Okresní soud v Litoměřicích · Rozsudek

15 C 57/2022

č. j. 15 C 57/2022-66

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-05-19 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSLT:2022:15.C.57.2022.1

Citované zákony (16)

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Lorencovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Žaloba se částečně zamítá v rozsahu požadavku na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši [částka], a dále úroku ve výši 16,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. V žalobě tvrdila, že uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu„ o povolení přečerpání“ č. GNN177657435, která je smlouvu o úvěru. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaného v souladu s podmínkami pro povolené přečerpání - kontokorent pro fyzické osoby. Zadáním autorizačního kódu žalovaný potvrdil svůj souhlas s uzavřením smlouvy, přičemž tento kód nahrazuje fyzický podpis žalovaného. Součástí smlouvy byly tzv. všeobecné obchodní podmínky pro zakládání a vedení účtů v bance, sazebník bankovních poplatků a úrokový lístek. Smlouvou byl poskytnut žalovanému tzv. úvěrový limit do výše [částka], který mohl čerpat realizací plateb a výběru ze svého osobního účtu mKONTO č. ú. [bankovní účet] vedené u žalobkyně. Postupným sjednáváním dodatků došlo k navýšení úvěrového limitu na [částka] od [datum]. Žalovaný se zavázal zejména nepřekročit sjednanou výši úvěrového limitu podle smlouvy a plnit své závazky ze smlouvy vyplývající, především včas uhradit dlužnou jistinu a úroky, dále zajistit na svém účtu ke konci zúčtovacího cyklu dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků úvěru z povoleného přečerpání, včetně případných úroků z prodlení. [příjmení] je v případě prodlení klienta s úhradou jakéhokoliv závazku ze smlouvy či při překročení povoleného limitu přečerpání oprávněna úročit dlužnou částku zvláštní úrokovou sazbou de sazebníku smlouvy. Nesplacená jistina úvěru byla úročena roční úrokovou sazbou ve výši 16,90 %. Žalovaný ke dni [datum] překročil úvěrový limit, nezajistil dostatek prostředků k pokrytí transakcí a dostal se do nepovoleného debetního zůstatku, a když nevyrovnal povolený limit ve lhůtě 1 roku, následně využila žalobkyně oprávnění podle smlouvy a podmínek a dopisem ze dne [datum] učinila dluh splatným. Dlužná částka je složena z nesplacené jistiny tzv. záporného zůstatku na účtu ve výši [částka] tvořeného rozdílem mezi čerpanými prostředky a vklady žalovaného, poplatku ve výši [částka], z kapitalizovaného úroku ke dni [datum] na částku [částka], z dlužného úroku z částek po splatnosti a nepovoleného debetního zůstatku zkapitalizovaného ke dni [datum] na částku [částka], úroku ve výši 16,9 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a zákonného úroku z prodlení z této částky. Žalovaný svůj dluh nezaplatil ani po zaslání předžalobní upomínky.

2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz č. j. EPR 198615/2021-5 ze dne 8. října 2021, který usnesením ze dne [datum] byl zrušen, neboť se jej nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou.

3. Soud ve věci nařídil ústní jednání. K tomuto jednání se zástupce žalobkyně omluvil. Žalovaný se nedostavil, i když byl řádně předvolán v souladu s o.s.ř. Soud dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Ze smlouvy o vedení účtu u banky žalobkyně č. GAO079060256 bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o zřízení a vedení účtu a o užívání platební karty dne [datum]. Dále měl soud k dispozici žádost o zřízení účtu č. GAO079060256 ze dne [datum]. Ze smlouvy o povoleném přečerpání č. GNN [bankovní účet] bylo zjištěno, že byl sjednán úvěrový limit [částka] Smlouva je bez podpisu žalovaného. Z dodatku ke smlouvě číslo GNN [číslo] o povoleném přečerpání limitu uzavřené dne [datum] bylo zjištěno, že došlo k navýšení úvěrového limitu se na částku [částka] dne [datum]. Z dodatku č. GNN145562638 bylo zjištěno navýšení úvěrového limitu do výše [částka] s úrokovou sazbou 16,9 % Smlouva byla ze dne [datum]. Z transakční historie účtu za období od [datum] bylo zjištěno datum zřízení účtu, jednotlivé poskytnutí finančních částek, navýšení úvěrového limitu a také konečnou výši dlužné částky spolu s výší úroků, a dále. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] odstoupení od smlouvy učiněné bankou bylo zjištěno, že nedošlo k zaplacení dluhu vzniklé přečerpáním úvěrového limitu a žalobkyně oznámila žalovanému odstoupení od smlouvy o povoleném přečerpání na běžném účtu a o vedení běžného účtu mKONTO. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky vzniklé přečerpáním poskytnutého úvěrového rámce ke dni [datum]. Soud má dále k dispozici dodejku o odeslání upomínky.

