15 C 209/2018

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Lorencovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného přebírající poštu na adrese adresa žalovaného o zaplacení 272 279 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 218.074 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se částečně zamítá v rozsahu požadované částky 54.204,56 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 68 259 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec].

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 272 279 Kč a náhradu nákladů řízení. V žalobě tvrdila, že byla manželkou žalovaného od 7. 5. 2011 do 9. 7. 2017, kdy došlo k rozvodu manželství rozsudkem s právní mocí 22. 9. 2017. Před uzavřením manželství v letech 2008 - 2010 měl žalovaný osobní dluhy, které žalobkyně na jeho žádost, když on neměl žádné finanční prostředky, uhradila ze svých výlučných prostředků, když se zavázala bankovním domům k úvěrům. Na úhradu osobních dluhů žalovaného zaplatila žalovaná částku, kterou si vzala postupně na bankovní úvěry u [bankovní ústav] a [bankovní ústav] Z bankovních výpisů k účtu žalobkyně je prokazatelné, kam byly finanční prostředky odesílány a v čí prospěch. Finanční prostředky odešly z účtu žalobkyně na úhradu osobního dluhu žalovaného vůči [právnická osoba] [země] ve výši 66 897 Kč, který vznikl nezaplacením za nedokončeného studia žalovaného a který žalobkyně uhradila dne 13. 8. 2010. Dále žalobkyně zaplatila za žalovaného částky 52 720 Kč a 72 545 Kč, což byl dluh žalovaného vůči [bankovní ústav], obě částky byly uhrazeny dne 16. 8. 2010. Existenci úvěrové smlouvy žalovaného vůči [bankovní ústav] [anonymizováno] dokládá žalobkyně upomínkou ze dne 31. 3. 2010, dále žalobkyně zaplatila dluh žalovaného vůči [právnická osoba] s.r.o., [IČO], pod názvem [právnická osoba] uhrazeno 2 x 12 956 Kč dne 13. 8. 2010. Existenci dluhu žalovaného u této společnosti dokládá žalobkyně výzvami adresovanými žalovanému datovanými 8. 3. 2010. Dále žalobkyně zaplatila za žalovaného dluh vůči [právnická osoba] [anonymizováno] ve výši 54 240,56 Kč, kterou uhradila již dne 25. 8. 2008 Tyto dluhy žalovaného vůči třetím osobám byly pouze a výlučně jeho osobními dluhy a činily celkem finanční výši 272 278,56 Kč. Žalovaná uhradila ze svých bankovních účtů tyto částky, a aby tyto dluhy mohla uhradit, uzavřela žalobkyně s [bankovní ústav] a s [bankovní ústav] úvěrovou smlouvu. Na dluhy žalovaného si od těchto bank půjčila finanční prostředky. Žalovaný ničeho neuhradil ani na základě opakovaných výzev žalobců vůči žalovanému, ani na základě opakovaných slibů žalovaného žalobkyni, že své dluhy bude platit a že jí nic nebude dlužit. Právní zástupkyně žalobkyně zaslala žalovanému žádost úhradu dluhu doporučenou poštou taktéž dne 6. 2. 2018. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 2061/2010 u práv vzniklých mezi mužem a ženou před uzavřením manželství, dochází uzavřením jejich manželství k přetržení běhu promlčecí doby. Běh promlčecí doby pokračuje až od zániku manželství. Žalobkyně plnila za žalovaného, neměla povinnost poskytnout jakékoliv toto plnění, což je předpokladem pro použití občanského zákoníku v případě plnění za jiného.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Namítal neplatnost smluv o úvěru a vznesl námitku promlčení žalobního nároku a dovolával se„ promlčecí lhůty u bezdůvodného obohacení v délce dvou let“. Dále namítal, že žalobkyně v té době nevydělávala, studovala, bydlela u žalovaného. Žalovaný neměl svůj účet, proto peníze předával žalobkyni a ta peníze převáděla na jednotlivé dluhy. Navíc žalovaná po rozvodu tzv. vybílila byt a půjčky byly také na vybavení domácnosti, a tak věci odvezla. Žalovaný nezpochybňoval zaplacení částky 66 897 Kč [právnická osoba] [země] a zaplacení částky 52 720 Kč jako dluh [bankovní ústav] a částky 72 545 Kč. Zpochybňoval však zaplacení částek 2 x 12 596 Kč dne 13. 8. 2009 [právnická osoba] a částky 54 204,56 Kč zaplacené údajně [bankovní ústav]. Namítal také, že se nejednalo o peníze žalobkyně, ale o peníze žalovaného, které jí dával, aby přes její účet částky zaplatila, když on sám účet neměl. Nevěděl o úvěru u [bankovní ústav], o úvěru u [bankovní ústav] věděl. Žalobkyně se odmítla stěhovat v rámci [právnická osoba] s tím, že mu„ raději pomůže vyplatit“ z armády a ve zbytku byly zakoupeny manželské postele a zaplacena rekonstrukce bytu.

3. Mezi účastníky bylo tedy sporné, zda žalobkyně za žalovaného zaplatila částky 2 x 12 596 Kč dne 13. 8. 2010 a dále 54 240,56 Kč dne 25. 8. 1008 a také rozsah čerpání úvěru od [bankovní ústav] k úhradě dluhu za žalovaného, stejně tak úvěrů u [bankovní ústav] [anonymizováno]. Dále bylo mezi účastníky sporné, zda na úhradu nesporně zaplacených částek byly použity výlučné prostředky žalobkyně. Dále se soud zabýval vznesenou námitkou promlčení dluhu.

4. Žalovaný byl vyzván, aby doplnil svá tvrzení a označil důkazy, že zaplacené finanční částky ze dne 13. 8. 2010 a 16. 8. 2010 byli zaplaceny z výlučných prostředků žalovaného a že úvěr poskytnutý u [bankovní ústav] byl vyčerpán jiným způsobem, než tvrdí žalobkyně, a aby dále doplnil svá tvrzení ohledně promlčení nároku. Žalovaný namítal, že„ v té době žili“ účastníci u rodičů žalovaného a„ dostávali peníze“ pouze ze strany žalovaného, a že nikdy nebyla sepsána žádná smlouva o zapůjčení finančních prostředků před ani po uzavření manželství. Manželství bylo uzavřeno dne 7. 5. 2011, k rozvodu došlo pravomocně ke dni 22. 9. 2017. Žaloba byla podána 13. 9. 2018 a žalovaný tedy tvrdil, že nároky žalobkyně jsou promlčené. Žalovaný požádal o propuštění do zálohy z [právnická osoba] [země] na žádost žalobkyně. Částka 66 000 Kč byla za vzdělání ukončené maturitní zkoušku v roce 2005. Žalovaný tvrdil, že částka byla hrazena otcem žalovaného. Úhrada pro [bankovní ústav] [anonymizováno] byla sice hrazena z účtu žalobkyně, ale poté byla žalobkyní tato částka, jak žalovaným, tak jeho otcem uhrazena, když byl poskytnut po uzavření manželství jiný úvěr na vybavení společné domácnosti, kterou si veškerou bez vědomí žalovaného žalobkyně odvezla 10. 1. 2017. Za manželství byla žalobkyně na mateřské dovolené, dostávala od státu pouze příspěvek, příjmem byl pouze od žalovaného z jeho mezd. Výplata chodila měsíčně na účet žalobkyně. Žalobkyně byla ta, která„ veškeré peníze spravovala, byla doma s dětmi“. Pokud žalovaný sečte veškeré výplatní pásky, tak dojde k částce 457 706 Kč, které„ došly“ na účet žalobkyně. Dále„ měl žalovaný další příjmy, které předával žalobkyni“. Navíc otec žalovaného, [celé jméno žalovaného] starší, předal 226 800 Kč žalobkyně za přítomnosti jeho současné manželky [titul] [celé jméno svědkyně]. Žalobkyně nakládala s účtem, kam chodily výplaty žalovaného, jak před svatbou, tak po svatbě. Žalovaný na dojíždění do zaměstnání, obživu a běžný život byl nucen půjčovat si peníze od své matky a otce. Žalovaný dále doplnil svá tvrzení, že žalobkyně se nastěhovala do rodinného domu rodičů žalobce v [obec] už v dubnu 2006, kde společně bydleli a sama na ubytování a stravu nikterak nepřispívala. Následně se listopadu 2009 přestěhovali do nájemního bytu v [obec] a v červenci 2011 se přestěhovali na adresu [adresa svědkyně a žalovaného], kde spolu a s dětmi žili až do doby, kdy žalobkyně odešla a odvezla si bez souhlasu žalobce z bytu společné věci. Žalovaný byl zaměstnán od 1. 10. 2005 do 30. 6. 2008 ve služebním poměru vojáka z povolání. Od 9. 3. 2009 do 1. 9. 2011 byl zaměstnán [právnická osoba] [anonymizováno], od 1. 9. 2011 do 1. 9. 2012 [právnická osoba] [anonymizována tři slova]., od 1. 11. 2012 do 18. 1. 2015 u [právnická osoba] s. r. o., od 1. 2. 2015 do 20. 2. 2015 na brigádě u [právnická osoba] odpady a od 21. 2. 2015 do 22. 6. 2017 u [právnická osoba] s.r.o. Žalobkyně měla účet, na který chodila výplata žalovaného ze zaměstnání i ostatní příjmy, když si žalovaný chodil přivydělávat hudbou a veškerý výdělek odevzdával žalobkyni, která byla„ správkyní rodinné kasy“. Navíc kupovali z těchto úvěrů vybavení společné domácnosti, například manželskou postel s matracemi a dluhy, které mu žalobkyně pomohla zaplatit, jí splatil v plném rozsahu, jelikož veškeré své výplaty byly zasílány na její účet, který spravovala.

