15 C 142/2022

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Martiny Lorencové a přísedících Mgr. Stanislavem Vodičkou a Bc. Martinou Skokovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa o určení neplatnosti zrušení pracovního poměru

I. Určuje se, že zrušení pracovního poměru žalované ze dne [datum] je neplatné.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala určení, že zrušení pracovního poměru žalované ze dne [datum] je neplatné. V žalobě tvrdila, že na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] byla zaměstnankyní žalované. Žalovaná doručila dne [datum] žalobkyni tzv. vytýkací dopis, který považuje žalobkyně za nejasný, nekonkrétní, nesrozumitelný, v němž bylo uvedeno, že„ je upozorněna na porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů“, aniž by uvedla konkrétně, jaké právní předpisy žalobkyně porušila a jakým konkrétním způsobem je porušila. Dále bylo sděleno v tomto dopise, že v případě dalšího méně závažného porušení pracovních povinností, může se žalobkyní ukončit pracovní poměr. Následně téhož dne žalovaná doručila žalobkyni dokument nazvaný„ ukončení pracovního poměru“, s textem o zrušení pracovního poměru pro nadbytečnost z důvodu organizačních změn, a přiznání žalobkyni nároku na odstupné s datem zániku pracovního poměru [datum]. Žalobkyně originál listiny dne [datum] žalované vrátila s vyjádřením, že„ se zrušením pracovního poměru ani s dohodou nesouhlasí“. Dne [datum] odeslala žalobkyně žalované emailovou zprávu s obsahem, že nesouhlasí s dohodou a se zrušením pracovního poměru ze dne [datum] a trvá na svém dalším zaměstnávání v souladu s pracovní smlouvu. Současně sdělila, že je připravena nadále plnit své pracovní povinnosti a„ čeká na pokyn“ žalované k jejich plnění. Následně právní zástupce žalobkyně sdělil emailovou zprávou žalované, že„ jejich způsob zrušení pracovního poměru není v souladu s nároky, které na něj klade zákoník práce“, odkázal na § 55 odst. 1 zákoníku práce a vyzval žalobkyni k nápravě nezákonného způsobu skončení pracovního poměru se žalobkyní, k čemuž nabídl součinnost. Současně vyzval žalovanou k zaslání výstupních dokumentů, které je žalovaná povinna při skončení pracovního poměru vydat žalobkyni (zápočtový list, potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti, potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, výstupní list a posudek o pracovní činnosti). Dne [datum] byla žalobkyně zařazena do evidenci uchazečů o zaměstnání u Úřadu práce, kontaktní pracoviště [obec], přičemž také úřad opakovaně žádal žalovanou o vydání dokladů s ukončením pracovního poměru souvisejících. Uvedené dokumenty vydala žalovaná až po opakovaných žádostech, teprve dne [datum]. Odstupné nebylo žalovanou žalobkyni vyplaceno. Žalobkyně se domáhá žalobou určení, že zrušení pracovního poměru se žalobkyní ze dne [datum] je neplatné.

