15 C 202/2020

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl soudkyní JUDr. Martinou Lorencovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného ohlašovna Městského úřadu ve obec o zaplacení 5.850 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3.900 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3.900 Kč od 21. 12. 2017 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se částečně zamítá v rozsahu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 428,35 Kč a dále s kapitalizovaného úroku ve výši 6.652,12 Kč a dále částky ve výši 1.950 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1.368 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], se sídlem [obec].

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 5.850 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. V žalobě tvrdil, že žalovaný dne 20. 11. 2017 uzavřel se [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“), smlouvu o úvěru č. [číslo] (dále jen„ smlouva“). Žalobce tvrdil, že na základě uzavřené smlouvy žalovaný obdržel bezhotovostním převodem na svůj bankovní účet finanční prostředky ve výši 3.900 Kč a zavázal se za poskytnutí úvěru uhradit poplatek za poskytnutí úvěru a smluvní úrok z úvěru. Na internetových stránkách [webová adresa] žalovaný zvolil bezhotovostní formu poskytnutí úvěru na bankovní účet a následně si vybral výši požadovaného úvěru a navolil vyhovující počet dnů splácení úvěru. V dalším kroku žalovaný vyplnil registrační formulář. Po procesu odsouhlasení dokumentů, byla žalovanému na zadané číslo mobilního telefonu odeslána SMS zpráva s unikátním kódem: bndc. Veškerá smluvní dokumentace pak byla žalovanému zaslána na zadaný e-mail. Projev vůle žalovaného uzavřít smlouvu a odsouhlasit dokumenty v navrhovaném znění tak byl učiněn okamžikem odeslání žádosti o poskytnutí úvěru. Samotná smlouva o úvěru a související dokumenty pak byly žalovaným podepsány pomocí zadání verifikačního SMS kódu. Dokumenty nabyly platnosti a účinnosti zadáním SMS kódu, který měl omezenou dobu platnosti na 48 hodin. Žádost o poskytnutí úvěru byla žalovanému následně schválena, kdy mu byla na zadaný bankovní účet odeslána požadovaná finanční částka, a to s variabilním symbolem složeným z rodného čísla žalovaného a dalších symbolů, které společně vytvořili část, popř. celé číslo smlouvy o úvěru. Pro úplnost žalobce doplňuje, že na základě Projektu fúze sloučením ze dne 24. 11. 2016 došlo ke sloučení zanikající [právnická osoba], [IČO] se [právnická osoba], [IČO]. Žalovaný své povinnosti z uzavřené smlouvy o úvěru nesplnil, když do sjednané doby splatnosti řádně neuhradil částku, k jejímuž plnění se zavázal. Dle informací od původního věřitele žalovaný na svůj závazek neuhradil ničeho. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobce, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2019 s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne 26. 7. 2019. Z výše uvedeného dovozuje žalobce svou aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 13.149 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 3.900 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4.259,19 Kč, smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 2.260,93 Kč, smluvní pokuty ve výši 1.950 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 646,88 Kč, nákladů na vymožení pohledávky ve výši 132 Kč. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, představuje v žalobním návrhu kapitalizovaný úrok. Výše kapitalizovaného úroku činí 6.652,12 Kč, a je tvořena součtem nedoplatků poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4.259,19 Kč, smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 2.260,93 Kč a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 132 Kč. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení byl vypočten z dlužné jistiny úvěru v sazbě dle platných právních předpisů od 21. 12. 2017, tj. od prvního dne prodlení se splacením úvěru do 3. 5. 2019 Náklady na vymožení pohledávky představují smluvně sjednané příslušenství pohledávky pro případ prodlení žalovaného se splacením úvěru (náklady na výzvy, dopisy, SMS, e-maily a telefonické hovory). Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem prvního dne prodlení se splacením úvěru, tj. 21. 12. 2017, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 12. 6. 2019 z jistiny ve výši 3.900 Kč do zaplacení. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 10. 3. 2020 žalobce předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu).

2. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil.

3. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz [číslo jednací] ze dne 14. 7. 2020, avšak usnesením ze dne 30. 9. 2020 byl zrušen, neboť se jej nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou.

4. Soud rozhodl bez nařízení jednání postupem dle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“).

5. Soud rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobcem. Z listiny nazvané smlouva o úvěru č. [číslo] bylo zjištěno, že dne 20. 11. 2017 měl uzavřít žalovaný smlouvu formou elektronické komunikace smlouvu o úvěru a je zde uveden namísto podpisu žalovaného pouze kód formou SMS. Soud měl dále k dispozici oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 6. 2019 s účinností k témuž dni, která byla oznámena přípisem původního věřitele ze dne 26. 7. 2019.

6. Soud v daném případě dospěl k závěru, že nedošlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím prostředků elektronické komunikace, jak původně tvrdil žalobce. Smlouva měla být uzavřena tzv. distančně.

7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

8. Podle § 580 odst. 1 OZ je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

9. Podle § 562 OZ účinného v době poskytnutí peněžních prostředků, tedy dne 20. 11. 2017, byla písemná forma zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila.

