15 C 243/2022

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Lorencovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Žaloba se částečně zamítá v rozsahu další požadované částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení a dále částky ve výši [částka] a úroku ve výši 64,58 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok ve výši 8,5 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka].

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřeli účastníci smlouvu [číslo] elektronickými prostředky komunikace na dálku, na jejímž byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši 64, 58 % p. a., splácet ve 48měsíčních splátkách ve výši [částka]. Finanční prostředky byly poskytnuty dne [datum]. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy, ocitla se v prodlení s úhradou splátek, uhradila pouze [částka] dne [datum], žalovaná poté požádala o bezúplatný odklad splátek z důvodu„ pracovní neschopnosti, ukončení pracovního poměru“. Žalované bylo vyhověno, došlo k odkladu splatnosti původních splátek 2, 3, 4, tedy od 22. 8. do [datum] neběžel úrok za poskytnutí úvěrů. Následně vyúčtoval žalobce smluvní pokutu 2× [částka] za prodlení žalované u splátek 5, 6, u nichž se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů. Dále žalobce požaduje zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného podle bodu 6. 2 smlouvy ve výši [částka] (2× [částka]) u splátek 5, 6., a to dle smlouvy. V důsledku prodlení žalované došlo k zesplatnění celého úvěru dle bodu 6. 3 smlouvy, pro prodlení u splátky [číslo] splatné [datum] když k prodlení došlo o délce 65 dnů. K datu [datum] došlo k zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně po žalované požadovala tzv. novou jistinu ve výši [částka] zahrnující úrok za poskytnutí úvěru, který tzv. přirostl k původní jistině. V bodě 6.5 smlouvy bylo dále uvedeno, jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0, 1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě ode dne [datum] až do úplného zaplacení. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení následujících částek: nové jistiny úvěru ve výši [částka] (součet původní jistiny 21 895, [částka] a dlužného úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši [částka] s příslušenstvím, dále smluvní pokuty ve výši [částka], náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši [částka], smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěrů za každý den prodlení žalované z úhradou, počínaje dne [datum], žalobkyně požaduje částku [částka], dále úrok za poskytnutí úvěrů z částky zbývající dlužné původní jistiny úvěru ve výši [částka] u [datum] ve výši nominální roční úrokové sazby 64,58 % p. a., dále od devadesátého prvního dne prodlení žalované, tedy od [datum] požaduje úrokovou sazbu, jako úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně, s tím, že výše úroků je limitována na 120 % částky, tedy na částku [částka] podle bodu 2.2 smlouvy. Žalovaná ani přes žalobní upomínku neuhradila žalobkyni ničeho dalšího.

2. Žalovaná se žádným způsobem nevyjádřila, žalobu převzala [datum].

3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, k tomuto jednání se žalovaná nedostavila, ač byla řádně předvolána v souladu s občanským soudním řádem, dále jen o.s.ř. Soud tedy dle § 101 odst. 3 o. s. ř., jednal nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že žalovaná prostřednictvím zprostředkovatelky uzavřela s žalobkyní úvěr, nebo hodlá uzavřít úvěr. Listina nebyla podepsána žalovanou, pouze byl uvedený tzv. kód [číslo]. Z fotokopie [číslo obč. průkazu] [číslo] ze dne [datum] se podává totožnost žalované prokazovaná žalobkyní. Žalovaná má zde uveden rodinný stav svobodná. Z listiny nazvané, žádost o úpravu splátkového kalendáře je zřejmé, že dne [datum] žádala žalovaná o odklad z důvodu potvrzení o ukončení pracovního poměru dne [datum].

5. Z listiny nazvané Dodatek [číslo] k návrhu smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru skrze zprostředkovatelku úvěru [jméno] [příjmení], [obec], s žalovanou sepsala listinu, v níž žalovaná uvedla své nacionále, bankovní spojení, číslo účtu [bankovní účet], pro sjednání smlouvy o úvěru [číslo] s tím, že žalovaná tuto listinu nepodepsala, pouze je uveden kód [číslo].

6. Z karty klienta, ke smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že prostřednictvím obchodního zástupce [jméno] [příjmení] byl žalované poskytnut úvěr ve výši částky [částka], k podpisu došlo dne [datum], byla sjednána smluvní odměna úvěru [částka]. Vyplacena částka byla [datum] ve výši [částka], splaceno bylo [částka] a zbývá doplatit [částka], s tím, že byly zaslány upomínky [datum] a dne [datum].

