15 C 37/2022

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Lorencovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. právnická osoba , IČO sídlem adresa o vydání věci

I. Žalovaný [číslo] je povinen vydat urnu s [anonymizováno] zemřelé [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], zemřelé dne [datum] žalobci.

II. Žaloba na určení, že žalovaný [číslo] není oprávněn převzít urnu s ostatky zemřelé, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání„ urny“ s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], narozené [datum] a zemřelé dne [datum] (dále jen„ zemřelé“) s tím, že se zároveň domáhal určení, že 1. žalovaný není oprávněn u 2. žalovaného převzít tuto urnu s ostatky zemřelé. V žalobě tvrdil, že dne [datum] podal návrh na vydání předběžného opatření, kterým by soud rozhodl, že žalovaný [číslo] je povinen zdržet se všech jednání s žalovaným [číslo], zejména přebírání urny s ostatky zemřelé, matky žalobce. Žalobce požadoval rozhodnutí obsahující stanovení povinnosti 2. žalované předat ostatky zemřelé žalobci. Zdejší soud usnesením o nařízení předběžného opatření ze dne [datum] rozhodl o povinnosti 1. žalovaného zdržet se všech jednání s druhým žalovaným a zároveň uložil žalobci povinnost, aby podal návrh na zahájení řízení ve věci samé. Rozhodnutí soudu o nařízení předběžného opatření ze dne 3. 1. 2022 č. j. 7 Nc 452/2021-10 nabylo právní moci dnem [datum]. Žalobce dále v žalobě tvrdil, že zemřelá za svého života neurčila žádnou osobu oprávněnou k vyzvednutí svých [anonymizováno], předpokládala, že tyto záležitosti bude zařizovat její syn, který se v posledních letech jejího života o ni staral, a jakožto syn je jedinou oprávněnou osobou, která má právo na vydání ostatků zemřelé.

2. První žalovaný s žalobou souhlasil, doplnil, že žalobce jeho strýc, který podal prostřednictvím své manželky advokátky žalobu. Vydání urny s ostatky své babičky„ se nebrání“, bylo mu však sděleno pohřební službou, že ostatky vydají tomu, kdo zaplatil pohřeb a s tím spojené služby, což byl 1. žalovaný. Skutečnosti uváděné v žalobě z větší části považuje za nesporné. Rozhodně nezpochybňuje příbuzenský vztah žalobce a zemřelé a„ neměl v úmyslu“, aby bránil vydání urny s ostatky zemřelé do rukou žalobce.

3. Druhý žalovaný s žalobou souhlasil, doplnil, že 2. žalovaný poskytl v souladu se zákonem pohřební služby 1. žalovanému, avšak bude respektovat pravomocné rozhodnutí soudu a urnu s ostatky zemřelé vydá oprávněné osobě určené soudem.

4. Z usnesení zdejšího soudu č. j. 7 Nc 452/2021-10 ze dne 3. ledna 2022 s právní mocí [datum] bylo zjištěno, že soud nařídil předběžné opatření, kterým uložil žalovanému [celé jméno žalovaného], narozenému 1987, aby se zdržel všech jednání se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec], zejména přebírání úhrny s ostatky zemřelé [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], zemřelé dne [datum]. Dále soud rozhodl, že návrh na nařízení předběžného opatření, kterým byla uložena povinnost pohřební společnosti vydat ostatky zemřelé do rukou žalobce, se zamítá, a zároveň bylo uloženo žalobci, aby nejpozději do 15 dnů od právní moci usnesení podal soudu návrh na zahájení řízení ve věci samé. Z tohoto usnesení bylo dále zjištěno, že pohřební služby byly objednány a uhrazeny 1. žalovaným, a že urnu vydají pouze objednateli pohřebních služeb, což je synovec žalobce. Vzhledem k tomu, že však není zřejmé, která konkrétní osoba má právo na vydání ostatků zemřelé, soud předběžným opatřením rozhodl pouze o zatímní úpravě poměrů mezi účastníky tedy, aby urna zemřelé nebyla vydávána pohřebním ústavem zatím žádné osobě, dokud nebude soudem v řádném sporném řízení určeno, kdo je oprávněn ostatky zemřelé převzít. Soud dále v usnesení o předběžném opatření uzavřel, že zatímní úprava poměrů účastníků je prokázána a je naléhavá, neboť je třeba zajistit právní ochranu lidského těla i po jeho smrti.