5. Žalobkyně doplnila svá tvrzení, že žalovaný se společností [právnická osoba] uzavřel smlouvy o propagaci reklamní plochy [číslo] [číslo] využíval tak služeb reklamního portálu tzv. [webová adresa] v roce 2009 a zavázal se zaplatit příslušný poplatek do 22. 8. 2009. Žalobkyně existenci dluhu prokazuje výpisy z účtu u [bankovní ústav] ze dne 13. 8. 2010, kdy došlo k vyplacení těchto částek pod specifikovanými variabilními symboly, která jsou shodná s čísly smluv a byly uhrazeny 2 x 12 956 Kč, dále výzvy věřitele [právnická osoba] ze dne 8. 3. 2010, kde se uvádějí smlouvy o propagaci reklamní plochy pod [číslo] které se plně shodují s variabilními symboly uvedenými na výpisu z účtu, i s bankovním číslem patřícím uvedené společnosti. Není tedy pochyb, komu byly konkrétně částky zaplaceny, za jakým účelem byly sumy 2 x 12 956 Kč v uvedené společnosti zaplaceny a ku prospěchu uvedených smluv uzavřených žalovaným. Dále žalobkyně zaplatila za žalovaného částku 54 204,56 Kč 25. 8. 2008. Z účtu u [bankovní ústav] [číslo] [bankovní účet] byl uhrazen na tzv. sběrný bankovní účet bývalé banky [bankovní ústav], která je od roku 2016 součástí [bankovní ústav] tato částka, což byl účet ke kreditní kartě žalovaného. Úvěr u [bankovní ústav] pořídila žalobkyně k úhradě dluhu žalovaného a to smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 12. 8. 2010 ve výši úvěrového limitu 285 000 Kč s čerpáním ke dni 12. 8. 2010 tzv. bezúčelově, které byly poskytnuty na bankovní účet žalobkyně u [bankovní ústav] č. účtu [bankovní účet] s měsíčními splátkami 5 344 Kč s první splátkou dne 20. 9. 2010 a poslední 20. 8. 2017. Úvěrové peníze ve výši 285 000 Kč byly připsány dne 12. 8. 2010 na bankovní účet žalobkyně a dne 13. 8. 2010, tedy následujícího dne odesílá platbu 2 x 12 596 Kč a dále 16. 8. 2010 částku 52 720 Kč a stejného dne 72 545 Kč ku prospěchu žalovaného, jenž s [bankovní ústav] uzavřel úvěrovou smlouvu, kterou však neplnil a nehradil splátky, což dokládá upomínka [bankovní ústav] o úhradu dluhu. Žalobkyně dále hradila z tohoto účtu pravidelně splátky 5 713 Kč, neboť bylo sjednáno i pojištění úvěru. Druhý úvěr u [bankovní ústav] byl pořízen z důvodu, že dluhy žalovaného v rozhodné době byly příliš vysoké a celková úhrnná měsíční splátka byla likvidační, byla náročná, proto bylo jednodušší vzít si bankovní úvěr z únosnou měsíční splátkou. Úvěr u [bankovní ústav] [anonymizováno] pořídila žalovaná dne 22. 8. 2008 na základě smlouvy o úvěru [anonymizováno] č. [bankovní účet] na sumu 150 000 Kč se splátkami 2 459 Kč měsíčně počínaje 20. 10. 2008 a konče 20. 8. 2015. Splátky úvěru splácela sama ze svého bankovního účtu téhož čísla. Navíc k tomuto úvěru bylo uzavřeno ručitelské prohlášení otce a matky žalobkyně, kteří své dceři ručili za splácení tohoto úvěru. Žalobkyně v rozhodné době roku 2008 byla zaměstnána, byla tedy shledána za solventní, aby uhradila za žalovaného jeho dluhy třetím osobám. Žalovaná byla zaměstnána na dobu určitou u [územní celek], okres [okres] ve funkci administrativní a spisové pracovnice a informátorky s vysokoškolským vzděláním. V té době byla také zaměstnána u [právnická osoba] [anonymizováno]. Žalobkyně byla v té době z velmi dobře situované rodiny, kdy otec žalobkyně pracoval ve významných politických funkcích. Žalobkyni v době jejího studia podporovali, byla dostatečně zajištěna rodiči, [celé jméno svědka] narozeným [rok] a matkou [celé jméno svědkyně], narozenou [rok]. I po dobu manželství ji rodiče podporovali, i po narození dětí účastníků, narozených dne 10. 11. 2011 a 12. 11. 2013, nakupovali pro tyto děti nezbytnosti, oblečení a podobně. Naproti tomu žalovaný pochází z problematické rodiny, jeho otec v rozhodném období byl ve výkonu trestu, matka v mnoha exekucích, žalovaný neměl žádnou dlouhodobější práci, fluktuoval, vydržel v zaměstnání pouze chvíli a žalovaný v té době nemohl tedy získat úvěr na úhradu svých dluhů, které již nebyly zanedbatelné výši. Proto tyto úvěry na své jméno zajišťovala žalobkyně. Žalobkyně žila s žalovaným v pronajatém bytě na adrese [adresa], kterou si pronajali smlouvou o nájmu bytu, do té doby žil prakticky každý zvlášť. Žalobkyně pobývala u svých rodičů, pouze žalovaného navštěvovala. Otec žalovaného žádné dluhy žalovaného žalobkyni neuhradil. Finanční situace rodiny [příjmení] nebyla uspokojivá, matka žalovaného byla zatížena exekucí na majetek, dluhy nebyly spláceny. Žalovaný byl v exekuci, otec žalovaného měl poměrně vysoký dluh vůči státu na zdravotním pojištění. Protože žalovaný měl exekuci na majetek, nechával posílat svou mzdu na bankovní účet žalobkyně, o což ji požádal. Žalobkyně sice ze svého bankovního účtu platila nájemné, pojistky, účty za telefon a povinné ručení, zbyla naprosto zanedbatelná část, za kterou nakupovali jídlo, věci denní potřeby. Žalovaný měl smlouvu vydání platební karty od 3. 2. 2014 a měl přístup k finančním prostředkům na účtech. Za trvání manželství byla u nich nepříznivá finanční situace, neboť předchozí úvěry žalobce se snažili společně konsolidovat. Žalovaný však dosahoval nízkých příjmů. Splátky hradila žalobkyně ze svého. Často v průběhu manželství nepřispíval. Žalobkyně se po dobu mateřské dovolené snažila přivydělávat, například úklidem, občasně šitím pro rodinu a známé. Kromě toho jí přispíval občas i bratr žalobkyně. Dokonce jim zakoupil automobil. Stejně tak poskytovali finanční podporu oba rodiče žalobkyně. Žalobkyně se byla nucena odstěhovat 24. 1. 2017 z dosahu tehdy svého manžela, neboť docházelo k fyzickému napadení ze strany žalovaného.

6. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] o rozvodu manželství účastníků bylo zjištěno, že návrh na rozvod manželství byl podán 24. 1. 2017. Z oddacího listu vydaného [stát. instituce] bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli manželství 7. 5. 2011. Oba do manželství vstupovali jako svobodní. Z žaloby dále vyplývá, že žalobkyně uvedla, že se seznámili v únoru 2007, zpočátku byl vztah normální, byl však zatížen finančními problémy z důvodu exekucí rodiny muže. Z úředního záznamu o podání vysvětlení dne 6. ledna 2017 vyplývá, že žalobkyně oznámila fyzické napadení ze strany manžela, neboť k tomuto fyzickému napadání docházelo v průběhu manželství.

7. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne 9. listopadu 2017 bylo zjištěno, že došlo k rozvodu manželství účastníků s právní mocí 22. 12. 2017 a z odůvodnění vyplývá, že k ukončení vedení společné domácnosti došlo 10. 1. 2017, kdy se žalobkyně odstěhovala i s dětmi. Docházelo mezi manžely k vzájemnému odcizení, ke ztrátě důvěry mezi manžely, byla narušena podstata manželského soužití a nelze očekávat obnovení soužití.

8. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], zahájeného 14. 3. 2018, bylo zjištěno, že usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 7. 6. 2018 bylo řízení zastaveno z důvodu nezaplaceného soudního poplatku. Usnesení nabylo právní moci 26. 6. 2018. Předmětem žaloby byla identická tvrzení, která jsou předmětem této žaloby.

9. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že dne 11. 4. 2018 bylo podána žaloba s identických obsahem, které bylo taktéž usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 22. 5. 2018 zastaveno s právní mocí 19. 6. 2018 z důvodu překážky zahájeného řízení ve věci [spisová značka].

10. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 9. srpna 2017 ve věci péče o nezletilé děti [příjmení], [jméno], narozenou [datum] a [jméno], narozeného [datum], dětí účastníků, bylo zjištěno, že byla schválena dohoda rodičů o výkonu práv a povinností k nezletilým dětem pro dobu před a po rozvodu manželství, dle kterého obě děti byly svěřeny do péče matky a otec se zavázal přispívat na výživu nezletilé [jméno] částkou 1 400 Kč měsíčně a na výživu nezletilého [jméno] částkou 1 400 Kč měsíčně od 1. 5. 2017. Dále bylo rozhodnuto o dlužném výživném od 1. 5. 2017 do 31. 7. [číslo] ve výši 8 400 Kč, dále bylo rozhodnuto o typu rozsahu styku otce s dětmi. Rozsudek nabyl právní moci 22. 9. 2017. Z odůvodnění vyplývá, že matka podala návrh dne 5. 12. 2016. Obě děti v době rozhodování soudu navštěvovaly mateřskou školu ve [obec]. V době v průběhu řízení využívali rodiče odbornou pomoc, mediaci, což vedlo ke zlepšení jejich vzájemné komunikace. Matka je zaměstnána jako učitelka v základní škole s příjmem kolem 20 000 Kč měsíčně, splácí dluh vzniklý za trvání manželství měsíční splátkou 4 000 Kč. Otec bydlí v nájemním bytě v [obec] sám s příjmem 18 000 Kč měsíčně, splácí úvěr měsíční splátkou ve výši 2 450 Kč.

11. Z rozsudku Okresního soudu v Děčíně č. j. [číslo jednací] ze dne 18. června 2020 bylo zjištěno, že došlo ke schválení dohody rodičů o zvýšení výživného na nezletilou [jméno] na částku 2 005 Kč měsíčně počínaje 1. 9. 2018 a bylo rozhodnuto o nedoplatku ve výši 24 200 Kč, o možnosti splácet ho na splátky s tím, že výživné bylo zvýšeno i u nezletilého [jméno] z částky 1 400 Kč na částku 2 005 Kč měsíčně počínaje 1. 9. 2020. Tím byl změněno předchozí rozhodnutí o úpravě poměrů k nezletilým dětem ze dne 9. 8. 2017 a z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že matka pracuje jako učitelka na základní škole s průměrným měsíčním příjmem 27 074 Kč v období roku 2008 - 2020. Otec je nyní zaměstnán u [právnická osoba] [obec] a dosahuje příjmu okolo 19 000 Kč měsíčně.

12. Z výzvy k plnění dle § 142 a o. s. ř., datované 6. 2. 2018, bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 271 559 Kč do 10 dnů od doručení výzvy na bankovní účet její advokátní kanceláře s upozorněním na případné podání žaloby se sdělením, že žalobkyni hradila za žalovaného osobní dluhy vzniklé před manželstvím, na které si půjčovala od bankovních ústavů, ve prospěch věřitelů [bankovní ústav], [právnická osoba] [země], [právnická osoba], a [bankovní ústav], kde všude měl žalovaný v letech 2008 - 2000 dluhy, které zaplatila. Z doručenky vyplývá, že se vrátila zásilka nevyzvednuta zpět odesílateli.

13. Ze smlouvy o úvěru„ [anonymizováno]“ [číslo] bylo zjištěno, že [bankovní ústav] a žalobkyně, tehdy bytem [adresa svědka a svědkyně], uzavřeli dne 22. 1. 2008 smlouvu o úvěru ve výši 150 000 Kč s čerpáním nejpozději do 19. 9. 2008 a se splatností úvěru do 20. 8. 2015 se sjednanou splátkou úvěrů 2 459 Kč měsíčně, s úrokovou sazbou 9,32 %, s ručitelským prohlášením ručitelů [celé jméno svědka], narozeného [rok] a [celé jméno svědkyně] narozené [rok].

14. Ze smlouvy o úvěru pod [číslo] uzavřeného mezi [bankovní ústav] a žalovanou dne 12. 8. 2010 bylo zjištěno, že byl bankovním ústavem poskytnut žalobkyni spotřebitelský úvěr ve výši 285 000 Kč s čerpáním ke dni 12. 8. 2010 s tím, že byla sjednána úvěrová sazba 13,9 % p.a. a splácení v 84 měsíčních anuitních splátkách ve výši 5 344 Kč s celkovou částkou, která je potřeba zaplatit ve výši 480 321 Kč s tím, že součástí tohoto byla i smlouva o vydání karty.

15. Z výpisu účtu vedeného [bankovní ústav] bylo zjištěno, že dne 16. 8. 2010 došlo k vyplacení částky 52 720 Kč na účet číslo [bankovní účet] a téhož dne k výplatě částky na základě příkazu k úhradě ve výši 72 545 Kč na účet [osobní údaje žalobkyně] [číslo] [bankovní účet]. Dále dne 13. 8. 2010 byla na základě příkazu k úhradě vyplacena částka 66 897 Kč na účet [číslo] téhož dne byla vyplacena částka 12 596 Kč, a to ve dvojím případě, obě na účet [bankovní účet] jednak s variabilním symbolem [číslo], druhá pod [variabilní symbol].

16. Ze smlouvy o vydání platební karty a z potvrzení provedené [bankovní ústav] ze dne 3. 2. 2014, bylo zjištěno, že žalovaný měl platební kartu s limitem 15 000 Kč vztahující se účtu ve vlastnictví žalobkyně. Z výpisu účtu ke dni 15. 5. 2015 je zřejmé, že došla platba 16 000 Kč od [jméno] [celé jméno svědka]. Z výpisu účtu ke dni 30. 4. 2011 vyplývá, že byla zaslána částka 20 000 Kč s dovětkem na svatbu, stejně tak 10. 5. 2011 částka 60 000 Kč s dovětkem svatba 7. 5. 2011.

17. Z výpisu vedeného [bankovní ústav] na jméno žalobkyně bylo zjištěno, že dne 25. 8. 2008 byla provedena úhrada částky 54 204,50 Kč na číslo účtu [číslo] [číslo].

18. Z výzvy k úhradě dlužné částky datované 8. 3. 2010 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu vůči [právnická osoba] s.r.o. za rok 2009 ve výši 3 567 Kč za smlouvu o propagaci reklamní plochy [číslo] z dopisu datovaného 8. 3. 2010 bylo zjištěno, že stejná společnost vyzývala žalovaného k zaplacení částky 3 567 Kč na základě smlouvy o propagaci reklamní plochy [číslo].

19. Z výzvy adresované [právnická osoba] žalovanému datovanou 31. 3. 2010 bylo zjištěno, že bankovní ústav vyzval žalovaného upomínkou k úhradě dlužné částky na úvěrovém účtu [číslo].

20. Z výzvy [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec] datované 11. 6. 2010, adresované žalovanému bylo zjištěno, že žalovaný byl upozorněn na pohledávku České republiky – [stát. instituce] ve výši přesahující 66 000 Kč s výzvou k úhradě do 30. 6. 2010, na základě dohody o náhradě nákladů č. j. 131-2/2008-1220, kterou uzavřel s velitelem vojenského útvaru [číslo] [obec] dne 26. 6. 2008 a kterou má uhradit do 30. 6. 2010.

