15 C 132/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Lorencovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] ve výši 8,25 % ročně do zaplacení, v žalobě tvrdil, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] a platných obchodních podmínek, jež jsou nedílnou součástí smlouvy do odběrného místa na adrese [adresa žalované], dodával elektřinu pro potřeby domácnosti a žalovaná na tomto místě elektřinu odebírala. Žalobce vyúčtoval daňovým dokladem [variabilní symbol] ze dne [datum] žalované částku [částka] představující cenu odebrané elektřiny a souvisejících služeb za 0,49 MWh odebrané elektřiny ve fakturačním období od 6. 1. do [datum] a dále vyúčtoval [částka] představující smluvní pokutu za prodlení se zaplacením záloh na dodávku elektřiny a [částka] představující zaplacené zálohy. K úhradě tedy zbývá částka [částka]. Další platba žalovanou provedena nebyla. Žalobce dodával žalované na základě smlouvy, která obsahovala ujednání, že pro případ kdy zákazník opakovaně, tedy 2 × a víckrát poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy, zaplatí smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklou neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši [částka] pro kategorii domácnost za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky. Smlouva byla uzavřen na dobu určitou 30 měsíců od [datum] s možností automatické prolongace smlouvy. Žalobce dne [datum] v souladu s energetickým zákonem ukončil dodávku elektřiny z důvodu opakovaného porušení platebních povinností vyplývajících ze smlouvy s žalovanou, konkrétně nezaplacením záloh za měsíc únor 2020 splatné [datum] a zálohy za měsíc březen 2020 splatné [datum]. Na možnost ukončení dodávky byla žalovaná upozorněna upomínkou ze dne [datum] zaslanou doporučeně. Následně přípisem ze dne [datum] žalobce odstoupil od smlouvy pro opakované neplnění platebních povinností žalované. Žalobce vyúčtoval žalované v souladu s uzavřenou smlouvu smluvní pokutu ve výši [částka] vyúčtováním s variabilním symbolem [číslo] vystavené dne [datum], splatné dne [datum] Smluvní pokutu požaduje žalobce dle smlouvy za každý měsíc od [datum] do [datum], tedy za 26 měsíců po [částka]. Na toto vyúčtování nebyla žalovanou provedena žádná úhrada. Výzvou ze dne [datum] zaslanou doporučeně na sjednanou doručovací adresu byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila.

3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, k tomuto jednání se zástupce žalobce omluvil, žalovaná se nedostavila, ač byla řádně předvolána v souladu s občanským soudním řádem. Soud tedy dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, vycházel při tom z obsahu spisu provedených důkazů.

4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] je zřejmé, že žalobkyně se žalovanou jako spotřebitelkou uzavřela smlouvu o dodávce elektřiny v odběrném místě [adresa žalované] a žalovaná se zavázala za odběr energie zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu s obchodními podmínkami, které jsou přílohou smlouvy. Žalovaná smlouvu řádně podepsala, podepsala i informaci pro zákazníka spotřebitele vysvětlující všechny jednotlivé možnosti týkající se změny dávek, povinnosti zákazníka i v případě platby smluvní pokuty. Žalovaná podepsala dokument dne [datum]. Zároveň téhož dne [datum] zmocnila žalobce ke všem jednáním souvisejícím s ukončením smluvního vztahu s předchozím dodavatelem elektřiny. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců ode dne její účinnosti a nelze ji vypovědět. V odstavci ostatní ujednání je řešen případný nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty v případě porušení povinností zákazníka při odběru elektřiny, kde jsou konkrétně srozumitelným, jasným způsobem popsány povinnosti zákazníka a oprávnění obchodníka, tedy žalobce účtovat případně smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé žalobkyni neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši [částka] pro kategorii domácnost za každý kalendářní měsíc nebo i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy. Dále je zde uvedeno, že zákazník je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši [částka] za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou dle smlouvy přesahující 10 dnů.

