15 C 436/2023
č. j. 15 C 436/2023-72
V PLATNOSTIOkresní soud v Litoměřicích potvrdil žalobkyni nárok na zaplacení částky za nesplacený spotřebitelský úvěr, včetně úroků z prodlení a dílčích poplatků, které byly doloženy v souladu s obchodními podmínkami. Soud se opřel o § 2395 a § 1970 občanského zákoníku, kterými potvrdil platnost smlouvy a přiměřenost ujednání o úrocích a poplatcích. Závěr o přiměřenosti úroků a poplatků byl vystaven na základě posouzení úvěruschopnosti a výpočtů provedených bankovním softwarem. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., která byla určena na základě advokátního tarifu a daňové sazby.
Plný text
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Lorencovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou dne datum zaplacení částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. V žalobě tvrdila, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru Expres půjčka číslo dle které poskytla žalovanému úvěr ve výši částka, což mělo být žalovaným spláceno měsíčními anuitními splátkami částka. Žalobkyně provedla s odbornou péčí individuální posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, vycházela nejenom z tvrzení žalovaného, ale také z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, vycházela také ze statistických dat. Úvěr částka byl žalovaným načerpán převodem na bankovní účet specifikovaný ve smlouvě, žalovaný opakovaně porušoval smluvní ujednání, ocitl se v prodlení s úhradou měsíčních splátek. Žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o prohlášení úvěru za splatný, kterým žalovaného informovala o prohlášení úvěru za splatný ke dni datum a vyzvala jej k úhradě splatných částek. Žalovaný neuhradil jistinu úvěru ve výši částka, dále žalobkyně požadovala obchodní úrok ve výši částka a úrok z prodlení ke dni datum ve výši částka z jistiny, dále je požadována částka částka představující kapitalizovaný úrok z prodlení z obchodního úroku. Dále je požadována částka částka představující dílčí poplatky předepsané žalované podle sazebníku pro spotřebitelské kontokorentní a splátkové úvěry, tedy poplatek za prohlášení úvěru za splatný, za odeslání upomínek a dlužné pojistné za pojištění.
2. Žalovaný se žádným způsobem nevyjádřil.
3. K jednání, které soud ve věci nařídil, se žalovaný nedostavil, žalobkyně se omluvila, soud tedy dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu provedených důkazů.
4. Z důkazu, které byly předloženy žalobkyní, soud zjistil, jednak ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres půjčka bylo prokázáno, že došlo k řádnému uzavření smlouvy mezi účastníky, dle které byla žalovanému poskytnuta úvěrová částka částka, a to převodem na specifikovaný účet na základě žádosti žalované. Zesplatnění úvěru má soud prokázané z dopisu adresovaného žalobkyní žalovanému nazvaného oznámení o prohlášení úvěru za splatný ke dni datum.
5. Dále byla zjištěna výše dlužné částky nesplacené jistiny částka, stejně tak úrok z prodlení kapitalizovaný ve výši částka byl žalobkyní řádně doložen v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami, stejně tak úrok z prodlení ke dni číslo ve výši částka a částka a dále žalobkyně doložila také pohledávku tvořenou dílčími poplatky ve výši částka.
6. Z platební historie bylo zjištěno, že úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně a včas splácen, byla prokázána i výše dlužných částek. O správnosti výpočtu nemá soud důvody pochybovat, byl učiněn prostřednictvím bankovního softwaru, který bývá pravidelně auditován a podléhá i kontrole ze strany ČNB.
7. Soud rovněž zjistil, že žalobkyně před poskytnutím úvěru žalovanému posuzovala řádně jeho úvěruschopnost, vycházela z dostupných registrů a postupovala v souladu s právními předpisy. Dále z dokladů předložených žalovaným ověřila výši jejich příjmů a výdajů.
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.) smlouvu o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
10. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva). Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne datum o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)). Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.
11. Na základě tohoto zjištěného skutkového závěru s odkazem na citované zákonné ustanovení soud dospěl k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným jako spotřebitelem dle § 1810 o. z. byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru dle § 2395 o. z. Žalovanému byl poskytnut úvěr do výše částka. Žalovaný jej zcela vyčerpal, avšak zcela řádně neuhradil.
12. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o úvěru podle § 2395 o. z. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Soud tedy přiznal jako odůvodněný žalobkyní požadovaný obchodní úrok ve výši částka a úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni datum ve výši částka z jistiny, dále částku částka představující kapitalizovaný úrok z prodlení z obchodního úroku. Soud také rozhodl kladně o částce částka představující dílčí poplatky, neboť byly vyúčtovány žalovanému podle sazebníku pro spotřebitelské kontokorentní a splátkové úvěry (poplatek za prohlášení úvěru za splatný, za odeslání upomínek a dlužné pojistné za pojištění) v souladu s uzavřenou smlouvou o úvěru.
13. Úroky z prodlení byly stanoveny v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s vládním nařízením č. 351/2013 Sb.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka.
15. Žalobce již podal u Okresního soudu v Litoměřicích více obdobných žalob, návrhy v těchto věcech mají podobu, která se odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však je totožný či jen s drobnými odchylkami, je zde jednota v osobě žalobce a jeho advokáta, sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby, úkony právní služby jsou poskytnuty v zásadě jen při podání první formulářové žaloby. Navíc ve sporu jde o pohledávku ze smlouvy, kde jednou ze stran byl spotřebitel, a jde o smlouvu, nebo podmínky jiného právního důvodu k plnění, při nichž je spotřebitel fakticky zásadně vyloučen z možnosti sjednat si je s jiným obsahem, soud proto hodnotí žalobu ve věci jako tzv.„ formulářovou“ žalobu.
16. Tyto náklady tedy sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
17. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.
18. Přiznané náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit na platební místo dle § 149 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.