15 C 61/2023

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Martiny Lorencové a přísedících Daniela Marše a Marie Novákové ve věci žalobkyně: Anonymizováno -CEFI s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 103.500 Kč s příslušenstvím (náhrada škody)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, do dvou měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se částečně zamítá v rozsahu částky ve výši , částka, .

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala náhrady škody ve výši , částka, a náhrady nákladu řízení. V žalobě tvrdila, že žalovaný pracoval na základě pracovní smlouvy datované , datum, jako řidič – pomocný truhlář. Dne , datum, byl pracovní poměr žalovaného ukončen, ale dne , datum, žalovaný opětovně nastoupil do pracovního poměru k žalobkyni, na pozici pomocný truhlář. V rámci plnění pracovních úkolů žalovaný dne , datum, při řízení dodávkového motorového vozidla VW Crafter, RZ , SPZ, způsobil dopravní nehodu, od které odjel. Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, byl uznán vinným z , podezřelý výraz, neposkytnutí pomoci řidiče dopravního prostředku. Zaměstnavateli žalovaného vznikla jednáním žalovaného škoda. Vzhledem k tomu, že od nehody dne , datum, žalovaný odjel a nesplnil tak povinnost vyplývající ze zákona ohlásit dopravní nehodu, která byla škodnou událostí, , právnická osoba, . nárokovala po žalobkyni jako zaměstnavateli žalovaného vyplacené pojistné plnění ve výši , částka, . Žalobkyně následně uzavřela dne , právnická osoba, . 2022 s pojišťovnu. dohodu o smírném vyřešení postihu a pojišťovnou byla částka požadovaná snížena na , částka, . Žalovaný způsobil tímto jednáním při výkonu pracovní činnosti žalobkyni jako zaměstnavateli škodu, za kterou odpovídá. Žalobkyně se snažila se žalovaným věc smírně vyřešit, o škodě se žalovaným jednala a podáním ze dne , datum, u žalovaného uplatnila škodu ve výši 4,5násobku průměrného hrubého měsíčního výdělku zaměstnance před nehodou, tedy částku , částka, , nabídla dokonce žalovanému možnost úhrad ve splátkách, ale žalovaný na tuto výzvu žádným způsobem nereflektoval.

2. Žalovaný neuznal žalobní nárok, avšak byl tzv. ochoten jednat o smírném řešení věci, následně však soud zjistil, že ke smírnému vyřešení věci nedošlo., právnická osoba, průběhu řízení soud zamítl návrh žalovaného na přerušení řízení dle § 109 o. s. ř., za účelem vypracování nového znaleckého posudku, popřípadě žalovaný požadoval, aby se žalobkyně připojila k návrhu na přerušení dle 110 o. s. ř. Soud však neshledal důvody k přerušení tohoto řízení.

4. Žalovaný dále navrhl, aby do řízení dle § 93 o.s.ř. vstoupil vedlejší účastník Kooperativa pojišťovna a. s. Na výzvu soudu sdělila Kooperativa pojišťovna, a. s., že ve věci nebude vystupovat v procesním postavení jako vedlejší účast na straně žalovaného, že se vstupem do řízení nesouhlasí.

5. Žalovaný v rámci své obrany namítal, že byl od , datum, , tedy ode dne následujícího po dni, kdy „se měla stát“ dopravní nehoda, pracovně neschopný. Nebyl si vědom, že by zapříčinil dopravní nehodu a odkazoval podle jeho názoru na nesrovnalosti, které měly v rámci , podezřelý výraz, řízení vzniknout, dále namítal, že jsou zde dány moderační důvody žalovaného, neboť mu ke splnění podmínek podle zákona bránila nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka mimořádného charakteru vzniklá nezávisle na jeho vůli, neboť měl „dlouhotrvající bolesti břicha“ a byl přijat na akutní digitální substrakční angiografii, kdy byl vyžadován klidový režim, , podezřelý výraz, byl od , datum, a do domácího ošetření byl propuštěn až , datum, a pak byl následně měsíc a půl práce neschopen. Žalovaný dále namítal, že dopravní nehoda „se měla stát“ dne , datum, v době, kdy měl uzavřenou pojistnou smlouvu s pojišťovnou Kooperativa pojišťovna a. s., kdy „se domníval“, že žalobce „oznámí vše“ pojišťovně, zejména když vozidlo bylo v tzv. operativním leasingu. Žalovaný je totiž přesvědčen o tom, že dopravní nehodu nezavinil, že poryv větru způsobil „odhození“ vozidla, které bylo prázdné a dovolává se zpracování dalšího znaleckého posudku, kdy reakce poškozeného řidiče BMW byla dle žalovaného technicky špatná, neboť „měl současně začít brzdit“. Dále žalovaný namítal, že když je v daném případě několik pochybností, nejasností a nelze dovodit, že by civilní soud byl vázán rozhodnutím o spáchání , podezřelý výraz, činu. Žalovaný si po celou dobu , podezřelý výraz, řízení nebyl vědom toho, že by jakýmkoliv způsobem způsobil dopravní nehodu, která byla šetřena, když navíc žalobkyně dle něho neměla možnost skutkově a právně argumentovat v rámci , podezřelý výraz, řízení, dále žalovaný zdůraznil, že při posuzování věci v , podezřelý výraz, řízení soudy nevzaly v potaz pochybnosti vyplývající ze znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , když podle žalovaného „při posuzování dopravní nehody byly pochybnosti ohledně vědomosti žalovaného o nehodovém ději“. Žalovaný namítá, že vozidlo Volkswagen bylo „krátce v nestabilním pohybu“ a došlo k mírnému odhození zadní části směrem doprava a následně žalovaný jako řidič nestabilitu vyrovnal a pokračoval v jízdě. Znalec přesto tvrdí, že si žalovaný „musel být vědom minimálně nestabilního pohybu vozidla“, když došlo k částečnému vyjetí levými koly na travnatý pás. Žalovaný nadále namítá, že se v daném případě jedná o mimořádnou situaci, neboť nevěděl o vzniku dopravní nehody a až v průběhu , podezřelý výraz, řízení tato okolnost se prošetřovala, avšak pochybnosti nebyly podle žalovaného zcela vyvráceny. Žalobkyně se měla vůči pojišťovně, aktivně bránit, když neměla možnost v rámci , podezřelý výraz, řízení uplatnit okolnosti významné i pro soukromoprávní posouzení věci a „neměla plnit“. Žalovaný dále zpochybňoval výpočet náhrady škody, konkrétní částky , částka, , a zároveň se dovolával možnosti přiměřeně snížit výši náhrady škody z důvodu zvláštního zřetele hodných.