21. Z pracovní smlouvy uzavřené žalobkyní s [územní celek] uzavřenou dne 30. 6. 2008 na dobu určitou do 30. 9. 2008 a z platového výměru byl zjištěn pravidelný měsíční příjem žalobkyně 12 660 Kč. Dále z dohody o pracovní činnosti ze dne 1. 10. 2008 do 30. 6. 2009 uzavřené se stejným zaměstnavatelem, bylo zjištěno, že měla sjednanou odměnu 6 887 Kč měsíčně. Z platových výměrů vydaných [právnická osoba] [anonymizováno] dne 11. května 2011 byla zjištěna měsíční mzda od 1. 5. 2011 žalobkyně ve výši 15 320 Kč s tím, že byla doložena i pracovní smlouva s [právnická osoba] [anonymizováno], kde žalobkyně byla zaměstnána ve funkci úředníka konzistoře od 15. 10. 2009. Dále žalobkyně doložila pracovní smlouvu z 13. 10. 2009, platový výměr z 19. 10. 2009 na měsíční mzdu 13 830 Kč a platový výměr z 20. 1. 2010 na částku 15 000 Kč a z těchto listin soud zjistil dlouhodobé pracovní aktivity žalobkyně a drobné navýšení její mzdy.

22. Z lustrace v centrální evidenci obyvatel bylo zjištěno, že žalovaný, [datum narození], je rozvedený od 22. 12. 2017 a od 18. 8. 2011 má evidovánu adresu v [obec], [ulice a číslo], když předtím od 2. 9. 1985, tedy od svého narození do 18. 8. 2011 měl evidován trvalý pobyt na adrese [adresa svědka].

23. Ze žalovaným předložených výplatních pásek bylo zjištěno, že žalovaný vydělával v březnu 2015 částku 14 388 Kč, v dubnu 2015 17 518 Kč, v květnu 2015 17 552 Kč, v červnu 2015 částku 15 299 Kč, v červenci 2015 částku 17 864 Kč, v srpnu 2015 částku 15 415 Kč, v září 2015 částku 15 954 Kč, v říjnu 2015 částku 16 155 Kč, v listopadu 2015 částku 17 659 Kč, v prosinci 2015 částku 16 888 Kč, v lednu 2016 částku 16 798 Kč, v únoru 2016 částku 15 828 Kč, v březnu 2016 částku 17 351 Kč, v dubnu 2016 částku 17 616 skáče, v květnu 2016 částku 17 675 Kč, v červnu 2016 částku 16 668 Kč, v červenci 2016 částku 19 018 Kč, v srpnu 2016 částku 15 796 Kč, v září 2016 částku 16 841 Kč, v říjnu 2016 částku 16 188 Kč, v listopadu 2016 částku 16 994 Kč, v prosinci 2016 částku 17 139 Kč, v lednu 2017 částku 17 101 Kč, v únoru 2017 částku 11 883 Kč, v březnu 2017 částku 14 955 Kč, v dubnu 2017 částku 14 460 Kč, v květnu 2017 částku 15 013 Kč a v červnu 2017 částku 4 296 Kč s tím, že všechny tyto částky byly převedeny na účet [bankovní účet].

24. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi manžely [příjmení] a účastníky, týkající se nájmu bytu v [adresa] [anonymizována dvě slova] [obec] bylo zjištěno, že byla sjednána na dobu určitou od 1. 11. 2009 a uzavřena byla dne 24. 10. 2009.

25. Z fotokopie e-mailové korespondence datované 15. 1. 2007 v nočních hodinách bylo zjištěno, že žalovaný oslovil žalobkyni, že byl vyzván společnou známou [jméno] [příjmení], aby se zkontaktovali.

26. Z písemného prohlášení [celé jméno svědkyně], narozené [rok], bylo zjištěno, že žalobkyně je její dlouhodobou kamarádkou ze studií od roku 1996, když studovaly na gymnáziu v [obec]. Navštěvovaly se a udržovaly přátelské vztahy. Od žalobkyně zná i vztah s žalovaným, občas setkali osobně, například na svatbě. Situaci mezi účastníky zná pouze vyprávění od žalobkyně. Ví, že se snažila hledat přivýdělek, protože žalovaný moc nevydělával.

27. Z přehledu insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že otec žalovaného [celé jméno žalovaného], narozený [rok], bytem [adresa], je v insolvenčním řízení od 29. 6. 2020, když dnem 14. 7. 2020 bylo schváleno oddlužení plněním splátkové kalendáře z peněžité majetkové podstaty a ze seznamu přihlášených pohledávek z přehledového listu je, že celková výše přihlášených pohledávek činí 1 512 681,53 Kč. Především jsou přihlášeni se svými pohledávkami soudní exekutoři, [právnická osoba] [anonymizováno] [země] a další. Dále je z těchto přehledů zřejmé, že se jedná o dluhy vzniklé v období let 2004 a následující.

28. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], nar. [rok], otce žalobkyně, bylo zjištěno, že žalobkyně stále splácí dluhy, které vznikly před manželstvím, splácí 4 000 Kč měsíčně a ani výživné, které dostává na obě děti, toto nepokrývá. Snažil se a stále se snaží dceři pomáhat finančně. Otec žalobkyně je informován, že žalobkyně musí splácet dluhy, jinak by se dostala do exekucí, nic podrobnějšího však neprobírali. U žalovaného dcera před uzavřením manželství pouze přespávala, ale nebylo to trvalé soužití, až teprve po uzavření manželství. Žalobkyně měla svůj účet, vedla si své hospodářství. Již před uzavřením manželství měla žalobkyně svůj příjem, pracovala pod městem Černošice. Svědek jí poskytoval finanční prostředky darem často, protože žalovaný příliš nevydělával, byl třeba půl roku nezaměstnaný a žalobkyně byla na mateřské dovolené a přivydělávala si např. úklidem v muzeu v [obec].

29. Z výpovědi svědka [příjmení] [celé jméno svědka], nar. [rok], bratra žalobkyně, vyplývá, že žalovaný SE„ musel vyplatit“ za studium školy a žalobkyně za něj tuto částku zaplatila. V té době končila vysokou školu, při škole si vydělávala u [územní celek], pak jako zaměstnanec u [právnická osoba] [anonymizováno]. Před uzavřením manželství za žalovaným žalobkyně jezdila, jeho rodina bydlela tehdy v [obec] v rodinném domě, který však byl zasažen povodněmi, nebyl v dobrém stavu. Normálně bydlela u svých rodičů a občas pouze přespávala u žalovaného na návštěvě. V období konce roku 2009 a 2010 přespávali také u něho ve služebním bytě v [obec] - [část obce]. Věděl o tom, že moc peněz nemají, že mají dluhy. Pomáhal jí odvážet věci z bydliště, když se stěhovala, odvážel i běžné věci, oblečení, hrnečky, postele, dětské postýlky.

30. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], nar. [rok], matky žalobkyně, bylo zjištěno, že ví o tom, že si dcera brala půjčku. Tvrdila jim, že si budou zařizovat byt a po čase vyšlo najevo, že je potřeba platit dluhy žalovaného. V té době jezdila pouze na návštěvy za žalovaným, pracovala v [obec], byla zvyklá přivydělávat si. Před uzavřením manželství se pouze navštěvovali, společně začali bydlet, až když si pořídili byt v [obec]. Podrobnosti o finančním hospodaření účastníků nezná. Občas jim přispěli, například na koupi oblečení. Ví, že většinou vše hradila dcera, žalovaný neměl přehled o tom, co stojí, nadával žalobkyni, že jí dává výplatu dvacet tisíc, že z toho nemůže vyžít, ale myslel si, že jí dává moc, ale byly tam nájmy, poplatky. Proto ji také měsíčně podporovali, kupovali věci.

31. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], kamarádky účastníků, nar. [rok], bylo zjištěno, že se seznámila s účastníky na grilování u kamaráda. Ví, že rodina žalovaného měla nějaké dluhy, že žalobkyně pomáhala splatit nějaké dluhy. Žalobkyně si také různě přivydělávala, například po večerech háčkovala. Podrobně však nic neví. V rodině žalovaného byly dluhy, o tom věděla od samotného žalovaného a něco zaslechla ve vesnici v [obec].

