15 C 421/2023

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl soudkyní JUDr. Martinou Lorencovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se částečně zamítá ohledně požadovaného zákonného úroku z prodlení za období od , datum, do , datum, .

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tvrzením, že jako provozovatelka distribuční soustavy dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění předpisů (dále jen energetický zákon) a držitel licence na distribuci elektřiny dle § 44 energetického zákona, pracovníky společnosti , právnická osoba, . zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů (krádeže elektřiny) elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům dne , datum, kontrolou číslo , hodnota, zjistil, že žalovaný provádí na adrese , adresa, tzv. neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). S ohledem na toto zjištění vznikl žalobci nárok na náhradu škody dle § 16 vyhlášky č. 359/2000 Sb. o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. Kontrolou uvedeného odběrného místa dne , datum, bylo zjištěno tzv. samo připojení v hlavní domovní skříni a měřením průtoku proudu na odvodních svorkách pojistkových svodků bylo zjištěno, že do objektu proudí elektrická energie, hlavní domovní skříň byla osazena třemi nožovými pojistkami v hodnotě , hodnota, A, následně byla dodávka elektrické energie opět přerušena v hlavní domovní skříní. Dne , datum, byla provedena druhá návštěva a odběrné místo bylo stále nepřístupné. Hlavní domovní skříň byla od poslední návštěvy zaplombována a pojistky neosazeny. Za přítomnosti Policie ČR bylo neoprávněné připojení zadokumentováno a ukončeno. Žalovaný má uzavřenu smlouvu o připojení odběrného místa, ve kterém docházelo k neoprávněnému odběru. Při stanovení náhrady škody bylo postupováno v souladu s ustanovením § 51 odst. 3 energetického zákona a § 16 a následně vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněnému přenosu a neoprávněném distribuci elektřiny v platném znění (dále vyhláška č. 359/2020 Sb.), tedy množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny je určeno na základě zjištěných prokazatelných údajů neoprávněného odběru elektřiny, nejedná se o fiktivní výpočet. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr v období od , datum, , dne odpojení elektřiny, do dne , datum, , odhalení neoprávněného odběru. Vzhledem ke skutečnosti, že elektroměr byl údajně odcizen, byla spotřeba vypočtena z průměrné měřené spotřeby v minulém období a vynásobena cenou stanovenou cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, ke které je připočítáno DPH, dále výpočet 7899 kWh x , částka, /kWh rovná se , částka, . Platba za stálý příkon dle § 17 odst. 3 písm. b) bod 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb. ve spojení s příslušným cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu účinným v době trvání neoprávněného odběru, je ve výši , částka, . Cena elektřiny za neoprávněný odběr, tedy spotřeba plus příkon rovná se , částka, . Navíc elektroměr zaznamenal předchozí skutečnou spotřebu odběrného místa v souladu s judikaturou Ústavního soudu, např. sp. zn. ÚS 668/15. Dle vyhlášky č. 359/2020 Sb. má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování oprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Tyto služby vykonávají pro žalobkyni externí subjekty, jelikož odhalování a zamezení neoprávněného odběru, krádeže elektřiny nespadá do činnosti distributora elektřiny. Dle § 51 odst. 3 energetického zákona škodu i prokazatelně nezbytné nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny k poskytování vybraných služeb v oblasti měření elektrické energie pro distributora elektřiny společnost , právnická osoba, ., jako žalobkyni, a to zejména služeb související s odhalováním a řešení neoprávněných odběrů elektřiny, je od , datum, zmocněna společnost , právnická osoba, ., která by se stala ve sdružení ze společnosti , právnická osoba, , vítězem zadávacího řízení, konaného v rámci veřejné zakázky na služby dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v platném znění. V rámci této veřejné zakázky byla soutěžena cena za komplexní službu, tedy souhrn činnosti nezbytných k řádnému provedení kontroly odběrného místa za účelem zjištění odstranění a přerušení neoprávněného odběru. Ocenění jednotlivých dílčích úkonů v rámci komplexní služby je výsledkem cenové kalkulace externího dodavatele. Žalobkyně připomíná, že účelem veřejné zakázky bylo dosáhnout co nejnižší a nejvýhodnější nabídky za poskytované služby. Dalším důvodem využití externího dodavatele služeb je nestrannost a nezávislost na ekonomickém výsledku žalobkyně. Celkovou částku nákladů na zjištění neoprávněného odběru v daném případě je částka , částka, , představující souhrn služeb poskytnutých externích společností, a to zejména práci dvou techniků na místě, zajištění potřebné kvalifikace techniků, nástrojů, dopravné, administrativní zpracování případu, podkladů a materiálu k samotné práci a činnosti techniků nezbytné k provedení kontroly a zjištění na místě, částka je navýšena o DPH. Náklady na zjištění neoprávněného odběru dle § 51 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, považují za součást náhrady škody, postup při zjišťování neoprávněného odběru byl zdokumentován na DVD záznamu. Účast dvou techniků a průběh zjišťování neoprávněného odběru jsou objektivně doložitelné. V souvislosti se zjištěným neoprávněným odběrem elektřiny žalovaným v jeho odběrném místě žalobkyně dodavatelské společnosti tyto práce prokazatelně zaplatila, požadovaná částka odpovídá smluvně sjednané paušální částce v souladu s ceníkem služeb platným v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, jedná se o částku přiměřenou, odpovídající vynaložené činnosti dodavatelské společnosti a je plně v souladu s ustanovením § 9 odst. 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb. Žalobkyně dále tvrdí, že neoprávněným odběrem elektřiny jí byla způsobena škoda v celkové výši , částka, , která se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši , částka, včetně DPH vypočítané dle vyhlášky a z nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši , částka, včetně DPH. Žalobkyní byla vystavena dne , datum, faktura číslo , hodnota, splatná dne , datum, na částku ve výši , částka, , následně vystavila dne , datum, dobropis číslo , hodnota, na částku , částka, , pak rozdíl těchto částek je , částka, , který požaduje po žalovaném zaplatit, přesto žalovaný na tento dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku ze dne , datum, s výzvou uhradit neuhrazenou částku, na toto žalovaný žádným způsobem nereagoval. Následně byla odeslána předžalobní výzva ze dne , datum, , která obsahovala výzvu k úhradě dlužné částky, přesto žalovaný ničeho neuhradil a žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení od , datum, .