6. Soud v daném případě na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění.

7. Z přípisu , právnická osoba, ze dne , datum, bylo zjištěno, že pojišťovna vůči žalobkyni uplatnila právo na náhradu škody ve výši , částka, s tím, že její pracovník, řidič vozidla nesplnil povinnosti vyplývající z § 47 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a nesetrval na místě do jejího příjezdu, čímž byla ztížena možnost řádného šetření pojistné události a je uplatněna náhrada škody podle občanského zákoníku a zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

8. Z upomínky datované , datum, bylo zjištěno, že , právnická osoba, . upomínala žalobkyni k úhradě částky , částka, se splatností do , datum, .

9. Z listiny označené pojistná událost č. , hodnota, - dohody o smírném vyřešení postihu č. , hodnota, o povolení splátek a uznání dluhu uzavřené mezi , právnická osoba, . , adresa, a žalobkyní jako dlužníkem bylo zjištěno, že „dlužník“ uznal podle občanského zákoníku co do důvodu a výše svůj dluh vůči pojišťovně ve výši , částka, včetně příslušenství, který vznikl poskytnutím pojistného plnění ve dnech , datum, až , datum, poškozeným především , právnická osoba, ČR, a , jméno FO, v souvislosti s dopravní nehodou ze dne , datum, , kterou zavinil zaměstnanec dlužníka , Jméno zainteresované osoby 0/0, , narozen 1965, když řídil dlužníkem provozované vozidlo RZ , SPZ, . Řidič vozidla po dopravní nehodě nesplnil povinnost ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí Policií ČR šetřena, a pojišťovna tedy uplatňuje právo na úhradu částky dlužníkem, kdy s dlužníkem dohodli smírné vyřešení následujícím způsobem, na úhradě 2/3 postihu, tedy částky , částka, , způsobem v deseti splátkách počínaje prosincem 2022 a poslední splátka má být ve výši , částka, , má být uhrazena do , datum, . Smlouva byla podepsána dne , datum, .

10. Z dopisu bez datace adresované žalovanému bylo zjištěno, že žalobkyně vůči němu uplatnila nárok na náhradu škody způsobenou zaměstnancem a požaduje úhradu částky , částka, do , datum, na specifikovaný účet.

11. Z pracovní smlouvy bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli pracovní smlouvu na pozici „řidič, pomocný truhlář“ na dobu neurčitou od ledna 2019 s označením provozovny zaměstnavatele „, adresa, “, a že dále byla sjednána povinnost zaměstnance dodržovat pracovní a organizační řád a všechny právní předpisy, které se vztahují na výkon jeho práce a ochranu zdraví při práci a zajištění bezpečnosti. Žalovaný smlouvu podepsal.

12. Z dohody o ukončení pracovního poměru bylo zjištěno, že došlo k ukončení pracovního poměru mezi účastníky na pozici řidič – pomocný truhlář, na žádost zaměstnance ke dni , datum, . Dohoda byla podepsána oběma účastníky.

13. Z další listiny označené pracovní smlouva bylo zjištěno, že byla sepsána pracovní smlouva na pozici pomocný truhlář na dobu neurčitou s nástupem ode dne , datum, .

14. Z potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za rok 2019 zpracovaného žalobkyní dne , datum, bylo zjištěno, že úhrn zúčtovaných příjmů u žalovaného v jeho případě představuje částku , částka, , základ daně , částka, , skutečně sražená záloha , částka, .

15. Ze mzdových listů žalovaného, jednak za měsíc říjen 2019 bylo zjištěno, že jeho hrubá měsíční mzda činí , částka, a čistá , částka, , za měsíc listopad 2019 hrubá mzda žalovaného činí , částka, , čistá k výplatě , částka, měsíčně.

16. Ze mzdového listu ohledně mzdy za prosinec 2019 bylo zjištěno, že měsíční hrubá mzda žalovaného činí , částka, a čistá mzda k vyplacení , částka, .

