15 C 132/2025

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl soudkyní JUDr. Martinou Lorencovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro Anonymizováno ,89 Kč s příslušenstvím I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , vše ve splátkách po , částka, měsíčně splatných vždy do 20. dne v měsíci, počínaje měsícem listopadem 2025 pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tvrzením, že jako provozovatelka distribuční soustavy dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění předpisů (dále jen energetický zákon) a držitel licence na distribuci elektřiny dle § 44 energetického zákona, pracovníky společnosti , právnická osoba, . zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů (krádeže elektřiny) elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům dne , datum, kontrolou číslo , hodnota, zjistil, že žalovaný provádí na adrese , adresa, tzv. neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). S ohledem na toto zjištění vznikl žalobci nárok na náhradu škody dle § 16 vyhlášky č. 359/2000 Sb. o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. Následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobci nárok na náhradu škody v souladu s § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů. Na uvedeném odběrném místě byla dne , datum, zástupcem provozovatele distribuční soustavy přerušena dodávka elektrické energie. Přerušení dodávky bylo z důvodu nepřístupnosti odběrného místa provedeno odpojením pojistek v hlavní domovní skříni. Následně byla , datum, obchodníkem administrativně ukončena smlouva na dodávku elektrické energie s náhradní hodnotou osazeného elektroměru v. č. , hodnota, a to ve VT 658 kWh. Při kontrole odběrného místa techniky společnosti , právnická osoba, . bylo dne , datum, zjištěno osazení HDS nožovými pojistkami 40 A ve všech fázích, které nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy. Stav elektroměru v době kontroly byl ve VT 1.497 kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je pak dáno rozdílem výše uvedených stavů. Technici dodavatelské firmy , právnická osoba, . za účasti , právnická osoba, neoprávněný odběr zdokumentovali a ukončili. Žalovaný užívá odběrné místo a byl přítomen při odhalení neoprávněného odběru.

