15 C 358/2022

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Lorencovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa právně zastoupen: JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokát AK G legal, s.r.o., IČO, se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a dále částek částka, částka a částka a částky částka a úroku z úvěru ve výši 11,10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku částka s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému z úvěrové smlouvy. V žalobě tvrdila, že mezi společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, součástí smluvního ujednání byly i smluvní podmínky obsažené na dalších stranách smlouvy. Žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka na účet č. bankovní účet. Žalovaný uhradil pouze částku částka a žalobkyně požaduje uhradit částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a dále částek částka, částka a částka a částky částka a úroku z úvěru ve výši 11,10 % ročně z částky částka, od datum do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože byl vyzván předžalobní výzvou k zaplacení.

2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz sp. zn. EPR číslo ze dne datum, který se však nepodařil doručit žalovanému do vlastních rukou, proto usnesením ze dne datum byl zrušen.

3. Usnesením soudu č.j. 15 C 358/2022-87 ze dne 29.5.2023 bylo řízení částečně zastaveno co do původně požadovaného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a dále soud připustil rozšíření žaloby o zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,50 % ročně, o úrok z úvěru ve výši 11,10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

4. Soud doručil žalobu žalovanému v souladu s občanským soudním řádem. Žalovaný se žádným způsobem nevyjádřil.

5. Soud ve věci nařídil ústní jednání, k tomuto jednání se dostavil zástupce žalobkyně, žalovaný se nedostavil, ač byl řádně předvolán v souladu s občanským soudním řádem. Soud tedy dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

6. Z předložených listin bylo zjištěno, že dne datum byla prostřednictvím internetového bankovnictví uzavřena smlouva o úvěru Expres půjčka o poskytnutí úvěru částka Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky, které žalovaný podepsal, stejně tak tzv. kartu zákazníka.

7. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne datum bylo zjištěno, že s žalovaným banka sjednala vedení běžného účtu číslo kód banky číslo, smlouva byla podepsána žalovaným.

8. Z dispozice ke smlouvě bylo zjištěno, že bylo sjednáno vydání debetní karty a bankovního klíče, dále bylo dne datum sjednány služby příjmení příjmení prostřednictvím internetového bankovnictví.

9. Dále měl soudu k dispozici přehled čerpání a splácení poskytnuté částky prostřednictvím běžného účtu. Dále z tohoto vyplývá, že byla žalovaným uhrazena pouze částka částka k úhradě poskytnutého úvěru. Dále měl soud k dispozici obchodní podmínky, podmínky pro používání kontokorentu, a také ceník na služby poskytnuté bankou.

10. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne datum a že s žalovaným sjednali vedení běžného účtu číslo kód banky číslo a vydání debetní karty a bankovního klíče, dále bylo dne číslo číslo sjednány služby příjmení příjmení prostřednictvím internetového bankovnictví.

11. V daném případě bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně jako věřitel se žalovaným platně uzavřel smlouvu o úvěru částka, kterou se žalovaný zavázal včetně dalšího navýšení zaplatit předchůdci žalobkyně v měsíčních splátkách po částka měsíčně. Uhrazena však byla pouze část poskytnuté částky. Žalovaný se ocitl v prodlení se splácením splátek.

12. Pohledávka byla následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobkyni jako věřiteli s účinností ke dni datum. Žalobkyni vznikla pohledávka, která na ni byla převedena smlouvou o postoupení pohledávky. Aktivní legitimaci žalobkyně prokázala oznámením o postoupení pohledávky a smlouvou o postoupení pohledávek s přílohami.

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.) smlouvu o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

15. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva). Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne datum o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)). Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.

16. Na základě tohoto zjištěného skutkového závěru s odkazem na citované zákonné ustanovení soud dospěl k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným jako spotřebitelem dle § 1810 o. z. byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru dle § 2395 o. z. Žalovanému byl poskytnut úvěr do výše částka. Žalovaný jej zcela vyčerpal, avšak zcela řádně neuhradil. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o úvěru podle § 2395 o. z. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

17. Soud tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou zbývající částku poskytnutého úvěru spolu se smluvním úrokem ve výši částka, kdy se jedná o obchodní úrok v sjednané roční úrokové sazbě 11,10 % p. a. a který je kapitalizován ke dni zesplatnění úvěru, tedy k datum a částka ve výši částka představující nároky ze smlouvy o úvěru, dva poplatky za upomínky po částka a poplatek za zesplatnění částka, což je prokazováno smluvními podmínkami smlouvy o úvěru a platební historií. Tyto obchodní úroky a poplatky byly mezi bankou a žalovaným řádně sjednány a jsou v souladu s dobrými mravy, 18. Soud dále přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši odpovídající § 1970 o. z., ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následující po splatnosti žalované pohledávky, když byl také částečně kapitalizován ve výši částka za období od datum do datum, dále soud přiznal zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,50 % ročně, úrok z úvěru ve výši 11,10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

19. Soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit přiznané částky v zákonné lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když nespadal žádné okolnosti, které by odůvodňovaly prodloužení této lhůty, popřípadě stanovení dobrodiní splátek.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, zaokrouhleno na celé koruny dolů. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

21. Přiznané náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. na platební místo dle § 149 o.s.ř., tedy k rukám právního zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.