15 C 317/2022

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Lorencovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se částečně zamítá ohledně požadované částky [částka] spolu s požadovaným úrokem 56 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s tvrzením, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu [číslo] s produktovým názvem DS0HC týdenní POJ 10/ 2019 (dále jen„ Smlouva“). Součástí smlouvy byly též smluvní podmínky, které žalovaný stvrdil podpisem. Žalobkyně dále tvrdila, že před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru žalovanému byla jeho schopnost splácet poskytnutý úvěr ze strany postupitele posouzena s odbornou péčí dle zákona o spotřebitelském úvěru. Postupitel vycházel z informací z registru klientských informací a dalších, například [příjmení], insolvenční rejstřík, a žalovanému poskytl hotovostní zápůjčku ve výši [částka], když se žalovaný měl zavázat zaplatit poplatek ve výši [částka] (tato částka zahrnovala i platby za zpracování a flexibilní splácení a administrativní činnost a komfortní splácení), dále úrok s úrokovou sazbou 56 % ročně. Žalovaný uhradil dne [datum] částku [částka], když tyto platby byly započteny na jistinu [částka], dále uhradil platbu [částka], která byla započtena na poplatky, které byly poníženy na [částka]. Následně dne [datum] uzavřel postupitel se žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, kterou mimo jiné postoupil žalobci pohledávku z titulu z předmětné smlouvy, pod [číslo] Postupní smlouva nabyla účinnosti dnem úplaty ke dni [datum], což bylo žalovanému oznámeno oznámením ze dne [datum]. K tomuto dni byla také pohledávka postupitelem kapitalizována na částku [částka] složenou z jistiny [částka], poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši [částka], kapitalizované smluvní pokuty ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a sankčních poplatků ve výši [částka]. Dále je požadován smluvní úrok ve výši 56 % p. a. z jistiny [částka] od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11. 75 % p. a. taktéž z jistiny ode dne [datum] do zaplacení. Žalobce zaslal žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu k úhradě dluhu, který však žalovaný ani poté, byť částečně nehradil.

2. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil, zásilky byly zasílány na adresu [adresa].

3. Soud tedy dle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že postupitel [právnická osoba], [obec a číslo] a žalobkyně uzavřeli smlouvu, když součástí smlouvy byla i postoupená pohledávka za žalovaným, což vyplývá z tabulky, přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávky.

5. Z listiny nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřené dne [datum], bylo zjištěno, že žalovaný tuto litinu podepsal, zprostředkovatelka smlouvy byla [celé jméno svědkyně], jednalo se o zapůjčení částky [částka] v hotovosti (spotřebitelský úvěr na bydlení), měly být sjednány další poplatky, způsob splatnosti v měsíčních splátkách. Dále byla sjednána úroková sazba 56 % ročně, Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky a standardní informace o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaná podepsal.

6. Dále měl soud k dispozici výzvu k okamžitému splácení dluhu ze dne [datum], z něhož bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky dne [datum], výši aktuálního dluhu a vyzvala jej k úhradě do 10 dnů od data doručení tohoto dopisu a dále uvedla, že ke dni [datum] se stává úvěr splatným. Dále měl soud k dispozici přehled plateb a předžalobní upomínku z [datum].

7. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaný uhradil dne [datum] částku [částka] a částku [částka]. Dále měl soud k dispozici tabulku, z níž je zřejmý výpočet úroků z prodlení, smluvní pokuty a dalších poplatků.

8. Ze zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že žalovaný postupiteli předal své osobní informace pro vyplnění formuláře, osobních údajů. Uvedl i své zdroje příjmů, listinu následně podepsal. Z této karty je dále zřejmá tvz. náhradní kontaktní adresa žadalatele, dále že pracuje jako dělník přípravné a zednické práce u zaměstnavatele [příjmení] [příjmení], [obec] a uvedl svůj pravidelný měsíční příjem [částka] a výdaje v odhadované výši [částka] s tím, že byly předloženy výplatní pásky za měsíc listopad a prosinec 2019. Doklady o jiných příjmech nebo výdajích nebyly žalobcem předloženy.

