Okresní soud v Litoměřicích · Rozsudek

15 C 309/2023

č. j. 15 C 309/2023-63

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-01-11 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSLT:2024:15.C.309.2023.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl ve prospěch žalobkyně, že žalovaný je povinen zaplatit částku za poskytnutý úvěr, úroky, poplatky a náklady řízení. Soud uznal, že mezi stranami byla uzavřena platná spotřebitelská smlouva o úvěru, která byla porušena žalovaným. Právní základ rozhodnutí tvoří § 2395 a § 1813 občanského zákoníku, podle nichž smlouva je platná, pokud nezahrnuje nepřiměřené ujednání. Soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Lorencovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 32 936,17 od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 25,08 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, vše do dvou měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka, do dvou měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni plnění popsané ve výroku I. tohoto rozsudku představující jistinu ve výši částka, kterou byl žalovaný povinen zaplatit původnímu věřiteli z titulu úvěrové smlouvy. Mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, se sídlem adresa, IČO (dále jen příjmení) a žalovaným byla dne datum uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty číslo. Nedílnou součástí smlouvy jsou dispozice, rovněž podepsané oběma smluvními stranami, obsahující sjednané konkrétní parametry úvěru a kreditní karty. Součástí Smlouvy jsou dále anonymizováno podmínky revolvingového úvěru a kreditní karty příjmení a Všeobecné obchodní podmínky příjmení, se kterými se žalovaný dle prohlášení ve Smlouvě seznámil, a také anonymizováno lístek příjmení a Sazebník Banky. V souladu se Smlouvou byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši částka. Současně mu byla poskytnuta kreditní karta MoneyCard Plus MC Standard, jejímž prostřednictvím byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů nebo výběrem hotovosti až do výše úvěrového rámce. Čerpaný úvěr se žalovaný dle Smlouvy ve spojení s podmínkami zavázal splácet v měsíčních minimálních splátkách sestávajících ze sjednané procentuální výše 2,00 % z částky, která byla vyčerpána v předcházejícím měsíci, z vyúčtovaných poplatků, z částek po splatnosti a z částky přečerpání úvěrového rámce. Konkrétní výše měsíční splátky tedy nebyla konstantní a byla vždy uvedena ve výpisu ke kreditní kartě spolu s datem její splatnosti. Čerpané peněžní prostředky se žalovaný ve Smlouvě zavázal vrátit včetně úroků, poplatků za bankovní služby, poplatku za pojištění úvěru, bylo-li sjednáno a dále poplatků za odeslané upomínky, a to ve výši uvedené v Sazebníku a v Úrokovém lístku. Žalovaný průběžně čerpal peněžní prostředky prostřednictvím poskytnuté kreditní karty. Byl povinen nepřekročit sjednaný úvěrový rámec a vyčerpaný úvěr včetně úhrady úroků a poplatků byl pak povinen průběžně hradit inkasem ze svého účtu nebo bankovními příkazy. Přesný anonymizováno transakcí kreditní kartou, výše smluvních úroků a průběh splácení jsou vyčísleny v předložených měsíčních výpisech z účtu číslo ke kreditní kartě MoneyCard anonymizováno MC anonymizováno za období od data uzavření Smlouvy do ukončení Smlouvy. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. V důsledku porušení smluvních povinností způsobené zejména prodlením s hrazením měsíční povinné minimální splátky, využila příjmení svého práva sjednaného v podmínkách a dne datum ukončila Smlouvu a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Ke dni ukončení činila dlužná částka celkem částka. Aktuální výše úrokové sazby úroku pak dle úrokového lístku příjmení činila 25,08 % ročně. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ve stanovené lhůtě ze strany žalovaného uhrazena, se úročí vedle úroku ve výši 25,08 % ročně z jistiny dále také úrokem z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany příjmení postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne datum. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení, tj. k datum, celkem částka. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: -) dlužné jistiny úvěru ve výši částka -) poplatků ve výši částka -) kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši částka -) kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši částka -) úroků z úvěru ve výši 25,08 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši částka od datum do zaplacení, -) úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné částky ve výši částka, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši částka, poplatků ve výši částka, od datum do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne datum, přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.

