15 C 222/2024

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Lindou Toula Bergelovou ve věci osvojitele: Jméno osvojitele A, narozený Datum narození osvojitele A bytem Adresa osvojitele A osvojenky: Jméno osvojitele B, narozená Datum narození osvojitele B bytem Adresa osvojitele A o osvojení zletilé osoby

I. Zletilá Jméno osvojitele B, narozená Datum narození osvojitele B, dcera jméno FO, narozené datum, a jméno FO, narozeného datum, je od právní moci tohoto rozsudku osvojenkou navrhovatele jméno FO, narozeného Datum narození osvojitele A.

II. Osvojitel Jméno osvojitele A, narozený Datum narození osvojitele A, r. č. RČ, rozený jméno FO, syn Anonymizováno roz. Anonymizováno, narozené datum, a jméno FO, narozeného datum, se zapíše v knize narození matričního úřadu v adresa, ve svazku Anonymizováno, ročník Anonymizováno, na str. Anonymizováno, poř. č. hodnota, na místo otce Jméno osvojitele B, narozené Datum narození osvojitele B.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Osvojitel podal ke zdejšímu soudu návrh na osvojení osvojenky, která je dcerou jeho manželky, s níž uzavřel manželství v roce 2007. Osvojenka byla svěřena do péče matky, tudíž všichni tři žili ve společné domácnosti a osvojitel osvojence nahrazoval otce a staral se o ni jako o vlastní. Vytvořilo se mezi nimi silné citové pouto. Od roku 2007 osvojenka používá příjmení jméno FO. S biologickým otcem nejsou v žádném kontaktu. Osvojenka jej naposledy navštívila ve svých čtyřech letech. Poté k němu již nechtěla a ani on o ni neprojevil žádný zájem. Matka osvojenky přitom s osvojením souhlasí. K návrhu se osvojenka připojila.

2. Soud provedl dokazování listinami založenými v opatrovnickém spisu a výslechem účastníků řízení a rodiči osvojenky. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

3. Osvojitel s matkou osvojenky a osvojenkou žije od roku 2005, kdy bylo osvojence 3,5 roku. Od začátku osvojenka věděla, že osvojitel není jejím otcem. S biologickým otcem se vídali pouze u soudu kvůli výživnému, jinak nejevil žádný zájem o osvojenku. Osvojenka si nepamatuje, kdy ho viděla naposledy. Jako svého otce vnímala osvojitele, kterého oslovuje táto. Osvojitel a matka osvojenky uzavřeli dne datum manželství a mají spolu další dvě děti, které vychází s osvojenkou dobře, navzájem se vnímají jako sourozenci. Matka s osvojením souhlasí. Osvojitel vlastní dům, v němž žijí, pročež osvojitel si přeje, aby i osvojenka měla nárok na případný majetek z dědického řízení. Osvojenka nyní pracuje a bydlí v Praze s přítelem, kterému osvojitele představovala jako svého otce.

4. Biologický otec osvojenky se od jejích tří let nepokoušel o žádný kontakt. Má osmiletou dceru a jedenáctiletého syna, s nimiž nežije, ale pravidelně je vídá. S osvojením osvojenky souhlasí, když osvojitel na to má právo, neboť se o ni staral.

5. Podle § 794 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní.

6. Podle § 795 o.z. předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu. Osvojení nezletilého musí být v souladu s jeho zájmy.

7. Podle § 846 o.z. zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.

8. Podle § 847 odst. 1 písm. c) o.z. zletilého lze osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti.

9. Podle § 847 odst. 2 o.z. nelze zletilého osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů.

10. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech soud dospěl k závěru, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro osvojení osvojenky osvojitelem. Osvojitel pečoval o osvojenku jako o vlastní již v době její nezletilosti, kdy u něj se svou matkou žila zhruba od svých 3 let. Jejich vztah odpovídá vztahu otce s dcerou, když osvojenka jej za otce považuje a rovněž ho oslovuje „tati“. Osvojenka v domácnosti osvojitele žila velmi dlouhou dobu a společně si vytvořili silné citové pouto. Naproti tomu svého biologického otce, s nímž se téměř nestýkala, v podstatě nezná. Z uvedených důvodů soud návrhu osvojitele vyhověl, když s návrhem rovněž souhlasili biologičtí rodiče osvojenky.

11. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

12. Podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Soud v daném případě takové okolnosti, které by vedly k přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků, neshledal. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích. Právo odvolání nemá ten, kdo se ho po vyhlášení rozhodnutí výslovně vzdal.