2. Žalovaný nesouhlasil se žalobou požadující zaplacení žalované částky za „domnělý neoprávněný odběr elektřiny“ v místě , adresa, . Tvrdil, že se v uvedenou dobu a na uvedené adrese „již nevyskytoval z důvodu odstřižení od elektrické sítě“ před daným datem a „s dcerou žil u matky“ , jméno FO, na adrese , adresa, . Žalovaný namítal, že nemovitost prodal smlouvou datovanou dne , datum, , sám nemovitost „opustil ještě měsíc předtím a předal ji“ kupujícímu a „pak se tam nevyskytoval. Byly tam odmontované hodiny, sám neprovedl odhlášení elektrické energie, protože předtím nezaplatil, a tak mu byla dodávka elektrické energie odpojena. Již někdy v roce 2018, 2019 měl dluh na elektrické energii asi , částka, , ty pak uhradil. Od počátku roku 2020 se v nemovitosti nezdržoval, měl však uzavřenou smlouvu na odběr elektrické energie, odpojili mu pojistky a potom odmontovali elektroměr“.

3. Soud ve věci provedl odpovídající dokazování: Ze smlouvy o připojení číslo 8/NN/3/01354431 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným bylo zjištěno, že byla uzavřena smlouva v režimu obchodního energetického zákona se závazkem připojit odběrné místo řízení zákazníka k distribuční soustavě, a to s charakterem připojení trvalým na místo , adresa, , , adresa, a dále byly stanoveny technické údaje odběrného místa týkající se příkonů s tím, že bylo připojeno přímo topové topení, ohřívače vody, dále na přípravu pokrmů a osvětlení, klimatizace a ostatní spotřebiče. Smlouva byla podepsána dne , datum, .

4. Z dokladu nazvaného „oznámení o provedených pracích bylo zjištěno, že společnost , Jméno žalobkyně, . „zjistila nepřístupné odběrné místo“ dne , datum, .

