15 C 232/2025

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl soudkyní JUDr. Martinou Lorencovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. Michalem Švecem sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované pro Anonymizováno Kč s příslušenstvím rozsudkem pro uznání

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky částka s příslušenstvím, s tvrzením, že žalobce spolu s žalovaným uzavřeli ústní Smlouvu o zápůjčce, dle které žalobce poskytnul žalovanému peněžitou zápůjčku ve výši částka. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta prostřednictvím 3 bezhotovostních převodů, tj. převodem částka ze dne datum, převodem částka ze dne datum a převodem částka ze dne datum. Ve Smlouvě o zápůjčce nebyla ujednána splatnost Zápůjčky, je tedy splatná na základě jejího vypovězení dle § 2393 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Smlouva byla žalobcem vypovězena dopisem datovaným ke dni datum. Výpovědní doba činí šest týdnů. Zápůjčka byla tedy splatná ke dni datum (doručením fikcí). Vrácení zápůjčky tak bylo splatné dne datum.

3. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz dne datum, kterým žalovanou v souladu s ustanovením § 114b o. s. ř. vyzval, aby se pro případ, že podá odpor, ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s platebním rozkazem. Zároveň soud žalovanou uvedeným platebním rozkazem poučil o následcích nesplnění této výzvy.

4. Dne datum žalovaná podala odpor proti platebnímu rozkazu, aniž by se ve věci vyjádřila, uvedla jakékoliv konkrétní tvrzení.

5. Vzhledem k tomu, že se žalovaná nevyjádřila ve smyslu § 114b o. s. ř. ve stanovené 30tidenní lhůtě ode dne uplynutí lhůty k podání odporu, která marně proběhla dnem datum, jsou splněny všechny podmínky § 153a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 114b odst. 5 o. s. ř. pro vydání rozsudku pro uznání.

6. Soud má proto za to, že žalovaná nárok uplatněný žalobou uznává a na základě tohoto uznání (fikcí) rozhodl rozsudkem v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou.

7. Podle ustanovení § 153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro uznání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro uznání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro uznání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. Bureš, Drápal, Krčmář, Mazanec, Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, právnická osoba.Beck, str. 332, bod 5 a 6).

8. V posuzované věci se jedná o spor z titulu vrácení vypovězené zápůjčky. S ohledem na shora uvedené má tak soud s odkazem na ustanovení § 114b o. s. ř. za to, že žalovaná uznala nárok, který je žalobou uplatňován, a proto ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř.

9. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 o. s. ř., když nebyly shledány žádné skutečnosti odůvodňující prodloužení této lhůty, popř. stanovení dobrodiní splátek.

10. Jen pro vydání rozsudku pro uznání soud podle § 153a odst. 4 o. s. ř. nenařizoval jednání a ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání bez nařízení jednání.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka.

12. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky částka za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši částka dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající včetně dvou paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

13. Přiznané náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni dle § 160 o. s. ř. na platební místo dle § 149 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích. Odvolání lze podat jen z důvodu, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí vydal ve věci vyloučený soudce, soud byl nesprávně obsazen. Odvolacím důvodem jsou též skutečnosti a důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. Proti výroku ad. II. a lhůtě k plnění lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuci.