15 C 23/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl soudkyní JUDr Martinou Lorencovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1.246 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.246 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.246 Kč od 26. 8. 2020 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce [titul]. [jméno] [příjmení], se sídlem [obec a číslo].

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 1.246 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. V žalobě tvrdil, že žalobce je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Zákon"). Touto žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení tohoto příspěvku. Svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje žalobce z ustanovení § 4 odst. 1 Zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 6 Zákona doručení písemné výzvy žalobce žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobce odeslal žalovanému výzvu dne 11. 6. 2020. Žalobce doručil žalovanému výzvu k úhradě dne 26. 6. 2020. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobce ze Zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 Zákona. Žalobce zjistil, že nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo] (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel, neměl ode dne 10. 11. 2019 do dne 20. 11. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 11 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 Zákona platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobce v souladu s § 4 odst. 6 Zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 25. 8. 2020. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, žalovanému tak byla dne 27. 11. 2020 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky, tj. ve lhůtě prodloužené nad rámec lhůty stanovené v ustanovení § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný po zaslání předžalobní upomínky neuhradil ničeho, žalobci tak nezbývá, než se se svým nárokem obrátit na příslušný soud. S ohledem na výše uvedené žalobce požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 1.246 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ust. § 2 odst. 1, písm. O) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 86 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 11 dní, celkem ve výši 946 Kč, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovanému byla dne 27. 11. 2020 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění ve lhůtě prodloužené nad rámec lhůty stanovené v ustanovení § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů.

2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz [číslo jednací] ze dne 28. 1. 2021, žalovaný dne 11. 2. 2021 proti němu podal odpor, v němž namítal, že mu nebyly doručeny žádné z uváděných písemností. Přiznal, že došlo k prodlení s placením pojistného, neboť jednal o uzavření obchodního vztahu s pojišťovnou. Vlastní vozidla desítky let a vždy je řádně pojišťuje s tím, že vina za jistý počet dní„ nepojištění“ je na straně pojišťovny [právnická osoba], když původní pojištění smlouvou [číslo] bylo hrazeno měsíčně a naposledy bylo této pojišťovně uhrazeno 5. 11. 2019. Není mu známo, proč další pojistné bylo založeno pojišťovnou až o několik dní později. Postupoval podle pokynů pojišťovny [právnická osoba], se kterou má mnoholetý vztah v oblasti pojištění. Využil nového produktu pojišťovny, tarifu s limitem ujetých kilometrů u vozidla [typ vozidla] [anonymizováno], které není využíváno tak jako jiná vozila, maximálně 10 – 15 km/rok. Takto uzavřené roční pojistné představuje částku 5.910 Kč a vymáhanou částkou považuje za„ prebendu“, byť danou zákonem. Vymáhaná částka obsahuje kromě běžně sjednávaných částek za pojištění odpovědnosti také tzv. trest, což považuje ze strany žalobkyně„ o naprostý hyenismus“. Určitě by učinil, kdyby to šlo, zpětně uzavřít pojistnou smlouvu pojištění a považuje vymáhání za zneužívání informací v obchodním styku.

