky na náhradu škody. Žalovaná a otec žalovaného sofistikovanými úkony týkající se majetku, z nichž měla být uspokojena pohledávka žalobkyně tzv. vyvedli část majetku na žalovaného, týkající se nemovitostí v Lovosicích a dále také vyvedli nemovitosti v , adresa, na bratra a nemovitosti ve , adresa, na dalšího bratra žalovaného.

70. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl také výrokem II. Rozhodnutí.

71. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , zaokrouhlené na koruny.

72. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši , částka, , a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 680 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,4 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 16 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 680 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,4 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 16 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 680 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,4 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 16 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 680 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,4 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 16 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 680 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,4 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 16 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

73. Přiznané náklady řízení jsou žalovaní povinni zaplatit dle § 149 o.s.ř. na platební místo, k rukám zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal žádné okolnosti odůvodňující prodloužení lhůty, popř. stanovení dobrodiní splátek.