2. Při stanovení náhrady škody bylo postupováno v souladu s ustanovením § 51 odst. 3 energetického zákona a § 16 a následně vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněnému přenosu a neoprávněném distribuci elektřiny v platném znění (dále vyhláška č. 359/2020 Sb.), tedy množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny je určeno na základě zjištěných prokazatelných údajů neoprávněného odběru elektřiny, nejedná se o fiktivní výpočet. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr v období od , datum, , dne odpojení elektřiny, do dne , datum, , odhalení neoprávněného odběru. Vzhledem ke skutečnosti, že elektroměr byl údajně odcizen, byla spotřeba vypočtena z průměrné měřené spotřeby v minulém období a vynásobena cenou stanovenou cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, ke které je připočítáno DPH, dále výpočet 1497,0 kWh - 658,0 kWh) + (2,0 kWh - 2,0 kWh) x , částka, /kWh = , částka, . Platba za stálý příkon dle § 17 odst. 3) písm. b) bod 1. vyhl. č. 359/2020 Sb., ve spojení s příslušným cenovým rozhodnutím ERÚ účinným v době trvání NO ve výši , částka, .Cena elektřiny za neoprávněný odběr, tedy spotřeba plus příkon rovná se , částka, . Navíc elektroměr zaznamenal předchozí skutečnou spotřebu odběrného místa v souladu s judikaturou Ústavního soudu, např. sp. zn. ÚS 668/15. Dle vyhlášky č. 359/2020 Sb. má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování oprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Tyto služby vykonávají pro žalobkyni externí subjekty, jelikož odhalování a zamezení neoprávněného odběru, krádeže elektřiny nespadá do činnosti distributora elektřiny. Dle § 51 odst. 3 energetického zákona škodu i prokazatelně nezbytné nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny k poskytování vybraných služeb v oblasti měření elektrické energie pro distributora elektřiny společnost , právnická osoba, ., jako žalobkyni, a to zejména služeb související s odhalováním a řešení neoprávněných odběrů elektřiny, je od , datum, zmocněna společnost , právnická osoba, ., která by se stala ve sdružení ze společnosti , právnická osoba, , vítězem zadávacího řízení, konaného v rámci veřejné zakázky na služby dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v platném znění. V rámci této veřejné zakázky byla soutěžena cena za komplexní službu, tedy souhrn činnosti nezbytných k řádnému provedení kontroly odběrného místa za účelem zjištění odstranění a přerušení neoprávněného odběru. Ocenění jednotlivých dílčích úkonů v rámci komplexní služby je výsledkem cenové kalkulace externího dodavatele. Žalobkyně připomíná, že účelem veřejné zakázky bylo dosáhnout co nejnižší a nejvýhodnější nabídky za poskytované služby. Dalším důvodem využití externího dodavatele služeb je nestrannost a nezávislost na ekonomickém výsledku žalobkyně. Celkovou částku nákladů na zjištění neoprávněného odběru v daném případě je částka , částka, , představující souhrn služeb poskytnutých externích společností, a to zejména práci dvou techniků na místě, zajištění potřebné kvalifikace techniků, nástrojů, dopravné, administrativní zpracování případu, podkladů a materiálu k samotné práci a činnosti techniků nezbytné k provedení kontroly a zjištění na místě, částka je navýšena o DPH. Náklady na zjištění neoprávněného odběru dle § 51 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, považují za součást náhrady škody, postup při zjišťování neoprávněného odběru byl zdokumentován na DVD záznamu. Účast dvou techniků a průběh zjišťování neoprávněného odběru jsou objektivně doložitelné. V souvislosti se zjištěným neoprávněným odběrem elektřiny žalovaným v jeho odběrném místě žalobkyně dodavatelské společnosti tyto práce prokazatelně zaplatila, požadovaná částka odpovídá smluvně sjednané paušální částce v souladu s ceníkem služeb platným v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, jedná se o částku přiměřenou, odpovídající vynaložené činnosti dodavatelské společnosti a je plně v souladu s ustanovením § 9 odst. 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb. Žalobkyně dále tvrdí, že neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobci způsobena škoda v celkové výši , částka, . Celková způsobená škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši , částka, včetně DPH vypočítané dle vyhlášky a z nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši , částka, včetně DPH. Žalobcem byla vystavena dne , datum, faktura č. , hodnota, , splatná dne , datum, na částku ve výši , částka, . Žalovaný svůj dluh neuhradil. Žalobce zaslal žalovanému upomínku ze dne , datum, s výzvou zaplatit neuhrazenou částku. Na výše uvedenou upomínku nebylo ze strany žalovaného žádným způsobem reagováno. Ke dni podání žaloby žalovaný dosud neuhradil dlužnou částku, a to ani po odeslání předžalobní výzvy ze dne , datum, , která obsahovala výzvu k úhradě dlužné částky. S úhradou výše uvedené faktury je tak žalovaný v prodlení, a to od , datum, . Žalobce tak požaduje zákonný úrok z prodlení z částky ve výši , částka, od , datum, do zaplacení.

3. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz dne , datum, , který usnesením ze dne , datum, byl zrušen, neboť se žalovanému nepodařilo doručit jej do vlastních rukou.

4. Soud ve věci nařídil jednání, žalovaný se omluvil, že je nyní hospitalizován v léčebně, požádal o splátky. S žalobou souhlasil.