5. Po skutkové stránce má soud za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne [datum] smlouvu o vedení běžného účtu č. GAO079060256, součástí smlouvy bylo i ujednání o vydání a užívání platební karty. Zároveň bylo sjednáno i ujednání o možnosti přečerpání tzv. kontokorentu ve výši [částka], které bylo postupně navýšeno až na částku [částka] úvěrového limitu, a to smlouvou ze dne [datum], kterým došlo ke změně předchozí smlouvy o povoleném přečerpání, vše prostřednictvím internetového bankovnictví a žalovaný tzv. podepsal pouze autorizačním kódem. K navýšení úvěrového limitu došlo od [datum]. Žalovaný nesplnil své povinnosti nepřekročit sjednanou výši úvěrového limitu a zajistit dostatek prostředků k pokrytí transakcí, když ke dni [datum] se dostal do tzv. nepovoleného debetního zůstatku. K odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně došlo dopisem ze dne [datum]. Nesplacená jistina tedy záporný zůstatek na účtu činí [částka], poplatky v souvislosti s vedením účtu a upomínáním činí [částka].

6. Podle § 1841 o. z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové a platební nebo pojistné smlouvy nebo týkající se poskytování investiční služby.

7. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního ujednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího, když podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnosti elektronicky podepsat.

9. Dle § 562 odst. 1. o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky, umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

10. Dle 7 zákona č. 297/2016 Sb. o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, podepisované elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku v takové smlouvě spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěrů schopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Dle § 547 o. z. právní jednání svým obsahem a účelem musí odpovídat dobrým mravům, i zákonů.

14. Dle § 588 o z. věta první, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

15. Dle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním správního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, anebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Soud po zhodnocení jednotlivých provedených důkazů dospěl k závěru, že z moci úřední se musí zabývat předloženou smlouvou nazvanou smlouvou o přečerpání, která je svým charakterem smlouvou o úvěru, se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48/ES ze dne [datum]) a jeho transpozici ve výši uvedené ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru.

17. Žalobkyně tvrdila v žalobě, že zkoumal dostatečně úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů, klientských informací [příjmení] a kontrolu veřejných databází. Žalobkyně sice tvrdí, avšak řádným způsobem neprokazuje, že by s odbornou péčí posuzovala schopnost spotřebitele tedy žalovaného splácet úvěr poskytnutý navyšováním úvěrového rámce nejprve ve výši [částka] pak [částka] a nakonec [částka], kdy k tomuto navýšení došlo v rozmezí několika měsíců. Žalobkyně nepředložila soudu žádný doklad, ze kterého by vyplývalo, jakým způsobem byly zjišťovány majetkové a sociální poměry žalovaného, jeho příjmy, výdaje, závazky, apod. Žalobkyně coby poskytovatel úvěru a navíc s nepřiměřeným navyšováním úvěrového rámce je povinna podle citovaných zákonných ustanovení náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Dle závěru soudu nepostupovala žalobkyně v souladu se zákonem, neplnila své povinnosti směřující k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí, tedy zjišťovat, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbyde v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení platit splátky dohodnuté, nedostatečně analyzovala jednotlivé informace žadatele o spotřebitelský úvěr. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi, spotřebitelovi povinnost poskytnout náležité údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelských úvěr (§ 84 zákona č. 257/2016 Sb.), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel by měl informace získané od spotřebitele náležitým způsobem vyhodnocovat s odbornou péčí a důkladně je prověřit. V daném případě došlo k opakovaně navyšování úvěrového rámce, limitu, aniž by prokazatelným způsobem banka ověřovala dle svých možností údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Navíc údaje aktuální vypovídající o finanční situaci v okamžiku, kdy bylo žádáno o spotřebitelský úvěr, tedy v okamžiku, kdy došlo k opakovanému navyšování úvěrového limitu. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je dostatečná obezřetnost poskytovatele úvěrů (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015).