17. Z listin nazvané dohoda o uznání závazku k náhradě škody dle § 263 odst. 2 zákoníku práce bylo zjištěno, že žalovaný nepodepsal návrh žalobkyně na způsob úhrady částky , částka, ve 20měsíčních splátkách ve výši , částka, .

18. Ze zprávy zaměstnavatele bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán na pozici řidič – pomocný truhlář, když po celou dobu zaměstnání provázely „různé dohady mezi ním a ostatními zaměstnanci, opětovně neplnil pracovní náplň, která mu byla přidělena nadřízeným, během pracovní neschopnosti nenastoupil zpět do práce, pouze oznámil, že si bere okamžitou dovolenou, která však nebyla schválena, z toho důvodu, že byla oznámena v den nástupu na dovolenou, nikoliv 14 dní před čerpáním dovolené“.

19. Z potvrzení , právnická osoba, . , adresa, bylo zjištěno, že žalobkyní byla zaplacena částka celkem , částka, .

20. Ze posudku o , podezřelý výraz, způsobilosti č. 11092023/, jméno FO, bylo zjištěno, že žalovaný dlouhodobě pozbyl , podezřelý výraz, způsobilost, z důvodu tzv. obecného , podezřelý výraz, , zprávu vydala , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, , v zastoupení , tituly před jménem, , jméno FO, , praktického lékaře pro dospělé , adresa, , U Katovny, a to na základě žádosti o posudek o , podezřelý výraz, způsobilosti dané žalovaným s tím, že žalovaný pracuje v kategorizaci práce č. , hodnota, ve venkovním prostředí a dále bylo z potvrzení zjištěno, že žalovaný je v evidenci uchazečů o zaměstnání od , datum, , když pozbyl dlouhodobě , podezřelý výraz, způsobilost pro výkon dosavadní práce z důvodu obecného , podezřelý výraz, nebo jiných příčin, neuznána jako , podezřelý výraz, z povolání, kdy má dlouhodobě špatnou kompenzaci při expozici prachu.

21. Ze spisu Okresního soudu , adresa, sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že dne , datum, byla podána obžaloba, kterou byl žalovaný obviněn, že dne , datum, kolem 18:45 hodin poté, co měl při řízení dodávkového motorového vozidla tov. zn. Volkswagen Crafter, RZ , SPZ, po dálnici D8 ve směru na , adresa, v katastru obce , adresa, , v pravém jízdním pruhu dálnice v kilometru 22-23,063 účast na dopravní nehodě projednávané samostatně ve správním řízení, kdy v rámci předjíždění jím řízeného vozidla došlo v levém jízdním pruhu dálnice k bočnímu střetu jeho vozidla s osobním motorovým vozidlem tov. zn. BMW 530 d, RZ , SPZ, , jehož řidič , jméno FO, při této dopravní nehodě s vozidlem narazil do středových svodidel dálnice a utrpěl při tom pohmoždění krční páteře a lehké pohmoždění levého kolene, na místě dopravní nehody, přestože si této nehody a s ní spojených následků musel být vědom, minimálně vzhledem k tzv. postřetové nestabilitě jím řízeného vozidla spojené s částečným vyjetím levými koly vozidla na středový travnatý pás dálnice, nezastavil, aby se přesvědčil, zda a jak je řidič druhého vozidla zraněn, což se pro uvedené okolnosti nehody a vyšší rychlost střetnuvších se vozidel jevilo vysoce pravděpodobný, neposkytl mu potřebnou pomoc, k čemuž mu nebránil žádný závažný důvod a z místa nehody bez dalšího ujel, tedy jako řidič dopravního prostředku po dopravní nehodě, na níž měl účast, neposkytl osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, potřebnou pomoc, ač tak učinit mohl bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, čímž spáchal , podezřelý výraz, neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku dle § 151 tr. zákoníku.

22. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, -236/2, zpracovaného v rámci , podezřelý výraz, řízení bylo zjištěno, že znalec měl k dispozici fotodokumentaci 27 snímků pořízených v době ohledání místa nehody, dále při prohlídce vozidla Volkswagen Crafter, a měl k dispozici i další materiály, řešil nehodový děj, provedl analýzu poloh vozidel před nárazem a po nárazu, řešil předstřetový pohyb vozidel, měl k dispozici kamerový záznam z poškozeného vozidla BMW, popsal konkrétní reakce řidičů nejenom řízeného žalovaným, ale i poškozeným , jméno FO, a dospěl jednoznačně k závěru, že řidič vozidla Volkswagen Crafter mohl nehodovému ději zabránit tím, že by nenajížděl do koridoru pohybu vozidla BMW, když řidič vozidla BMW na situaci včas reagoval, přesto nemohl kolizi zabránit, pokud by reagoval brzděním, potom by byl schopen před kolizí vyrovnat rychlost svého vozidla s rychlostí Volkswagen, tím by ke kolizi nedošlo, nicméně brzdění by muselo být poměrně intenzivní a znalec především dospěl k závěru, že řidič vozidla Volkswagen si v době kolize a těsně po ní musel být vědom minimálně nestabilního pohybu vozidla, kdy došlo i k částečnému vyjetí levými koly na travnatý pás.