5. Z listiny nazvané oznámení o neoprávněném odběru elektřiny na odběrném místě distribuce číslo , hodnota, , adresa, , , adresa, , EAN 859182400401922135 soud zjistil, že obsahuje sdělení žalovanému, že došlo kontrolou odběrného místa dne , datum, k zjištění tzv. samo připojení v hlavní domovní skříni. Měřením průtoku proudu na odvodních svorkách pojistkových svodů bylo zjištěno, že do objektu proudí elektrická energie, kdy hlavní domovní skříň byla osazena třemi nožovými pojistkami v hodnotě , hodnota, A, následně byla dodávka přerušená a dne , datum, byla provedena druhá návštěva, odběrné místo bylo stále nepřístupné, hlavní domovní skříň byla od poslední návštěvy zaplombována, pojistky neosazeny. Za přítomnosti Policie ČR bylo neoprávněné připojení zadokumentováno a ukončeno. Dále zde uvedené je hodnoceno jako neoprávněný odběr elektřiny podle energetického zákona, kterým došlo ke škodě provozovateli distribuční sítě, tedy žalobkyni a ta má zájem zjistit skutečnou výši náhrady za neoprávněný odběr, tedy skutečné množství neoprávněné odebrané elektřiny a skutečnou dobu trvání neoprávněného odběru, zároveň nabízejí možnost písemné dohody mezi účastníky a byl zaslán návrh dohody ohledně náhrady škody za neoprávněný odběr způsobené elektrické energie, v němž uvádí částku na množství neoprávněně spotřeby elektřiny činí 7 899 kWh, bylo stanoveno za dobu trvání neoprávněného odběru, tedy od , datum, do , datum, , tedy za 141 dní dle průměrné spotřeby v předchozím období, výše náhrady za neoprávněný odběr se stanoví ocenění množství neoprávněně odebrané elektřiny cenou odchylky a ostatních regulovaných cen podle platného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu dle § 17 odst. 5 vyhlášky č. 359/2020 Sb. je součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, také náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, a ta je dána součtem výše náhrady za neoprávněný odběr a výše příslušných nákladů. V dopise je dále uvedena částka , částka, jako náhrada za neoprávněný odběr, dále částka , částka, jako stanovení plateb za příkon a částka , částka, jako náklady vzniklé v souvislosti s neoprávněným odběrem, celkem částka , částka, .

6. Z faktury-daňového dokladu číslo , hodnota, vydané žalobkyní vůči žalovanému na částku , částka, bylo zjištěno, že se jedná o fakturaci „náhrady škody za dobu trvání neoprávněného odběru v odběrném místě číslo , hodnota, , , adresa, , , adresa, “ se splatností , datum, . V detailním přehledu fakturovaných údajů bylo zjištěno, že předmětem fakturace je jednak náhrada škody za neoprávněný odběr ve výši , částka, , dále stálý měsíční plat za příkon , částka, a náklady zjišťování neoprávněného odběru 6008 a daň z elektřiny , částka, , tedy bez DPH, částka , částka, .

7. Z listiny vydané Policií ČR, KŘP Ústeckého kraje, územní odbor , adresa, , obvodní oddělení , adresa, pod č. j. , adresa, –24/PŘ-2021–040613 ze dne , datum, bylo zjištěno, že sdělují na základě oznámení, které učinila žalobkyně dne , datum, , že dne , datum, bylo oznámení dle § 74 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení od nich oznámeno příslušnému správnímu orgánu k projednání a s tím, že další řízení povede Energetický regulační úřad, , adresa, .

8. Z upomínky za platby za neoprávněný odběr bylo zjištěno, že dne , datum, vystavila žalobkyně žalovanému upomínku, z níž žádala o úhradu částky , částka, do , datum, .

9. Soud měl dále k dispozici doručenku do vlastních rukou, která byla vrácena zpět , datum, žalobkyni a byla takzvaně uložena, připravena k vyzvednutí dne , datum, na adrese , adresa, . Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že je zde uvedena u žalovaného adresa , adresa, .

10. Z kupní smlouvy uzavřené mezi , jméno FO, jako prodávajícím a , jméno FO, Brchalem jako kupujícím za účasti realitní kanceláře , právnická osoba, , , adresa, bylo zjištěno, že došlo k prodeji nemovitosti , adresa, , stavba č. p. 101, rodinný dům a z výpisu z katastru nemovitostí ke dni , datum, bylo zjištěno, že dne , datum, byla předmětná kupní smlouva vložena do katastru nemovitostí.

11. Z výpisu z o katastru nemovitostí pro obec a katastrální území , adresa, , , adresa, 13 bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem nemovitosti, parcely 104 o výměře 210 m² zastavěná plocha nádvoří, když součástí je stavba , adresa, , rodinný dům, který stojí na předmětem pozemku st. p. č. , hodnota, s tím, že bylo zjištěno, že jmenovaný se stal jediným vlastníkem na základě dohody o vypořádání společného jmění ze dne , datum, a kupní smlouvy ze dne , datum, , a tento stav trval ke dni , datum, a ke dni , datum, .