2. Dále žalobkyně doplnila, že jeden týden před domnělým skončením pracovního poměru byla žalobkyně přeřazena na pozici vedoucí tzv. vatometů, jednalo se o nový projekt v souvislosti s tím jí měla být zvýšena mzda a sepsán dodatek k pracovní smlouvě, neboť tato výroba měla být zařazena do III. rizikové skupiny a pracovníci musí být vybaveni protichemickým oblekem a plynovou maskou. Žalobkyně však byla vybavena pouze plynovou maskou. Vedoucím výroby žalované byl [jméno] [příjmení], ředitelem žalované [jméno] [příjmení], ekonomický úsek vedla [jméno] [příjmení]. Pracovní komunikace mezi vedoucím výroby a jeho podřízeným probíhala převážně prostřednictvím SMS a WhatsApp zpráv zasílaných na mobilní telefony zaměstnanců. Dne [datum] byla žalobkyně prostřednictvím WhatsApp zprávy od vedoucího výroby vyzvána, aby se dostavila do kanceláře, kde proběhlo jednání o změně pracovní pozice. Žalovaná však nabízela zvýšení platů pouze v intencích rozsahu předchozích výplat. Neshodli se na dalším postupu. Žalobkyně odešla do vedlejší kanceláře ředitele a přednesla svou stížnost řediteli žalované. Ředitel ji uvedl, že došlo k chybě žalované při jednání s žalobkyní a že věc v nejbližší době prošetří. Po návratu na pracoviště byla obratem žalobkyně opakovaně předvolána do kanceláře vedoucího výroby, který jí předal vytýkací dopis s hlasitým komentářem, že není oprávněna si stěžovat u ředitele a jednatele žalované. Žalobkyně převzala vytýkací dopis a odešla na své pracoviště. Po skončení pracovní doby byla opětovně předvolána do své kanceláře vedoucím výroby, kde ji tento křikem vyčetl její chování a předal ji papír s textem výpovědi a s komentářem, že to je výpověď a žádal, aby jí žalobkyně okamžitě podepsala a tzv. vypadla. Žalobkyně dokument převzala, sdělila, že nesouhlasí s výpovědí a dokument přinese zítra. Hned ráno druhý den [datum] se dostavila řádně na svoji pracovní směnu v 6:00 hodin a vykonávala svou práci. Někteří zaměstnanci žalované byli informováni, že žalobkyně dostala výpověď. Po 7.00 hodině dostala žalobkyně [příjmení] zprávu od vedoucího výroby, že nemá dále vykonávat práci, neboť dostala výpověď. Když vedoucí výroby dorazil do firmy žalované, žalobkyně mu předala dokument výpovědi se svým podpisem se sdělením, že se zrušením pracovního poměru nesouhlasí. Dne [datum] odeslala emailovou zprávu, v níž opakovaně sdělila svůj nesouhlas a že očekává pokyny žalované, aby jí byla přidělována práce v souladu s pracovní smlouvou. Následně komunikoval s žalovanou pouze právní zástupce žalobkyně.

3. Žalovaná nesouhlasila s žalobou. Namítala, že vytýkací dopis„ nepovažuje za nic nesrozumitelného či nejasného“, navíc je dle žalované„ bezpředmětný“, když pracovní smlouva ze dne [datum] byla ukončena na základě dohody o ukončení pracovního poměru ze dne [datum]. Z obsahu podepsané listiny dle žalované plyne, že„ se jedná o dohodu, kterou zanikl pracovní poměr dnem [datum]“ a je zde uveden důvod ukončení pracovního poměru dle § 52 písm. c) zákoníku práce, aby zaměstnanci mohlo být přiznáno odstupné ve výši jednoho násobku jeho průměrného výdělku. Zaměstnavatel považuje listinu za dohodu, která byla platně uzavřená se sjednaným dnem, když žalobkyně nebyla k ukončení pracovního poměru nijak donucována,„ vzala si listinu s sebou domů a donesla jí podepsanou následující den“. Žalovaná dále potvrdila, že následující dny žalobkyně zaslala žalované email, v němž sdělila svůj nesouhlas se zrušením pracovního poměru ze dne [datum] a sdělila trvání na svém dalším zaměstnávání v souladu s pracovní smlouvou. Následně byla vyzvána dne [datum] emailem, aby se dostavila do zaměstnání. Na tuto výzvu však odpověděl právní zástupce žalobkyně, že„ se nedostaví“ a následně až [datum] žalobkyně požádala o„ výstupní dokumenty“ a tím, že pak se zaregistrovala na Úřadu práce České republiky, dle žalované potvrdila skončení pracovního poměru. Žalovaná v řízení tvrdila, že došlo k organizačním změnám v rámci její struktury z důvodu omezení výroby a následného ukončení výroby osobních ochranných pomůcek (respirátorů), vlivem nepříznivého vývoje na trhu. Došlo údajně k rozhodnutí žalované, že výroba bude„ přerušena“ a zaměstnanci budou postupně propouštěni na základě dohod o ukončení pracovního poměru uzavřených se zaměstnanci, popřípadě jednostrannými výpověďmi předanými zaměstnanci na pozici operátor výroby. Žalovaná s ohledem na toto rozhodnutí o organizačních změnách dne [datum] prostřednictvím [jméno] [příjmení], nadřízeného žalobkyně, byla o tomto informována. Byla jí předána osobně v sídle zaměstnavatele listina o ukončení pracovního poměru, kterou si žalobkyně vzala ze schůzky s sebou domů, že„ si to musí promyslet“ a následující den ji předala osobně svému přímému nadřízenému [jméno] [příjmení] s uvedením, že s ukončením pracovního poměru nesouhlasí, ale že dokument podepsala. Podpisem žalobkyně považuje žalovaný dohodu o ukončení pracovního poměru za uzavřenou ke [datum]. To, že žalobkyně podepsala listinu považuje za projev souhlasu s dohodou. Dle žalované dohoda o ukončení pracovního poměru obsahuje veškeré náležitosti zákoníku práce.