32. Z výpovědi svědka [celé jméno žalovaného] nar. [rok], otce žalovaného bylo zjištěno, že tvrdil, že během roku 2005 se měla žalobkyně nastěhovat k nim tzv. nastálo, že si brala nějaký studentský úvěr, ze kterého mu dokonce půjčovala částku 11 000 Kč, kterou použil na opravu rodinného domu, kterou jí splatil. Nějaké finanční prostředky si žalobkyně půjčovala, financovala si i nějaké další svoje věci. Žalovaný musel doplatit za studium u [právnická osoba] cca 66 000 Kč. Dále svědek tvrdil, že jim pomohl splatit dluhy, neví však jaké, i částka 175 000 Kč, kterou měl zaplatit, se mu zdála podivná. Mělo se jednat o převodu z účtu nynější manželky na účet žalobkyně. Navíc účastníkům různě platil částky např. 5 000 Kč, 7 000 Kč, někdy i 2 x do měsíce. Peníze měly jít z [bankovní ústav] [anonymizována dvě slova], z [bankovní ústav] [anonymizováno] někdy v roce 2010, pak už to bylo sporadičtější v roce 2015. Peníze 175 000 Kč„ šly z účtu“ tehdejší manželky. Ve výkonu trestu byl svědek od 14. 4. 2009 do 20. 5. 2010. Potvrdil, že měl rozsáhlé exekuce a částka 175 000 Kč měla být zaplacena ve splátkách v letech 2000 - 2016. Byl v té době zaměstnán, proto exekuce uhradil. Také je hradila jeho manželka, která pracovala jako učitelka v [obec]. Byl na brigádě na chmelu, na jatkách, přivydělával si jako automechanik, dostal nějaké peníze. Potom podal návrh na insolvenci. K rozhodnutí oddlužení došlo 16. 7. 2020. Nedokáže uvést, jakým způsobem peníze 66 000 Kč uhradili, možná je zaplatila jeho tehdejší manželka, možná to dávala žalobkyně ze svých peněz, ale později uhradil částku 175 000 Kč, pomáhal splácet. Peníze posílal přes účet tehdejší manželky, nebo když měl cestu do [obec], tak peníze předával v českých bankovkách, uhradil to ve splátkách. U předávání peněz byla po nynější manželka, tehdejší přítelkyně, peníze předával synovi, tedy žalovanému do ruky. Částku 226 800 Kč si přesně nepamatuje, přišli s požadavkem, že potřebují peníze, nepátral po tom, zda z toho neodešla nějaká suma bývalé manželce. Nic nemůže vyloučit. Od roku 2010 do roku 2019 pracoval jako regionální zástupce všech prodejen společnosti [právnická osoba] [obec].

33. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], narozené [rok], současné manželky otce žalovaného, bylo zjištěno, že byli spolužačky s žalobkyní a přes ní se seznámila se současným manželem. Se žalovaným se seznámila někdy v roce 2006 a od roku 2010 začala žít s otcem žalovaného. Již ve 3. ročníku se žalobkyně objevila v [obec], neboť v té době byly spolužačky, takže tam byla na návštěvě i ona. Manželství účastníci uzavřeli v roce 2016. Žalobkyně začala přespávat sporadicky v [obec], pak se zkomplikovala rodinná situace, a proto byla trvale v [obec]. Později viděla předávání peněz mezi otcem žalovaného žalovanému i žalobkyni a byla požádána, aby ze svého účtu poslala peníze nebo je šla přímo vložit do banky na účet žalobkyně. Byly to splátky nějaké půjčky, a pak potřebovala něco do domácnosti. Původně to byla studentská půjčka, která se překlopila do spotřebitelského úvěru. Otec žalovaného jí předával částku 5 000 Kč, někdy i vyšší. Většinou je dával žalovanému, někdy žalobkyni, někdy možná mamince [celé jméno žalovaného]. Z těchto peněz se vybavil i pokoj v [obec]. S otcem žalovaného žije od roku 2010 doposud, pomáhala mu, když byl v exekucích, a to z toho důvodu, že je to její manžel. I ona měla svůj příjem v rozmezí od 18 000 Kč do 30 000 Kč. Snažila se respektovat rozhodnutí otce žalovaného pomáhat rodině žalovaného. Byla přítomna u předávání určitých peněz. Platby ze svého účtu na účet žalobkyně posílá, neboť ji o to požádal její manžel po domluvě se žalovaným. Ví o tom, že otec žalovaného měl výrazné dluhy asi 2 000 000 Kč z podnikání, pak byl nemocen a nemohl vydělávat. Když měl exekuce a měl minimální příjem, pomáhala mu finančně, navíc ona sama je finančně samostatná. Neviděla nikdy, že by předával otec žalovaného žalované vůči žalobkyni nějakou vyšší částku např. 100 000 Kč, vždy to byly pravidelné menší částky, které se však předávaly často.

34. Z výpovědi svědkyně [titul] [celé jméno svědkyně], nar. [rok], matky žalovaného bylo zjištěno, že svědkyně tvrdila, že v dubnu roku 2005 byla u nich žalobkyně poprvé, pak u nich v podstatě zůstala. Dělala si bakalářské zkoušky. Svědkyně tvrdila, že platila částky především ona, starala se o ekonomiku v domácnosti. Žalobkyně občas přivydělávala nějaké částky na brigádě, pracovala v [obec], přispívala občas na jídlo, ví o úvěru, který si brala, pořizovali si z toho společnou postel. Dluhy žalovaný neměl pouze vojsko, co se platilo a pak splácelo. Neví nic o dluzích, možná nějaké žalovaný měl, ale to určitě neví, nevzpomínám si na to. Ví však přesně, že žalobkyně vedla takzvaně rodinnou kasu a to potom, co se přestěhovala společně s účastníky do [obec], neboť se změnila její rodinná situace a od té doby všechno vedla žalobkyně. V té době byl její bývalý manžel ve výkonu trestu, stěhovali se v listopadu 2009. V [obec] dům nebyl vyhovujícím, tak se přestěhovala s nimi, přispívala jim na bydlení, nákupy, služby. Pracovala jako učitelka, přesný příjem nezná. Dávala peníze žalobkyni tzv. na ruku, stejně tak i žalovaný jí dával peníze, přispíval na domácnost. Také bývalý manžel někdy peníze dával, dávali je tomu, kdo byl doma. Přesnou částku neví. V exekucích byla svědkyně před tím, než šel její manžel do vězení, pak to všechno řešila. Žalovaný s penězi nemanipuloval, pokud s nimi někdo hospodařil, takto byla žalobkyně. Od bývalého manžela pravděpodobně přijala někdy částku vyšší než 10 000 Kč, protože on dlužil jednak bývalé manželce a jednak tzv. mladým. Většinou jim ale peníze dávala. Nepamatuje si, kolikrát přispívala i žalobkyni, například na oblečení, na kočárek. Neví, zda si v době 2005 - 2013 vzal žalovaný nějaký úvěr.

35. Žalovaný navrhoval dále výpověď svědkyně [celé jméno svědkyně], sousedky rodiny žalovaného v [obec], která měla vypovídat k pobytu žalobkyně v [obec]. Tato svědkyně se opakovaně k jednání nedostavila, převážně se omluvila z osobních, zdravotních důvodů i z důvodu náročné epidemiologické situace. Soud tuto svědkyni nevyslechl, její výslech považuje za nadbytečný, neboť tvrzení žalované bylo možné prokazovat jinými důkaznými prostředky.