12. Z kupní smlouvy uzavřené mezi , jméno FO, a , jméno FO, za účasti , právnická osoba, , realitní kanceláře , adresa, bylo zjištěno, že smlouva byla podepsána účastníky , datum, . Právní účinky zápisu vkladu do katastru nemovitostí ke dni , datum, .

13. Z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území a obec , adresa, , LV č. , hodnota, bylo zjištěno, že došlo ke změně vlastnického práva na nabyvatele , jméno FO, s právními účinky zápisu okamžiku , datum, , kdy zápis byl proveden , datum, .

14. Z rámcové dohody o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických stran a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě uzavřené mezi žalobkyní a společnosti , právnická osoba, ., , adresa, bylo zjištěno, že byl sjednán způsob poskytování služeb společnosti, smlouva byla uzavřena dne , datum, a byly stanoveny v příloze částky pro náklady jednotlivých úkonů zaměstnanců dodavatelské společnosti.

15. Z faktury, daňového dokladu číslo , hodnota, mezi dodavatelem , právnická osoba, ., , adresa, a žalobkyní bylo zjištěno, že byla proplacena faktura za služby k rámcové smlouvě číslo , hodnota, a byla proplacena částka , částka, a z přílohy v této faktuře bylo zřejmé, že do této konkrétní částky byly zahrnuty i náklady za provedení šetření dne , datum, pod číslem , hodnota, .

16. Soud měl dále k dispozici výpis ceníku pro rok 2021 uvádějící pod bodem 6 kontrola podezření na neoprávněný odběr, částka za jednu jednotku , částka, , a to stejné i v případě, že je odběrné místo nepřístupné, tedy částka , částka, .

17. Z listiny nazvané Plná moc pro společnost , právnická osoba, ., , adresa, bylo zjištěno, že je zde zmocněním podle energetického zákona pro provádění kontroly odběrných míst za účelem řešení neoprávněných odběrů elektřiny, včetně protiprávních jednání dle § 51, 52, 53 energetického zákona, včetně zamezení jejich pokračování. Plná moc byla vystavena v květnu 2014.

18. Dále měl jsou k dispozici videozáznam a fotodokumentaci na DVD nosiči, který zaznamenával záběry kontroly příslušných pracovníků ze dne , datum, .

19. Z faktury za sdružené služby dodávky elektřiny bylo zjištěno, že dodavatel elektřiny , právnická osoba, ., , adresa, vykázal žalovanému za období od , datum, do , datum, fakturovanou spotřebu 19 982 MWh a celkovou spotřebu vyčíslil částku , částka, s tím, že došlo k přeplatku vyúčtování ve výši , částka, , který byl použit k úhradě záloh na další období. V této faktuře následuje i detailní rozpis vyúčtování.

20. Z periodické faktury za sdružené služby dodávky elektřiny vystavené dodavatelem , právnická osoba, ., , adresa, žalovanému za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že byla fakturována roční spotřeba 20 831 MWh a celková částka představuje , částka, s doplatkem , částka, . Tato faktura také obsahuje detailní rozpis vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny.

21. Z periodické faktury za období od , datum, do , datum, byla zjištěna fakturovaná spotřeba 21 299 MWh, se spotřebou v částce , částka, s doplatkem ve výši , částka, , který bude zahrnut do vyúčtování, opět obsahuje tato faktura detailní rozpis vyúčtování.

22. Z vyúčtování za elektřinu řádné za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že počáteční stav elektroměru byl 19 655 kWh a celkové náklady představují , částka, , opět tato faktura obsahuje v detailní rozpis vyúčtování.

23. Z vyúčtování za elektřinu konečné za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že stav elektroměru činil 7 247 zjištěných kWh a nedoplatek činí , částka, , opět obsahuje podrobné vyúčtování.

24. Z listiny nazvané výpočet náhrady za neoprávněný odběr elektřiny jako interní doklad žalobkyně bylo zjištěno, že došlo k výpočtu stanovené spotřeby za dobu trvání neoprávněného odběru 7 899 kWh a násobeno cenou , částka, za kWh stanovené dle § 17 vyhlášky č. 359/2000 Sb. bez DPH, tedy částka , částka, , včetně DPH pak , částka, . Pro stanovení plateb za příkon je tedy vycházeno podle velikosti omezujícího prvku a počtu fází 3, fáze 25 A, při kontrole zjištěno tři fáze a celková platba za příkon pak činí , částka, včetně DPH, a to dle § 17 odst. 3 písm. b) bod 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb. ve spojení s příslušným cenovým rozhodnutím ERÚ účinným v době trvání neoprávněného odběru a výpočet nákladů za neoprávněný odběr podle ceny za jednotku dle smlouvy ID , částka, a DPH , částka, , pak celkové náklady dle § 16 a následující vyhlášky č. 359/2020 Sb. činí včetně DPH , částka, . Celkový součet těchto částek je pak , částka, .

