15 C 310/2022

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Lorencovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se částečně zamítá v rozsahu další požadovaných částek [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 56 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka].

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobu domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení, tvrdila, že žalovaná dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [obec a číslo], uzavřela smlouvu [číslo] s produktovým názvem„ D S0HC v hotovosti měsíční [číslo] (dále jen smlouva)“. Neoddělitelnou součástí smlouvy jsou též smluvní podmínky. Žalobkyně dále tvrdila, že před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru žalované byla její schopnost splácet poskytnutý úvěr ze strany postupitele posouzena s odbornou péčí dle zákona o spotřebitelském úvěru. Postupitel vycházel z informací z registrů klientských informací a dalších, například [příjmení], insolvenční rejstřík. Postupitel dospěl k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr. Žalované byla poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši [částka], kterou žalovaná podpisem stvrdila. Dále byla dle žalobkyně sjednána úplata za poskytnutí a spravování zápůjčky ve výši [částka] a byl sjednán úrok v úrokové sazbě 56 % p. a. a dále částka za zpracování a flexibilní splácení, za administrativní činnost a komfortní splácení. Žalovaná uhradila [částka], a to dne [datum] – [částka], dne [datum] – [částka], dne [datum] – [částka], dne [datum] – [částka]. Platby byly započteny ve výši [částka] na jistinu, kterou tak žalobkyně ponížila na [částka]. Dále žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve kapitalizované výši [částka] a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a sankční poplatky za poskytnutí a správu úvěru ve výši [částka] a dále kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 1 976, 70 a sankční poplatky ve výši [částka]. Dne [datum] uzavřel postupitel se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou mimo jiné postupitel žalobkyni postoupil předmětnou pohledávku pod číslem smlouvy [číslo] Postupní smlouva byla účinná dnem úplaty, ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno výzvou datovanou [datum], žalovaná byla vyzvána, aby uhradila dlužnou částku nejpozději do [datum]. Žalovaná dluh neuhradila ani poté, kdy jí byla dne [datum] odeslána předžalobní výzva k úhradě dluhu.

2. Žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila. Soudní zásilky jí byly zasílány na adresu dle trvalého pobytu, žalovaná si je nevyzvedávala.

3. Soud tedy dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalované, vycházel při tom z obsahu spisu a provedených dokladů předložených žalobkyní.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že postupitel [právnická osoba], [obec a číslo] a žalobkyně uzavřeli smlouvu, když součástí smlouvy byla i postoupená pohledávka za žalovaným, což vyplývá z tabulky, přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávky.

5. Z listiny nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřené dne [datum], bylo zjištěno, že žalovaná tuto litinu podepsala, zprostředkovatelka smlouvy byla [jméno] [příjmení], jednalo se o zapůjčení částky [částka] v hotovosti (refinancování spotřebitelského úvěru), měly být sjednány další poplatky, způsob platnosti v měsíčních splátkách. Dále byla sjednána úroková sazba 56 % ročně, Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky a standardní informace o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaná podepsala.

6. Dále měl soud k dispozici výzvu k okamžitému splácení dluhu ze dne [datum], z něhož bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky, výši aktuálního dluhu a vyzvala ji k úhradě do [datum], kdy se stane celý dluh splatný.

7. Dále měl soud k dispozici přehled plateb a předžalobní upomínku z [datum]. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaná uhradila dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka]. Dále měl soud k dispozici tabulku, z níž je zřejmý výpočet úroků z prodlení, smluvní pokuty a výše dlužných poplatků.

8. Ze zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že žalovaná postupiteli předala své osobní informace pro vyplnění formuláře, osobních údajů. Uvedla i své zdroje příjmů a předmětnou zákaznickou kartu ze dne [datum] osobně podepsala. Z této karty je dále zřejmé, že žalovaná bydlí v rodinném domě v Koleleči 16, má kontaktní údaje na adrese v [obec], je v domácnosti s příjmem [částka] měsíčně,„ odhadnuté“ měsíční výdaje žadatele jsou [částka] s tím, že další čisté příjmy domácnosti mají být [částka] a dále uvedla, že nemá zápůjčku u jiné osoby. Doklady o tzv. jiných příjmech domácnosti nebyly žalobcem předloženy.

9. Dle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Dle § 547 občanského zákoníku, právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům a zákonů.

11. Dle § 588 občanského zákoníku věta první, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

12. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Dle § 86 odst. 2 citovaného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, anebo, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Dle § 87 odst. 1 citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná.

15. Soud v daném případě hodnotil provedené důkazy a z moci úřední se zabýval předloženou smlouvou a posuzoval její platnost. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že její právní předchůdkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost žalované – spotřebitele splácet úvěr poskytnutý ve výši [částka], navýšený o další částky, které měla žalovaná splácet ve 24 splátkách ve výši [částka] měsíčně. Bylo zjištěno, že žalovaná uhradila částku [částka], kterou měla žalobkyně započíst částečně na jistinu v částce 4 675, [částka], a kterou ponížila na výši dluhu 30 324, [částka]. Další platby měly být započteny na poplatky, které byly poníženy na částku 31 579, [částka].

16. Žalobkyně předložila soudu kartu zákazníka, kterou vyplňovala zprostředkovatelka právního předchůdce žalobkyně [jméno] [příjmení]. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně se zcela spolehl na údaje o výdajích zákazníka, tedy žalované, aniž by je dalším způsobem náležitě ověřil, vyhodnotil. Nebyla doložena žádná tvrzení žadatelky o úvěr, o její schopnosti splácet tento úvěr.

