15 C 336/2025

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl soudkyní JUDr. Martinou Lorencovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované Anonymizováno s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se částečně zamítá v rozsahu další požadované částky ve výši , částka, spolu s požadovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od , datum, Kč do zaplacení, a další požadované částky ve výši , částka, a úroku ve výši 68,36 % p. a. z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 12 % p. a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, .

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit částku , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovanou, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, dne , datum, . Na základě smlouvy byla žalované poskytnuta na účet uvedený ve smlouvě částka ve výši , částka, dne , datum, . Žalovaná se zavázala „poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 68,36 % ročně“ splácet ve 48měsíčních splátkách ve výši , částka, (v těchto splátkách byla zahrnuta i úhrada za pojištění, tak jak je níže uvedeno) splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem prosinec 2024, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení o schválení úvěru. Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím emailové komunikace. Žalovaná tuto smlouvu údajně podepsala doplněním jedinečného kódu, který jí byl za tímto účelem předem poskytnut. Smlouva obsahuje dodatek, který tento způsob uzavření smlouvy upravuje. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované zasláno na e-mailovou adresu uvedenou ve smlouvě. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru, i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr ve výši , částka, . Žalovaná při podpisu smlouvy „podepsala zároveň přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry“. Pojištění bylo sjednáno na základě Pojistné smlouvy. Žalovaná se zavázala, že bude po dobu trvání tohoto pojištění hradit za toto pojištění své schopnosti splácet úvěr shora uvedenou měsíční úhradu za pojištění, která bude tvořit součást všech splátek dle uzavírané smlouvy a bude tedy splatná ve lhůtách splatnosti těchto splátek. Žalobkyně žalované oznámila Oznámení o schválení úvěru, ve kterém byly uvedeny základní parametry poskytovaného úvěru a jehož přílohu tvořil i splátkový kalendář. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované zasláno na dodejku. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI. Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta, bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, žalovaná neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovanou, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobci uhrazeny pouze následující částky: Částka ve výši , částka, ze dne , datum, , částka , částka, , dne , datum, . Před zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalované tvrdí žalobkyně právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši , částka, ; smluvní pokuty ve výši , částka, za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů, tedy u splátek č. , hodnota, , 3, u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, tedy v celkové výši 2 x , částka, . Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. V důsledku tohoto prodlení žalované žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši , částka, (Podle uzavřené smlouvy má být, že vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši , částka, za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů, tedy u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 3 x , částka, ). Tato náhrada nákladů je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení.

2. V důsledku tohoto prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. , hodnota, splatné dne , datum, . K datu , datum, tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem , částka, byla žalovaná povinna uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. K výpočtu úroku za poskytnutí úvěru přirostlého do zesplatnění úvěru se uvádí, že úvěr dle uzavřené smlouvy o úvěru se splácí splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku za poskytnutí úvěru a v případě sjednání pojištění i úhrada za toto pojištění. Úrok za poskytnutí úvěru zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a splátkou úroku. Tento poměr je u jednotlivých splátek uveden ve splátkovém kalendáři, který je zasílán společně s oznámením o schválení úvěru. U posledních 3 splátek úvěru před zesplatněním úvěru, pokud je úvěr zesplatněn z důvodu prodlení dlužníka s úhradou splátek, je tak část každé z těchto posledních 3 splátek připadající na úrok připočtena k původní jistině úvěru a stává se součástí shora uvedené nové jistiny úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byla přitom žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné splátky a byla jí poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. Dále bylo sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě ode dne , datum, , až do jejího úplného zaplacení. Dále bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná žalobci k dnešnímu dni má dlužit následující částky:a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši , částka, (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši , částka, a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši , částka, ) s příslušenstvím,b) smluvní pokuty dle bodu 6.1.smlouvy, tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši , částka, s příslušenstvím,c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného je v celkové výši , částka, s příslušenstvím,d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši , částka, za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem , datum, do zaplacení; touto žalobou se požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši , částka, ,e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši , částka, ode dne , datum, do zaplacení; touto žalobou se požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 68,36 % ročně. Za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (tedy za dobu od , datum, ) žalobce v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 12 % ročně,f) úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr ve výši celkem , částka, (Podle přílohy č. , hodnota, smlouvy činila tato úhrada za pojištění částku , částka, měsíčně a tvořila součást všech splátek úvěru. Do dnešní doby zůstala neuhrazena měsíční úhrada za pojištění obsažená ve splátkách č. , hodnota, , 4, 5, tedy úhrada za pojištění v celkové výši 3x , částka, ). Žalovaná tyto částky žalobci neuhradila ani na základě předžalobní výzvy, kterou jí žalobce v této věci zaslal.