5. Z listiny nazvané oznámení o neoprávněném odběru elektřiny na odběrném místě , adresa, soud zjistil, že kontrolou odběrného místa dne , datum, č. , hodnota, byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. Za přítomnosti Policie ČR bylo neoprávněné připojení zadokumentováno a ukončeno, neoprávněný odběr elektřiny podle energetického zákona, kterým došlo ke škodě provozovateli distribuční sítě, tedy žalobkyni a ta má zájem zjistit skutečnou výši náhrady za neoprávněný odběr, tedy skutečné množství neoprávněné odebrané elektřiny a skutečnou dobu trvání neoprávněného odběru, zároveň nabízejí možnost písemné dohody mezi účastníky a byl zaslán návrh dohody ohledně náhrady škody za neoprávněný odběr způsobené elektrické energie, v němž uvádí částku na množství neoprávněně spotřeby elektřiny činí 839 kWh, bylo stanoveno za dobu trvání neoprávněného odběru, tedy od , datum, do , datum, , dle průměrné spotřeby v předchozím období, výše náhrady za neoprávněný odběr se stanoví ocenění množství neoprávněně odebrané elektřiny cenou odchylky a ostatních regulovaných cen podle platného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu dle § 17 odst. 5 vyhlášky č. 359/2020 Sb. je součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, také náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, a ta je dána součtem výše náhrady za neoprávněný odběr a výše příslušných nákladů.

6. Z faktury-daňového dokladu číslo , hodnota, vydané žalobkyní vůči žalovanému na částku , částka, bylo zjištěno, že se jedná o fakturaci „náhrady škody za dobu trvání neoprávněného odběru v odběrném místě , adresa, , se splatností , datum, . V detailním přehledu fakturovaných údajů bylo zjištěno, že předmětem fakturace je jednak náhrada škody za neoprávněný odběr ve výši , částka, , náklady na zjištění neoprávněného odběru ve výši , částka, , celkem částka ve výši , částka, .

7. Z upomínky za platby za neoprávněný odběr bylo zjištěno, že dne , datum, vystavila žalobkyně žalovanému upomínku, z níž žádala o úhradu částky , částka, .

8. Z rámcové dohody o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických stran a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě uzavřené mezi žalobkyní a společnosti , právnická osoba, ., , adresa, bylo zjištěno, že byl sjednán způsob poskytování služeb společnosti, smlouva byla uzavřena dne , datum, a byly stanoveny v příloze částky pro náklady jednotlivých úkonů zaměstnanců dodavatelské společnosti.

9. Z listiny nazvané Plná moc pro společnost , právnická osoba, ., , adresa, bylo zjištěno, že je zde zmocněním podle energetického zákona pro provádění kontroly odběrných míst za účelem řešení neoprávněných odběrů elektřiny, včetně protiprávních jednání dle § 51, 52, 53 energetického zákona, včetně zamezení jejich pokračování. Plná moc byla vystavena v květnu 2014.

10. Z listiny nazvané výpočet náhrady za neoprávněný odběr elektřiny jako interní doklad žalobkyně bylo zjištěno, že došlo k výpočtu stanovené spotřeby za dobu trvání neoprávněného odběru 839 kWh.

11. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzývala dopisem ze dne , datum, k úhradě částky , částka, , dle faktury s VS , var. symbol, se splatností dne , datum, . Dále měl soud k dispozici doklady o odeslání této výzvy.

12. Žalobkyně se v projednávané věci domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z důvodu neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy na adrese , adresa, . Jedná se o pohledávku na náhradu škody dle § 51 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), dle kterých neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl, odběr bez měřícího zařízení, pokud odběr bez měřícího zařízení nebyl smluvně sjednán, jakož i dle § 51 odst. 3 věty první a třetí téhož zákona, podle něhož při neoprávněným odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit penězi vzniklou škodu. Škodou jsou i prokazatelně nezbytné nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Tato právní úprava zakládá dodavateli elektřiny nárok na náhradu škody za neoprávněně odebranou energii vůči tomu, kdo ji v rozporu se smluvními podmínkami či zákonem na úkor dodavatele odebral (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).

13. Dle § 2900 občanského zákoníku vyžadují-li to okolnosti, případy nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví jiného.

14. Dle čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod je stanoveno, že vlastnictví zavazuje a nesmí být zneužito na újmu práv druhých nebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Vlastnictví tedy zakládá povinnost vlastníka, aby dbal na práva jiných osob, aby vyloučil možné negativní dopady, k nimž by mohlo dojít k uplatňování vlastnického práva.