9. Dle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Dle § 547 občanského zákoníku, právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům a zákonu.

11. Dle § 588 občanského zákoníku věta první, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

12. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Dle § 86 odst. 2 citovaného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, anebo, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Dle § 87 odst. 1 citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná.

15. Soud v daném případě zhodnotil provedené dokazování, a především se zabýval předloženou smlouvou a posuzoval její platnost. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že její právní předchůdkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného – spotřebitele splácet úvěr poskytnutý ve výši [částka], navýšený o další částky, který měl žalovaný splácet v 65 splátkách ve výši [částka] měsíčně. Bylo zjištěno, že žalovaný uhradil částku [částka], kterou měla žalobkyně započíst částečně na jistinu a ponížila na výši dluhu [částka]. Další platby měly být započteny na poplatky, které byly poníženy na částku [částka].

16. Žalobkyně předložila soudu kartu zákazníka, kterou vyplňovala zprostředkovatelka právního předchůdce žalobkyně [jméno] [příjmení], se sídlem [příjmení].

17. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] provedené dožádaným soudem v [obec] bylo zjištěno, že„ běžně“ volají zákazníci na zákaznickou linku, z té dostávají informace manažeři dle oblastí, které je předávají obchodním zástupcům. [ulice] zástupci následně tzv. jdou k zákazníkovi domů. Smlouva byla uzavřena v [obec] u„ mladé paní nejspíše sestřenice“ žalovaného, když potřeboval peníze na kauci vedlejšího bytu, doložil občanský průkaz, pracovní smlouvu, dvě výplatní pásky, které následně svědkyně tzv. zanesla do systému Provident, který vyhodnotil, zda je takzvaně žalovaný solventní a žádost nezamítl. Příjmy byly ověřeny z výplatních pásek, ve výdajích„ se věří sděleným informacím“. Některé předložené dokumenty se kopírují a vkládají do spisu klienta.

18. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně se zcela spolehl na údaje o výdajích zákazníka tedy žalovaného, aniž by je dalším způsobem ověřoval, vyhodnocoval, nebyla doložena žádné ověřování tvrzení žadatele o úvěr, o jeho schopnosti splácet tento úvěr.

19. V daném případě postupoval předchůdce žalobkyně nesystematicky. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr s odbornou péčí. Jak již bylo několikrát judikováno, posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebitel v závislosti na frekvenci splácení bude mít v rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby splácel splátky v dohodnuté výši. Splátky byly sice poměrně nízké, avšak žalobkyně neprokazovala dostatečně, že by její předchůdce dostatečně analyzoval osobní rozpočet spotřebitele, jeho výdaje, nejenom příjmy a že by bylo zohledněno celkové majetkoví postavení spotřebitele, financování provozu jeho domácnosti. Soud zdůrazňuje, že posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitostí, týká se konkrétního jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.

20. Soud dále uvádí, že zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr, avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele. Ani to však nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Lze uzavřít, že poskytovatel se nemůže spokojit bez dalšího pouze s informacemi získanými od spotřebitele, ale musí je důkladně prověřit a následně získané informace s odbornou péči vyhodnotit. Pokud má například poskytovatel pochybnosti o správnosti sdělených údajů, například výdajů na bydlení či jiných nákladů, je povinen objasnit takovéto údaje v součinnosti se spotřebitelem a nespoléhat pouze na informační sdělení od spotřebitele. Navíc je nepochybné, že tyto údaje musí být aktuální, vypovídající komplexně o finanční situaci spotřebitele. Soud připomíná, že judikatorně již bylo stanoveno, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je náležitá obezřetnost, která se nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale směřuje i k prověřování jednotlivých tvrzení žadatele o úvěr. Poskytovatel úvěru musí v každém jednotném případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda jsou příslušné informace dostatečně relevantní pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, takže nepostačí ničím dalším konkrétním nepodložená prohlášení spotřebitele.