4. Soud provedl rozsáhlé dokazování. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem soud jednak ověřil subjektivitu žalované obchodní firmy založené v roce 2020 s předmětem podnikání – výroba, obchod a služby, společníkem firmou [právnická osoba], [obec a číslo] a jednatelem JUDr. [jméno] [příjmení].

5. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi účastníky bylo zjištěno, že pracovní poměr byl uzavřen na pozici operátor výroby s místem výkonu Česká republika, [obec], na dobu neurčitou se zkušební dobu a dále smlouva obsahuje úpravu mzdy, dovolené, pracovní doby, práv a povinností zaměstnance, zaměstnavatele, okolnosti případného skončení pracovního poměru, odstupného, odpovědnosti za škodu. Mj. je uvedeno, že mohou oba účastníci smlouvy ukončit pracovní poměr v souladu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce. Smlouva byla oběma podepsána [datum].

6. Z pracovního řádu žalované firmy bylo zjištěno, že náplní práce operátora výroby, konkrétně žalobkyně, je obsluha zařízení a jsou stanoveny její povinnosti i ve vztahu k nadřízenému. Listina obsahuje podpis žalované ze dne [datum].

7. Z listiny nazvané„ vytýkací dopis“ ze dne [datum] bylo zjištěno, že zaměstnavatel v ní uvedl, že„ podle zjištění“ porušila žalobkyně dne [datum] povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonané práci tím, že“ nerespektovala instrukci z pozice přímého nadřízeného“. Listina není žalovanou podepsána.

8. Z listiny nazvané„ ukončení pracovního poměru“ mezi stranami bylo zjištěno, že listina obsahuje následující text: dne [datum] byla uzavřena pracovní smlouva na dobu neurčitou a dále je uvedeno, že zaměstnavatel s vámi ruší pracovní poměr pro nadbytečnost z důvodu organizačních změn, zaměstnanci tímto vzniká nárok na odstupné. Dále je uvedeno, že ukončení pracovního poměru bylo sepsáno ve dvou vyhotoveních, z nichž každá ze smluvních stran obdrží po jednom. Pracovní poměr zaniká dohodou dnem [datum]. Dle této věty je uvedeno ručně psané písmo„ se zrušením poměru a dohody nesouhlasím“. Dále listina obsahuje podpis žalobkyně ze [datum] a podpis jednatele žalované [příjmení] [jméno] [příjmení].

9. Soud měl k dispozici také SMS zprávy, které obdržela žalobkyně v období od 15. 3. do [datum], v nichž bylo prokázáno určité napětí ve vztazích mezi vedoucím výroby a žalobkyní, v nichž je prokázána vzájemná komunikace mezi vedoucím výroby a zaměstnanci, mj. žalobkyní.

10. Ze zápisu z porady z managementu ze dne [datum] bylo zjištěno, že mj. je probírán bod týkající se důsledku úpadku poptávky, je nezbytné tzv. vyřešit personální náklady. Ze zápisu z porady managementu ze dne [datum], mj. bylo uvedeno, že„ je nutné snížit výrobní a personální náklady společnosti. Kritéria pro výběr vhodných zaměstnanců na ukončení pracovních poměrů, jsou především nízká kvalifikace, nedostatečná kvalita odvedené práce, nezkušení zaměstnanci. Zaměstnanci tzv. perspektivní budou dočasně přiřazeny na balení a kompletování produktů s tím, že ukončení pracovního poměru s některými zaměstnanci proběhne ve vlnách“.

