15 C 157/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Lorencovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobkyně je podílovým spoluvlastníkem o velikosti ideální jedné poloviny vzhledem k celku pozemku p. [číslo] orná půda o výměře [číslo] m² zapsané na LV [číslo] vedené u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Litoměřice, pro katastrální území a [územní celek], okres [okres].

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala určení vlastnického práva a určení neplatnosti kupní smlouvy s tvrzením, že účastníci jsou sestrou a bratrem a žalovaný je evidován jako výlučný vlastník nemovitostí, dvou spoluvlastnických podílů o velikosti ideální jedné poloviny na pozemku parc. [číslo] orná půda o výměře [číslo] m² zapsaných na LV [číslo] vedeného u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Litoměřice, pro k.ú. a obec Vědomice, okres [okres]. Žalovaný první ideální jednu polovinu nemovitostí žalovaný nabyl na základě usnesení soudu o schválení dědické dohody Okresního soudu v Litoměřicích sp. zn. D 1507/2005 ze dne 26. 4. 2007, s právní mocí [datum] a druhou ideální jednu polovinu nabyl na základě rozsudku pro uznání vydaném zdejším soudem pod č. j. 7 C 36/2019 – 94 ze dne 27. 11. 2019, s právní mocí ke dni [datum], s právními účinky zápisu k okamžiku [datum]. Žalobkyně je dle svých tvrzeních vlastnicí druhé ideální jedné poloviny nemovitosti, přestože dne [datum] uzavřela kupní smlouvu, jejímž předmětem byl úplatný převod druhé ideální jedné poloviny nemovitostí ve prospěch kupující společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], oddíl C, vložka [číslo] zastoupena na základě generální plné moci [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Kupní cena za druhou ideální jednu polovinu nemovitosti činila pouhých [částka], přestože její obvyklá cena byla několikanásobně vyšší. Žalobkyně namítá absolutní neplatnost kupní smlouvy, neboť právní jednání společnosti [právnická osoba] při uzavírání kupní smlouvy se příčí dobrým mravům, narušuje veřejný pořádek a odporuje zákonu. Žalobkyně byla uvedena v omyl, který byl vyvolán lstí pověřenými fyzickými osobami [jméno] [příjmení], narozeným [datum] a [jméno] [příjmení], narozeným [datum] a žalobkyni byla k podpisu kupní smlouvy přinucená v souvislosti s její tehdejší finanční tísní a nedobrou sociální situací. Uzavření kupní smlouvy předcházelo několik významných skutečností, když žalobkyně byla v květnu 2018 ve špatné finanční situaci, tehdy byla bez zaměstnání a vznikl jí dluh u mobilního operátora [anonymizována dvě slova] ve výši [částka] a dále dluh na zdravotním pojištění. Tehdejší přítel žalobkyně [jméno] [příjmení] jí zprostředkoval schůzku s jeho známými [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Obě osoby jednající za označenou společnost na základě plné moci, kteří měli žalované zařídit zapůjčení peněz na úhradu dluhů. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] věděli přes tehdejšího přítele žalobkyně, že je žalobkyně ve finanční tísni a že je vlastníkem ideální poloviny nemovitých věcí, a tyto nemovitosti je možné zajistit zástavním právem smluvním pro účely získání bankovního úvěru, žalobkyně usilovala o získání částky asi [částka], byla poté domluvená s jmenovanými, že jí v rámci zápůjčky úvěru poskytnou [částka] s tím, že zástavní smlouvu zajištění zápůjčky podepíše žalobkyně s ověřením pravosti podpisu na [obec] poště s.p. v [obec]. Byl dohodnut termín podpisu zástavní smlouvy k zajištění zápůjčky, avšak dne [datum] na pobočce České pošty s.p. předložil [jméno] [příjmení] žalobkyni k podpisu kupní smlouvu. I přes nedůvěru žalobkyně pod nátlakem svého tehdejšího přítele a ujišťování [jméno] [příjmení] předloženou kupní smlouvu podepsala s ověřením pravosti svého podpisu, na pobočce došlo k předání částky [částka] představující část zápůjčky, respektive kupní ceny za druhou ideální jednu polovinu nemovitosti. [jméno] [příjmení] ujišťoval žalobkyni, že kupní smlouva je pouze taková formalita a že následně tuto listinu„ roztrhá a zničí“. Veškerá vyhotovení kupní smlouvy si ponechal [jméno] [příjmení], žalobkyně neobdržela ani jedno vyhotovení. Za zprostředkování úvěru požadoval [jméno] [příjmení] provizi ve výši 30 % z výše úvěru. Avšak úvěr u tuzemské banky do týdne poskytnut nebyl a nepodařilo se jí získat ani v následujících měsících. Žalovanou poté kontaktoval [jméno] [příjmení] s tím, že k navrácení druhé ideální jedné poloviny požaduje úhradu částky [částka], posléze [částka] a následně dokonce [částka]. Žalobkyně nikdy však nechtěla fakticky převést podle své pravé a skutečné vůle druhou ideální polovinu nemovitostí na třetí osobu. Poté žalovaný [celé jméno žalovaného] se dovolal svého vlastnického práva žalobou o nahrazení projevu vůle z důvodu porušení zákonného předkupního práva žalovaného u zdejšího soudu prostřednictvím rozsudku Okresního soudu [obec] č.j. 7 C 36/2019-94 ze dne 27. 11. 2019 s právní mocí [datum] a vykonatelností [datum] a nabyl druhou ideální jednu polovinu nemovitosti do svého výlučného vlastnictví. Žalobkyně dovozuje absolutní neplatnost kupní smlouvy a v mezidobí zjistila, že v době, kdy společnost [právnická osoba] byla zapsána jako vlastnice ideální jedné poloviny nemovitostí, došlo ke zřízení zástavního práva z rozhodnutí správního orgánu, konkrétně Finančního úřadu pro Ústecký kraj, Územní pracoviště [okres] a Finančního úřadu pro [příjmení] kraj, Územní pracoviště v [obec] pro pohledávky z titulu daňových nedoplatků společnosti [právnická osoba] v souhrnné výši [částka] s příslušenstvím. Správním orgánem byl vydán exekuční příkaz k prodeji nemovitostí s tím, že je plánována faktická realizace vedoucí k dražbě druhé ideální jedné poloviny nemovitostí k úhradě dluhů zadlužené [právnická osoba] trading, které žalobkyně stejně jako žalovaný nezpůsobil a nějak se na nich nepodílel. Žalobkyně si přeje zachovat druhou ideální jednu polovinu nemovitostí ve svém vlastnictví, jak plynulo v poslední vůle jejího zesnulého otce [celé jméno žalovaného], zemřelého [datum]. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva žalobkyně spatřuje v tom, že by jinak došlo k nepřípustnému zásahu do jejího základního práva vlastnického.