36. Svědci [celé jméno žalovaného] starší, [titul] [celé jméno svědkyně] a [titul] [celé jméno svědkyně], příbuzní žalovaného, vypovídali o tom, že měli společně, především otec žalovaného, zaplatit žalovanému a žalobkyni finanční částky. Jejich výpověď byla rozporuplná. Všichni tři vypovídali těkavým způsobem, soud jejich výpovědi neuvěřil. Vypovídali nesoustředěně, ulpívali na detailech, které se tzv. naučili, navíc se snažili mlžit o způsobu splácení dluhů a jejich výpověď je jednoznačně vyvrácena listinami, které soud zajistil, především výpisy z osobního účtu manželky otce žalované č. [bankovní účet] vedeného u [bankovní ústav] za období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 1215. Z tohoto přehledu, který měl soud k dispozici v elektronické podobě, je jednoznačné, že je validním dokumentem, jedná se o výpis z účtu manželky otce žalovaného, ze kterého je zřejmé, že platby, které měly být dle tvrzení svědků průběžně a opakovaně hrazeny, pravidelně v částkách 5 000 - 10 000 Kč, nebyly hrazeny. Bylo uskutečněno pouze 6 plateb, a to 2 platby 17. 9. 2013 2 000 Kč, kde je uveden účel platby [jméno], dále 26. 9. 2000 13 000 Kč bez uvedení účelu, dne 30. 1. 2014 6 000 Kč, kde je uveden účel platby„ SPL“, dne 23. 10. 2014 částka 1000 Kč s uvedením účelu platby [jméno] a dne 3. 3. 2015 600 Kč„ koš“ jako účel platby a dne 8. 6. 2015 1 000 Kč bez uvedení účelu. Vzhledem ke zjištěné ekonomické situaci svědka a manželky svědka, otce žalovaného a jeho manželky, je zřejmé, že v době, kdy byly vedeny značné exekuce na majetek otce žalovaného a následně bylo vyhlášeno insolvenční řízení na jeho majetek, je přinejmenším zvláštní, že takto rozsáhlým a podezřele jednoznačným způsobem specifikovaných částek, poskytují finanční prostředky tzv. na ruku žalovanému. Navíc výpověď je ještě rozklížená výpovědí svědkyně [titul] [celé jméno svědkyně], matky žalovaného, která přiznává, že některé finanční částky, které přinášel svědek, otec žalovaného takzvaně do ruky, si ponechala pro svoji potřebu, protože jí byl také dlužen. Je zřejmé, že celková ekonomická situace a předávání finančních prostředků v rodině žalovaného byla značně zkomplikována také nepřehlednými vztahy, kdy otec žalovaného nežil ve společné domácnosti s matkou žalovaného, a navíc byl dlužníkem milionových částek, byl dlouhou dobu ve výkonu trestu odnětí svobody. Toto potvrdila o dluzích v rodině také svědkyně, kamarádka účastníků a zhoršenou ekonomickou situaci nepopíral ani žalovaný a zřetelně ji popsala žalobkyně. Z těchto důvodů soud neuvěřil těmto třem označeným svědkům, navržených žalovaným na podporu svých tvrzeních, že dluh byl uhrazen, popř. že byl placen z peněz žalovaného, či jeho rodiny.

37. Pokud se týká hodnocení svědeckých výpovědí dle § 132 o.s.ř., je nutno zdůraznit, že svědecké výpovědi všech svědků byly ovlivněny jejich vztahem k účastníkům. Rodiče žalobkyně vypovídali s preferencí zdůraznění svých zásluh, avšak na podrobnosti jednotlivých transakcí si nevzpomínali. Naproti tomu otec žalovaného, stejně tak jeho aktuální manželka, se snažili preferovat zájmy žalovaného. Zdůrazňovali až téměř naučeným způsobem, že žalobkyni předali finanční částky odpovídající částce, která je předmětem sporu. Soud učinil závěr, že výpověď otce žalovaného a jeho manželky je nevěrohodná. Svědek tvrdil, že pomohl platit dluhy žalovanému, avšak nebyl schopen uvést konkrétnosti, odkazoval pouze na platby z účtu jeho nynější manželky. Navíc pokud tento svědek byl v dlouhodobých exekucích a v insolvenčním řízení, je značně kontroverzní jeho schopnost finančně pravidelně vyššími částkami podporovat žalovaného a rodinu žalovaného, tak jak se snažil ve své svědecké výpovědi zdůrazňovat. Stejně tak jeho manželka [celé jméno svědkyně] vypovídala se značnou snahou zvýhodnit žalovaného. Pozornosti hodné je také okolnost, že tito svědci tvrdili, že část peněz předávali matce žalovaného, která toto ve své výpovědi přiznala, že přebírala peníze od žalovaného a tato tvrdila, že peníze si někdy ponechala pro sebe, v některých případech je dle své svědecké výpovědi předávala žalobkyni. Všichni tito svědci se snažili podpořit tvrzení žalovaného, že s nimi žalobkyně bydlela a vedla společnou domácnost, když došlo k čerpání předmětných úvěrových smluv, avšak tato tvrzení byla vyvrácena listinami předloženými žalobkyní a také okolnostmi důvěryhodnější je tvrzení žalobkyně, že spolu začali tzv. chodit, tedy měli známost až v první polovině roku 2007, nikoliv předtím. S tímto koresponduje předložený e-mail i výpovědi svědků, příbuzných žalobkyně. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně před uzavřením manželství v žádném případě nesdílela společnou domácnost se svědky, [celé jméno žalovaného], [titul] [celé jméno svědkyně] a se žalovaným, pouze je navštěvovala, přespávala u nich v rozsahu tzv. známosti se žalovaným. K uzavření manželství došlo dne 7. 5. 2011. Taktéž uzavření manželství uspíšilo těhotenství žalobkyně.

38. Soud dále považuje za neprokázané tvrzení žalovaného, že tzv vyplatil žalobkyni žalovanou částku v průběhu manželství. Manželství bylo uzavřeno 7. 5. 2011, k započetí jejich známosti došlo měsícem únor 2007. Pokud se týká počátku manželství na počátku vztahu účastníků, bylo zjištěno, že svědci vypovídali odlišně, svědci ze strany žalovaného tvrdili, že spolu účastníci žili a hospodařili již od roku 2005, resp. 2006, což je jednoznačně v nesouladu s dalšími důkazy, především výpovědí svědků ze strany žalobkyně a především listinnou – e-mailem, komunikaci účastníků z ledna 2007, dokládající počátek jejich známosti. Okolnost, že se svědci ze strany žalovaného, jeho rodinní příslušníci, snažili zkreslit počátek známosti mezi účastníky, nasvědčuje tomu, že jejich výpovědi nebyly zcela konzistentní, věrohodné, i jednotlivé částky, jednotlivá data byly spíše jejich přáním, nikoliv konkrétní skutečností. Svědecká výpověď současné manželky otce žalovaného, [celé jméno svědkyně], o tom, že vypláceli pravidelně na účet žalobkyně finanční částky, že došlo k převodu těchto peněz je vyvracena také výpisy z účtu této svědkyně, [jméno] [celé jméno svědkyně]. Je jednoznačně listinami prokázáno, že došlo k vyplacení pouze jednotlivých řádově nižších částek v počtu pouhých šesti plateb a to platby, které byly ve většině případů označeny ve prospěch dětí účastníků či poskytnutí dárků. (viz platba označená jako koš). Pouze platba datovaná 26. 9. 2013 ve výši 13 000 Kč bez uvedení účelu, byla platba, o které svědek, [celé jméno žalovaného], otec žalovaného hovořil jako o platbě, kterou vracel žalobkyni půjčku, kterou mu osobně žalobkyně poskytla, když financoval některé své věci. Tuto částku tedy nelze zařadit jako platby žalovaného ve prospěch žalobkyně.

39. Na základě provedeného dokazování tedy soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Účastníci se seznámili prostřednictvím společné známé v únoru 2007. Žalobkyně bydlela v té době se svými rodiči v [obec], kde také v okolí pracovala, studovala vysokou školu ekonomického charakteru. V době tzv. známosti se žalovaným jej jezdila navštěvovat i na časově delší návštěvy, který bydlel u svých rodičů v [obec] u [obec]. V té době se již projevily výrazné dluhy žalovaného a také byly známy dluhy jeho rodiny, což potvrdila i svědkyně ve věci slyšená [celé jméno svědkyně]. Dále bylo mezi účastníky nesporné, že žalobkyně uzavřela 2 úvěrové smlouvy u bankovních domů [bankovní ústav] a [bankovní ústav] Z těchto finančních zdrojů byly z účtu žalobkyně prokazatelně zaplaceny částky vůči [právnická osoba] [země] ve výši 66 897 Kč a dále částky 52 720 Kč a 72 545 Kč, které byly uhrazeny 16. 8. 2010. Dále byly zaplaceny dne 13. 8. 2010 částky 2 x 12 956 Kč. Existenci těchto dluhů žalovaný nepopíral, pouze ve vztahu k platbám 2 x 12 956 Kč tyto zpochybnil, avšak dluh žalovaného je prokazován předloženými listinami, výzvami k úhradě datovaným 8. 3. 2010 na jméno žalobce s konkrétními údaji čísly smluv. Další platba prokazatelně dle listin, byť byla zpochybňována žalovaným, byla učiněna vůči [právnická osoba] a.s. ve výši 54 240,56 Kč, uhrazená 25. 8. 2008.