23. Z výpovědi svědka , jméno FO, , zcela čtené soudem, bylo zjištěno, že „jako jediný zastavil u nehody, kterou považoval za dost děsivou. Viděl, jak se trhalo to auto, jel po dálnici, první zpozoroval bílou dodávku, novější model, který předjížděl, a přestože byl provoz „dost silný, byla to dálnice kolem 18 hodiny“, tak se mu fakt dodávka lepila tzv. na zadek a začal ho „problikávat“. Pustil tedy řidiče dodávky, žalovaného, asi za 100 nebo 200 m viděl, jak , právnická osoba, dodávka vytlačila auto, byl tam takový způsob předjíždění, zadkem ho vytlačila, dodávka udělala manévr z pravého pruhu do levého“. Žalovaný jel spíše agresivním způsobem jízdy, svědek slyšel „strašnou ránu“, jak osobní automobil narazil do svodidel, měl sice lehce puštěné rádio, ale přesto slyšel, protože drátěná svodidla se trhala. Byla dobrá viditelnost, i když byl večer a tma, mírně foukalo. , adresa, dodávka na střet reagovala tak, že jela dál, nezastavila, nebyla tam z jeho strany žádná reakce.

24. Z rozsudku OS , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl uznán vinným uvedeným skutkem a tím spáchal , podezřelý výraz, neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku za § 151 tr. zákoníku a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání sedmi měsíců, kdy se výkon trestu odnětí svobody podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání dvou let a byl mu uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel trvání dvou let s tím, že poškozený , jméno FO, byl odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věci občanskoprávních. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo zjištěno, že obžalovaný řídil firemní automobil Volkswagen Crafter dlouhý 7 m, bílé barvy s popisem firmy, jel večer z Prahy do Libochovic, bylo špatné počasí, tma, foukal vítr a poprchávalo, vozidlo bylo prázdné. Žalovaný vypověděl, že vícekrát se mu stalo, že když předjížděl a foukal vítr, záď vozidla byla větrem tlačena jinam a on musel předek vyrovnat. V takovéto situaci si myslel, že když vjel na travnatou plochu, kde občas bývají vyjeté koleje nebo kanálky, že ho tu takzvaně vyhodilo a on musel vozidlo vyrovnávat, přičemž si všímal nákladního vozidla jedoucího vlevo, aby do něho nevrazil, o nehodě se dozvěděl, když mu volali z firmy a přijela policie. Sám sebe považuje za zkušeného řidiče s desetiletou praxí v řízení dodávky, nosí bifokální brýle. V době nehody jel rychlostí 130 km v hodině, přejížděl z levého do pravého pruhu a zpátky. Nevzpomíná si, že by ho zkoušel někdo předjet, zda na něho někdo troubil nebo blikal, věnoval se řízení, ve vozidle měl puštěné rádio, jel v pravém pruhu, podíval se dozadu do zpětného zrcátka, tam viděl auto v dostatečné vzdálenosti na předjíždění, blinkr zapnul ještě v pravém pruhu, poté začal předjíždět, při předjíždění do zpětného zrcátka nekoukal, sledoval záď předjížděného nákladního vozidla. V momentě, kdy se rozhodl předjíždět, o vozidle jedoucí v levém pruhu za ním věděl, ale to jelo hodně daleko. Při kolísání vozidla určitě zrcátka nesledoval, když po předjetí nákladního vozidla se podíval do zpětného zrcátka, viděl pouze nákladní vozidlo, pokud by nehodu viděl, určitě by zastavil. Správní řízení bylo zastaveno, neboť nebylo vyřízeno ve lhůtě. Svědek , jméno FO, ve své výpovědi v hlavním líčení uvedl, že v den nehody jel po 18 hodině po dálnici D8, řídil vozidlo BMW, měl zapnutý tempomat na rychlost 130 km v hodině, mezi ním a dodávkou byla v levém pruhu dvě vozidla, ve stoupání u , jméno FO, viděl, jak se dodávka řadí do levého pruhu a řidič vozidla Superb a dalšího vozu za ním začali předjíždět vpravo jedoucí vozidla, přidal, zapnul tempomat, přičemž na horizontu spatřil v pravém pruhu kamion, ke kterému se s obžalovaným blížili, obžalovaný jel v pravém pruhu, následně s dodávkou odbočoval na něj, načež reagoval troubením, viděl, jak se na něj obžalovaný podíval do zrcátka a nikterak nereagoval a jel stále doleva, přemýšlel, zda nezabrzdit ale za ním byl hustý provoz, tak v další vteřině se dostal levým kolem do středového pásu na trávu, zaznamenal náraz na pravou stranu, viděl, jak se dodávka stočila doleva, obžalovaný se snažil výchylku srovnat, přičemž on narazil do svodidel, dodávka se srovnala a z místa ujela, ke střetu došlo jeho pravým předním blatníkem s levou zadní části dodávky, náraz byl provázen zvukem, menší dunivou ránou. Pokud jde o povětrnostní podmínky, v místě nehody nepršelo ani nefoukal vítr, pouze byla tma. Jím řízené vozidlo měl v dobrém technickém stavu, včetně zcela funkční světel. Při střetu utrpěl pohmožděniny krku a měl bolesti. Svědek , jméno FO, uvedl, že jediný na místě po nehodě zastavil, při jízdě dálnicí zpozoroval bílou dodávku jedoucí za ním, jak se mu takzvaně lepila na zadek, problikla ho, a proto ji po přejetí nákladního vozidla pravý pruh uvolnil. On sám jako profesionální řidič by jízdu obžalovaného označil za agresivní, viděl, jak tato dodávka před ním přejetím pravého pruhu do levého vytlačila zadní částí jiný vůz, i když měl ve vozidle puštěné rádio, slyšel ránu, jak osobní automobil narazil do svodidel. V době nehody byla dobrá viditelnost, nepršelo, nikterak extrémně větrno nebylo, on