5. Z rodného listu žalobce bylo zjištěno, že je synem zemřelé [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], narozené [datum]. Dále bylo z úmrtního listu zjištěno, že tato zemřela [datum] v [obec], jako vdova. A dále z úmrtního listu [celé jméno žalovaného], narozeného 1928, manžela zemřelé bylo zjištěno, že tento zemřel [datum]. A dále měl soud k dispozici rodný list [celé jméno žalovaného], narozeného 1954 a z úmrtního listu jmenovaného bylo zjištěno, že tento zemřel [datum].

6. Z usnesení zdejšího soudu č. j. 35 D 80/2022-57 ze dne 10. 5. 2022 bylo zjištěno, že ve věci pozůstalosti po zemřelé bylo rozhodnuto, že účastníky jsou pozůstalý syn [celé jméno žalobce], narozený 1958, pozůstalý vnuk [celé jméno žalovaného], narozený 1983 a pozůstalá vnučka [jméno] [příjmení], narozená 1983, dále bylo rozhodnuto o schválení dohody o rozdělení pozůstalosti. Usnesení nabylo právní moci [datum].

7. Podle § 92 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) lidské tělo je pod právní ochranou i po smrti člověka. Naložit s lidskými pozůstatky a lidskými ostatky způsobem pro zemřelého nedůstojným se zakazuje.

8. Dle § 92 odst. 2 o. z., nejsou-li lidské ostatky uloženy na veřejném pohřebišti, má na jejich vydání právo osoba, kterou člověk před svou smrtí výslovně určil; jinak postupně jeho manžel, dítě nebo rodič, a není-li žádný z nich, nebo odmítnou-li ostatky převzít, převezme je jeho dědic.

9. V daném případě má soud z předložených listin za prokázané, že [jméno] [příjmení], [datum narození] zemřela dne [datum] jako vdova, a její ostatky se nacházejí u 2. žalovaného u pohřební služby. 1. žalovaný u této pohřební služby objednal zajištění pohřebních služeb pro zemřelou. Žalobce je synem zemřelé, 1. žalovaný její vnuk, syn zemřelého bratra žalobce.

10. Mezi účastníky bylo nesporné, že zemřelá před svou smrtí neurčila žádnou konkrétní osobu, jež má právo na vydání ostatků zemřelé. Dále na základě nesporných tvrzení účastníků je touto osobou žalobce jako dítě zemřelé, když manžel zemřelé tzv. předemřel. Právo na vydání ostatků zpopelněných těl zemřelých je podle obč. zák. přiznáno osobám uvedených v § 92 odst. 2 o. z. a to jen v případě, že ostatky již nejsou uloženy na veřejném pohřebišti. Dle zákona č. 256/2001 Sb. o pohřebnictví má tedy nárok na vydání objednatel pohřebních služeb, což by byl 1. žalovaný, tento však v tomto předmětném řízení uvedl, že rozhodně nezpochybňuje právo žalobce na převzetí urny s ostatky zemřelé. Pouze se vyslovil, že očekává, že bude splněno přání babičky, aby byla uložena v rodinné hrobce, které před ním vyjádřila.

11. V daném případě soud žalobě částečně vyhověl, uložil žalovanému [číslo] tedy pohřební společnosti povinnost vydat urnu s ostatky zemřelé žalobci, který je osobou takto zákonem stanovenou dle § 92 odst. 2 o. z., navíc 2. žalovaný uvedl, že bude respektovat pravomocné rozhodnutí soudu a vydá urnu s ostatky zemřelé soudem určené osobě, soud tuto povinnost stanovil dle návrhu žalobce bez uvedení lhůty k plnění dle § 160 o.s.ř..

12. Žalobce se zároveň domáhal určení, že žalovaný [číslo] není oprávněn převzít urnu s ostatky zemřelé. V daném případě se jedná o tzv. deklaratorní rozhodnutí a vzhledem k rozhodnutí vyslovené ve výroku I. byl pouhým morálním apelem na prvního žalovaného, nelze však tuto povinnost vykonat, resp. vymáhat v rámci případného vykonávacího řízení. Soud v této části žalobu zamítl jako právně nedůvodnou.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario. Žalobce se domáhal náhrady nákladů řízení vůči 1. žalovanému, vůči 2. žalovanému náhradu nákladů řízení nepožadoval. Soud žalobě vyhověl pouze ve vztahu k druhému žalovanému. Ve vztahu k 1. žalovanému byla žaloba zamítnuta. Žádný z žalovaných náhradu nákladů řízení nepožadoval a s tím koresponduje i výrok rozhodnutí, kterým soud určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.