2. Žalovaný s žalobou zcela souhlasil, připojil se k tvrzením žalobkyně, potvrdil, že kupní smlouvu ze dne [datum] považuje za neplatnou a dále za krajně nespravedlivou skutečnost, že z bývalého majetku jeho otce, který zdědili společně účastníci, by měl být uspokojován dluh z titulu daňových nedoplatků společnosti [právnická osoba]

3. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a kupující [právnická osoba] bylo zjištěno, že dne [datum] došlo k podpisu smlouvy nazvané kupní týkající se pozemkové parcely parc. [číslo] orná půda v rozsahu jedné poloviny v katastru nemovitostí na LV [číslo] vedené u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Litoměřice, pro katastrálním území a obec Vědomice a to za kupní cenu [částka]. Z listiny nazvané„ generální plná moc“ bylo zjištěno, že jednatel společnosti [právnická osoba] udělil plnou moc [jméno] [příjmení], narozenému 1989 k zastupování společnosti, uzavírání smíru a narovnání, podávání návrhů.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí pro obec a k. ú. [obec], LV [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný je veden jako vlastník nemovitosti part. [číslo] o výměře [číslo] m², orná půda, zemědělský půdní fond a je zde uvedeno zástavní právo z rozhodnutí Finančního úřadu pro [příjmení] kraj pro pohledávku ve výši [částka] s příslušenstvím na podíl jedné poloviny, pro povinnou [právnická osoba], [IČO] na základě rozhodnutí správce daně o zřízení zástavního práva Finančního úřadu pro [příjmení] kraj s právními účinky zápisu k okamžiku [datum] s dále rozhodnutí o zástavním právu z rozhodnutí správního orgánu pro pohledávku ve výši [částka] na podíl jedné poloviny povinné [právnická osoba] vydané Finančním úřadem pro [příjmení] kraj a také zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu pro pohledávku ve výši [částka] z rozhodnutí správce daně o zřízení zástavního práva Finančního úřadu pro Ústecký kraj, územní pracoviště [okres] z dubna 2019 a zástavní právo z rozhodnutí správního úřadu orgánu pro pohledávku ve výši [částka], příslušenství na podíl jedné poloviny povinná [právnická osoba] vydané Finančním úřadem pro [příjmení] kraj dne [datum]. Zároveň je zjištěno, že byl vydán exekuční příkaz k prodeji nemovitosti na podíl jedné ideální poloviny z rozhodnutí Finančního úřadu pro [příjmení] kraj ze dne [datum] a respektive [datum].

5. Ze zprávy Finančního úřadu pro [příjmení] kraj ze dne [datum] bylo zjištěno, že„ nelze smazat zápisy o zástavním právu, neboť Finanční úřad pro [příjmení] kraj zajišťoval úhradu nedoplatku subjektu [právnická osoba] a zřídil zástavní právo k polovině nemovité věci, která je předmětem řízení a nelze vymazat rozhodnutí o zřízení zástavních práv a exekuční příkazy, neboť byly vydány v době, kdy byl vlastníkem dotčené jedné poloviny nemovité věci subjekt [právnická osoba] a změnou vlastníka nedochází k zániku zástavních práv, když tyto působí vůči každému budoucímu vlastníkovi.

6. Ze zprávy potvrzení o ceně [právnická osoba] G8 reality bylo zjištěno, že obvyklá cena nemovitosti, parcely p. [číslo] orná půda o výměře [číslo] m² - pole ležící u silnice [ulice] v jižní části obce Vědomice a je využíváno k zemědělským účelům, má hodnotu obvyklou cenu [částka], součástí této zprávy byla i ortofoto mapa a podrobný výpočet této ceny.

7. Z prohlášení [jméno] [příjmení], narozeného 1989 bylo zjištěno, že„ žalobkyně byla jeho družka, od května 2018 byla ve špatné finanční situaci z důvodu dluhů a byla v té době nezaměstnaná. Došlo ke sjednání schůzky s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří přislíbili sjednání bankovního úvěru. Následně navrhli žalobkyni zastavení její poloviny pozemků společnosti [právnická osoba] pouze na týden, než se úvěr sjedná. Žalobkyně požadovala částku [částka] ke splacení dluhu, nabídli jí však pouze [částka] a požadovali zpětně více peněz, následně k podpisu smlouvy dorazil jen pan [příjmení], předložili kupní smlouvu namísto smlouvy zástavní, tvrdil, že se jedná o formalitu“.

8. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 7 C 36/2019 žalobce [celé jméno žalovaného], [právnická osoba] [právnická osoba], [obec] – [část obce] o nahrazení projevu vůle bylo zjištěno, že dne [datum] došlo k zahájení řízení, v němž se v žalobce domáhal vydání rozhodnutí ve věci kupní smlouvy a tvrdil, že bylo porušeno jeho zákonné předkupní právo a byl prodán spoluvlastnický podíl za částku [částka]. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. 7 C 36/2019 - 94 ze dne 27. listopadu 2019 bylo zjištěno, že soud rozhodl rozsudkem pro uznání o nahrazení projevu vůle žalovaného společnosti [právnická osoba] s uzavřením kupní smlouvy týkající se předmětného pozemku za označenou kupní cenu [částka], rozsudek nabyl právní moci [datum] a z toho bylo zjištěno, že žalovaná přípisem ze dne [datum] souhlasila, aby bylo vyhověno žalobě vydáním rozsudku nahrazující projev vůle. Z tohoto spisu dále soud zjistil, že z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Plzni oddíl C, vložka [číslo] bylo zjištěno, že [právnická osoba] trading s.r.o. byla založena v roce 2018 s předmětem podnikání výroba obchod a služby neuvedené v přílohách 1. – 3. živnostenského zákona, jako jednatel byl uveden [jméno] [příjmení], narozen 1985, který byl také jediným společníkem při vkladu [částka]. Ze spisu dále bylo zjištěno ze zpráv týkajících se majetkových poměrů [jméno] [příjmení], že v roce 2018 žádala o poskytnutí úvěrového produktu [anonymizováno] spořitelnu, dokládala své osobní majetkové a výdělkové poměry a doložila, že byla upomínána k úhradě dluhu vůči O2 [právnická osoba] ve výši [částka]. Z přehledu [anonymizováno] zdravotní pojišťovny bylo zjištěno, že měla dluh v době prodeje v červenci 2018 ve výši [částka]. Ze zprávy Úřadu práce bylo zjištěno, že byla z evidence Úřadu práce vyřazena bez nároku na podporu v nezaměstnanosti.