25. Z předžalobní upomínky číslo , hodnota, –000 474 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzývala dopisem ze dne , datum, k úhradě částky , částka, , dle faktury s VS , var. symbol, se splatností dne , datum, . Dále měl soud k dispozici doklady o odeslání této výzvy.

26. Žalobkyně se v projednávané věci domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z důvodu neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy na adrese , adresa, . Jedná se o pohledávku na náhradu škody dle § 51 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), dle kterých neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl, odběr bez měřícího zařízení, pokud odběr bez měřícího zařízení nebyl smluvně sjednán, jakož i dle § 51 odst. 3 věty první a třetí téhož zákona, podle něhož při neoprávněným odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit penězi vzniklou škodu. Škodou jsou i prokazatelně nezbytné nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Tato právní úprava zakládá dodavateli elektřiny nárok na náhradu škody za neoprávněně odebranou energii vůči tomu, kdo ji v rozporu se smluvními podmínkami či zákonem na úkor dodavatele odebral (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).

27. Žalovaný rozporoval svou odpovědnost za neoprávněný odběr, a to především v rozsahu délky jeho trvání, namítal, že „byl v objektu pouze dva měsíce, následně byl v objektu nový majitel, dále tvrdil, že na „ČEZu dostal doklady“, faktury za období od , datum, do , datum, na částku , částka, s přeplatkem, dále fakturu za období od , datum, do , datum, , se spotřebou , částka, a periodickou fakturu za období od , datum, do , datum, s vyúčtováním za elektřinu řádné a dále za období od , datum, do , datum, a konečné vyúčtování za elektřinu za období od , datum, do , datum, . K odpojení místa odběru elektrické energie došlo dne , datum, , když bylo odpojeno odběrné místo z důvodu neplacení za dodávku elektrické energie, což žalovaný namítal, že nebyl si vědom dalšího připojení. Přestěhoval se v té době do Chlumce ke své matce, je samoživitel, má v péči jednu dceru.

28. Žalobkyně doplnil svá tvrzení, že odběrné místo zákazníka byl odpojeno na základě požadavku obchodníka s elektřinou z důvodu neplacení, toto přerušení dodávky elektřiny do odběrného místa bylo provedeno dne , datum, tzv. vyjmutím pojistek v hlavní domovní skříni z důvodu nepřístupnosti hlavního elektroměru, který byl na pozemku za vraty. Dne , datum, však příslušnými pracovníky externí společnosti bylo zjištěno, že odběrné místo je opět připojeno vložením pojistek bez souhlasu provozovatele distribuční sítě a následná kontrola za přítomnosti policistů proběhla dne , datum, a se zjištěním, že odběrné místo je odpojeno. Sám žalovaný se ten den „dotazoval telefonicky, kdy bude odběrné místo znovu připojeno, jelikož dům prodal a nový majitel bude potřebovat elektřinu“. Tato skutečnost dle žalobkyně vyvrací tvrzení žalovaného, že by nový majitel měl využívat nemovitost dříve než ke dni , datum, .

29. Dle § 2900 občanského zákoníku vyžadují-li to okolnosti, případy nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví jiného.

30. Dle čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod je stanoveno, že vlastnictví zavazuje a nesmí být zneužito na újmu práv druhých nebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Vlastnictví tedy zakládá povinnost vlastníka, aby dbal na práva jiných osob, aby vyloučil možné negativní dopady, k nimž by mohlo dojít k uplatňování vlastnického práva.

31. Dle § 28 odst. 2 energetického zákona, je to žalovaný jako odběratel elektřiny, kdo je povinen udržovat své odběrné elektrické zařízení ve stavu odpovídající právním předpisům a technickým normám.

32. Dle § 28 odst. 3 energetického zákona nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy. Subjektem odpovědným za zjištěný neoprávněný odběr, tedy i za škodu jím způsobenou, je zákazník, tedy osoba mající na dané odběrné místo uzavřenu platnou smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny nebo osoba, která elektřinu spotřebovávala.