15. Dle § 28 odst. 2 energetického zákona, je to žalovaný jako odběratel elektřiny, kdo je povinen udržovat své odběrné elektrické zařízení ve stavu odpovídající právním předpisům a technickým normám.

16. Dle § 28 odst. 3 energetického zákona nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy. Subjektem odpovědným za zjištěný neoprávněný odběr, tedy i za škodu jím způsobenou, je zákazník, tedy osoba mající na dané odběrné místo uzavřenu platnou smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny nebo osoba, která elektřinu spotřebovávala.

17. V řízení bylo prokázáno, že jediným a výlučným majitelem nemovitosti a specifikovaného odběrného místa byl v době od , datum, do , datum, žalovaný.

18. Dle Ústavního nálezu sp. zn. IV. US 2290/20 je odůvodněn závěr, že žalovaný z titulu vlastnického práva k danému objektu je osobou odpovědnou za škodu vzniklou neoprávněným odběrem elektrického proudu bez ohledu na to, že neměl z neoprávněného odběru žádný prospěch. Také dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, žalovaný jako vlastník nemovitosti a současně odběratel nese objektivní odpovědnost za škodu vzniklou neoprávněným odběrem. Dle Ústavního nálezu sp. zn. I. US 143/2019 v plném rozsahu odpovídá odběratel bez ohledu na to, zda sám neoprávněný odběr a následně vzniklou škodu zavinil či nikoliv, bez ohledu na to, že sám neměl z neoprávněného odběru žádný prospěch a na nebezpečí neoprávněného odběru sám upozornil, viz § 51 odst. , právnická osoba, zákona. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, v prvé řadě vlastník nemovitosti je zároveň odběratelem, byl mu zajištěn smluvní odběratelský právní vztah. Neoprávněně odebraná elektřina je spotřebována v jeho objektu a je zde jeho objektivní odpovědnost, když bylo zjištěno, že k zásahu do rozvodné sítě došlo v jeho zařízení. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, právní úprava zakládá dodavateli elektřiny nárok na náhradu škody za neoprávněně odebranou energii vůči tomu, kdo ji v rozporu se smluvními podmínkami či zákonem na úkor dodavatele odebral. Jedná se o osobu, která neoprávněně odebírala elektrickou energii. Nemusí být jednoznačné, kdo neoprávněně elektřinu odebral a použil ve svých spotřebičích. Za povinnou je považována osoba, která s odběrným místem je propojena relevantním vztahem, tedy v prvé řadě vlastník nemovitosti. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, je rozhodující zjištění, že v rozhodném období v daném odběrném místě odebíral elektřinu pro potřeby své nemovitosti a pro tento odběr nebyl dán právní důvod a za tyto odběr ničeho neplatil.

19. Samotné stanovení objektivní odpovědnosti odběratele je legislativní konstrukcí, zvýhodňuje provozovatele distribuční soustavy, avšak Ústavní soud ve svém rozhodnutí sp. zn. US 202/06 toto zvýhodnění opakovaně shledal ústavně přípustným, neboť řádná evidence spotřeby elektrické energie a ochrana proti neoprávněným odběrům zabezpečují zájem na stabilitě rozvodné soustavy. Přípustnost přitom Ústavní soud hodnotil na základě testu proporcionality (legitimující schopnost zvoleného prostředku, cíle dosáhnout, nezbytnost prostředků a přiměřenost újmy způsobené základním právu ve vztahu k zamýšlenému cíli), toto odpovídá i účelu náhrady škody za neoprávněný odběr, kterým je v prvé řadě poskytnutí náhrady za elektřinu odebranou neoprávněně právě odběratelem, tedy i kdyby bylo prokázáno, že se neoprávněného zásahu nedopustil žalovaný, ale třetí osoba, nemělo by to na jeho povinnost k náhradě škody za neoprávněný odběr vliv.