3. Soud ve věci nařídil na den , datum, ústní jednání, k tomuto jednání se žalovaná nedostavila, ač byla řádně předvolána v souladu s občanským soudním řádem, dále jen o.s.ř. Žalobkyně se také nedostavila, byla omluvena.

4. Soud tedy dle § 101 odst. 3 o. s. ř., jednal nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že žalovaná prostřednictvím zprostředkovatelky uzavřela s žalobkyní úvěr, nebo hodlá uzavřít úvěr. Listina nebyla podepsána žalovanou, pouze byl uvedený tzv. kód 9767948333.

6. Z listiny nazvané Dodatek č. , hodnota, k návrhu smlouvy o úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, v níž žalovaná uvedla své nacionále, bankovní spojení, číslo účtu , č. účtu, , pro sjednání smlouvy o úvěru č. , hodnota, , s tím, že žalovaná tuto listinu nepodepsala, pouze je uveden kód č. , hodnota, .

7. Z karty klienta, ke smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že byl žalované poskytnut úvěr ve výši částky , částka, , dne , datum, , měla být sjednána smluvní odměna úvěru , částka, . Vyplacena částka byla ve výši , částka, , splaceno bylo , částka, a zbývá doplatit , částka, , s tím, že byly zaslány upomínky , datum, , , datum, a dne , datum, .

8. Dále měl soud k dispozici doklad o potvrzovací SMS, v němž dne , datum, v 10:51 žalovaná uvedla SMS, že souhlasí a uvedla své jméno a dále měl k dispozici doklad o odeslání jedné koruny z účtů , č. účtu, na účet žalobce.

9. Z listiny nazvané oznámení o schválení úvěru vyplývá, že žalobkyně sdělovala žalované dne , datum, , že došlo ke schválení a uzavření smlouvy o úvěru ze dne , datum, ve výši , částka, s tím, že celková částka, kterou má klient vyplatit, má být , částka, . Součástí této listiny byl i splátkový kalendář ze dne , datum, .

10. Z výpisu z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalovaná nemá negativní záznam ke dni , datum, .

11. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že dne , datum, byl na účet číslo , č. účtu, vyplacena částka , částka12. Z Prohlášení klienta bez uvedení data bylo zjištěno, že žalovaná jako klientka prohlásila, že se seznámila s dokumenty prostřednictvím zprostředkovatele úvěru, a tato listina obsahuje pouze kód 9767948333 bez podpisu žalované.

13. Z listiny nazvané hodnocení klienta se podává, že byly uvedeny příjmy žalované , částka, měsíčně ze zaměstnání, výdaje uvedeno pouze životní minimum , částka, , dále na dítě , částka, , výdaje bydlení, nájemné, inkaso , částka, , ostatní , částka, , s tím, že je tvrzena rezerva žalované , částka, . Dále je uvedeno ohledně žalované, že je zaměstnána v hlavním pracovním poměru u firmy , právnická osoba, ., , adresa, , je rozvedená, její volné zdroje údajný rozdíl mezi jejími příjmy a výdaji je , částka, .

14. Z předsmluvního formuláře, bylo zjištěno, že žalované měl být poskytnut úvěr , částka, s pojištěním ve 48měsíčních splátkách po , částka, , s tím, že celková částka, kterou je třeba zaplatit má být , částka, , byla sjednána úroková sazba 68,36 % p. a, RPSN 94,4 %, a dále byly sjednány tzv. náklady v případě opožděných plateb a související náklady s případnou smluvní pokutou. Opět listina měla být podepsána , datum, pouze kódem žalované.

15. Z výzvy ze dne , datum, bylo žalované oznámeno zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, .

16. Z předžalobní výzvy, datované dne , datum, , bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky , částka, s tím, že ji upozornil na možnost podání žaloby. Soud měl k dispozici podací arch ze dne , datum, , z něhož je zřejmé, že listina byla tohoto dne žalované odeslána na adresu , adresa, .

17. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

18. Dle § 1841 občanského zákoníku, dále jen „o.z.“, smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové a platební nebo pojistné smlouvy, smlouva týkající se penzijního připojištění, směn měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními zdroji.

19. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Dle § 86 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinného od , datum, ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Podle § 86 odst.2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Dle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

23. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

24. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

25. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Soud se z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně, poskytovatel úvěrů, je povinna podle právních předpisů náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o úvěruschopnosti neboli bonitě, nevyžaduje, není pak postup v souladu se právními předpisy a neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutné hodnotit, jako činnost, jejímž cílem je zjištění zda, spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, popřípadě domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nezbytné analyzovat osobní, respektive tzv. domácí rozpočet spotřebitele-žadatele o spotřebitelský úvěr, tedy jeho příjmy a výdaje, a musí být také zohledněno jeho rodinné zázemí, zda se např. podílí na financování provozu domácnosti spolu s dalšími osobami. Jedná se o ryze individuální proces týkající se jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.

27. Zákon o spotřebitelském úvěru ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr (§ 84 zákona o spotřebitelském úvěru), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinností jednat s odbornou péčí.

28. V daném případě se tedy nemůže věřitel spokojit bez dalšího s informacemi získanými od spotřebitele, naopak je nezbytné tyto informace vyhodnotit a důkladně prověřit, například pokud výdaje na bydlení, či stravování, či jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklém, je povinen věřitel požadovat po spotřebiteli objasnění takovýchto údajů, případně je sám samostatně svědomitě ověřit. Údaje pro posouzení úvěru schopnosti spotřebitele musí být aktuální a vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která vede k nespoléhání se na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale ukazuje na požadavek prověřování, tedy požadavek na doložení těchto tvrzení, například různými potvrzeními. Navíc i poté musí věřitel nezbytně zkoumat, zda tyto poskytnuté potvrzení jsou pravdivé a tyto informace jsou dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti. Vždy musí být zkoumáno a zohledněno podle osobní situace spotřebitele podle částky úvěru ve smlouvě a s ohledem na další aspekty směřující k uzavření úvěrové smlouvy. Je tedy nutné podrobně analyzovat finanční situaci spotřebitele. Je možné, aby byly zohledněny i dříve získané znalosti o situaci zájemce o úvěr, avšak ničím nepodložená prohlášení spotřebitele však nemohou být sama o sobě kvalifikovaná, dostatečná, pokud nejsou podepřena řádnými doklady, které musí být logicky a věrohodně vyhodnoceny.

29. Soud připomíná, že zákon o spotřebitelském úvěru v § 87 odst. 1, stanovuje následek poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 větu druhou, tedy bez řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a to sankci neplatnosti smlouvy. Je možné tuto úpravu vyložit jako relativní neplatnost, neboť spotřebiteli dává možnost vznést námitku neplatnosti uplatnit. V posledních letech se však Nejvyšší soud ČR zabýval v rámci zajišťování jednotnosti a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů a byl stanoven závěr, že pokud poskytovatel takovouto povinnost nesplní, je smlouva absolutně neplatná. K tomuto závěru se také vyjádřil Ústavní soud v nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18, a jeho nálezy jsou pro obecné soudy závazné (§ čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky). Tato rozhodnutí směřují obecné soudy k aplikaci § 580 odst. 1 občanského zákoníku a § 588 občanského zákoníku upravující absolutní neplatnost právního jednání.