33. V řízení bylo prokázáno, že jediným a výlučným majitelem nemovitosti a specifikovaného odběrného místa byl v době od , datum, do , datum, žalovaný. Přerušení dodávky elektřiny do odběrného místa bylo provedeno ode dne , datum, tzv. vyjmutím pojistek v hlavní domovní skříni, z důvodu nepřístupnosti samotného elektroměru na pozemku za vraty. Dne , datum, bylo zjištěno, že odběrné místo je opět připojeno vložením pojistek bez souhlasu provozovatele distribuční sítě. Při odhalení neoprávněného odběru byl naměřen průtok elektrického proudu, a pak dne , datum, , kdy byla provedena opětovná kontrola tohoto odběrného místa, bylo zjištěno, že toto odběrné místo je odpojeno stále od , datum, . Z katastru nemovitostí je zřejmé, že jediný výlučný majitel nemovitosti odběrného místa v konkrétním období neoprávněného odběru byl žalovaný.

34. Žalovaný měl uzavřenou platnou smlouvu o připojení odběrného místa s distributorem elektrické energie, má objektivní odpovědnost za neoprávněný odběr jako odběratel a jako vlastník nemovitosti má pro dané odběrné místo rezervaci příkonu. V době vzniku neoprávněného odběru měl platnou smlouvu na dodávku elektřiny. Odpovědnost odběratele za neoprávněný odběr je v energetickém zákoně koncipována na principu objektivity, tedy bez ohledu na případné zavinění, proto je nerozhodné, kdo jej tzv. zavinil. Obrana žalovaného, že neužíval nemovitost, nebydlel zde, je irelevantní, stejně tak jeho tvrzení, že mu distributor elektrické energie ukončil smlouvu k jinému datu než k , datum, .

35. Dle Ústavního nálezu sp. zn. IV. US 2290/20 je odůvodněn závěr, že žalovaný z titulu vlastnického práva k danému objektu je osobou odpovědnou za škodu vzniklou neoprávněným odběrem elektrického proudu bez ohledu na to, že neměl z neoprávněného odběru žádný prospěch. Také dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, žalovaný jako vlastník nemovitosti a současně odběratel nese objektivní odpovědnost za škodu vzniklou neoprávněným odběrem. Dle Ústavního nálezu sp. zn. I. US 143/2019 v plném rozsahu odpovídá odběratel bez ohledu na to, zda sám neoprávněný odběr a následně vzniklou škodu zavinil či nikoliv, bez ohledu na to, že sám neměl z neoprávněného odběru žádný prospěch a na nebezpečí neoprávněného odběru sám upozornil, viz § 51 odst. , právnická osoba, zákona. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, v prvé řadě vlastník nemovitosti je zároveň odběratelem, byl mu zajištěn smluvní odběratelský právní vztah. Neoprávněně odebraná elektřina je spotřebována v jeho objektu a je zde jeho objektivní odpovědnost, když bylo zjištěno, že k zásahu do rozvodné sítě došlo v jeho zařízení. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, právní úprava zakládá dodavateli elektřiny nárok na náhradu škody za neoprávněně odebranou energii vůči tomu, kdo ji v rozporu se smluvními podmínkami či zákonem na úkor dodavatele odebral. Jedná se o osobu, která neoprávněně odebírala elektrickou energii. Nemusí být jednoznačné, kdo neoprávněně elektřinu odebral a použil ve svých spotřebičích. Za povinnou je považována osoba, která s odběrným místem je propojena relevantním vztahem, tedy v prvé řadě vlastník nemovitosti. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, je rozhodující zjištění, že v rozhodném období v daném odběrném místě odebíral elektřinu pro potřeby své nemovitosti a pro tento odběr nebyl dán právní důvod a za tyto odběr ničeho neplatil.

36. Samotné stanovení objektivní odpovědnosti odběratele je legislativní konstrukcí, zvýhodňuje provozovatele distribuční soustavy, avšak Ústavní soud ve svém rozhodnutí sp. zn. US 202/06 toto zvýhodnění opakovaně shledal ústavně přípustným, neboť řádná evidence spotřeby elektrické energie a ochrana proti neoprávněným odběrům zabezpečují zájem na stabilitě rozvodné soustavy. Přípustnost přitom Ústavní soud hodnotil na základě testu proporcionality (legitimující schopnost zvoleného prostředku, cíle dosáhnout, nezbytnost prostředků a přiměřenost újmy způsobené základním právu ve vztahu k zamýšlenému cíli), toto odpovídá i účelu náhrady škody za neoprávněný odběr, kterým je v prvé řadě poskytnutí náhrady za elektřinu odebranou neoprávněně právě odběratelem, tedy i kdyby bylo prokázáno, že se neoprávněného zásahu nedopustil žalovaný, ale třetí osoba, nemělo by to na jeho povinnost k náhradě škody za neoprávněný odběr vliv.