sám byl od nehody vzdálen tak 100-200 m. Znalec oboru dopravy , tituly před jménem, , jméno FO, potvrdil, že měl ke zpracování znaleckého posudku dostatek podkladů a hlavní příčinou vzniku nehodového děje bylo najetí vozidla Volkswagen řízeného obžalovaným před vozidlo BMW bez podélného bezpečného odstupu, obžalovaný mohl nehodovému ději zabránit tím, že by nenajížděl do koridoru pohybu vozidla BMW, řidič vozidla BMW na situaci reagoval včas a z tohoto hlediska nemohl kolizi zabránit. Pokud by na situaci reagoval brzděním, nikoliv jenom vyhýbáním směrem doleva, potom by byl schopen před kolizí vyrovnat rychlost svého vozidla s rychlostí BMW a tím by ke kolizi nedošlo, nicméně brzdění by muselo být poměrně intenzivní, aby nedošlo k vyjetí vozidla na travnatý středový pás, obžalovaný si v době kolize a těsně po ní musel být vědom minimálně nestabilnímu pohybu vozidla, kdy došlo k částečnému vjetí levými koly na travnatý pás, kontakt mezi vozidly nebyl významný, energetické hodnoty vozidel byly poměrně nízké, proto nedošlo k výrazné změně pohybu vozidel, pouze k částečné ztrátě stability. Obžalovaný skutečně nemusel zvukově vůbec vědět, že ke střetu došlo, naopak nestability si musel být vědom. Aby byla způsobena větrem, musela by to být vichřice, standardní vítr takové vychýlení způsobit nemůže. Při správném seřízení zpětných zrcátek a jízdě v pravém pruhu řidič vidí celý levý jízdní pruh. Obžalovaný tak určitě musel vidět světla, pokud by se do zrcátka podíval, musel by vozidlo poškozeného vidět, intenzita a charakter střetu nebyly takové, že by na vozidlo obžalované mohl působit jen poryv větru. V době nárazu dodávka ještě kamion nepředjížděla, a proto se obžalovaný nedostal do jeho zákrytu, čímž nemohla být odhozena poryvem větru zprava v zákrytu kamionu. Před střetem není na kamerovém záznamu vidět náhlá změna pohybu dodávky, je patrna až po kolizi, přičemž první vychýlení je doprava zadní částí, kdyby fouká vítr zprava, tak první vychýlení bude doleva. Poškozený mohl kolizi zabránit poměrně intenzivním brzděním. Soud v rámci , podezřelý výraz, řízení měl k dispozici protokoly o dopravní nehodě s náčrtkem a fotodokumentací, měl lékařské zprávy, znalecký posudek z oboru , podezřelý výraz, o poškození zdraví , jméno FO, , dále měl kamerový záznam na DVD pořízeného z kamery umístěném v voze řízeném poškozeným , jméno FO, a v rámci , podezřelý výraz, řízení zhodnotil soud důkazy, dospěl k závěru, že vina obžalovaného byla prokázána beze vší pochybností a že má za prokázané, že obžalovaný měl dne , datum, kolem 18:45 hodin při řízení dodávkového motorového vozidla tov. zn. Volkswagen Crafter, RZ , SPZ, po dálnici D8 ve směru na , adresa, v katastru obce , adresa, , soudní obvod , adresa, v pravém jízdním pruhu dálnice v kilometru 2200-2063 účast na dopravní nehodě, kdy v rámci předjíždění jím řízeného vozidla došlo v levém jízdním pruhu dálnice k bočnímu střetu jeho vozidla s osobním motorovým vozidlem tov. zn. BMW 530 d RZ , SPZ, , jehož řidič , jméno FO, při této dopravní nehodě s vozidlem narazil do středových svodidel dálnice a poškozený utrpěl pohmoždění krční páteře a lehké zhmoždění levého kolene. Za prokázanou má soud i skutečnost, že obžalovaný po nehodě nezastavil, aby se přesvědčil, zda a jak je řidič druhého vozidla zraněn, což se pro uvedené okolnosti nehody a vyšší rychlost střetnuvších se vozidel jevilo vysoce pravděpodobným, neposkytl mu potřebnou pomoc, v čemž mu nebránil žádný závažný důvod a z místa nehody bez dalšího odjel. Obžalovaný sám považoval vychýlení jím řízeného vozidla vlivem poryvu větru. Soud měl však k dispozici záznam celé nehody pořízené palubní kamerou instalovanou ve vozidle poškozeného, dále se k tomuto vyjádřil znalec z oboru dopravy, který uvedl, že obžalovaný musel vidět světla vozidla poškozeného, pokud by se do zrcátka podíval. Poškozený sám uvedl, že obžalovaného viděl, jak se zrcátka kouká, musel by si být minimálně podle znalce vědom nestabilního pohybu vozidla, k čemuž došlo k vyjetí levými koly na travnatý pás. Dále znalec jednoznačně vyvrátil obranu žalovaného, že vychýlení nestabilitu vozidla považoval za poryv větru. Svědek , jméno FO, uvedl, že měl ve vozidle puštěné rádio, přesto na 100-200 m ránu, jak automobil narazil do svodidel, slyšel. Soud v rámci , podezřelý výraz, řízení neakceptoval verzi obžalovaného, z kamerového záznamu střetu bylo totiž patrno poměrně značné vychýlení dodávky nejprve na levou stranu, na které obžalovaný poměrně vysokou korekcí s točením volantu doprava reagoval, vzhledem k jeho desetileté zkušenosti z řízením dodávky vozidel, muselo být jasno, že se nejedná o poryv větru, který takové vychýlení způsobil, což také vyloučil znalec z oboru dopravy, takže vzhledem ke střetové nestabilitě jím řízeného vozidla si musel obžalovaný být vědom, že došlo ke kolizi s jiným vozidlem a uvedený skutkový stav v rámci , podezřelý výraz, řízení soud považoval za prokázaný, čímž byla naplněna skutková podstata , podezřelý výraz, neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku dle § 151 tr. zákoníku a soud při úvaze trestu odůvodnil v rámci , podezřelý výraz, rozhodnutí svou úvahu o výši a druhu trestu.