11. Soud měl dále k dispozici vzájemnou komunikaci mezi pracovnicí žalovaného [jméno] [příjmení] a právním zástupcem žalobkyně, v němž se snažili řešit situaci, zda žalobkyně akceptuje ukončení spolupráce k [datum], z čehož je zřejmé, že zástupce žalobkyně s tímto nesouhlasí a upozorňuje, že zrušení pracovního poměru nesplňuje nároky zákoníku práce. Z emailové korespondence bylo dále zjištěno, že dne [datum] zástupce žalobkyně odeslal [jméno] [příjmení], zaměstnankyni žalovaného upomínku k zaslání tzv. výstupních dokumentů při skončení pracovního poměru. Ze sdělení jmenované ze dne [datum] bylo zjištěno, že je žalobkyně stále vedena ve stavu zaměstnanců žalované.

12. Z emailové komunikace žalobkyně ze dne [datum] v 5:50 hod. bylo zjištěno, že žalobkyně vyslovila nesouhlas s dohodou o skončení pracovního poměru nebo se zrušením pracovního poměru ze dne [datum] a trvá na tom, aby jí byla přidělována práce v souladu s pracovní smlouvou a v souladu s pokynem nadřízeného [jméno] [příjmení] sděluje, že prý nemá vykonávat žádnou práci, takže očekává v místě svého bydliště na pokyny a dále sdělila, že nesouhlasí s vytýkacím dopisem ze dne [datum], který považuje za zjevně neoprávněný a smyšlený a neobsahuje žádný konkrétní důvod porušení pracovní kázně.

13. Z výzvy datované [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně, zastoupená právním zástupcem vyzvala zaměstnavatele k předání listin: zápočtového listu, potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti, dále o potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, výstupní list a posudek o pracovní činnosti.

14. Z potvrzení zaměstnavatele ze dne [datum] pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti bylo zjištěno, že žalovaný potvrdil žalobkyni, že byla u něho zaměstnána na základě pracovního poměru od [datum] do [datum] a že jí přísluší odstupné ve výši jednonásobku průměrného měsíčního výdělku s odkazem na § 67 odst. 1 zákoníku práce, které dosud nebylo vyplaceno. Zaměstnání žalobkyně považuje zaměstnavatel„ za skončené z organizačních důvodů“.

15. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], bývalého jednatele žalovaného, bylo zjištěno, že firma vyráběla respirátory, z důvodu objednávek ze strany státu, navyšovali výrobní kapacity, přijímali zaměstnance. Následně však nedošlo k uvedenému odběru, a proto se domluvili, že„ v několika vlnách spolupráci se zaměstnanci ukončí.“ Docházelo k ukončení pracovního poměru dohodou. Zaměstnanci o tomto byli dopředu informováni. Jednatel osobně se zaměstnanci o skončení pracovního poměru nejednal, měl na starosti rozvoj firmy, obchod, kontakt s klienty. Dne [datum] žalobkyně přišla na poradu vedení společnosti. Říkala, že„ se jí nelíbí u strojů“. Snažili se v té době o změnu výroby, řešili možnosti výroby organických nanovláken. Žalobkyně měla provádět dezinfekci, revizi, kontrolu těchto strojů. Sdělovala,„ co vidí ona špatně na těch strojích“. Dohodli se následně po odchodu žalobkyně na vedení, že jí navrhnou ukončení pracovního poměru. Přímým nadřízeným žalobkyně byl [jméno] [příjmení], vedoucí personálního oddělení [jméno] [příjmení]. Listinu o ukončení pracovního poměru sepisovala [jméno] [příjmení], pouze tam doplnil svůj podpis. Agendu ukončování pracovního poměru se zaměstnanci řešila sama [jméno] [příjmení]. Měla připravené nějaké listiny. Průběžně to řešili na vedení. Jednalo se o proces, o kterém tzv. věděla celá fabrika v řádově měsících. Zaměstnanci, kteří byli zaměstnáni delší dobu, měli být tzv. zařazeni do poslední skupiny, se kterými chtěli spolupracovat, ponechat je ve firmě. Následně však měli výhrady, a proto došlo k ukončení pracovního poměru.