9. Z výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že v květnu 2018 se dostala do špatné finanční situace, měla dluhy, které potřebovala řešit, její tehdejší přítel [jméno] [příjmení] jí domluvil schůzku s panem [jméno] [příjmení], což byl jeho známý a ten jí přislíbil sjednání bankovního úvěru s tím, že má ještě dalšího známého [jméno] [příjmení], který to s ní projedná. Hovořili o zajištění úvěru u [obec] spořitelny, v té době však nemohla žalobkyně žádným způsobem doložit svůj příjem, byla v té době nezaměstnaná 3 měsíce a bylo jí přislíbeno panem [příjmení] a [příjmení], že„ to zařídí a doklad o výši příjmu seženou“. Úvěr jí však nebyl poskytnut, žádala u [obec] spořitelny, pak u [jméno] [příjmení] [příjmení], ale také bezúspěšně. Následně jí pan [příjmení], který věděl, že vlastní pozemek, nabídl, že pokud pozemek zastaví, tak úvěr vyjde. Z potvrzení vyplynulo, že na účtu, že nemá žádné finanční prostředky a rozhodli se tedy vyřídit úvěr za pomoci potvrzení o zástavě nemovitosti. Tehdy však si přála, aby se to vyřídilo bez vědomí bratra, pan [příjmení] jí přislíbil, že připraví podklady, jednalo se o několikadenní záležitost, potřebovala půjčit [částka], přesto jí nabídli pouze [částka]. Věřila, že úvěry vyjdou, proto chtěla podepsat zástavní smlouvu. K první schůzce došlo v průběhu června 2018, na té schůzce byl pan [příjmení]. [příjmení] [příjmení] viděla párkrát i předtím. Proběhlo několik schůzek, mezi nimi potvrzení o příjmu, která se zajistila, byla asi falešná, vytvořena panem [příjmení] a úvěr jim poskytnut nebyl. Žádala několikrát v různých bankách v bance [příjmení] [příjmení] o úvěr, vždy se setkali s panem [příjmení], s panem [příjmení], navíc se párkrát sešli i na parkovišti s nějakými dalšími známými, přítelkyní která byla poradkyní a která měla kamarádku v [jméno] [příjmení] [příjmení] a vždycky chtěli z poskytnutého úvěru obdržet 30 %, takto byla bance 3x či 4x v průběhu července 2018, vždy na pobočce v [obec]. Situace se tak zkomplikovala také tím, že v té doby jí odcizili peněženku s doklady a neměla v té době dva doklady totožnosti, musela si nechat vyhotovit nový rodný list. Úvěr však nakonec nevyšel a v červenci 2018 tedy došlo k podpisu smlouvy na [obec] poště v [obec]. Při jednání na poště, kde se měly ověřit podpisy, však byla předložena kupní smlouva, což jí bylo divné a navíc vše řešil pan [příjmení], ale v kupní smlouvě byl napsán pan [příjmení], ale pod tlakem přítele, který říkal, že tomu může věřit a sdělení pana [příjmení], který jí zjišťoval, že úvěr určitě vyjde, že kupní smlouva je pouze,„ taková formalita“ a že po splacení úvěru kupní smlouvy zničí, nakonec ji podepsala, veškerá vyhotovení smlouvy si však vzal pan [příjmení] k sobě s tím, že je po vyřízení úvěru roztrhá, až peníze vrátí, chtěli za zprostředkování úvěru 30 %. V té době nutně peníze potřebovala, hloupě se vším souhlasila, podepsala listiny, ale úvěr poskytnut nebyl. Proběhlo několikrát několik schůzek, 2x byli v [jméno] [příjmení] [příjmení], ale„ nevyšlo to ani jednou“, po celou dobu jednal s panem [příjmení] také přítel, který ji ujišťoval, že je vše domluveno a oběma věřila. Poté šla do nemocnice v [obec] a po návratu volal pan [příjmení], co bude s pozemkem. Sešla se tedy s panem [příjmení] v [obec], kde jí řekl, že pole vrátí, ale že mu musí dát [částka]. Poté už začala mít strach, že by se to mohl bratr dozvědět, říkala i příteli, že peníze sežene a pak jí dali k telefonu někoho, majitele firmy, která koupila pozemek a ten řekl, že [částka] je málo, že chce [částka], v té chvíli jí došlo, že se to provalilo a proto o tom řekla své matce, aby mohla sehnat požadovaných [částka], ale po týdnu jí opět navýšili částku, chtěli [částka], v prosinci 25. 12 za ní přišel bratr a zjistil, že je pozemek napsaný na někoho jiného, že se to dozvěděl z katastru nemovitostí a od té doby se snaží situaci řešit.

10. Dle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Dle zákona č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí rozhodnutí soudu slouží jako podklad pro zápis změny vlastnického práva.

11. V daném případě se žalobkyně žalobou domáhala určení vlastnického práva k nemovitostem v rozsahu ideální jedné poloviny pozemku ve [obec] a dovolávala se absolutní neplatnosti předchozích právních úkonů. Z předložených listin a především z obsahu rozhodnutí věci zdejšího soudu 7 C 36/2019 bylo zjištěno, že v polovině roku 2018 žalobkyně byla bez zaměstnání ve finanční tísni, měla dluhy, snažila se zajistit finanční prostředky pomocí úvěru od některých bank v [obec]. Tehdejší její přítel A. [příjmení] jí zajistil kontakt na p. [příjmení] a tento následně na p. [příjmení], tito se jí různými praktiky snažili zajistit úvěr především v pobočce [jméno] [příjmení] [příjmení] v [obec]. Dokonce mělo dojít k zajištění nepravdivého potvrzení o příjmu žalobkyně, následně však jednání o získání úvěru byla neúčinná a poté domluvili uzavření zástavní smlouvy týkající se předmětné nemovitosti, následně však na pobočce České pošty byla předložena listina nazvaná kupní smlouva o převodu nemovitosti za částku [částka], tato částka je nepřiměřeně nízká ve srovnání s obvyklou cenou, která byla zjištěna z potvrzení realitní kanceláře. Následně v soudním řízení bratr žalobkyně dosáhl nahrazení projevu vůle společnosti, když prokázal, že nebylo naplněno jeho předkupní právo, a stal se vlastníkem celého pozemku. Dále bylo zjištěno, že v mezidobí v době, kdy vlastnicí pozemku byla společnost [právnická osoba], došlo k zápisu zástavních práv a vydání exekučních rozhodnutí příslušných finančních úřadů pro dluhy společnosti ve výši téměř milionu korun.

12. Dle § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 583 občanského zákoníku jedná-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné. Dle § 584 odst. 2. o.z. bylo - li právně jednáno v omylu vyvolaném lstí, je právní jednání neplatné, třebaže se omyl týká jen vedlejší okolnosti.

14. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Žalobkyně se domáhala určovací žaloby dle § 80 občanského soudního řádu, která je preventivního charakteru a je na místě, když její pomocí lze eliminovat stav ohrožení nebo nejistoty právních vztahů a přispívá k nápravě vztahů v případě účinnějším než jiné procesní prostředky, vystihuje obsah a povahu daného právního vztahu. Dle § 7 a 8 zákona č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických či jiných věcných práv k nemovitostem totiž soudní výrok o návrhu na určení vlastnictví předpokládá. V daném případě naléhavý právní zájem je dán (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1333/2002). V řízení soud zkoumal platnost smlouvy uzavřené žalobkyní se společností [právnická osoba] a dle judikaturního rozhodnutí NS ČR sp. zn. 30 Cdo 1827/2005 tuto otázku jako otázku předběžnou řeší tedy bez zřetele na to, kdo je účastníkem řízení.

16. V daném případě soud vycházel ze závěrů učiněným ve spise zdejšího soudu sp. zn. 7 C 36/2019. V označeném řízení bylo jednoznačně prokázáno, že právní jednání společnosti, která uzavřela s žalobkyní kupní smlouvu, se příčí dobrým mravům, odporuje zákonu, bylo prokázáno, že žalobkyně byla uvedena v omyl, který byl vyvolán fyzickými osobami [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] zastupující společnost na základě plné moci, bylo prokázáno, že žalobkyně byla v souvislosti s tehdejší finanční tísní a nedobrou sociální situací víceméně přinucena k uzavření smlouvy dne [datum]. V řízení byla prokázána špatná finanční situaci žalované v květnu 2018 a její dluhy, taktéž bylo prokázáno, že její tehdejší přítel [jméno] [příjmení] jí víceméně zprostředkoval schůzku s dalšími osobami [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří jí opakovaně přislibovali zapůjčení peněz na úhradu jejích dluhů a zprostředkování uzavření úvěrové smlouvy v bankách či jiných bankovních domech, tzv. bankovních domech. Došlo jednoznačně ke zneužití její neznalosti, její vůle a ověření pravosti smlouvy, pravosti podpisu na smlouvě, která měla být zástavní smlouvou, nikoliv kupní, navíc jednoznačně hodnota pozemku byla prokazatelně v té výrazně vyšší, než bylo uvedeno v kupní smlouvě.

17. V řízení bylo prokázáno, že toto jednání bylo nepochybně zastírajícím právním úkonem také ve vztahu k žalovanému spoluvlastníkovi nemovitosti. Bylo prokázáno, že žalobkyně žádným způsobem nechtěla převést svůj spoluvlastnický podíl vlastnictví k předmětné nemovitosti na třetí osobu. Další zjištěné okolnosti uzavřeného právního úkonu v květnu 2018 a následující nasvědčují, že došlo k výraznému nemorálnímu jednání od fyzických osob zastupujících společnost [právnická osoba], že jejich jednání lze potenciálně hodnotit jako jednání lichevní.