25. Odvolací soud, Krajský soud v Praze, odvolání obžalovaného zamítl dle § 256 tr. řádu se závěrem, že nelze uvěřit tvrzení obžalovaného, že si účasti na dopravní nehodě, které byl i podle názoru odvolacího soudu viníkem, nebyl vědom a musel být přinejmenším s tímto srozuměn s tím, že při rychlosti, jakou se obě vozidla po dálnici pohybovala, mohl její účastník utrpět zranění dosahující intenzity újmy na zdraví. Považoval skutková zjištění procesního soudu za správná a nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by měly mít negativní vliv na zákonnost postupu soudu prvního stupně a pouhý nesouhlas obžalovaného s hodnocením provedeného dokazování a s učiněnými skutkovými závěry nemůže správnost přezkoumávaného rozsudku zvrátit.

26. Proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, bylo podáno dovolání. Nejvyšší soud jako soud dovolací, usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, odmítl dovolání , Jméno zainteresované osoby 0/0, . Z odůvodnění tohoto usnesení zdejší soud vyjímá, že i v dovolacím řízení obvinění prosazoval tvrzení, podle kterého o nárazu do osobního automobilu poškozeného nevěděl, neboť měl za to, že k vychýlení zadní části jeho dodávkového automobilu ve směru jízdy došlo v důsledku náhlého poryvu větru při předjíždění kamionů, avšak dle Nejvyššího soudu na kamerovém systému je vidět náhlá změna pohybu dodávky, která je zjevná až po kolizi, navíc k vychýlení zadní části vozidla řízeného obžalovaným došlo na opačnou stranu, než na kterou by se vozidlo vychýlilo v důsledku silného poryvu větru, přičemž s ohledem na zkušenosti obviněného pracujícího nejméně 10 let jako profesionální řidič, je vyloučeno, že by tuto nestabilitu dodávky mohl přičítat vlivu větru. Prosazovanému tvrzení obviněného nesoučasně neodpovídá ani míra a způsob deformace karosérie dodávky v okolí levého zadního kola, která nastala při střetu s pravou přední částí vozidla poškozeného, což muselo být doprovázeno i hlasitějším zvukem, který musel obviněný při plném soustředění zaregistrovat. Nelze dle dovolacího soudu uvěřit obviněnému, že poškození jím řízeného vozidla by bylo opravitelné pouhým tzv. rozleštěním, neboť z fotodokumentace jasně vyplývá promáčknutí zadního nárazníku na obou stranách levého zadního kola. Všechno toto nasvědčuje o riskantním agresivním chování obviněného na dálnici vykazující dobrý technický stav bez ohledu na denní dobu, tedy sníženou viditelnost a roční období, což potvrzuje i výpověď svědka , jméno FO, . Pokud se obviněný poté, co měl účast na dopravní nehodě, vůbec nezajímal o , podezřelý výraz, stav řidiče poškozeného nehodou, nezastavil na místě ani v bezprostřední blízkosti a nevyvinul žádnou aktivitu pro to, aby zmírnil následky dopravní nehody a přivolal či sám poskytl zraněnému řidiči pomoc, nade vší pochybnost naplnil svém jednání všechny zákonné znaky , podezřelý výraz, neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku podle § 151 tr. zákoníku. Obviněný byl upozorněn, že každý účastník provozu na pozemních komunikacích je povinen chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní a dále je povinen přizpůsobit své chování dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám a situaci v provozu a svým schopnostem (§ 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů). Při jízdě mimo obec na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy se jezdí v pravém pruhu, přičemž přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy, neohrozí-li, a neomezí-li, řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého přejíždí, tudíž je zcela na obviněném, který hodlal přejíždět jím řízeným vozidlem z pravého do levého pruhu v souběžném směru jízdy, aby sledoval veškeré dění provozu okolo sebe tak, aby mohl bezpečně provést zamýšlenou změnu jízdního pruhu a současně nejen neohrozil, a dokonce neomezil vozidlo řízené poškozeným. Rozhodně tedy nelze přijmout obhajobu obviněného, že v pravém bočím zrcátku sledoval toliko svou vzdálenost od kamionu v pravém pruhu, tím spíš, že pokud je řidičem z povolání a při standardní šíři dálničního pruhu 3,75 m by měl mít znalost o povaze dálnice, která poskytuje dostatečný prostor souběžně jedoucím nákladním vozidlům, paradoxně uvedeným tvrzením obviněný doznal, že nevěnoval žádnou nebo zcela nedostatečnou pozornost situaci v levém jízdním pruhu, do něhož započal přejíždět, aniž by se ujistil o tom, že nedojde k omezení či ohrožení dalšího účastníka provozu pohybujícího se právě v této části vozovky.