7. Dále měl soud k dispozici doklad o potvrzovací SMS, v němž dne [datum] v 11:02 žalovaná uvedla SMS, že souhlasí a uvedla své jméno a dále měl k dispozici doklad o odeslání jedné koruny z účtů [bankovní účet] na účet žalobce.

8. Z listiny nazvané oznámení o schválení úvěru vyplývá, že žalobkyně sdělovala žalované dne [datum], že došlo ke schválení a uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum] ve výši [částka] s tím, že celková částka, kterou má klient vyplatit, má být [částka]. Součástí této listiny byl i splátkový kalendář ze dne [datum].

9. Z výpisu z registru [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaná má negativní záznam ke dni [datum].

10. Z tzv. skóringu žalobkyně (NRKI), soud zjistil, že žalovaná dosahovala skóre, 528 bodů tedy spadá do kategorie III., nízké riziko.

11. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že dne [datum] byl na účet [číslo] [bankovní účet] vyplacena částka. [částka].

12. Z Prohlášení klienta bez uvedení data bylo zjištěno, že žalovaná jako klientka prohlásila, že se seznámila s dokumenty prostřednictvím zprostředkovatele úvěru, a tato listina obsahuje pouze kód 22 [číslo] bez podpisu žalované.

13. Z listiny - výpisu [obec] spořitelny se podává, že žalovaná z účtu [právnická osoba], obdržela jako příchozí platbu spoření částku [částka], dne [datum], dále dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka].

14. Z listiny nazvané hodnocení klienta se podává, že byly uvedeny příjmy žalované [částka] ze zaměstnání, výdaje uvedeno životní minimum [částka] a výdaje bydlení, nájemné, inkaso [částka], s tím, že je tvrzena rezerva žalované [částka]. Dále je uvedeno ohledně žalované, že je zaměstnána v hlavním pracovním poměru u firmy [právnická osoba] [obec], je svobodná, dosáhla maturity a má tzv. jinou formu bydlení a byly uvedeny jako její volné zdroje rozdíl mezi příjmy a výdaji [částka].

15. Z předsmluvního formuláře, bylo zjištěno, že žalované měl být poskytnut úvěr [částka] bez pojištění ve 48měsíčních splátkách po [částka], s tím, že celková částka, kterou je třeba zaplatit má být [částka], byla sjednána úroková sazba 64, 58 % p. a, RPSN 87, 57 %, a dále byly sjednány tzv. náklady v případě opožděných plateb a související náklady s případnou smluvní pokutou. Opět listina byla podepsána [datum] pouze kódem žalované.

16. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum] s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru, bylo zjištěno, že žalovaná se ocitla v prodlení se splátkami 5. – 7. Výzvou k zaplacení upozornění na možnost zesplatnění ze dne [datum], žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dalších nákladů na vymáhání a smluvní pokuty.

17. Z oznámení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně žalované poskytla právo na odložení splátek.

18. Z upraveného splátkového kalendáře, se podává, že došlo k odkladu původních splátek [číslo] – 4. a tím došlo ke změně splátkového kalendáře, dne [datum].

19. Z dodejky bylo zjištěno, že dne [datum] žalovaná osobně převzala listiny z výzvy žalobce.

20. Z oznámení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru běžných úroků, smluvních pokut a náhrady nákladů, to vše v částce [částka].

21. Z předžalobní výzvy, datované dne [datum], bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky [částka] s tím, že ji upozornil na možnost podání žaloby. Soud měl k dispozici podací arch ze dne [datum], z něhož je zřejmé, že listina byla tohoto dne žalované odeslána na adresu [adresa žalované].

22. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

23. Dle § 1841 o.z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové a platební nebo pojistné smlouvy, smlouva týkající se penzijního připojištění, směn měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními zdroji.

24. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

25. Dle § 86 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinného od 1.12.2016) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

26. Podle § 86 odst.2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

27. Dle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

28. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

29. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

30. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

31. Soud se z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně, poskytovatelka úvěrů, je povinna podle právních předpisů náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o úvěruschopnosti neboli bonitě, nevyžaduje, není její postup v souladu se právními předpisy a neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutné hodnotit, jako činnost, jejímž cílem je zjištění zda, spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, popřípadě domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nezbytné analyzovat osobní, respektive tzv. domácí rozpočet spotřebitele-žadatele o spotřebitelský úvěr, tedy jeho příjmy a výdaje, a musí být také zohledněno jeho rodinné zázemí, zda se např. podílí na financování provozu domácnosti spolu s dalšími osobami. Jedná se o ryze individuální proces týkající se jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.

32. Zákon o spotřebitelském úvěru ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr (§ 84 zákona o spotřebitelském úvěru), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinností jednat s odbornou péčí.

33. V daném případě se tedy nemůže věřitel spokojit bez dalšího s informacemi získanými od spotřebitele, naopak je nezbytné tyto informace vyhodnotit a důkladně prověřit, například pokud výdaje na bydlení, či stravování, či jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklém, je povinen věřitel požadovat po spotřebiteli objasnění takovýchto údajů, případně je sám samostatně svědomitě ověřit. Údaje pro posouzení úvěru schopnosti spotřebitele musí být aktuální a vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která vede k nespoléhání se na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale ukazuje na požadavek prověřování, tedy požadavek na doložení těchto tvrzení, například různými potvrzeními. Navíc i poté musí věřitel nezbytně zkoumat, zda tyto poskytnuté potvrzení jsou pravdivé a tyto informace jsou dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti. Vždy musí být zkoumáno a zohledněno podle osobní situace spotřebitele podle částky úvěru ve smlouvě a s ohledem na další aspekty směřující k uzavření úvěrové smlouvy. Je tedy nutné podrobně analyzovat finanční situaci spotřebitele. Je možné, aby byly zohledněny i dříve získané znalosti o situaci zájemce o úvěr, avšak ničím nepodložená prohlášení spotřebitele však nemohou být sama o sobě kvalifikovaná, dostatečná, pokud nejsou podepřena řádnými doklady, které musí být logicky a věrohodně vyhodnoceny.

34. Soud připomíná, že zákon o spotřebitelském úvěru v § 87 odst. 1, stanovuje následek poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 větu druhou, tedy bez řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a to sankci neplatnosti smlouvy. Je možné tuto úpravu vyložit jako relativní neplatnost, neboť spotřebiteli dává možnost vznést námitku neplatnosti uplatnit. V posledních letech se však Nejvyšší soud ČR zabýval v rámci zajišťování jednotnosti a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů a byl stanoven závěr, že pokud poskytovatel takovouto povinnost nesplní, je smlouva absolutně neplatná. K tomuto závěru se také vyjádřil Ústavní soud v nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18, a jeho nálezy jsou pro obecné soudy závazné (§ čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky). Tato rozhodnutí směřují obecné soudy k aplikaci § 580 odst. 1 občanského zákoníku a § 588 občanského zákoníku upravující absolutní neplatnost právního jednání.

35. Žalobkyně dle soudu neprokázala, že by dostála své povinnosti s odbornou péčí posuzovat schopnost žalované jako spotřebitelky splácet úvěr, který je předmětem tohoto sporu. V projednávaném případě žalobkyně sice zkoumala úvěruschopnost žalované, nikoliv však řádně a s odbornou péčí. Nutno doplnit, že žalobkyně s žalovanou jednala prostřednictvím tzv. zprostředkovatelky, která vyplňovala i příslušné formuláře. Po posouzení úvěruschopnosti žalované, ve schvalovacím procesu dospěla žalobkyně k závěru, že žalované zůstává dostatek finančních prostředků pro řádné splácení požadovaného úvěru. Pokud by však byly majetkové poměry žalované přiměřené hodnoceny v kontextu logiky a reálného života, tak nemůže být uvažováno s výdaji na osobu žalované představující životní minimum, což nebylo žádným způsobem prokazatelně ověřeno. Žalovaná uváděla naprosto nesmyslně nízké částky výdajů, nebyly zaevidovány žádné konkrétní měsíční výdaje žalované, výdaje nákladů na bydlení nejsou zcela zřejmé, ani nebylo prokázáno, že by byly jakkoliv ověřovány. Dle soudu si žalobkyně měla vyžádat další dokumenty, například podrobný výpis z bankovního účtu, SIPO a další, které by prokazovaly tvrzené nízké výdaje na bydlení a na bytí žalované. Nejeví se pravděpodobné, že by žalovaná neměla žádné další výdaje, například na dopravu a že by její výdaje odpovídaly skutečně tvrzenému životnímu minimu. Výsledek k němu žalobkyně došla prostým odečtením ověřených příjmů doložených ze zaměstnání žalované a neověřených výdajů k volným finančním prostředkům přes [částka] měsíčně, nekoresponduje se závěrem ohledně úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně si k výdajům žalované žádné další podklady nevyžádala, což je neomluvitelné, když vycházela pouze z odhadovaných výdajů uvedených žalovanou [příjmení] nebylo ani konkretizováno, jaký způsob bydlení žalovaná má. Pakliže žalobkyně využila uvedení údajů o životní minimu dle zákona č. 110/2006 Sb. o životním a existenční minimum, tyto údaje jsou pouze pro porovnání, jsou veřejně dostupné, státem publikované údaje o průměrných nákladech na bydlení, ale tyto údaje žalobkyně ani adekvátně nepoužila, nelze je však převzít jako výdaje spotřebitele (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