21. Soud dále konstatuje pro úplnost, že přestože § 87 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., v platném znění, omezuje uplatnění námitky neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, tak nelze toto ustanovení vykládat tak, že pokud dlužník námitku neplatnosti sám aktivně neuplatní, nemůže se soud z moci úřední zabývat úvěrovou smlouvou. Soud v tomto směru připomíná nezbytnost souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48/ES ze dne [datum]) a také stanovisko Nejvyššího soudu ČR k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích dle rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž je uvedeno, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen spotřebitele – dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku. Mají vliv v rámci tzv. veřejné sociální sítě. Proto je povinností věřitele, aby náležitě před poskytnutím úvěru prověřoval, posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet. A neprověřil-li věřitele dlužníka dostatečně, anebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná (srovnej nález Ústavního soudu ze dne [datum] III. US [číslo]), který stanovil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odstavec 1 Listiny základních práv a svobod.

22. V souvislosti se těmito specifikovanými rozhodnutími soud také odkazuje na závěry Krajského soudu [obec] ve věci sp. zn. 14 Co 192/2021, v nichž mimo jiné je uvedeno, rozhodující přitom nejsou abstraktní výdaje odhadované na základě statistických dat, nýbrž konkrétní výše nájemného za dům či byt, který dlužník obývá, obvyklá spotřeba plynu a elektřiny právě v něm, konkrétní náklady na vytápění a obvyklé platby za telefon, který dlužník používá, apod. Soud má za to, že pokud žalobkyně vycházela pouze z veřejných rejstříků či tzv. skóringových modelů, aniž by prokázala, zda řádně a konkrétně ověřovala osobní, majetkové poměry žalovaného, tak nesplnila svou povinnost ověřovat úvěruschopnost žalovaného.

23. Soud v daném případě dospěl k závěru, že smlouva [číslo] uzavřená mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným je absolutně neplatná dle § 588 občanského zákoníku, když svým obsahem nebo účelem zjevně odporuje zákonu a příčí se dobrým mravům.

24. V daném řízení má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku [částka] a že žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně částku [částka], v tomto směru nebyla tvrzení žalobce žádným způsobem vyvrácena.

25. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

26. Dle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí, zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, anebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Soud uzavřel, že žalovaný se v dosud nesplacené výši poskytnuté částky obohatil na úkor právní předchůdkyně žalobkyně.

28. Soud uložil žalovanému povinnost, aby zaplatil žalobkyni, které byla řádně postoupena pohledávka, zbývající výši poskytnuté částky, tedy [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od [datum]. Vznik prodlení je odvozován od uplynutí lhůty poskytnuté plnění žalobcem ve výzvě k úhradě dluhu ze dne [datum].

29. Soud smlouvou uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným [číslo] posoudil jako absolutně neplatnou. Nároky tvrzené žalobkyní z této smlouvy, tedy obchodní úrok, poplatky za poskytnutí úvěru a další požadované poplatky, a úrok z prodlení nad rámec soudem přiznaných soud zamítl, když uvedené nároky svou povahou akcesorickými a vztahují se k hlavnímu závazku, úvěrovému vztahu, který byl posouzen jako neplatně sjednaný.

30. Ve výroku II. tedy soud žalobu částečně zamítl v rozsahu dalších požadovaných částek.

31. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., pro případ, že účastníci ve věci mají úspěch jen částečný, může soud vyslovit, že žádný účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

32. Žalobkyně byla ve sporu převážně neúspěšná, při posuzování úspěšnosti účastníků soud v souladu se ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu ČR přihlédl také k příslušenství pohledávky. Žalovanému, který byl ve věci převážně úspěšná, však žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly.

33. Lhůtu k plnění povinnosti stanovené ve výroku I., soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly shledány žádné důvody pro uložení lhůty odlišné, popřípadě stanovení dobrodiní splátek.