27. Ze zvláštních pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti zaměstnance předložených žalovaným pojišťovny Kooperativa pojišťovna, a. s., zde je uvedeno, že nahradí škodu, která byla způsobena při dopravní nehodě s více účastníky, o kterých byl sepsán společný záznam v souladu s obecně závazným právním předpisem a která byla neprodleně oznámena, šetřena policií, bez ohledu na skutečnost, zda povinnost oznámit dopravní nehodu policii vyplývá z obecně závazného právního předpisu. Dále žalovaný odkazoval na záznamy z jednání už s pojistitelem Kooperativa pojišťovna, kde , datum, uzavřel smlouvu týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli v rozsahu „1BB“ a smlouva byla žalovaným plněna. Dále předložil pojistnou smlouvu pro pojištění odpovědnosti ve škodu způsobenou zaměstnavateli č. , hodnota, a výpověď pojistné smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, , neboť došlo k ukončení pracovního poměru a od března 2021 je hlášen na úřadu práce.

28. Žalovaný namítal, že v daném případě se jedná o mimořádnou situaci, při které by měl soud posoudit sám okolnosti případu a nebýt vázán dle § 135 o.s.ř. rozhodnutími příslušných orgánů o tom, že byl spáchán , podezřelý výraz, čin, přestupek nebo jiný správní delikt.

29. Soud v rámci dokazování nereflektoval návrh žalovaného ke zpracování dalšího znaleckého posudku, který by měl zrevidovat v , podezřelý výraz, řízení zpracovaný znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , ani neprovedl další dokazování ohledně výslechu tohoto znalce a zjišťování poměrů žalovaného. Uvedené návrhy žalovaného považuje za nadbytečné a neekonomické.

30. Dle § 249 zákona č. 262/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále pouze „zákoník práce“) zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové újmě (dále jen škoda), k nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému obohacení. Je-li k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli neodkladně třeba zákroku, je zaměstnanec povinen zakročit, nemusí tak učinit, brání-li mu v tom důležitá okolnost, nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo jinou fyzickou osobu.

31. Podle § 250 zákoníku práce zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněním porušení povinností při plnění pracovních úkolů nebo přímé souvislosti s ním.

32. Dle § 257 zákoníku práce zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu dle § 250 zákoníku práce je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neučiní škodu uvedení v předešlý stav. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se 4,5násobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu.

33. Dle § 352 zákoníku práce průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li za pracovněprávní předpisy jinak.

34. Dle § 353 zákoníku práce, průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období.

35. Dle § 354 odst. 1 zákoníku práce, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí.

36. Žalovaný v průběhu řízení sice opakovaně zpochybňoval svou odpovědnost za požadovanou škodu, zdůrazňoval, že neměl povědomí o střetu jeho vozidla s vozidlem BMW, vnímal jen „krátkou“ nestabilitu vozidla Volkswagen, která má být dle žalovaného u vozidla typu Crafter Volkswagen dána, zejména když se jedná o prázdné vozidlo.

37. Dle zjištění soudu však v , podezřelý výraz, řízení byly zcela pochybnosti o odpovědnosti žalovaného za vzniklou škodu jeho zaměstnavatele vyvráceny hodnocením všech důkazů, když soudy v , podezřelý výraz, řízení se jednoznačně vypořádaly s tvrzeními obviněného. Zdejší soud považuje skutková zjištění soudu v , podezřelý výraz, řízení za správná a dle odvolacího a dovolacího soudu nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by měly mít negativní vliv na zákonnost postupu soudu prvního stupně a pouhý nesouhlas obžalovaného s hodnocením provedeného dokazování a s učiněnými skutkovými závěry nemůže správnost přezkoumávaného rozsudku zvrátit. Soud je tedy zcela dle § 135 odst. 1 o.s.ř. vázán rozhodnutím příslušného soudu o tom, že byl žalovaným spáchán , podezřelý výraz, neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku za § 151 tr. zákoníku.

38. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný byl ke dni , datum, zaměstnancem žalobce na základě pracovní smlouvy od , datum, na pozici řidič – pomocný truhlář do , datum, , od , datum, opětovně nastoupil do pracovního poměru žalobce jako pomocný truhlář.

