15 C 316/2022

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Lorencovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se částečně zamítá v rozsahu dalších požadovaných částek ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka], dále s úrokem ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a dále s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka].

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobu domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení, v žalobě tvrdila, že [role v řízení] dne [datum] ze společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [obec a číslo] smlouvu [číslo] s produktovým názvem„ [příjmení] [příjmení] v hotovosti týdenní [číslo] (dále jen smlouva)“. Neoddělitelnou součástí smlouvy jsou též smluvní podmínky. Žalobkyně dále tvrdila, že před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru žalovaného byla jeho schopnost splácet poskytnutý úvěr ze strany postupitele posouzena s odbornou péčí dle zákona o spotřebitelském úvěru. Postupitel vycházel z informací z registrů klientských informací a dalších, například [příjmení], insolvenční rejstřík. Postupitel dospěl k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalovanému byla poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši [částka], kterou žalovaný podpisem stvrdil. Dále byl dle žalobkyně sjednána úplata za poskytnutí a spravování zápůjčky ve výši [částka] a byl sjednán úrok v úrokové sazbě 29 % p. a. a dále částka za zpracování a flexibilní splácení, za administrativní činnost a komfortní splácení. Žalovaný uhradil [částka], a to dne [datum] - [částka], dne [datum] - [částka], dne [datum] – [částka], dne [datum] - [částka], dne [datum] – [částka] a [datum] - [částka]. Platby byly započteny ve výši [částka] na jistinu, kterou tak žalobkyně ponížila na [částka], další platby v částce [částka] byly započteny na poplatky, které tak byly poníženy na částku [částka]. Dále žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve kapitalizované výši [částka] k [datum] dle smlouvy v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek, když je žalovaný v prodlení. Dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a sankční poplatky ve výši [částka] za poplatky za vymáhání dluhu, za upomínky. Dne [datum] uzavřel postupitel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou mimo jiné postupitel žalobkyni postoupil předmětnou pohledávku pod číslem smlouvy [číslo] Postupní smlouva byla účinná dnem úplaty, tedy ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno výzvou z [datum]. Ve výzvě byl žalovaný vyzván, aby uhradil dlužnou částku nejpozději do [datum]. Žalovaný dluh neuhradil ani poté, kdy mu byla dne [datum] odeslána předžalobní výzva k úhradě dluhu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soudní zásilky mu byly zasílány prostřednictvím datové schránky, kterou měl zřízenou. Dle § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb. v platném znění byl řádně předvolán.

3. Soud tedy dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházel při tom z obsahu spisu a provedených dokladů předložených žalobkyní.

4. Z listiny nazvaná smlouva o zápůjčce - [ulice] v hotovosti bylo zjištěno, že dne [datum] žalovaný podepsal listinu, v níž došlo k ujednání zápůjčky ve výši [částka] v hotovosti, měl být sjednán poplatek ve výši [částka] jako součet kalkulačních položek za úrok [částka], částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení [částka], za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení částka [částka], a to vše formou 45 splátek ve výši [částka] s tím, že poslední ve výši [částka]. Dále má být sjednána úroková sazba 29 % Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky a standardní informace o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaný dne [datum] podepsal prostřednictvím zprostředkovatele [celé jméno svědkyně].

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že postupitel [právnická osoba], [obec a číslo] a žalobkyně uzavřeli smlouvu, když součástí smlouvy byla i postoupená pohledávka za žalovaným, což vyplývá z tabulky, přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávky.

6. Dále měl soud k dispozici výzvu k okamžitému splácení dluhu ze dne [datum], z něhož bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky, výši aktuálního dluhu a vyzval jej k úhradě do [datum], kdy se stane celý dluh splatný.

7. Dále měl soud k dispozici přehled plateb a předžalobní upomínku z [datum]. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaný uhradil dne [datum] částku [částka], dne [datum] - [částka], dne [datum] – [částka], dne [datum] - [částka], dne [datum] – [částka] a dne [datum] - [částka]. Dále měl soud k dispozici tabulku, z níž je zřejmý výpočet úroků z prodlení, smluvní pokuty a výše dlužných poplatků.

8. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobkyně prokázala výzvou k okamžitému splacení dluhu, předžalobní výzvou a oznámením o postoupení pohledávky.

9. Ze zákaznické karty - žádost o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že žalovaný postupiteli předal své osobní informace pro vyplnění formuláře, osobních údajů. Uvedl i své zdroje příjmů a předmětnou zákaznickou kartu [datum] podepsal. Zároveň žalobkyně předložila soudu vyúčtování mzdy žalovaného za červenec 2019 a srpen 2019, v níž byla uvedena u zaměstnavatele žalovaného [právnická osoba], středisko [obec], čistá mzda [částka] pro červenec 2019 a [částka] pro srpen 2019.

10. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], obchodní zástupkyně, bylo zjištěno, že je obchodní zástupkyní postupitele již 6 let na bázi OSVČ. Obecný systém ohledně uzavření smlouvy vypadá následovně, že dostane kontakt přes linku Providentu a na základě této pak zástupkyně osloví klienta, zákazníka, sepíše s ním zákaznickou kartu, uvedou v žádosti osobní údaje, příjmy, výdaje a ty pak pošlou do systému ke zhodnocení, jakou částku a za jakých podmínek mohou uzavřít smlouvu. Osobní údaje a údaje o výdajích a příjmech uvádí sám klient. Ohledně ověřování příjmů a výdajů musí zákazník předložit doklad totožnosti a doklady o svých příjmech. Buď tzv. výplatnicí nebo přes internetové bankovnictví výpisem z účtu. V případě výdajů vycházejí z údajů od klienta. [jméno] zprostředkovatelka nemá přístup do registrů. Tabulku vyplňují papírově a také do aplikace, kterou poskytl Provident. Záleží tedy na počítačovém vyhodnocení. V případě tohoto konkrétního klienta, žalovaného se ho pokoušela pak, když měl průtahy ve splácení, shánět přes zaměstnavatele. Navštívila jej tam. Pak byl nemocen a později tam již nepracoval. Pokud přestane takto klient splácet, předává případ tzv. centrálnímu vymáhání.

11. Dle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Dle § 547 občanského zákoníku, právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům a zákonů.

13. Dle § 588 občanského zákoníku věta první, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

14. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Dle § 86 odst. 2 citovaného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, anebo, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Dle § 87 odst. 1 citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná.

17. Soud v daném případě hodnotil provedené důkazy a z moci úřední se zabýval předloženou smlouvou a posuzoval její platnost. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že její právní předchůdkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného - spotřebitele splácet úvěr poskytnutý ve výši [částka], navýšený o další částku [částka], které měl žalovaný jí splácet ve 40 pětitýdenních splátkách ve výši [částka] týdně. Bylo zjištěno, že žalovaný uhradil částku [částka], kterou žalobkyně započetla ve výši [částka] na jistinu, a kterou ponížila na [částka] a další platby ve výši [částka] započetla na poplatek, který ponížila na [částka]. Žalobkyně předložila soudu kartu zákazníka, kterou vyplňovala zprostředkovatelka právního předchůdce žalobkyně [celé jméno svědkyně]. Výslechem svědkyně [celé jméno svědkyně] bylo prokázáno, že svědkyně měla v popisu práce uzavírání uvedených úvěrových smluv. Byla v konkrétním smluvním vztahu s právním předchůdcem žalobce, pro něhož sjednávala uvedené smlouvy, byl jednoznačně prokázán mechanismus uzavírání těchto smluv, tedy, že byl pouze obecným způsobem upraven, nikoliv zaměřen na konkrétní posuzování úvěruschopnosti ve vztahu k výdajům žadatele o úvěr. Svědkyně potvrdila, že tyto údaje do předmětných tzv. tabulkových dokladů vpisovala a zároveň elektronicky zadávala do aplikace zpracované právní předchůdkyní žalobkyně, poté zpětně dostala tzv. jejich vyhodnocení. Zároveň bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně se zcela spolehl na údaje o výdajích zákazníka, tedy žalovaného, aniž by je dalším způsobem náležitě vyhodnotil, ověřil doložení tvrzení žadatele o úvěr, o schopnosti splácet. Byl v daném případě velice nesystematický. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr s odbornou péčí. Jak již bylo několikrát judikováno, posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebitel v závislosti na frekvenci splácení bude mít v rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby splácel splátky v dohodnuté výši. Splátky byly sice nízké, avšak žalobkyně neprokazovala dostatečně, že by její předchůdce dostatečně analyzoval osobní rozpočet spotřebitele, jeho výdaje, nejenom příjmy a že by bylo zohledněno celkové rodinné postavení spotřebitele, počet jeho vyživovacích povinností, financování provozu domácnosti. Nutnost zkonstatovat, že posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitostí, týká se konkrétního jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.