5. Ve vyúčtování dodávky elektřiny [číslo] za období od [datum] do [datum] je srozumitelně vyčíslena cena dodané elektřiny [částka] s podrobným vyúčtováním rozpisu jednotlivých plateb. Dále měl soud k dispozici doklad o oznámení o přerušení dodávky z důvodu nezaplacených záloh vyúčtovaných zákazníkovi – žalované a to za měsíce únor a březen 2020 vždy po [částka], dále se smluvní pokutu [částka] za každý měsíc. Dále měl soud k dispozici plán záloh a plateb na budoucí období a odstoupení od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum]. Ke všem těmto podkladům byl předložen i výpis podací knihy prokazující odeslání této zásilky. Dále měl soud k dispozici vyúčtování smluvní pokut za předčasné ukončení smlouvy za 26 měsíců po [částka], tedy [částka] a předžalobní upomínku s výzvou k zaplacení celkové splatné pohledávky [částka] do [datum]. Taktéž žalobce předložil doklad o odeslání této zásilky.

6. Soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu, na základě které žalovaná jako nepodnikatelka od žalobkyně odebírala elektřinu ve stanoveném odběrné místě. Součástí smlouvy byla i ujednání upravující oprávnění obchodníka, tedy žalobce z důvodu opakovaného porušení platební povinnosti související s dodávkou ze strany žalované odstoupit od smlouvy a účtovat smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody. Žalobkyně řádně dodávala elektřinu, žalovaná však neplnila své povinnosti ze smlouvy, nehradila cenu odebrané elektřiny za specifikované období od [datum] do [datum], učiněné v rámci vyúčtování dodávky elektřiny číslo [variabilní symbol], když žalobkyně také žalované dle ujednání ze smlouvy vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 2 × [částka] za prodlení s platbou záloh delší 10 dnů a smluvní pokutu ve výši [částka] pro porušení platebních povinností žalované podle ujednání ze smlouvy. Žalobkyně následně od smlouvy odstoupila pro opakované porušení platebních povinností žalované přípisem ze dne [datum].

7. Po právní stránce soud posoudil vztah ze smlouvy o dodávce elektřiny dle § 50 zákona č. 458/2000 Sb. energetický zákon a dále dle § 2079 a následujících občanského zákoníku upravující kupní smlouvu, na základě níž vznikla žalované povinnost zaplatit kupní cenu za odebranou elektřinu. Žalovaná povinnost zaplatit porušila, dostala se do prodlení se zaplacením vyúčtované ceny. Žalobkyně svůj nárok na zaplacení ceny za odebranou elektřinu prokázala. Množství dodané a odebrané elektřiny v dotčeném období koresponduje se zjištěným stavem elektroměru a i cena stanovená odpovídá zákonným kritériím. Soud žalobě vyhověl ohledně ceny dodané elektřiny.

6. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Zároveň soud zdůrazňuje, že dle § 1 odst. 2 o. z. si mohou osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona a na právní jednání je třeba hledět spíš jako na platné, než jako na neplatné (§ 574 o. z.). Ujednání stran týkající se vzniku práva na smluvní pokutu je vázáno kromě porušení právní povinnosti na další právní skutečnost, kterou v daném případě představuje odstoupení od smlouvy věřitelem pro porušení povinnosti dlužníka a které není zakázáno a je tedy přípustné. Toto ujednání nevybočuje ani z limitů definičního vymezení smluvní pokuty dle § 2048 o. z. a § 2001 a následující občanského zákoníku upravující odstoupení od smlouvy. Účelem tohoto ujednání může být sankcionovat stranu, která by svým jednáním nebo opomenutím porušila smlouvu takovým způsobem, který by odůvodňoval právo druhé smluvní strany od smlouvy odstoupit, přičemž samotné odstoupení od smlouvy by nepředstavovalo dostatečnou sankci pro stranu, která smlouvu porušila. Smluvní pokuta tak plní svou funkci kompenzační, nahrazuje předpokládanou škodu. Zároveň smluvní ujednán opravňuje případně obchodníka nevyužít svého práva vůči smluvní straně, která porušila smlouvu, smluvní vztah ukončit odstoupením od smlouvy a dále pokračovat ve smluvním vztahu bez sankcionování smluvní strany, která porušila smlouvu. Smluvní dohodou je vytvořen prostor pro to, aby smluvní pokuta pro porušení povinnosti dlužníkem nebyla vymáhána a dlužník mohl svůj dluh splnit ještě před tím, než věřitel případně od smlouvy odstoupí. Ujednání představuje sjednání smluvní pokuty pro případ výkonu práva, není postihována strana, která odstupuje od smlouvy, nejde tedy o sankcionování výkonu práva. Zákon nezakazuje, aby strany vznik práva na zaplacení smluvní pokuty, kromě porušení povinnosti dlužníkem, vázali i na odstoupení od smlouvy věřitelem; případně, aby vznik práva na smluvní pokutu vázali na porušení povinnosti dlužníkem a na odstoupení od smlouvy věřitelem, vázali jen na její splatnost (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 32 Cdo 1192/2019). Princip autonomie, který je základní úpravou závazkového práva dle čl. 2 odst. 3 listiny základních práv a svobod je kromě funkce soukromoprávní smlouvy jako hlavního nástroje soukromoprávní regulace základním principem výkladu smlouvy priority takového výkladu, který nevede k závěru o neplatnosti smlouvy, je-li takový výklad možný (např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. US [číslo], uveřejněný pod [číslo] Sb. nálezů a usnesení Ústavního soudu a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2011, sp. zn. 23 Cdo 1212/2010 a ze dne 28. 8. 2012 sp. zn. 32 Cdo 3488/2010).

7. Soud s ohledem na uvedené vyhověl žalobě i ohledně nároku na zaplacení smluvní pokuty za porušování platebních povinností žalované dle ujednání ve smlouvě, tedy smluvní pokuty zahrnující též případnou náhradu škody vzniklou neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši [částka] za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po ukončení dodávky elektřiny, tedy dne [datum] do konce doby trvání smlouvy, tedy za 26 měsíců x [částka] a dále smluvní pokuty za prodlení zaplacení 2 × záloh ve výši 2 × [částka], a to dle ujednání smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum].

8. Žalovaná nezaplatila svůj dluh vůči žalobkyni řádně a včas. Soud proto přiznal žalobkyni i úrok z prodlení dle § 1968 a 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené dle § 2 nařízením vlády číslo 351/2013 Sb, ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu do zaplacení.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] (položka 2 bod 1 písm. b) sazebníku zákona o soudních poplatcích [číslo] Sb.) a náhradě nákladů právního zastoupení žalobce advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky číslo 177/96 Sb., AT z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající ze 3 úkonů právní služby po [částka] a 3 paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a dále DPH 21 % z částky [částka], tedy [částka].

10. Soud při určování výše odměny za učiněné úkony právní pomoci vyšel z ustanovení § 14b AT, když řízení ve věci bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném sboru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (například řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 20 C 272/2019, 7 C 296/2019, 15 C 314/2019). Návrhy v těchto věcech mají podobu, která se odlišuje v minimální míře, pouze pokud se týká určitosti osob účastníků a předmětu řízení. Základ právní argumentace včetně její stylizace a formálního vyřízení je však totožný, či jen drobnými odchylkami. Je zde jednota v osobě žalobce a jeho advokáta. Sepsání formulářové žaloby představuje spíše administrativní úkon, navíc ve sporu jde o pohledávku ze smlouvy, kde jednou ze strany je spotřebitel a jde o smlouvu, kdy je spotřebitel fakticky zásadně vyloučen z možnosti sjednat si je s jiným obsahem. Soud tedy hodnotí žalobu ve věci jako tzv. formulářovou žalobu.

11. Náklady řízení v celkové výši [částka] je žalovaná povinna zaplatit žalobci ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvod pro stanovení delší lhůty k splatnosti či plnění ve splátkách, to vše k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.