20. Při určení samotné výše náhrady škody žalobkyně postupovala v souladu s § 51 odst. 3 energetického zákona a dle § 16 a následující vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, v daném případě za období od , datum, , kdy došlo k odpojení elektřiny na žádost obchodníka a distributora elektrické energie z důvodu neplacení za dodávku elektřiny v předchozích obdobích, do , datum, , kdy došlo k odhalení neoprávněného odběru, k tomuto datu odběrné místo bylo nepřístupné, nejsou známy hodnoty z elektroměrů, spotřeba byla vypočtena z průměrné měřené spotřeby v minulém období a vynásobena cenou stanovenou cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu učiněného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny.

21. Výpočet náhrady škody z průměrné spotřeby odběrného místa je zcela v souladu s judikaturou stanovenou Ústavním soudem, např. pod sp. zn. ÚS 668/15. Výši náhrady za neoprávněný odběr elektřiny se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu platného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny. Cena za jednotku, tedy kilowatthodiny, je dle § 17 odst. 3 vyhlášky č. 359/2020 Sb. tvořena cenou za silovou elektřinu, cenou za službu distribuční soustavy a regulovanými cenami a daněmi.

22. V daném případě soud odkazuje také na rozsudek Krajského soudu v , adresa, pod č. j. , spisová značka, , kde je uvedeno, že požadovaná částka odpovídá smluvně sjednané paušální částky a je v souladu s ceníkem služeb platným v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny. Jedná se o částku přiměřenou, odpovídající vynaložené činnosti dodavatelské společnosti a je plně v souladu s § 9 odst. 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb., kde jsou tedy zahrnuty i mzdové náklady a další cestovné pro pracovníky externí společnosti a další náklady jako energie, voda, teplo, výstroj a další technické vybavení. Ústavní soud v nálezu vedeném pod sp. zn. III. US 1476/16 uvádí mimo jiné, že náklady dle příslušného právního předpisu se považují za součást náhrady škody, nejde však o náklady v pravém slova smyslu, jedná se o náklady v souvislosti se zjištěním neoprávněného zásahu, což v daném případě představuje náklady ve výši , částka, .

23. Dále také Krajský soud v , adresa, v rozsudku pod č. j. , spisová značka, , uvedl, že soud se ztotožňuje s výší účelně požadovaných nákladů na zjištění neoprávněného odběru elektřiny s tím, že se jeví jako spravedlivé, aby náklady vznikající v souvislosti s neoprávněným odběrem nesla jen ta osoba, kterou stíhá povinnost k náhradě škody, než aby byli zatěžováni i klienti žalobkyně, kteří své povinnosti neporušují, a to formou zvýšených požadavků na počet zaměstnanců žalobkyně a s tím spojené mzdové náklady. Principiálně je tedy přípustné, aby si žalobkyně na tyto činnosti sjednala třetí osobu bez ohledu na to, zda její vlastní technici jsou či nejsou schopni tyto činnosti v některých jednodušších případech vykonávat sami.

24. Celková výše náhrady za neoprávněný odběr je dána součtem výše náhrad za neoprávněný odběr elektřiny, respektive ceny za příkon a příslušných nákladů externí společnosti, tedy částku , částka, . Soud tedy žalobě v požadovaném rozsahu vyhověl.

25. Protože dlužná částka nebyla žalovaným do rozhodnutí soudu uhrazena, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 517 odst. 2 obč. zák., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto nařízením ode dne následujícího po fakturou stanoveném datu splatnosti.

26. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř., kdy soud může určit lhůtu delší než do tří dnů, nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Žalovaný požádal soud o splátky, přítomná pracovnice žalobce s požadavkem na stanovení splátek souhlasila, a tak soud žádosti vyhověl, stanovil, že žalovaný má povinnost splácet dlužnou částku ve splátkách po , částka, měsíčně splatných vždy do 20. dne v měsíci, počínaje listopadem 2025 pod ztrátou výhody splátek.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, představující , částka, za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, dále z cestovného v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za cestovné dle doložených podkladů.