3. Žalobce doplnil svá tvrzení. K odporu žalovaného týkající se zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla uvedl, že podmínkou nároku na zaplacení příspěvku dle § 4 odst. 6 Zákona je odeslání písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu ze dne 11. 6. 2020 doporučeně prostřednictvím České pošty s.p. s podacím číslem [číslo]. Zásilka byla žalovanému doručena 12. 6. 2020. Za den doručení výzvy se považuje 15. den následující po jejím odeslání, tedy den 26. 6. 2020. Splatnost příspěvku nastala dnem 25. 8. 2020. V případě nedoručení výzvy z důvodu neohlášené změny adresy žalovaného tak nemůže jít k tíži žalobkyně. Také žalobkyně odeslala žalovanému upomínku o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [zkrácený název žalobce] ze dne 16. 9. 2020 a druhou upomínku o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [zkrácený název žalobce] ze dne 29. 10. 2020 s podacím číslem [číslo], v níž vyzvala žalovaného k zaplacení částky 1.256 Kč skládající se z příspěvku ve výši 946 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 Kč. Zásilka byla žalovanému doručena dne 11. 11. 2020. Právní zástupkyně žalobkyně odeslala žalovanému dne 27. 11. 2020 doporučeně prostřednictvím České pošty, s. p., předžalobní upomínku ze dne 27. 11. 2020 s podacím číslem [číslo]. Zásilka byla doručována 30. 11. 2020 a téhož dne uložena na poště v [obec] [anonymizováno] ve lhůtě do 30. 12. 2020. Veškeré písemnosti byly žalovanému doručovány na adresu [adresa žalovaného], která je zapsána i v registru silničních vozidel č. j. 12522115. Žalovaný tak měl dostatek času k předložení podkladů a prokázání neexistence povinnosti k úhradě v rámci mimosoudního vymáhacího procesu, kdy byl vyzván a opakovaně upomínán k zaplacení či doložení neoprávněnosti vymáhání příspěvku. Kdyby tedy žalovaný včas reagoval, nemuselo být soudní řízení vůbec zahájeno. Ohledně doručování do datové schránky, žalobkyně uvedla, že není orgánem veřejné moci ve smyslu § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, proto na žalobkyni ani nedopadá povinnost doručovat do datové schránky podle § 17 odst. 1 zákona o elektronických úkonech. Žalobkyni jako právnické osobě zapsané v obchodním rejstříku byla Ministerstvem vnitra podle § 5 odst. 1 zákona o elektronických úkonech zřízena datová schránka právnické osoby, nikoliv datová schránka orgánu veřejné moci. Dále tvrdí, že při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně ze zákonem předepsaného procesu upraveného v § 15 odst. 1 až 3 Zákona, kdy údaje, které jsou jí předávány jednotlivými pojistiteli, jsou Ministerstvem dopravy porovnávány s údaji evidovanými v jím provozovaném registru silničních vozidel. Ministerstvo dopravy následně žalobkyni elektronicky dálkovým způsobem sdělí výsledek porovnání a údaje o vozidlech a o jejich vlastnících nebo provozovatelích. Žalobkyně takto zjistila, že nákladní automobil [typ vozidla] [anonymizováno], s nejvyšší povolenou hmotností do 3,5 t, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo], je zapsán v registru silničních vozidel nikoliv jako vyřazený z provozu, jako zaniklý nebo jako vyvezený do jiného státu a jako jeho vlastník je zapsán žalovaný. Žalovaný, coby vlastník, neměl za období od 10. 11. 2019 do 20. 11. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena v § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 11 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel se má za to, že je vlastníkem vozidla podle § 4 odst. 2 Zákona. Žalovaný navíc nenamítá, že by nebyl vlastníkem předmětného vozidla. Žalobkyně předložila dostatečná tvrzení, že vozidlo bylo nepojištěno a navíc žalovaný toto připouští, když žalobkyně zjistila týkající se pojištění prostřednictvím [právnická osoba], že k předmětnému vozidlu bylo evidováno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla z titulu uzavřené pojistné smlouvy [číslo] od 9. 11. 2017 do 9. 11. 2019 a z titulu pojistné smlouvy [číslo] až od 21. 11. 2019 do 31. 12. 3000. Lze mít za to, že žalovaný od 10. 11. 2019 do 20. 11. 2019 neměl platně sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. V tomto případě také odkazuje na usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 19. 6. 2014 sp. zn. III. ÚS 1561/14, dle kterého:„ V situaci, kdy žalobkyně předložila dostatečná tvrzení a důkazy, že stěžovatelka byla v daném období vlastnicí (provozovatelkou) předmětného motorového vozidla, bylo na ní, aby na tato tvrzení a důkazy procesně reagovala.“ Žalobce k námitce žalovaného, že vozidlo v předmětném období neprovozoval, reaguje tím, že s účinností od 1. 1. 2018 námitka neprovozování není pro vymáhání příspěvku do garančního fondu relevantní. Novelizací Zákona provedenou s účinností ode dne 1. 1. 2018 zákonem č. 293/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, musí být splněna podmínka po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Pro povinnost hradit příspěvek do garančního fondu tak od 1. 1. 2018 je rozhodující jen stav zapsaný v registru silničních vozidel. Žalovaný netvrdí ani neprokazuje, že by vozidlo bylo v předmětném období zapsáno v registru silničních vozidel jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, ani netvrdí, že by bylo odcizeno. K tomuto svému tvrzení žalobce předložil adekvátní listinné důkazy.

4. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř., v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Soud rozhodl bez nařízení jednání postupem dle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.

6. Soud dospěl ke skutkovým zjištěním, že žalovaný je provozovatel nákladního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru do 3500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo]. Dále bylo prokázáno, že vozidlo nebylo pojištěno po dobu 11 dnů a žalovaný byl vyzván řádně výzvami ze dne 11. 6. 2020, doručené dne 26. 6. 2020. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne 27. 11. 2020. Splatnost pojištění nastala dne 25. 8. 2020.

7. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) je vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 2, při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. (4) Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. (5) Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. (6) Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. (7) Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.

8. Výše příspěvku je v předmětné věci stanovena 86 Kč/den (§2 odst. 1 písm. f) vyhlášky MF č. 205/1999 Sb.) za 11 dní, tedy ve výši 946 Kč. Součástí příspěvku dle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti jsou též náklady na uplatnění ve výši 300 Kč (§ 2a vyhlášky MF č. 205/1999 Sb.).

9. V daném případě soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 1.246 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky příspěvku od 26. 8. 2020, tedy den po splatnosti do zaplacení, vše dle § 1968 a § 1970 obč. zák. ve výši stanovené dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. v platném znění s ohledem na splatnost dluhu, ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal žádné okolnosti, které by odůvodňovaly prodloužení této lhůty, popř. stanovení dobrodiní splátek.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobce má nárok na náhradu nákladu řízení potřebných k uplatnění svého práva proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl.

11. Žalobce má nárok na náhradu nákladu řízení představující jednak soudní poplatek, v daném případě ve výši 400 Kč zaplacený v platném znění (položka 2 bod 1 písm. b) Sazebníku zákona o soudních poplatcích č. 549/91 Sb.). Další náklady řízení představují náklady právního zastoupení. Jak bylo zjištěno, že žalobce podává u zdejšího soudu více obdobných žalob, návrhy mají obdobnou podobu, liší se v minimální míře co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení. Právní argumentace a stylizace a formální vyřízení je totožné. Jedná se o tzv. formulářové žaloby, kdy navíc jde o spor, ve kterém na jedné straně stojí spotřebitel, proto soud při určení výše odměny za učiněné úkony právní pomoci postupoval dle § 11 vyhlášky č. 177/96 Sb. AT (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, podání žaloby) a dále soud přihlédl k § 14b odst. 1 bod 1 AT, když řízení ve věcech bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně tím žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšují 50.000 Kč a sazba za každý úkon pro účely stanovení náhrady nákladů řízení v daném případě je 200 Kč, tedy za 3 úkony právní služby za převzetí věci, podání žaloby a předžalobní výzva se základním skutkovým právním posouzením činí 600 Kč. Další náklady činí paušální odměna po 100 Kč jako náhrada výdajů za vnitrostátní poštovní, místní hovorné a přepravné dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) AT. Další náklady představují náklady DPH 21 % z částky 900 Kč, které činí 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.).

12. Celkové náklady ve výši 1.489 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. na platební místo dané § 149 odst. 1 o.s.ř.