2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz č. j. EPR 130045/2023-5 dne 13.06.2023, který však usnesením ze dne datum byl zrušen, neboť se jej nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou.

3. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den datum. K tomuto jednání se dostavil zástupce žalobce, žalovaný se řádně omluvil z důvodu pobytu v zahraničí, o odročení jednání nepožádal, k žalobě se nevyjádřil.

4. Soud v rámci řízení provedl odpovídající dokazování a dospěl k následujícím zjištěním:

5. Ze smlouvy o půjčce číslo bylo zjištěno, že dne datum byla uzavřena smlouva o poskytnutí peněžních prostředků částka se sjednanými splátkami a stanovením splatnosti jednotlivých splátek, součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Smlouva byla vlastnoručně podepsána žalovaným.

6. Z výzvy před podáním žaloby bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právní zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, bylo ověřeno i odeslání této výzvy.

7. Dále ze smlouvy o postoupení pohledávky datované dne datum s příslušným seznamem postoupených pohledávek soud zjistil právní subjektivitu žalobkyně a aktivní legitimaci k podání žaloby.

8. Především je nutné zdůraznit, že z výpisů z účtu je zjištěno, že dne datum byla písemně sjednána smlouva o úvěru částka, žalovaný činil průběžné výběry užíváním kreditní karty, nesplnil však své povinnosti sjednané ve smlouvě, překročil výrazně úvěrový rámec a byl v prodlení s úhradou měsíční povinné splátky.

9. Dále měl soud k dispozici obchodní podmínky, podmínky pro používání kontokorentu, a přehled cen pojištění a také ceník na služby poskytnuté bankou.

10. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru do výše částka. Žalovaný smlouvu osobně podepsal, uvedl potřebné údaje, využíval delší dobu služeb banky. Dále bylo zjištěno, že žalovaný řádně neuhradil vzniklý dluh, dlužná pohledávka představuje dlužnou částku ke dni datum jistiny úvěru ve výši částka, poplatky ve výši částka, kapitalizované úroky z úvěru ve výši částka, kapitalizované úroky z prodlení ve výši částka, úroky z úvěru ve výši 25,08 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši částka od datum do zaplacení, úroky z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné částky ve výši částka, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši částka, poplatků ve výši částka, od datum do zaplacení.

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.) smlouvu o úvěru se úvěrující zavazuje čárka, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

13. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva). Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne datum o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)). Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o úvěru podle § 2395 o. z. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

14. Na základě tohoto zjištěného skutkového závěru s odkazem na citované zákonné ustanovení soud dospěl k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným jako spotřebitelem dle § 1810 o. z. byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru dle § 2395 o. z. Žalovanému byl poskytnut úvěr tzv. kontokorentní do výše částka. Žalovaný jej čerpal, avšak nesplnil své povinnosti dle smlouvy, dluh neuhradil.

15. Soud tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku poskytnutého úvěru spolu se smluvním úrokem a částkami představující nároky ze smlouvy o úvěru, které považuje za přiměřené.

16. Soud dále přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši odpovídající § 1970 o. z., ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následující po splatnosti žalované pohledávky.

17. Soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit přiznané částky ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když rozhodl o prodloužení této lhůty, aby poskytl žalovanému žijícímu v zahraničí, aby mohl případně jednat se žalobcem o úhradě dluhu před případným exekučním řízením.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně má nárok na náhradu nákladů řízení potřebných k uplatňování svého práva proti žalované, která ve věci úspěch neměla. Soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, zaokrouhlené na celé koruny.

19. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky částka za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši částka dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

20. Dále rozhodl o povinnosti zaplatit přiznané náklady řízení v prodloužené lhůtě dle § 160 o.s.ř. na platební místo dle § 149 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuci.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.