18. Z celého kontextu dokazování je prokázáno, že fyzické osoby jednající za společnost jednoznačně věděli o tísni žalobkyně, jednali s ní totiž dlouhodobě, různými nemorálními až se zákonem hraničními praktikami ve vztahu k různým bankám se snažili o sjednání úvěrů pro žalovanou a věděli o jejím vlastnictví k předmětnému pozemku a pak náhlou změnou situace zaměnili dopředu avizovanou zástavní smlouvu, která měla být podepsána předmětného dne, za kupní smlouvu a také při dalších jednáních, které žalobkyně v pozici svědkyně v předmětem řízení sp. zn. 7 C 36/2019 popsala, je jednoznačně prokázáno, že osoby zplnomocněné jednat za společnost věděli o záměně těchto smluv, ale i další jejich rozhodování, jednání, navyšování částek, za které by byli ochotni takzvaně ochotni vrátit nemovitost, nasvědčuje závěru soudu o absolutní neplatnosti kupní smlouvy uzavřené [datum].

19. Soud dále připomíná ústavní nález I. ÚS 3308/16 který uvádí, že ačkoliv je ochrana autonomie vůle jedním z řídících soukromoprávních principů, je třeba ji v situacích tísně a výrazné nevýhodnosti charakterizujících lichvu korigovat zásadou ochrany slabšího, pokud jde o lichvu představující určité právní jednání, které je v rozporu s dobrými mravy, jejím podstatným objektivním znakem je hrubý nepoměr vzájemných plnění, neboť takový nepoměr je v rozporu s ústavní zásadu přiměřenosti, tedy s jedním ze stěžejních principů Ústavního soud, tento nepoměr může být relativně posouzen pouze na základě rozdílu objektivních hodnot plnění poškozeného a protiplnění lichváře, což je v každém konkrétním případě nezbytné stanovit na základě zhodnocení dané věci. Subjektivním znakem lichvy je též tíseň při rozhodování, zda byla určitá smlouva uzavřena v tísni, není dle Ústavního soudu úkolem soudu hodnotit to, jak se dlužník dostal do špatné finanční situace a jaká byla jeho platební morálka, nýbrž zkoumat, jak dlužník sjednání předmětné smlouvy vnímal a zda věřitel nezneužil jeho obtíží k prosazení podmínek příčících se zásadám férovosti. Při posuzování, zda v tom kterém případě došlo k nepřípustné lichvě, musí civilní soudy do svého rozhodování promítnut ústavní principy spravedlnosti, přiměřenosti a ochrany slabší smluvní strany.

20. V daném případě soud posoudil okolnosti uzavřené smlouvy v květnu 2018 a dospěl k závěru, že byla uzavřena v rozporu s principy právního státu, soud upřednostnil výklad smlouvy vedoucí k neplatnosti smlouvy ([ulice] nález I. ÚS 625/03), neboť v daném případě soud posoudil tzv. korektiv dobrých mravů, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami (srovnej [ulice] nález IV. ÚS 3542/20). Jednání, které přinutilo žalobkyni uzavřít smlouvu je natolik porušující uznávané zásady dobrých mravů, vybočuje z těchto zásad natolik, že mu je soudem odepřena právní ochrana, neboť je zřejmé, že výkon práva by vedl k nepřijatelným důsledkům projevujícím se, jak mezi účastníky, tak na postavení některého z nich navenek, což se projevilo právě při zápisu zástavních práv na majetek účastníků zapsaných na základě rozhodnutí příslušných Finančních úřadů.

21. Z uvedených důvodů soud posoudil smlouvu ze dne [datum] za absolutně neplatnou, žalobě vyhověl, určil, že žalovaná je podílovým spoluvlastníkem specifikované nemovitosti.

22. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.. Žalobkyně, se však výslovně vzdala práva na náhradu nákladů řízení, taktéž žalovaný žádné náklady řízení neuplatnil, a s tím koresponduje výrok II. rozhodnutí.