18. Žalobkyně v tomto řízení neprokázala, že by kvalifikovaně a s odbornou péčí poskytovatele úvěru zjišťovala, případně ověřovala bonitu žalovaného o jeho schopnosti splácet žalobkyni poskytnuté finanční částky v rámci úvěrového limitu. Pro úplnost soud dodává, že dle ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v promlčecí lhůtě, nelze však toto ustanovení vykládat tak, že pokud dlužník námitku neplatnosti sám aktivně neuplatní, např. podáním žaloby na neplatnost sjednané smlouvy o úvěru. Avšak soud z moci úřední je povinen zkoumáním platnosti smlouvy v souladu s evropským právem dle citované směrnice Evropského parlamentu a rady ze dne [datum]. Tento závěr je v souladu s názorem Nejvyššího soudu prezentovaným v rozhodnutí ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dle kterého mimo jiné důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť mají důsledky pro dlužníkovo předlužení a případnou insolvenci. Proto je na věřiteli, aby dlužníka spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil, a neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně a poskytne-li mu úvěr i přes negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], III US [číslo]), který výslovně uvádí, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Soud navíc zdůrazňuje, že v projednávané věci žalobkyně poskytla nejprve úvěr [částka], pak postupně jej navyšovala až do úvěrového rámce [částka], aniž by prokazatelně úvěruschopnost žalovaného zkoumala, popř. soudu toto doložila.

19. Soud z těchto důvodů považuje v rozporu s dobrými mravy nepřiměřené ujednání týkající se plateb úroků, smluvního úroku. Soud věc posoudil tak, že smlouva o úvěru (úvěrovém přečerpání) uzavřená mezi účastníky je absolutně neplatná podle § 588 o. z., neboť svým obsahem a účelem zjevně odporuje zákonu, anebo jej obchází, anebo se příčí dobrý mravům.

20. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. by byla soudem poučena o tom, že nenavrhla důkazy potřebné k prokázání tvrzení ohledně kvalifikovaného prověření bonity žalovaného ke splácení úvěru. Svou neúčastí na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnutí toto poučení a tohoto dobrodiní soudu se vzdala, viz např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II US [číslo], toto vyplývá i z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Poučovací povinnost soudem dle § 118a je nastavena přísně tak, aby ji soud uplatnil při jednání vůči účastníkům. Současně však neodnímá odpovědnost účastníka řízení za jeho výsledek.

21. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl ohledně požadovaného kapitalizovaného úroku výši [částka] a dále úroku ve výši 16,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

22. Zároveň má však soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka], kterou se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Tuto částku je žalovaný povinen žalobkyni vrátit spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení. V tomto případě soud posoudil věc dle § 2991 o. z. a § 1970 o. z. upravující výši úroku z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

23. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly shledány žádné okolnosti, které by odůvodňovaly prodloužení této lhůty, popřípadě stanovení dobrodiních splátek.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci úspěch sice částečný, ale v poměrně nepatrné části, navíc týkající se kapitalizovaného úroků. Soud tedy přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představuje jednak zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] dle zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích v platném znění. Další náklady řízení představují náklady právního zastoupení, a to v rozsahu 3 úkonů právní služby dle vyhlášky č. 177/96 Sb. o odměnách advokátů - advokátní tarif (dále jen AT), převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkově právním posouzením a písemné podání žaloby, každý v sazbě [částka] Náklady řízení dále navyšuje režijní náhrady [částka] za každý učiněný úkon, tedy celkem v [částka] Náklady řízení dále navyšuje DPH, když právní zástupce žalobkyně je jejím plátcem.

25. Celkové náklady řízení ve výši [částka] zaokrouhlené na celé koruny tedy [částka] je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 na platební místo dané § 149 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.