40. Soud dospěl k závěru, že předmětné zaplacené částky byly zaplaceny žalobkyní za žalovaného na úhradu jeho osobních dluhů v době před uzavřením manželství. K uzavření manželství došlo 7. 5. 2011. K úhradě těchto částek došlo v době, kdy účastníci měli tzv. známost, vzájemně se navštěvovali, avšak společně nehospodařili, žalobkyně měla svůj příjem, což bylo doloženo listinami zaměstnavatelů žalobkyně. Převážně žalobkyně navštěvovala žalovaného a jeho rodinu (třeba i na několikadenní návštěvu) v době, kdy studovala VŠ a zároveň pracovala na různých pozicích v [obec] na částečné úvazky, byť v rozsahu několika desítek hodin týdně. Rozhodně je z předložených listin zřejmé, že žalobkyně měla pracovní závazky v místě svého bydliště [obec] a jistě z logiky věci vyplývá, že nemohla pracovat a bydlet a sdílet společnou domácnost v úplném rozsahu es žalovaným a jeho rodinou.

41. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník ve znění účinném od 1. 1. 2014, (dále jen o. z.), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

42. Právní poměr mezi bývalými manžely vznikl přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. tedy věc se posuzuje podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. účinného do 31. 12. 2013.

43. Podle § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen obč. zák.) ve znění účinném do 31. 1. 2013 kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

44. Soud tedy považuje za prokázané, že žalobkyně plnila za žalovaného finanční prostředky v celkové výši 272 279 Kč, představující bezdůvodné obohacení žalovaného. Dle rozhodnutí rozsudku NS ČR sp. zn. 28 Cdo 3356/2017 ten, kdo plnil namísto jiného, má právo požadovat vydání předmětu bezdůvodného obohacení od subjektů, za nějž splnil, nikoliv od osoby, jíž plnil.

45. Žalovaný na svou obranu uváděl jednak námitku promlčení vůči dluhu a jednak vznášel námitku tzv. úhrady dluhu. Tvrdil, že sám ze svých příjmů ze zaměstnání, popřípadě vedlejších příjmů (z muzicírování, hraní na zábavách) zaplatil žalobkyni všechny tyto zaplacené za žalovaného částky a dále tvrdil, že za pomoci své rodiny předal žalobkyni konkrétní finanční částku ve výši odpovídající žalované částce. Jak již bylo v tomto rozsudku uvedeno, svědecké výpovědi rodičů žalovaného a současné manželky otce žalovaného však neprokázaly tvrzení žalovaného o úhradě jeho dluhu. Soud jejich výpovědi neuvěřil z důvodů, které již vysvětlil. Evidentně se tito svědci snažili zvýhodnit žalovaného a vypovídali rozporuplně i v rozporu s ostatními předloženými listinnými podklady. Nedošlo ze strany žalovaného, respektive jeho rodiny k úhradě dluhu a tedy nebyl prokázán zánik dluhu zaplacením. Tvrzení žalovaného, že v průběhu manželství předával finanční prostředky ze své mzdy žalobkyni, která s nimi nakládala, neboť on sám neměl svůj účet, rozhodně neprokazuje, že by došlo k úhradě dluhu. Je nepochybné, že část úvěrových splátek byla placená ze společných prostředků účastníků. Žalobkyně neprokázala, že by použil na úhradu tohoto dluhu pouze výlučně své prostředky. Nutno však zdůraznit, že žalobkyně finanční prostředky použila ze svých výlučných prostředků na úhradu výlučných dluhů žalovaného ještě před uzavřením manželství. Pokud po skončení manželství účastníci neprovedli vypořádání společného jmění manželů, nelze k obraně žalovaného, že částky byly uhrazeny z jeho příjmu za trvání manželství, přihlédnout. Soud dále akcentuje, že příjmy žalovaného, kterými měly být saturovány potřeby rodiny se dvěma malými dětmi, byly na hranici podprůměrných příjmů zabezpečující veškeré potřeby rodiny s malými dětmi v té době a rozhodně nepostačovaly na úhradu všech potřeb rodiny ohledně bydlení, ošacení, stravování a dalších. Soud v tomto směru přisvědčil tvrzení žalobkyně, že byla značným způsobem podporována svými rodiči, což i bylo doloženo i dalšími důkazy, svědeckou výpovědí rodičů a bratra žalobkyně a taktéž listinami a koresponduje toto zcela i s výpověďmi v rámci opatrovnického řízení o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu manželství a obsahem zjištění v rámci rozvodového řízení účastníků.

46. Podle § 100 odst. 1 občanského zákoníku se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 – 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

47. Dle § 107 odst. 1 občanského zákoníku se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčení za 2 roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Je tedy rozhodný okamžik, kdy se o tomto oprávněný dozví.

48. Podle § 114 občanského zákoníku, jde-li o právo mezi zákonnými zástupci na jedné straně a nezletilými dětmi a jinými zastoupenými osobami na druhé straně, promlčení ani nepočíná, ani neběží, nejde-li o úroky a opětující se plnění.

49. Dle rozsudku NS ČR č. j. 28 Cdo 1374/2018-222 mimo jiné u práv mezi manžely, nejde-li úroky a opětující se plnění, pak počátek promlčecí doby odsouvá do toho dne, kdy mezi účastníky občanskoprávního vztahu, z něhož vyplývá příslušné právo, přestane existovat vztah manželský, respektive již dříve započatá promlčecí doba se za trvání tohoto vztahu staví (§ 114 občanského zákoníku), to znamená, že promlčení za trvání manželství neprobíhá. Existence manželství odsouvá, tedy popřípadě staví již zahájenou promlčecí dobu.

50. Dle rozhodnutí na NS ČR sp. zn. 28 Cdo 2061/2010 u práv vzniklých mezi mužem a ženou před uzavřením jejich manželství, dochází uzavřením manželství ke stavění běhu promlčecí doby dle § 114 občanského zákoníku, a běh promlčení pokračuje až od zániku manželství.

51. Dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Odo 528/2006 pro určení počátku subjektivní promlčecí doby k uplatnění práva na vydání plnění z bezdůvodného obohacení, je rozhodující subjektivní moment, kdy se oprávněný dozví o takové okolnosti, které jsou relevantní pro uplatnění jeho práva u soudu. Touto vědomostí se míní znalost takových skutkových okolností, z nichž lze odpovědnost za bezdůvodné obohacení dovodit.

52. Žalovaný vznesl námitku promlčení. K posouzení této námitky je nutné znovu shrnout následující skutková zjištění. K uzavření manželství došlo 7. 5. 2011. Od první poloviny roku 2007 se společně účastníci navštěvovali, spolu trávil delší dobu, avšak nelze to považovat za vedení společné domácnosti. K rozvodu manželství došlo ke dni právní moci rozsudku o rozvodu ke dni 22. 9. 2017. Žaloba ve věci byla podána 13. 9. 2018. Žalobkyně uzavřena úvěrové smlouvy, jednak u [bankovní ústav] [anonymizováno] na částku 150 000 Kč dne 22. 8. 2008. Splácela ji až do 20. 8. 2015 částečně ze svých výlučných prostředků, částečně ze společných prostředků SJM se žalovaným. [bankovní ústav] byla uzavřen úvěr 285 000 Kč dne 12. 8. 2010. Dále prokazatelně žalobkyně zaplatila ze svého účtu částky pro [právnická osoba] [země] dne 13. 8. 2010 ve výši 66 897 Kč, téhož dne zaplatila 2 x 12 596 Kč [právnická osoba]. V krátkém době poté, dne 16. 8. 2010 byla zaplacena [bankovní ústav] na úhradu výlučných dluhů žalovaného částky 52 720 Kč a 72 545 Kč. Dále bylo zjištěno, že dne 25. 8. 2008, tedy 2 roky před tímto, zaplatila žalobkyně za žalovaného částku 54 204,56 Kč. Tato částka byla uhrazena [právnická osoba] [příjmení], dříve [bankovní ústav] na účet, který byl účtem žalovaného, a jednalo se o úhradu dluhu žalovaného vzniklé na tomto účtu. Z výpisu z účtu žalobkyně za období od roku 2008 a následujících byly evidovány částečně příjmy žalobkyně a také výplaty od tehdejších zaměstnavatelů žalovaného. Bylo prokázáno, že žalobkyně zaplatila [bankovní ústav] [anonymizováno] dne 16. 8. 2010 specifikované částky na úhradu úvěrového účtu č. [bankovní účet] u [bankovní ústav] [bankovní ústav], což se jednalo o úvěr žalovaného a jednalo se o tzv. konsolidaci dluhů. Žalovaný nezpochybňoval, že žalobkyně za něj zaplatila některé částky, např. [právnická osoba] [země]. Tvrdil, že tyto byly zaplaceny z jeho peněz či je vkládal na jejich účet, sám účet neměl a taky tvrdil, že se na tom se žalobkyní dohodli, když ho tzv. nechtěla následovat v armádě. Doložené výše mzdy žalovaného neprokázaly, že by jednoznačně směřovaly vždy k úhradě dluhu, byly mzdou žalovaného přicházející na účet žalobkyně k úhradě nájemného, jídla a dalších potřeb jejich rodiny. Žalovaný navíc měl přístup na tento účet, což bylo doloženo smlouvou o vydání platební karty ze dne 3. 2. 2014, takže i on nakládal s těmito prostředky. Jednalo se tedy o prostředky ve společném jmění manželů. Žalovaný neprokázal, že by z úvěru u [bankovní ústav] [anonymizováno] byly placeny i některé další věci, jak tvrdil, např. manželská postel, rekonstrukce bytu. Žalovaný zpochybňoval další platby z úvěru poskytnutého žalobkyni, především [právnická osoba], avšak tato byla jednoznačně prokázána listinami. Platby ze dne 16. 8. 2010 vůči [bankovní ústav] [anonymizováno] nebyly jednak žalovaným zpochybňovány a obrana žalovaného, že byly zaplaceny z jeho peněz, které vkládal na účet žalobkyně, se neprokázala. Žalobkyně doložila, že žalovaný byl už upomínán v březnu 2010 k úhradě dluhu vůči [bankovní ústav] [anonymizováno]. Pokud se týká tvrzeného zaplaceného dluhu společnosti vůči bankovnímu ústavu [bankovní ústav] ve výši 54 204,56 Kč ze dne 25. 8. 2008, žalovaný toto zpochybňoval. Na druhou stranu tvrzení žalobkyně, že je podporovala rodina, bylo podpořeno a prokázáno svědeckými výpověďmi bratra a rodičů žalobkyně. Navíc soud připomíná, že již v rámci průběhu opatrovnického řízení žalobkyně shodně vypovídala o tom, že splácí dluh manžela vzniklý konsolidací v době trvání manželství.