18. Soud však také zdůrazňuje, že zákon o spotřebitelském úvěru ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr, avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele. Ani to však nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Lze uzavřít, že poskytovatel se nemůže spokojit bez dalšího pouze s informacemi získanými od spotřebitele, ale musí je důkladně prověřit a následně získané informace s odbornou péči vyhodnotit. Pokud má například poskytovatel pochybnosti o správnosti sdělených údajů, například výdajů na bydlení či jiných nákladů, je povinen objasnit takovéto údaje v součinnosti se spotřebitelem a nespoléhat pouze na informační sdělení od spotřebitele. Navíc je nepochybné, že tyto údaje musí být aktuální, vypovídající komplexně o finanční situaci spotřebitele. Soud připomíná, že judikatorně již bylo stanoveno, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je náležitá obezřetnost, která se nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale směřuje i k prověřování jednotlivých tvrzení žadatele o úvěr. Poskytovatel úvěru musí v každém jednotném případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda jsou příslušné informace dostatečně relevantní pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, takže nepostačí ničím dalším konkrétním nepodložená prohlášení spotřebitele. Soud dospěl k závěru, že přestože z výslechu svědkyně byl rozklíčován obecný způsob jednání s žadateli o úvěr, rozsah informací, které jsou vyžadovány, tak ani toto dokazování, tedy výslech svědkyně [celé jméno svědkyně] neprokázal, že by poskytovatel úvěru kvalifikovaně a s odbornou péčí poskytovatele úvěru zjišťoval, případně ověřoval bonitu žalovaného, rozhodně nepostačí tzv. zadávání údajů získaných od žadatele do aplikace poskytovatele úvěrů bez dalších konkrétních ověření.

19. Soud dále konstatuje pro úplnost, že přestože § 87 zákona o spotřebitelském úvěru [číslo] omezuje uplatnění námitky neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, tak nelze toto ustanovení vykládat tak, že pokud dlužník námitku neplatnosti sám aktivně neuplatní, nemůže se soud z moci úřední zabývat úvěrovou smlouvou. Soud v tomto směru připomíná nezbytnost souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48/ES ze dne [datum]) a také stanovisko Nejvyššího soudu ČR k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích dle rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž je uvedeno, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen spotřebitele – dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku. Mají vliv v rámci tzv. veřejné sociální sítě. Proto je povinností věřitele, aby náležitě před poskytnutím úvěru prověřoval, posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet. A neprověřil-li věřitele dlužníka dostatečně, anebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná (srovnej nález Ústavního soudu ze dne [datum] III. US [číslo]), který stanovil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odstavec 1 Listiny základních práv a svobod.

20. V souvislosti se závěry soud také odkazuje na závěry Krajského soudu [obec] ve věci sp. zn. 14 Co 192/2021, v níž mimo jiné je uvedeno, rozhodující přitom nejsou abstraktní výdaje odhadované na základě statistických dat, nýbrž konkrétní výše nájemného za dům či byt, který dlužník obývá, obvyklá spotřeba plynu a elektřiny právě v něm, konkrétní náklady na vytápění a obvyklé platby za telefon, který dlužník používá, apod. Soud má za to, že pokud žalobkyně vycházela pouze z veřejných rejstříků či tzv. skóringových modelů, aniž by prokázala, zda řádně a konkrétně ověřoval osobní, majetkové poměry žalovaného, tak nesplnila svou povinnost ověřovat úvěruschopnost žalovaného.

21. Soud v daném případě dospěl k závěru, že smlouva [číslo] uzavřená mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným je absolutně neplatná dle § 588 občanského zákoníku, když svým obsahem nebo účelem zjevně odporuje zákonu, a příčí se dobrým mravům.

22. V daném řízení má soud dále za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku [částka] a že žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně částku [částka].

23. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí, zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, anebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Soud uzavřel, že žalovaný se v dosud nesplacené výši poskytnuté částky obohatil na úkor právní předchůdkyně žalobkyně. Soud uložil žalovanému povinnost, aby zaplatil žalobkyni, na kterou byla řádně postoupena pohledávka, zbývající výši poskytnuté částky, tedy [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od [datum]. Vznik prodlení je odvozován od uplynutí lhůty poskytnuté plnění žalobcem ve výzvě k úhradě dluhu ze dne [datum].

25. Soud smlouvou uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným [číslo] posoudil jako absolutně neplatnou. Nároky plynoucí z této smlouvy, tedy obchodní úrok, poplatky za poskytnutí úvěru a další požadované poplatky, a úrok z prodlení nad rámec soudem přiznaný zamítl, když uvedené nároky svou povahou akcesorickými a vztahují se k hlavnímu závazku, úvěrovému vztahu, který byl posouzen jako neplatně sjednaný. Ve výroku II. tedy soud žalobu částečně zamítl v rozsahu dalších požadovaných částek.

26. O náklady řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., pro případ, že účastníci ve věci mají úspěch jen částečný, může soud vyslovit, že žádný účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla ve sporu převážně neúspěšná, při posuzování úspěšnosti účastníků soud v souladu se ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu ČR přihlédl také k příslušenství pohledávky. Žalovanému, který byl ve věci převážně úspěšný, však žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly.

27. Lhůtu k plnění povinnosti stanovené ve výroku I., soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly shledány žádné důvody pro uložení lhůty odlišné, popřípadě stanovení dobrodiní splátek.