16. Svědkyně [jméno] [příjmení], personalistka žalované od dubna 2021, uvedla že začátkem roku 2022 došlo k útlumu trhu v oblasti nanovláknových masek. Byli nuceni tzv. urovnat personál, s některými ukončit pracovní poměr. Se žalobkyní se tzv. počítalo do budoucna, patřila mezi zaměstnance, se kterými chtěli spolupracovat nadále. Události dne [datum] si vybavuje velmi matně, atmosféra na pracovišti byla rozpačitá, chtěli v té době„ rozjet nové pracoviště, nový provoz“, čekali na vyjádření příslušných úřadů. Měli tzv. připravit vatomety ke zkušebnímu provozu, proto nabídli tuto pozici mj. i žalobkyni. Žalobkyně měla však„ s tím problém, byla velmi akční, řešila předčasně“, například pracovní oděvy. V žádném případě v té době ten provoz nebyl nebezpečný. Žalobkyně„ měla spoustu komentářů“ ke své pracovní pozici. Byla velmi negativní v komunikaci s ostatními na pracovišti. Následně svědkyně dostala instrukci, že„ s ní má promluvit“ a ve finále z toho byla dohoda o ukončení pracovního poměru, kterou připravila a žalobkyně jí měla obdržet od [jméno] [příjmení], což byl její přímý nadřízený. Žalobkyně si tu listinu vzala domů, ale však ráno následujícího dne se dozvěděla, že žalobkyně se dostavila na pracoviště, kam„ nepatřila a rozsévala tam různá tzv. semínka, že to spasí a vyprávěla tam věci“, proto jí [jméno] [příjmení] napsal, ať„ odejde a čeká na něj ve vestibulu“. Následně jí přišel dopis od žalobkyně s formálním vyjádřením, že nesouhlasí. Předpokládala však, že se dohodnou, proto jí pozvala následující středu, aby přišla a že to budou řešit, že si promluví. V té době si tykaly, měly vřelé vztahy. Jenže k tomu jednání už nedošlo, protože následně komunikoval jen advokát žalobkyně. Také jí volali z úřadu práce, že se žalobkyně registrovala jako uchazečka o zaměstnání a také v té době přišla neschopenka žalobkyně. Vytýkací dopis se týkal spíše velmi negativních reakcí žalobkyně, například řešila kolik, kdo bere. O tom se však ve firmě nemluví. Zaměstnancům to velmi vadilo. Jednalo se o problém ve vztazích na pracovišti, nikoliv v tom, že by neplnila pracovní povinnosti. Neustále řešila tzv. třídu bezpečnosti, i když zaměstnavatel sám nevěděl, jak provoz vatometů bude probíhat. Jednalo se pouze o zatím přípravu. Dokumenty o ukončení pracovního poměru tzv. vytváří svědkyně. Ví, že„ musí být podepsané oběma stranami“, v tomto případě se jedná o standardizovaný dokument, které používala, když propouštěli zaměstnance v několika vlnách. Jedná se o dokument, který obsahuje dohodu o ukončení pracovního poměru. Nestalo se nikdy, že by zaměstnanec nesouhlasil s tímto způsobem skončením pracovního poměru. Žalobkyně vedli jako zaměstnankyni, protože poslala doklad o neschopnosti a tuto ji také hradili. Nepamatuje si však, jak dlouho trvala tato pracovní neschopnost.

17. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], provozního manažera žalované, bylo zjištěno, že ve výrobní hale, kde pracovala žalobkyně,„ se již nevyrábělo“. Když optimalizovali výdaje, orientovali se tzv. na jiný segment, chtěli rozjet vatomety a žalobkyně se projevila jako aktivní. Domníval se, že by mohla mít na starosti výrobu těchto vatometů. Na začátku výroby tam bylo spousta tzv. neznámých, jednalo se o zkušební provoz, avšak později mezi nimi došlo k tzv. výměně názorů. Když zjistil, že jejich vzájemná komunikace a spolupráce nemůže fungovat, tak se rozhodli společně s nadřízeným k ukončení pracovního poměru. Žalobkyně se chovala negativně, intoxikovala lidi, řešila neustále jejich finanční ohodnocení, které jí z pozice pracovníka výroby nepřísluší. Předával jí tedy listinu, kterou považoval za fér ukončení pracovního poměru dohodu s nárokem na odstupné. To, že žalobkyně tzv. nedodržela instrukce vedoucího, považuje za to, že rozebírala platy, co kdo dělá, co kdo nedělá. Když při vývoji nového segmentu je nevhodné v rámci vývoje tohoto nového postupu řešit tyto okolnosti. Po určitou dobu výroba na tzv. vatometech neběžela, teprve krátce je v provozu. [příjmení], kterou původně žalobkyně měla rozjet, nyní funguje 3 - 4 měsíce, když museli získat určité certifikáty pro výrobu vláken. Výroba byla přerušena asi na dobu dvou měsíců.

