15 C 167/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Lorencovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce přebírající poštu na adrese adresa žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zrušení vyživovací povinnosti

I. Povinnost žalobce vůči žalovanému platit výživné ve výši 1 200 Kč se od 1. 3. 2021 zrušuje.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobce se žalobou podanou dne 11. 8. 2021 domáhal zrušení vyživovací povinnosti, která mu byla stanovena rozhodnutím zdejšího soudu na částku 1 200 Kč měsíčně. Dále tvrdil, že žalovaný již nestuduje, ale protože není s žalovaným a s jeho matku v žádném kontaktu, nemá žádné další informace. Ke svým poměrům uvedl, že pobírá mzdu přibližně 19 000 Kč měsíčně, má však„ exekuční srážky“, bydlí ve společné domácnosti s manželkou, která však je bez stálého příjmu. Žijí v pronajatém bytě, nemají žádný movitý či nemovitý majetek. Žalovaný se k návrhu připojil. Žádal však, aby žalovaný splácel dluh na výživném, který má být exekučně„ strháván“. Doplnil, že od února 2021 je evidován jako uchazeč o zaměstnání u Úřadu práce. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. spisová značka soud zjistil, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne 9. 8. 2006 č. j. spisová značka s právní mocí 25. 10. 2006 byl udělen souhlas podáním žádosti o změnu příjmení nezletilého a stanoveno výživné placené otcem na nezletilého jméno na částku 1 200 Kč měsíčně počínaje 1. 9. 2005. Rozsudkem č. j. spisová značka ze dne 5. 5. 2014 byl zamítnut návrh otce na snížení výživného. Rozsudek nabyl právní moci 26. 6. 2014. Soud tehdy vycházel ze zjištění, že otec byl evidován jako uchazeč o zaměstnání, nezletilý byl v té době žákem anonymizováno třídy základní školy. Dle § 910 občanského zákoníku předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Dle § 921 občanského zákoníku výživné se platí v pravidelných dávkách a je splatné vždy za měsíc dopředu, dle § 923 občanského zákoníku změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro děti. Z rozsudku zdejšího soudu bylo zjištěno, že naposledy byla stanovena výše výživného v roce 2006 na částku 1 200 Kč měsíčně. Dne 11. 8. 2021 podal žalobce návrh na zrušení výživného. Bylo zjištěno, že žalovaný je od února 2021 evidován jako uchazeč o zaměstnání s tím, že žalovaný doložil, že má příjmy z tzv. brigád. Dále bylo zjištěno ze sdělení exekutorského úřadu obec a číslo titul jméno příjmení, soudního exekutora, že je vedena exekuce z pověření Okresního soudu Litoměřicích sp. zn. spisová značka ze dne 9. 11. 2016 k vymáhání pohledávky dlužného výživného 58 002 Kč s příslušenstvím ve prospěch oprávněného celé jméno žalovaného. Z nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že se už účastníci shodli na ukončení vyživovací povinnosti počínaje dnem 1. března 2021 a od tohoto data již vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému neplyne a veškeré platby, které byly po tomto datu učiněny, budou dle dohody účastníků započítávány k úhradě dlužného výživného, tedy za období měsíce březen až září 2021 po 1 200 Kč měsíčně. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný ukončil své vzdělávání v únoru 2021. Shodným tvrzením účastníků došlo k ukončení vyživovací povinnosti ke dni 1. 3. 2021. Soud tento termín zcela akceptoval, přihlédl ke způsobu skončení vzdělávání žalovaného a dle § 923 občanského zákoníku zrušil vyživovací povinnost otce ke zletilému synovi a tím změnil předchozí rozhodnutí o stanoveném výživném. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo dle jejich vyjádření. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Účastník může napadnout rozhodnutí odvoláním. Odvolání se podává do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Právo podat odvolání nemá ten, kdo se jej výslovně vzdal po vyhlášení a odůvodnění rozhodnutí.