10. Žalobce sice tvrdil, že žalovaný prostřednictvím internetové domény věřitele se zaregistroval v jeho systému za účelem využívání jeho služeb a současně s registrací se měl seznámit s obchodními podmínkami tak, že měl podepsat smlouvu připojením svého elektronického podpisu ve svém uživatelském účtu v elektronickém systému společnosti na jeho internetové adrese a připojením jednorázového SMS kódu odeslaného společnosti na telefonní číslo klienta za účelem podpisu smlouvy, avšak dle soudu nedošlo k řádnému uzavření smlouvy včetně ujednání o dalších poplatcích. Soudu sice byly předloženy listiny nazvané„ smlouva“, které však nejsou žalovaným řádně podepsány, nebyla doložena ani žádná odpovídající písemná korespondence mezi účastníky zachycující obsah souhlasu žalovaného se smluvními ujednáními prokazujícími konkretizaci osoby, která právní úkon učinila.

11. Soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy mezi účastníky. Je sice možné, že žalovaný sdělil žalobci své bližší identifikační údaje, číslo svého účtu, ale ani tím nebylo jednoznačně prokázáno, že by nemohlo případně dojít k záměně osoby jednajícího. Nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal elektronicky nezaměnitelným způsobem smlouvu se všemi důsledky stanovenými zákonem č. 227/2010 Sb. o elektronickém podpisu a o změně dalších zákonů. Žalobce nedoložil, že by žalovaný tímto kvalifikovaným způsobem nebo alespoň prostým elektronickým podpisem smlouvu podepsal, že by učinil právní jednání, z něhož vyplývají důsledky spočívající v uzavření smlouvy o úvěru. Nebyla prokázána základní autentizační a identifikační funkce podpisu žalovaného směřující k uzavření smlouvy o úvěru tak, jak tvrdil žalobce. Soud v tomto směru akcentuje zvýšenou ochranu spotřebitele, jednak dle úpravy občanského zákoníku dané v § 815 a násl. OZ, ale také danou Ústavním soudem ČR (např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11).

12. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. V daném případě soud rozhodl, že se jedná se o plnění předchůdce žalobce z neplatné smlouvy o úvěru a následné bezdůvodné obohacení žalovaného. Částka byla poskytnuta právním předchůdcem žalobce bezhotovostně na účet žalovaného, byla tedy plněním bez právního důvodu a žalovaný je dle § 2991 odst. 1, 2 OZ, povinen toto své bezdůvodné obohacení vrátit spolu s úrokem z prodlení dle § § 1968 a § 1970 OZ, upravujících výši úroku z prodlení s odkazem na vládní nařízení č. 351/2013 Sb.

14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Žaloba byla zamítnuta v rozsahu částky požadované smluvní pokuty ve výši 1.950 Kč. Specifikace smluvní pokuty je do značné míry neurčitá, nepřehledná, je uváděn pouze základní vzorec pro výpočet smluvní pokuty, aniž by bylo specifikováno, jaká dlužná částka má být zde uváděna, zda se rozumí pouze jistina nebo také příslušenství a v jaké výši a jakého charakteru. V daném případě soud nad rámec zdůrazňuje, že formulářová smlouva je pro žalovaného jako„ průměrného spotřebitele“, nepřehledná, nesrozumitelná, navíc způsob úpravy smluvní pokuty je v rozsahu se zásadou poctivého obchodního jednání a pak nepožívá právní ochrany. Samotná smlouva byla navíc posouzena soudem jako neplatná, nelze tedy požadovat taktéž tzv. aksesorické nároky.

16. Soud dále žalobu částečně zamítl, pokud se týká tzv. kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení vypočteného žalobcem i dalších nároků jako je nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4.259,19 Kč, kapitalizovaného úroku a kapitalizovaného úroku z prodlení. Tyto tzv. aksesorické nároky vyplývající z tvrzené uzavřené smlouvy nepožívají právní ochrany právě z tohoto důvodu, že soud posoudil smlouvu jako neplatnou.

17. Lhůtu k plnění soudem stanovených povinností ve výroku I. rozhodnutí stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro prodloužení této lhůty, popř. stanovení dobrodiní splátek nebyly shledány žádné důvody. K osobě žalovaného bylo zjištěno, že je proti němu vedeno značné množství exekucí. Ze zprávy OSSZ Litoměřice bylo zjištěno, že není přihlášen u žádného zaměstnavatele, není v evidenci OSVČ a není mu vyplácen důchod ani nemocenské dávky.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce má nárok na náhradu nákladů řízení potřebných k uplatňování svého práva proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl, když soud žalobě vyhověl. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč a paušální náhrada výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení nebo obhajoby, jednoduchou výzvu k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé), přičemž u úkonu spočívající ve výzvě k plnění byla s ohledem na ust. § 11 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. stanovena odměna v poloviční výši zmíněné sazby, a dále náklady řízení činí daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 800 Kč částkou 168 Kč.

19. Celkové náklady ve výši 1.368 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. na platební místo dané § 149 odst. 1 o.s.ř.