18. Výpovědi svědků soud považuje za zcela věrohodné, jednalo se o současné zaměstnance vedení žalované společnosti, popř, u svědka [jméno] [příjmení] bývalého jednatele žalované. Soud neshledal žádné skutečnosti, jež by jejich výpovědi činili nevěrohodnými.

19. V daném případě bylo zjištěno, že dne [datum] byla uzavřena pracovní smlouva mezi účastníky. Žalobkyně jako zaměstnankyně žalované nastoupila na pozici operátorky výroby. Dne [datum] jednak v průběhu dne obdržela tzv. vytýkací dopis, v němž byla“ upozorněna na porušení povinnosti vyplývajících z právních předpisů“ a dále zde bylo uvedeno pouze, že„ nedodržela instrukci z pozice přímého nadřízeného“, dopis žalobkyně nepodepsala. Dále téhož dne jí odpoledne byla předána přímým nadřízeným listina nazvaná„ ukončení pracovního poměru“, v níž je uvedeno, že je ze strany zaměstnavatele rušen pracovní poměr pro nadbytečnost z důvodu organizačních změn s nárokem na odstupné a pracovní poměr zaniká dohodou dnem [datum]. Tuto listinu však žalobkyně předala přímému nadřízenému následující den, kde uvedla, že se zrušením pracovního poměru a zrušením dohody nesouhlasí. Dále emailem požádala o přidělování práce. Zároveň se osobně dostavila následujícího dne do zaměstnání a žádala o přidělení práce. Přímý nadřízený jí však ze zaměstnání tzv. vykázal, práci ji nezadal. Následně komunikace probíhala emailově. Právní zástupce žalobkyně již komunikoval s příslušnou pracovnicí žalované [jméno] [příjmení], vyměňovali si stanoviska, aby žalovaná konkretizovala, jakým způsobem došlo k ukončení pracovního poměru, zda je stále žalobkyně zaměstnankyní žalovaného a sděloval, že nepovažuje listinu ze dne [datum] za dohodu o ukončení pracovního poměru.

20. Podle § 48 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce (dále jen„ ZP“), pracovní poměr může být rozvázán jen: dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době.

21. Podle § 49 ZP, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem. Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná. Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru.

22. Podle § 50 ZP, výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52. Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.

23. Podle § 51 ZP, byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce s výjimkou vyplývající z § 51a. Výpovědní doba smí být prodloužena jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnance. Smlouva musí být písemná.

24. Podle § 52 ZP, zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpovědi jen z těchto důvodů: ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolu, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jiných organizačních změnách.

25. Podle § 69 ZP, dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu. Náhrada podle věty první přísluší zaměstnance ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.

26. Podle § 72 ZP, neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, nebo dohodou, může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

27. V daném případě žaloba byla podána dne [datum], tedy včas ve lhůtě stanovené § 72 zákoníku práce.

28. Žalobkyně se domáhala určení, že zrušení pracovního poměru žalované ze dne [datum] o ukončení pracovního poměru žalobkyně u žalované je neplatné. Pracovní poměr žalobkyně byl založen pracovní smlouvou ze dne [datum], když žalobkyně pracovala na pozici operátor výroby. Jejím přímým nadřízeným byl [jméno] [příjmení]. Personální záležitosti řešila ve [právnická osoba] [příjmení]. Jednatelem společnosti byl v té době [jméno] [příjmení]. Žalovaná firma se zabývala výrobou nanorespirátorů. V předmětné době jara 2022 došlo k útlumu prodeje a komerčním změnám u žalované, kdy docházelo následně tzv. k propouštění některých zaměstnanců. Žalobkyně byla zaměstnankyní proškolenou, ve firmě delší dobu působící. Měla být podle svědků, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] zařazena do„ náhradní“ výroby tzv. vatometů, u které probíhal pouze přípravný zkušební provoz. Žalobkyně prováděla tzv. přípravu strojů k náhradní výrobě. Ve dnech 15. – [datum] došlo ke„ komunikačním neshodám“ mezi přímým nadřízeným žalobkyně a žalobkyní. Žalobkyně sdělovala své výhrady a nesouhlas s určitými výrobními postupy a strukturou odměňování zaměstnanců ve firmě. Přímý nadřízený žalobkyně [jméno] [příjmení] a další členové vedení na toto reagovali tím, že jí byla nejprve předán tzv. vytýkací dopis, který je však dle názoru soudu nekonkrétní, obsahuje pouze uvedení, že tzv. nerespektovala instrukci z pozice přímého nadřízeného.