37. Při určení samotné výše náhrady škody žalobkyně postupovala v souladu s § 51 odst. 3 energetického zákona a dle § 16 a následující vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, v daném případě za období od , datum, , kdy došlo k odpojení elektřiny na žádost obchodníka a distributora elektrické energie z důvodu neplacení za dodávku elektřiny v předchozích obdobích, do , datum, , kdy došlo k odhalení neoprávněného odběru, k tomuto datu odběrné místo bylo nepřístupné, nejsou známy hodnoty z elektroměrů, spotřeba byla vypočtena z průměrné měřené spotřeby v minulém období a vynásobena cenou stanovenou cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu učiněného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny.

38. Pokud se týká podkladových dat za minulé období poskytující příslušné vstupy pro výpočet výše částky neoprávněného odběru elektrické energie, žalobkyně prokázala, že za období od , datum, do , datum, , tedy 731 dní, bylo spotřebováno celkem , hodnota, kWh, denní průměr je 56,0246238 kWh za den. Za období od vyjmutí pojistek v hlavní domovní skříni, tedy od , datum, do data kontroly a za dokumentování neoprávněného odběru do , datum, , tedy za 141 dní, pak vychází spotřeba matematickým postupem: 141 dní násobeno 56,0246238 kWh za den, pak 7 899 kWh.

39. Výpočet náhrady škody z průměrné spotřeby odběrného místa je zcela v souladu s judikaturou stanovenou Ústavním soudem, např. pod sp. zn. ÚS 668/15. Výši náhrady za neoprávněný odběr elektřiny se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu platného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny. Cena za jednotku, tedy kilowatthodiny, je dle § 17 odst. 3 vyhlášky č. 359/2020 Sb. tvořena cenou za silovou elektřinu, cenou za službu distribuční soustavy a regulovanými cenami a daněmi. , právnická osoba, období byla stanovena , částka, na kWh bez DPH. Cena za megawatthodinu neoprávněné odebrané elektřiny pro domácnost pro rok 2021, cena za zúčtování odchylky podle cenového rozhodnutí ERÚ 9/2020 je , částka, , cena systémových služeb dle stejného rozhodnutí , částka, , cena za POZE je , částka, , cena za D4 distribuci podle sazby D02D podle rozhodnutí ERÚ 10/2020 je , částka, , daň z elektřiny ekologická podle zákona č. 261/07 Sb. podle části 47 § , částka, a pak cena bez DPH činí , částka, za kWh a s DPH pak cena činí , částka, za kWh.

40. V daném případě pak stanovená náhrada za neoprávněný odběr představuje následující výpočet: cena za odebranou elektřinu v předchozím období - 7899 kWh násobeno , částka, za kWh, tedy , částka, včetně DPH, dále stanovení z ceny za příkon nebo vyčíslení rozdílu plateb mezi skutečné a sjednané hodnoty hlavního jističe je pak , částka, , a to dle § 17 odst. 5 vyhlášky č. 359/2020 Sb., dále je požadovaná náhrada navýšena o prokazatelně nezbytně nutné náklady vzniklé provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladu vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřících zařízení a případně znalecké posudky a dalších souvisejících nákladů v daném případě částka , částka, představující souhrn služeb poskytnutých externí společností v daném případě, tedy mezi tyto služby externí společnosti spadá zejména práce dvou techniků na místě, zajištění potřebné kvalifikace těchto techniků, dopravné administrativní zpracování případu, příprava podkladů a další. Jedná se o paušální částku odpovídající ceníku služeb externí společnosti platného v době zjištění neoprávněného odběru.

41. V daném případě soud odkazuje také na rozsudek Krajského soudu v , adresa, pod č. j. , spisová značka, , kde je uvedeno, že požadovaná částka odpovídá smluvně sjednané paušální částky a je v souladu s ceníkem služeb platným v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny. Jedná se o částku přiměřenou, odpovídající vynaložené činnosti dodavatelské společnosti a je plně v souladu s § 9 odst. 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb., kde jsou tedy zahrnuty i mzdové náklady a další cestovné pro pracovníky externí společnosti a další náklady jako energie, voda, teplo, výstroj a další technické vybavení. Ústavní soud v nálezu vedeném pod sp. zn. III. US 1476/16 uvádí mimo jiné, že náklady dle příslušného právního předpisu se považují za součást náhrady škody, nejde však o náklady v pravém slova smyslu, jedná se o náklady v souvislosti se zjištěním neoprávněného zásahu, což v daném případě představuje náklady , částka, navýšené o 21 % DPH, což je částka , částka, a poté činí výslednou , částka, .