36. K řádnému posouzení úvěru schopnosti žalované nepostačuje ani to, že žalobkyně provedla lustraci žalované v databázích [příjmení] a NRKI. Je nepochybné, že tato zjištění jsou důležitá, ale pokud nebyly zjištěny skutečné výdaje spotřebitele jsou samostatně nedostatečná. Na základě logického a realistického vyhodnocení, nemohla žalobkyně dospět k závěru, že žalovaná je úvěr schopna splácet, ani když si základním způsobem neověřila výdaje žalované.

37. Soud uzavřel, že žalovaná neprokázala, že řádně zkoumala úvěry schopnost žalované, a tak dospěl k závěru, že smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], ve které byla sjednána i zápůjční úroková sazba ve výši 64, 58 % p. a., je absolutně neplatná, podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem.

38. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalované plnění bez právního důvodu. Bylo prokázáno, že žalobkyně dne [datum] vyplatila ve prospěch účtu [číslo] [číslo] částku [částka]. Z dokladu je zřejmé, že se jedná o účet žalované. Žalovaná prokazatelně žalobkyni uhradila pouze částku [částka] dne [datum], žalovaná se tak na úkor žalobkyně dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku bezdůvodně obohatila v rozsahu částky [částka].

39. Dle § 1970 občanského zákoníku je žalovaná jako dlužnice v prodlení se splácením peněžitého dluhu, je povinna zaplatit i zákonný úrok z prodlení, ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/ 2013 Sb., ve znění účinném v době počátku prodlení. Zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení. Doba plnění je vázána na výzvu věřitele, když dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§1958 odst. 2 občanského zákoníku), dle soudu žalobkyně vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení výzvou ze dne [datum]. Soud tedy vznik prodlení stanovil od [datum] do zaplacení (§ 573 občanského zákoníku).

40. Úvěrová smlouva byla dle soudu posouzena jako absolutně neplatná, žalobní nároky tvrzené z této smlouvy (obchodní úrok, poplatky, smluvní pokuta a úrok z prodlení) nelze přiznat, uvedené nároky jsou povahou akcesorické a vztahují se k hlavnímu závazku, který byl dle soudu neplatně sjednán. Proto ve výroku. II. došlo k zamítnutí žaloby v rozsahu dalších požadovaných částek.

41. O náhradě nákladu řízení soud rozhodl dle pak § 142 odstavec 2 o. s. ř. Žalovaná se úspěšně bránila části žaloby a soud tedy rozhodl, že žádnému z účastníků nepřiznává náhradu nákladů řízení. Nutno doplnit, že úspěch žalobkyně by byl skutečně v minimálním procentuálním vyjádření, když žaloba byla zamítnuta v rozsahu požadované jistiny [částka], dále smluvní pokuty ve výši [částka] a úspěch žalobkyně lze vyjádřit částkou [částka] přiznané jistiny.

42. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložené povinnosti určil soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř., v třídenní lhůtě, když pro uložení jiné lhůty, popřípadě stanovení dobrodiní splátek neshledal žádné důvody.