17. V daném případě postupoval předchůdce žalobkyně nesystematicky. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr s odbornou péčí. Jak již bylo několikrát judikováno, posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebitel v závislosti na frekvenci splácení bude mít v rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby splácel splátky v dohodnuté výši. Splátky byly sice poměrně nízké, avšak žalobkyně neprokazovala dostatečně, že by její předchůdce dostatečně analyzoval osobní rozpočet spotřebitelky, její výdaje, nejenom příjmy a že by bylo zohledněno celkové rodinné postavení spotřebitelky, financování provozu domácnosti. Soud zdůrazňuje, že posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitostí, týká se konkrétního jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.

18. Soud dále uvádí, že zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr, avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele. Ani to však nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Lze uzavřít, že poskytovatel se nemůže spokojit bez dalšího pouze s informacemi získanými od spotřebitele, ale musí je důkladně prověřit a následně získané informace s odbornou péči vyhodnotit. Pokud má například poskytovatel pochybnosti o správnosti sdělených údajů, například výdajů na bydlení či jiných nákladů, je povinen objasnit takovéto údaje v součinnosti se spotřebitelem a nespoléhat pouze na informační sdělení od spotřebitele. Navíc je nepochybné, že tyto údaje musí být aktuální, vypovídající komplexně o finanční situaci spotřebitele. Soud připomíná, že judikatorně již bylo stanoveno, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je náležitá obezřetnost, která se nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale směřuje i k prověřování jednotlivých tvrzení žadatele o úvěr. Poskytovatel úvěru musí v každém jednotném případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda jsou příslušné informace dostatečně relevantní pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, takže nepostačí ničím dalším konkrétním nepodložená prohlášení spotřebitele.

19. Soud dále konstatuje pro úplnost, že přestože § 87 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., v platném znění, omezuje uplatnění námitky neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, tak nelze toto ustanovení vykládat tak, že pokud dlužník námitku neplatnosti sám aktivně neuplatní, nemůže se soud z moci úřední zabývat úvěrovou smlouvou. Soud v tomto směru připomíná nezbytnost souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48/ES ze dne [datum]) a také stanovisko Nejvyššího soudu ČR k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích dle rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž je uvedeno, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen spotřebitele – dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku. Mají vliv v rámci tzv. veřejné sociální sítě. Proto je povinností věřitele, aby náležitě před poskytnutím úvěru prověřoval, posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet. A neprověřil-li věřitele dlužníka dostatečně, anebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná (srovnej nález Ústavního soudu ze dne [datum] III. US [číslo]), který stanovil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odstavec 1 Listiny základních práv a svobod.

20. V souvislosti se těmito specifikovanými rozhodnutími soud také odkazuje na závěry Krajského soudu [obec] ve věci sp. zn. 14 Co 192/2021, v níž mimo jiné je uvedeno, rozhodující přitom nejsou abstraktní výdaje odhadované na základě statistických dat, nýbrž konkrétní výše nájemného za dům či byt, který dlužník obývá, obvyklá spotřeba plynu a elektřiny právě v něm, konkrétní náklady na vytápění a obvyklé platby za telefon, který dlužník používá, apod. Soud má za to, že pokud žalobkyně vycházela pouze z veřejných rejstříků či tzv. skóringových modelů, aniž by prokázala, zda řádně a konkrétně ověřoval osobní, majetkové poměry žalovaného, tak nesplnila svou povinnost ověřovat úvěruschopnost žalovaného.

21. Soud v daném případě dospěl k závěru, že smlouva [číslo] uzavřená mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou je absolutně neplatná dle § 588 občanského zákoníku, když svým obsahem nebo účelem zjevně odporuje zákonu a příčí se dobrým mravům.

22. V daném řízení má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku [částka] a že žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně částku [částka].

23. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí, zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, anebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Soud uzavřel, že žalovaná se v dosud nesplacené výši poskytnuté částky obohatila na úkor právní předchůdkyně žalobkyně. Soud uložil žalované povinnost, aby zaplatila žalobkyni, na kterou byla řádně postoupena pohledávka, zbývající výši poskytnuté částky, tedy [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od [datum]. Vznik prodlení je odvozován od uplynutí lhůty poskytnuté plnění žalobcem ve výzvě k úhradě dluhu ze dne [datum].

25. Soud smlouvou uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným [číslo] posoudil jako absolutně neplatnou. Nároky tvrzené žalobkyní z této smlouvy, tedy obchodní úrok, poplatky za poskytnutí úvěru a další požadované poplatky, a úrok z prodlení nad rámec soudem přiznaných soud zamítl, když uvedené nároky svou povahou akcesorickými a vztahují se k hlavnímu závazku, úvěrovému vztahu, který byl posouzen jako neplatně sjednaný. Ve výroku II. tedy soud žalobu částečně zamítl v rozsahu dalších požadovaných částek.

26. O náklady řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., pro případ, že účastníci ve věci mají úspěch jen částečný, může soud vyslovit, že žádný účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla ve sporu převážně neúspěšná, při posuzování úspěšnosti účastníků soud v souladu se ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu ČR přihlédl také k příslušenství pohledávky. Žalované, která byla ve věci převážně úspěšná, však žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly.

27. Lhůtu k plnění povinnosti stanovené ve výroku I., soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly shledány žádné důvody pro uložení lhůty odlišné, popřípadě stanovení dobrodiní splátek.