39. Dále bylo prokázáno, že žalovaný dne , datum, při řízení dodávkového motorového vozidla značky Volkswagen Crafter, RZ , SPZ, na základě operativního leasingu žalobkyně jako zaměstnanec odjel od dopravní nehody. Byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, z , podezřelý výraz, neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku. Tento rozsudek byl předmětem přezkumu v rámci odvolacího řízení i v rámci dovolacího řízení, když byly jak odvolání, tak dovolání žalovaného zamítnuta. Dále bylo zjištěno, že v souvislosti s touto dopravní nehodou a protiprávním jednáním žalovaného, kterou soud hodnotí jako žalovaným zaviněné porušení pracovních povinností, následně , právnická osoba, ., vyplatila částku , částka, poškozeným, mimo jiné , jméno FO, , , právnická osoba, ČR. Pojišťovna následně uzavřela s žalobkyní dohodu o smírném vyřešení postihu, v jejímž rámci žalobkyně uhradila pojišťovně částku , částka, , což bylo prokázáno listinami. Žalovaný byl zaměstnán u žalobce s průměrným měsíčním příjmem , částka, za rozhodné období říjen až prosince 2019 (říjen , částka, , listopad , částka, , prosinec , částka, ), potom 4,5násobek této částky dle § 257 zákoníku práce činí , částka, , zaokrouhleno na celé koruny pak představuje částku , částka, .

40. Dle § 258 zákoníku práce při určení výše náhrady škody dle § 264 zákoníku práce z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud výši náhrady škody přiměřeně snížit.

41. V daném případě však soud neshledal důvody zvláštního zřetele hodné ke snížení výše požadované náhrady škody, kterých se žalovaný dovolával.

42. V řízení bylo zjištěno porušování žalovaného povinnosti zaměstnance dodržovat pracovní a organizační řád a všechny právní předpisy, které se vztahují na výkon jeho práce a ochranu zdraví při práci a zajištění bezpečnosti.

43. Žalobkyně se bezúspěšně snažila o smírné předžalobní jednání s žalovaným. Z listiny nazvané dohoda o uznání závazku k náhradě škody dle § 263 odst. 2 zákoníku práce bylo zjištěno, že žalovaný nepodepsal návrh žalobkyně na způsob úhrady částky vyčíslené škody ve splátkách.

44. Ze zprávy zaměstnavatele bylo dále zjištěno, že žalovaný na pozici řidič – pomocný truhlář, později jen pomocný truhlář, po celou dobu zaměstnání opětovně neplnil pracovní náplň, která mu byla přidělena nadřízeným. Bylo tedy zjištěno, že se jedná o problematického pracovníka, dle soudu ani okolnost, že po nehodě byl , podezřelý výraz, od , datum, a propuštěn do domácího ošetření dne , datum, není dle soudu okolností, ke které by měl soud zásadně přihlížet. Z posudku datovaného dne , datum, o , podezřelý výraz, způsobilosti č. 11092023/, jméno FO, bylo zjištěno, že žalovaný dlouhodobě pozbyl , podezřelý výraz, způsobilost, z důvodu tzv. obecného , podezřelý výraz, , a dále bylo zjištěno, že žalovaný je v evidenci uchazečů o zaměstnání od , datum, .

45. Ani tvrzení žalovaného, že žalobkyně v rámci řešení postihu nemohla uplatnit všechny námitky, protože nebyla údajně přizvána k , podezřelý výraz, řízení není pro závěr soudu důvodem ke snížení náhrady škody.

46. Soud naopak akcentuje okolnost, že v , podezřelý výraz, řízení byla jednoznačně shledána odpovědnost žalovaného, žalovaný byl v době spáchání skutku profesionální řidič a zaměstnancem žalovaného, „rozmělňoval“ svou odpovědnost v tomto i v , podezřelý výraz, řízení. Žalovaný si ani nezkontroloval stav vozidla v areálu žalobkyně, teprve až po příjezdu policie, která měla žalovaného vyzvednout v restauraci, byl údajně překvapen, když mu bylo řečeno, že na vozidle je „šmouha“.

47. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, , avšak přiznaná výše náhrady škody činí , částka, . Úroky z prodlení nebyly žalobcem požadovány. Rozdíl odpovídá částce , částka, , v tomto rozsahu soud žalobu výrokem II. zamítl.

48. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 o.s.ř., s ohledem na zjištěné poměry žalovaného, tedy jeho aktuální , podezřelý výraz, a sociální stav, prodloužil lhůtu na dva měsíce od právní moci rozhodnutí. Tato lhůta je dle soudu adekvátní pro případné jednání se žalobkyní o způsobu úhrady dluhu, popř. zajištění odpovídajícího zdroje financí ke splnění stanovené povinnosti.

49. Dle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“, může soud přiznat plnou náhradu nákladu řízení, je-li neúspěch poměrně nepatrné části. V daném případě soud žalobě vyhověl v rozsahu částky , částka, a zamítl v rozsahu , částka, , tedy v poměrně nepatrné částky.

50. Soud tedy má za to, že je zde okolnost, aby přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, a přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, (zaokrouhleno na celé koruny nahoru), přičemž tato částka představuje 99,46 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 99,73 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 0,27 %).

51. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši , částka, , a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 320 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,6 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 320 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,6 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

52. Přiznané náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. na platební místo dané § 149 odst. 1 o. s. ř.