30. Žalobkyně dle soudu neprokázala, že by dostála své povinnosti s odbornou péčí posuzovat schopnost žalované jako spotřebitele splácet úvěr, který je předmětem tohoto sporu. V projednávaném případě sice zkoumala úvěruschopnost žalované, nikoliv však řádně a s odbornou péčí. Nutno doplnit, že žalobkyně s žalovanou jednala prostřednictvím tzv. zprostředkovatele, který vyplňoval i příslušné formuláře. Po posouzení úvěruschopnosti žalované, ve schvalovacím procesu dospěli k závěru, že žalované zůstává dostatek finančních prostředků pro řádné splácení požadovaného úvěru. Navíc tento úvěr byl poskytnut bez dalšího prověřování poměrů žalované. Pokud by dále byly majetkové poměry žalované přiměřené hodnoceny v kontextu logiky a reálného života, tak nemůže být uvažováno s výdaji na osobu žalované představující životní minimum, což navíc nebylo žádným způsobem prokazatelně ověřeno. Žalovaná uvedla naprosto nízké částky výdajů, nebyly zaevidovány žádné konkrétní měsíční výdaje žalované, určitě zjevné z jeho výpisu z účtu žalované, výdaje nákladů na bydlení nejsou zcela zřejmé, ani nebylo prokázáno, že by byly, jakkoliv ověřovány. Dle soudu si žalobkyně měla vyžádat další dokumenty, zkoumat podrobně výpis z bankovního účtu. Toto jednání pracovníků žalobkyně nekoresponduje se závěrem ohledně úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně si k výdajům žalovaného žádné další podklady nevyžádala, což je neomluvitelné, když vycházela povrchně pouze z odhadovaných výdajů uvedených žalovanou. Pakliže využila uvedení údajů o životní minimu dle zákona č. 110/2006 Sb. o životním a existenční minimum, tyto údaje jsou pouze pro porovnání, jsou veřejně dostupné, státem publikované údaje o průměrných nákladech na bydlení, ale tyto údaje nelze však převzít jako výdaje spotřebitele (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ).

31. K řádnému posouzení úvěru schopnosti žalované nepostačuje ani to, že byla provedena lustrace žalované v databázích SOLUS a NRKI. Je nepochybné, že tato zjištění jsou důležitá, ale pokud nebyly zjištěny skutečné výdaje spotřebitele jsou samostatně nedostatečná. Na základě logického a realistického vyhodnocení, nemohla žalobkyně dospět k závěru, že žalovaná je úvěr schopna splácet, ani když si základním způsobem neověřila výdaje žalované.

32. Soud uzavřel, že nebylo neprokázáno, že se řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, a tak dospěl k závěru, že smlouva o úvěru 9103363571 ze dne , datum, , ve které byla sjednána i zápůjční úroková sazba ve výši 68,36 % ročně, je absolutně neplatná, podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem.

33. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalované plnění bez právního důvodu. Bylo prokázáno, že žalobkyně dne , datum, vyplatila ve prospěch účtu , č. účtu, částku , částka, . Z dokladů je dále zřejmé, že se jedná o účty žalobkyně a žalované.

34. Žalovaná prokazatelně žalobkyni uhradila pouze částku , částka, , žalovaná se tak na úkor žalobkyně dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku bezdůvodně obohatila v rozsahu částky , částka, .

35. Dle § 1970 občanského zákoníku je žalovaná jako dlužnice v prodlení se splácením peněžitého dluhu, je povinna zaplatit i zákonný úrok z prodlení, ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/ 2013 Sb., ve znění účinném v době počátku prodlení. Zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení. Doba plnění je vázána na výzvu věřitele, když dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§1958 odst. 2 občanského zákoníku), dle soudu žalobkyně vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení výzvou ze dne , datum, se stanovenou patnáctidenní lhůtou k možnému zaplacení. Soud tedy vznik prodlení stanovil od , datum, do zaplacení (§ 573 občanského zákoníku).

36. Úvěrová smlouva byla dle soudu posouzena jako absolutně neplatná, žalobní nároky tvrzené z této smlouvy (obchodní úrok, poplatky, smluvní pokuta a úrok z prodlení) nelze přiznat, uvedené nároky jsou povahou akcesorické a vztahují se k hlavnímu závazku, který byl dle soudu neplatně sjednán.

37. Proto ve výroku. II. došlo k zamítnutí žaloby v rozsahu dalších požadovaných částek.

38. O náhradě nákladu řízení soud rozhodl dle pak § 142 odstavec 2 o. s. ř. Žalovaný se úspěšně bránil části žaloby a soud tedy rozhodl, že žádnému z účastníků nepřiznává náhradu nákladů řízení. Nutno doplnit, že úspěch žalobkyně by byl skutečně v minimálním procentuálním vyjádření, když žaloba byla zamítnuta v rozsahu ohledně požadované částky ve výši , částka, spolu s požadovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od , datum, Kč do zaplacení, a další požadované částky ve výši , částka, a úroku ve výši 68,36 % p. a. z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 12 % p. a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, .

39. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložené povinnosti určil soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř., v třídenní lhůtě, když pro uložení jiné lhůty, popřípadě stanovení dobrodiní splátek neshledal žádné důvody.