29. Předmětem tohoto řízení je posouzení formální a obsahové náležitosti listiny nazvané„ ukončení pracovního poměru“ ze dne [datum]. Listina byla žalobkyni osobně doručena jejím přímým nadřízeným v odpoledních hodinách dne [datum], žalobkyně ji převzala s výhradou, že„ si ji vezme domů“ (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3278/2010). Žalobkyně tuto listinu dne 16 3. 2022 nepodepsala, nevyjádřila souhlas s jejím obsahem, teprve následující den [datum] předala listinu přímému nadřízenému s uvedením rukou psaného dodatku, že„ se zrušením poměru a dohody nesouhlasí“, podpis žalobkyně pod tímto prohlášením se jednoznačně vztahuje k jejímu projevu vůle nesouhlasu s obsahem listiny (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1306/2010).

30. Listina dle závěru soudu neobsahuje dohodu o skončení pracovního poměru podle § 49 ZP, není projevem shodné vůle smluvních stran pracovní smlouvy sjednaným dnem pracovní poměr ukončit. Vzniknou-li pochybnosti o určitosti projevu vůle účastníka pracovního vztahu, soud se musí zabývat okolnostmi, za jakých byl projev vůle účastníka směřující k rozvázání pracovního poměru učiněn (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2999/2000). Ve smyslu § 4 zákoníku práce s odkazem na § 18 zákoníku práce, je dle soudu nepochybné, že žalovaná vyjádřila jednoznačný nesouhlas s ukončením pracovního poměru dohodou. Výklad právního jednání, kterého se dovolává žalovaný, tedy že podpis žalobkyně na uvedené listině směřuje k projevu souhlasu žalobkyně s dohodou o ukončení pracovního poměru, je jednoznačně v rozporu s ustanoveními zákoníku práce. V písemném vyhotovení listiny je jednoznačný podpis žalované vztahující se pouze k jejímu vyjádření nesouhlasu. Nelze tedy považovat listinu za vyjádření dohody zaměstnance se zaměstnavatelem na rozvázání pracovního poměru ke dni [datum].

31. Listina mj. obsahuje prohlášení zaměstnavatele o ukončení pracovního poměru pro nadbytečnost z důvodu organizačních změn s tím, že„ vzniká nárok na odstupné a pracovní poměr zaniká dnem [datum]“. Pokud by soud posuzoval tuto listinu jako výpověď zaměstnavatele, pak dle § 50 odst. 2 zákoníku práce s odkazem na § 52 zákoníku práce, dle kterého zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, popřípadě stane-li se zaměstnanec nadbytečný vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolu, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. Není dle judikatury rozhodující, zda zaměstnavatel důvod výpovědi z pracovního poměru kvalifikoval, nýbrž je věcí soudu, aby posoudil, který v zákoně uvedený výpovědní důvod je ve výpovědi vymezeným skutkem naplněn (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1768/2000).