53. V daném případě je projednáváno bezdůvodné obohacení a subjektivní promlčecí lhůta je stanovená v rozsahu dvou let. Platby provedené ve dnech 13. 8. 2010, resp. 16. 8. 2010 jsou dle závěru soudu nepromlčeny. Promlčecí doba trvá dva roky, v tomto období 731 dní, od data provedení plateb do uzavření manželství uplynulo 267 dní, resp. 264 a od rozvodu manželství do podání žaloby uplynulo dalších celkem 623 dní, respektive 620. Znamená to, že tyto platby jsou nepromlčené, oproti tomu platba provedená dne 25. 8. 2008 je promlčena, neboť již uplynulo více než 985 dní, tedy více jak 2 roky.

54. Žalobkyně splácela dluhy za žalovaného, z prostředků získaných smlouvami o úvěru, což bylo prokázáno. Žalovaný tvrdil, že bezdůvodné obohacení již vrátil s tím, že zasílal na její účet své výplaty, ale v průběhu manželství jsou příjmy manžela součástí SJM. Nejednalo se o výlučné prostředky žalovaného k úhradě výlučného dluhu žalobkyně. Navíc soud připomíná, že účastníci neřešili a ani není předmětem tohoto řízení řešení vypořádání společného jmění manželů. Soud v této věci řešil pouze nároky vzniklé před uzavřením manželství, když sám žalovaný zatížil jejich majetkové společenství výraznými dluhy, které žalobkyně v době láskyplného vztahu se žalobcem s vidinou jejich společné budoucnosti se snažila uhradit ze svých výlučných zdrojů, čímž se zadlužila vůči uvedeným bankovních domům a její platby, které byly prokazatelně učiněny, byly bezdůvodným obohacením žalovaného.

55. V daném případě žalobkyně uzavřela úvěrové smlouvy, zajistila finanční prostředky, ze svých finančních prostředků dle svých pokynů v bance zaplatila dluhy žalovaného. V té době si byla vědoma, že se jedná o výlučné dluhy žalovaného před uzavřením manželství. Soud tedy reflektoval žalovaným vznesenou námitku promlčení ve svém rozhodnutí, když žalovaný využil této zákonem dané možnosti, a soud je k tomuto povinen přihlédnout. Subjektivní promlčecí tedy uplynula v případě pouze platby učiněné vůči [bankovní ústav], zaplacené dne 25. 8. 2008. Ostatní platby žalobkyně za žalovaného promlčené nejsou a jsou posuzovány jako důvodné bezdůvodné obohacení žalovaného dle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. účinného do 31. 12. 2013, neboť platby učiněné žalobkyní za žalovaného, byly učiněny v 2008, resp. převážně v roce 2010.

56. Soud tedy s ohledem na důvodnou námitku promlčení vznesenou žalovaným, když jím vznesená námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy, jak žalobkyně tvrdila. Žalovaný pouze využil právního institutu, a rozhodně soud neshledal rozpor s dobrými mravy dle § 3 odst. 1 občanského zákoníku, pokud žalovaný tuto námitku promlčení vznesl. Žalobkyně mohla nepochybně přistoupit k vymáhání svého nároku časově dříve a vyloučit možnost vznesení oprávněné námitky promlčení ve vztahu k části svého nároku uplatněného žalobou.

57. Vzhledem k těmto závěrům soud tedy žalobu částečně zamítl v rozsahu částky 54 204,56 Kč, tedy platby, která měla být zaplacena v srpnu 2008 ve prospěch [bankovní ústav]. Ostatní platby promlčené nejsou. Součet učiněných plateb ze dne 13. 8. 2010 ve výši 2 x 12 956 Kč a dále částky 66 897 Kč a dalších dvou částek ze dne 16. 8. 2010 ve výši jednak 52 720 Kč a dále 72 545 Kč činí 218 074 Kč, když tuto částku je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit.

58. S přihlédnutím k samotné výši přiznané částky a ke zjištěným aktuálním poměrům žalovaného soud prodloužil lhůtu plnění na dobu 1 měsíce od právní moci rozhodnutí dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a vytvořil tím žalovanému časový prostor pro případné zajištění finančních prostředků k úhradě dluhu.

59. Dle § 142 odst. 2 o. s. ř. měl li účastník ve věci úspěch částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí. Předmětem sporu byla částka 272 279 Kč. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 80 %, žalovaný díky důvodné vznesené námitce promlčení ohledně částky 54 204 Kč byl úspěšný ve věci v rozsahu 20 %. V daném případě úspěch žalobkyně je rozdílem mezi 80% a 20 %, tedy 60 %.

60. Žalovaný je tedy s ohledem na poměrný úspěch žalobkyně ve věci povinen platit pouze 60 % soudem přiznaných nákladů řízení. Náklady žalobkyně představují náklady jednak zaplaceného soudního poplatku ve výši 13 614 Kč dle zákona č. 549/91 Sb. o soudních poplatcích v platném znění. Další náklady představují náklady právního zastoupení v odůvodněné výši a v souladu s právními předpisy jsou náklady právního zastoupení v následujícím rozsahu, tedy náklady podle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/96 Sb., dále jen advokátní tarif – AT. Při sazbě úkonů z předmětu řízení ve výši 9 420 Kč dle AT jsou odůvodněn úkony právní služby a to tedy tři jednání u soudu, dále příprava a převzetí právní zastoupení, písemné podání ve věci samé, výzva k plnění a 2 x písemné podání soudu - vyjádření žalobkyně ze dne 7. 11. 2019 a 6. 1. 2020, vše v sazbě 9 420 Kč, pouze v jednom případě, tzv. jednoduchá výzva k plnění v sazbě 4 710 Kč, tedy poloviční sazbě. Další náklady představují náklady režijního paušálu 300 Kč za každý úkon právní služby dle AT, což představuje souhrnnou částku 82 770 Kč a dále DPH ve výši 17 381,70 Kč, celkem 113 765,70 Kč. S ohledem na poměr úspěchu ve věci, 60 % z této částky činí 68 259 Kč.

61. Tuto částku 68 259 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. prodloužené na dobu 1 měsíce s ohledem na výši stanovené částky a zjištěné poměry žalovaného, který nyní aktuálně platí zvýšené výživné a dosahuje měsíčního příjmu okolo 20 000 Kč, to vše na platební místo dané § 149 odst. 1 o. s. ř.