42. Dále také Krajský soud v , adresa, v rozsudku pod č. j. , spisová značka, , uvedl, že soud se ztotožňuje s výší účelně požadovaných nákladů na zjištění neoprávněného odběru elektřiny s tím, že se jeví jako spravedlivé, aby náklady vznikající v souvislosti s neoprávněným odběrem nesla jen ta osoba, kterou stíhá povinnost k náhradě škody, než aby byli zatěžováni i klienti žalobkyně, kteří své povinnosti neporušují, a to formou zvýšených požadavků na počet zaměstnanců žalobkyně a s tím spojené mzdové náklady. Principiálně je tedy přípustné, aby si žalobkyně na tyto činnosti sjednala třetí osobu bez ohledu na to, zda její vlastní technici jsou či nejsou schopni tyto činnosti v některých jednodušších případech vykonávat sami.

43. Celková výše náhrady za neoprávněný odběr je dána součtem výše náhrad za neoprávněný odběr elektřiny, respektive ceny za příkon a příslušných nákladů externí společnosti, tedy částku , částka, . Soud tedy žalobě v požadovaném rozsahu vyhověl.

44. Dle § 1970 občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni také úrok z prodlení ve výši stanovené dle právních předpisů, avšak v daném případě shledal soud žalobu částečně nedůvodnou. Neoprávněný odběr byl v řízení jednoznačně prokázán, avšak požadované úroky z prodlení požadované žalobkyní za období od , datum, do , datum, jsou neodůvodnitelné, protože žalobkyně neprokázala řádným způsobem doručení upomínky ze dne , datum, s výzvou žalovanému zaplatit v ní uvedenou částku, navíc z předložených podkladů bylo prokázáno, že se jednalo o upomínku na částku vyšší , částka, . Teprve následně byl vydán tzv. dobropis na částku , částka, , který ponížil původně požadovanou částku na , částka, a následně byla dne , datum, odeslána předžalobní výzva obsahující výzvu k úhradě dlužné částky do 7 kalendářních dnů od doručení této výzvy. Tato výzva byla dle právních předpisů doručena žalovanému dle právních předpisů, se stanovenou splatností ke dni , datum, a ode dne následujícího se podle závěru soudu ocitl žalovaný v prodlení. V daném případě soud dále stanovil žalobkyní požadovanou výši úroků z prodlení 11,75 % ročně, když v tomto směru nepřekročil její návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).

45. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal žádné okolnosti odůvodňující stanovení lhůty odlišné, popř. stanovené dobrodiní splátek. Žalovaný, přestože byl na tuto možnost v průběhu řízení upozorněn, nepožádal žádným relevantním způsobem o případné prodloužení lhůty, pouze opakované poukazoval na své nepříznivé sociální poměry ve vztahu k bydlení u své matky a péči o dceru.

46. Ohledně nákladu řízení soud rozhodl dle § 142 odst. o. s. ř., vzhledem k tomu, že soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, respektive pouze v nepatrné části ohledně požadovaného zákonného úroku z prodlení za období od , datum, do , datum, žalobu částečně zamítl, což je pouze nevýrazný úspěch žalovaného. Soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení skládající se jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, zaplaceného dle zákona č. 549/91 Sb. o soudních poplatcích a dále náklady cestovného pověřeného pracovníka žalobkyně na trase , adresa, , oddělení pohledávek a , adresa, , sídlo soudu, ve věci byl řádně předloženy doklady o použitém vozidle. Soud ověřil žalobkyní uváděnou vzdálenost 74 km mezi těmito místy, dále ověřil žalobkyní provedený výpočet nárokované částky za jednu účast pověřeného pracovníka žalobkyně při jednání soudu ve výši , částka, . Ve věci proběhly čtyři jednání, tedy cestovné činí částka , částka, . Dále dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. žalobkyně má nárok na paušální náhradu v částce , částka, za každý z následujících úkonů v této věci: předžalobní výzva, podání žaloby, 2x vyjádření a 4x účast při soudním jednání; tedy 8x 300, tedy , částka, .

47. Přiznané náklady řízení ve výši , částka, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 o.s.ř.