Okresní soud v Litoměřicích · Rozsudek

15 C 173/2025

č. j. 15 C 173/2025-33

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-09-02 · ECLI:CZ:OSLT:2025:15.C.173.2025.1

Citované zákony (11)

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl soudkyní JUDr. Martinou Lorencovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně a, 602 00 Brno-Trnitá zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. V žalobě tvrdila, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené se společností , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO , IČO, , když původní věřitelka poskytla žalované dne , datum, částku , částka, , poté dne , datum, částku , částka, prostřednictvím platby na bankovní účet žalované č. , č. účtu, , kdy byl uveden VS , var. symbol, . Žalovaná se tím „obohatila bez spravedlivého důvodu a musí tedy žalobkyni vydat, oč se obohatila“. Žalovaná ničeho neuhradila, byla jí zaslána předžalobní upomínka právním zástupcem , datum, a od , datum, je požadován zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila.

3. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz č. j. EPR , č. účtu, -5 dne , datum, , který však usnesením ze dne , datum, byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou.

4. Soud nařídil jednání ve věci samé, k tomuto jednání se zástupce žalobkyně omluvil, žalovaná se nedostavila. Soud tedy dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu provedených důkazů.

5. Z předložených listin bylo soudem zjištěno, že smlouva o údajném úvěru není žalovanou řádně podepsána. Předložená listina je prakticky pouhým záznamem elektronické komunikace mezi poskytovatelem a žalovanou, bez toho, aniž by tyto listiny obsahovaly podpis žalované. V daném případě však bylo jednoznačně zjištěno, že původní věřitel žalobkyně poskytl žalované převodem na specifikovaný bankovní účet dne , datum, částku , částka, , dne , datum, 15 000 Kč, kterou žalovaná žádným způsobem ani částečně neuhradila.

6. Postoupení pohledávky za žalovanou bylo řádně žalobkyní dle soudu prokázáno předloženou smlouvou o postoupení pohledávky a oznámením.

7. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinného od , datum, ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 86 odst.2 zák.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

11. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Po skutkové stránce má soud s ohledem na výše uvedené prokázané pouze tolik, že původní věřitel zaslal žalované celkovou částku , částka, , nemá však za prokázané, že by byla mezi nimi uzavřena úvěrová smlouva, natož aby tato byla platná. Soud totiž má za to, že musejí být splněny příslušné podmínky stanovené v ustanovení § 561 občanského zákoníku, případně § 562 téhož předpisu, aby bylo možné mluvit o tom, že byla zachována příslušná písemná forma. Tuto formu přitom dle soudu nemůže splnit pouze to, že soudu byl předložen elektronický dokument bez elektronického podpisu jednoznačně potvrzující a prokazující identitu žalovaného (viz Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne , datum, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES a provádějící předpisy) a závěry obsažené v rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne ze , datum, , č. j. , spisová značka, .

16. Soud žalobě vyhověl, když poskytnuté částky žalované lze posoudit jako plnění bez právního důvodu dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., a pokud došlo k plnění bez právního důvodu, pak je žalovaná povinna celkovou poskytnutou částku žalobkyni vrátit.

17. Soud tedy uložil žalované povinnost zaplatit částku , částka, nesplacené jistiny spolu se zákonným úrokem dle § 1970 o. z. ve výši stanovené vládním nařízením č. 351/2013 Sb.

18. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly shledány žádné relevantní okolnosti, které by odůvodňovaly prodloužení této lhůty, popř. stanovení dobrodiní splátek.

19. Jak bylo zjištěno, žalobce podal u Okresního soudu v Litoměřicích více obdobných žalob, návrhy v těchto věcech mají podobu, která se odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však je totožný či jen s drobnými odchylkami, je zde jednota v osobě žalobce a jeho advokáta, sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby, úkony právní služby jsou poskytnuty v zásadě jen při podání první formulářové žaloby. navíc ve sporu jde o pohledávku ze smlouvy, kde jednou ze stran byl spotřebitel, a jde o smlouvu, nebo podmínky jiného právního důvodu k plnění, při nichž je spotřebitel fakticky zásadně vyloučen z možnosti sjednat si je s jiným obsahem, soud proto hodnotí žalobu ve věci jako tzv. „formulářovou“ žalobu.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

21. Přiznané náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 o. s. ř. na platební místo dle § 149 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.