32. Zaměstnavatel dle § 50 odst. 4 zákoníku práce dostatečně nevymezil ve výpovědi důvod skutkově, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným důvodem, pouze uvedl„ ruší se pracovní poměr pro nadbytečnost z důvodu organizačních změn“., v řízení však nebylo prokázáno, že by došlo ke konkrétnímu rozhodnutí zaměstnavatele. Z výpovědí svědků, členů vedení firmy, sice bylo zjištěno, že probíhaly tzv. konzultace o jednotlivých zaměstnancích. Rozhodnutí zaměstnavatele o organizačního změnách sice není právním úkonem a nelze je samo o sobě přezkoumávat z hlediska platnosti ve smyslu § 242 zákoníku práce; vznikne-li pochybnost, zda zaměstnavatel rozhodl o organizačních změnách, může se soud zabývat jen tím, zda takové rozhodnutí bylo skutečně přijato a zda je učinil ten, kde byl k tomu oprávněn (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1105/2001). Žalovaná nepředložila žádná konkrétní rozhodnutí příslušného orgánu zaměstnavatele o změně úkolů žalobkyně, popř. o konkrétním rozhodnutí ve vztahu k žalobkyni a snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo v organizačních změnách. Naopak z výpovědi svědků [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] bylo jednoznačně zjištěno, že se žalobkyní tzv. počítali pro náhradní výrobu. Jednalo se dle vyslechnutých svědků o zaměstnankyni tzv. perspektivní a plnící pracovní úkoly bez výhrad zaměstnavatele. Jejím pochybením byla pouze její dle zaměstnavatele negativní komunikace na pracovišti. Předložený žalovaným zápis z porady managementu ze dne [datum] obsahuje pouze jakousi deklaraci, že„ je nutné snížit výrobní a personální náklady společnosti. Kritéria pro výběr vhodných zaměstnanců na ukončení pracovních poměrů, jsou především nízká kvalifikace, nedostatečná kvalita odvedené práce, nezkušení zaměstnanci. Zaměstnanci tzv. perspektivní budou dočasně přiřazeny na balení a kompletování produktů s tím, že ukončení pracovního poměru s některými zaměstnanci proběhne ve vlnách“. Obtížně lze z tohoto interpretovat, že se jedná o rozhodnutí o organizačních změnách. Žalovaný tedy nedodržel jednoznačně daný postup stanovený zákoníkem práce pro platnou výpověď danou zaměstnavatelem.

33. S ohledem na zjištění, že dne [datum] byl předán žalobkyni tzv. vytýkací dopis, soud také nahlížel na skutková zjištění, zda se v daném případě nejedná svým obsahem o okamžité zrušení pracovního poměru dle § 55 zákoníku práce. Avšak dospěl k negativnímu závěru, nebylo prokázáno porušení povinnosti žalobkyně při plnění pracovních povinností anebo v přímé souvislosti zvlášť hrubým způsobem ani závažné porušení povinnosti vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Není tedy možné, případně nahlížet na listinu jako ukončení pracovního poměru formou okamžitého zrušení pracovního poměru.

34. Nutno ještě dodat, že listina„ ukončení pracovního poměru“ nesplňuje ani další náležitosti zákoníku práce dané v § 51 pro stanovení výpovědní doby. Soud nad rámec dodává, že nezjišťoval, zda byly dodrženy parametry stanovené § 58 a 61 zákoníku práce, když toto považuje za nadbytečné. Taktéž další zkoumání náležitostí stanovené § 67 ZP, při rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem, považuje soud za nadbytečné s ohledem na předmět řízení a závěr soudu.

35. Soud uzavřel, že došlo k neplatnému rozvázání pracovního poměru. Žalobkyně dle § 69 ZP, oznámila zaměstnavateli své negativní stanovisko bez zbytečného odkladu, následující den, písemně dovětkem v listině předané jí zaměstnavatelem a téhož dne také emailem. Tento způsob vzájemné komunikace byl mezi účastníky naprosto standardní, což žalobkyně doložila komunikací prostřednictvím SMS zpráv, popř. WhatsApp zpráv a emailovou komunikací s personální manažerkou [příjmení]. Tímto žalobkyně splnila dle soudu svou povinnost písemně bez zbytečného odkladu oznámit zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ji nadále zaměstnával, že pracovní poměr trvá i nadále.

36. V daném případě soud neřešil otázku náhrady mzdy s ohledem na předmět sporu, který žalobkyně vymezila. Další případné nároky žalobkyně vyplývají z § 69 odst. 3 zákoníku práce, budou řešeny v dalším řízení, popřípadě mohou být vyřešeny dohodou účastníků.

37. Soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a vyslovil, že se určuje, že zrušení pracovního poměru žalované ze dne [datum] o skončení pracovního poměru žalobkyně je neplatné.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], zaokrouhleno na celé koruny nahoru.

39. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně osmi paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t.

40. Dále žalo náleží cestovní náhrada v celkové výši [částka], jednak v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 222 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., dále v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 222 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a konečně v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 222 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,5 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

41. Celkové náklady ve výši [částka] je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. na platební místo dané § 149 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal žádné okolnosti odůvodňující prodloužení této lhůty, popř. stanovení dobrodiní splátek.