15 C 86/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Lorencovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem: pozemek parcelní č. st. [anonymizováno] o výměře [anonymizováno] m² (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba: [obec], [adresa] rodinný dům (stavba stojí na pozemku p. č. st. [anonymizováno]) a parcelní [číslo] o výměře [anonymizováno] m² – zahrada zapsaným na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] pro [katastrální uzemí], [územní celek], se zrušuje.

II. Tyto nemovitosti se přikazují do vlastnictví žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu za přikázání specifikovaných nemovitostí do jejího vlastnictví, částku 200 000 Kč do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.

IV. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 10. 5. 2021 domáhala zrušení vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem: pozemku p. č. st [anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba – [obec], [adresa] (rodinný dům) a pozemku [parcelní číslo] (zahrada), zapsaným na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí]. V žalobě tvrdila, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí se spoluvlastnickým podílem ve výši ideální poloviny. Žalobkyně nemá zájem setrvat v podílovém spoluvlastnictví, opakovaně se snažila kontaktovat žalovaného jak telefonicky, tak písemně s návrhem na vypořádání podílového spoluvlastnictví. Povaha nemovitostí neumožňuje jejich faktické rozdělení, žalovaný neprojevil zájem o spoluvlastnický podíl, žalobkyně nabídla žalovanému, že od něj odkoupí jeho vlastnický podíl za kupní cenu 200 000 Kč. S ohledem na chatrných stav nemovitosti se jedná o cenu tržní a obvyklou v místě a čase, což žalobkyně doloží znaleckým posudkem. Navíc dokonce za nižší částku, za 150 000 Kč, žalobkyně nabyla svůj spoluvlastnický podíl na nemovitostech o stejné velikosti jako předmětný podíl žalovaného, tedy ideální poloviny. Žalovaný se však kladně nevyjádřil, zásilku si vůbec nepřevzal.

2. Žalovaný nerozporoval tvrzení žalobce, souhlasil se zrušením podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem i s přikázáním do vlastnictví žalobkyně a vyplacení částky 200 000 Kč. Dále doplnil, že má velké množství exekucí, předpokládá, že mu částka nebude vyplacena a„ ale půjde“ exekutorům, s tím je srozuměn, avšak nechce platit náklady řízení, protože„ nezavinil situaci, nabízel řešení, opakovaně podepisoval plnou moc žalobci k jednání“.

3. Soud jednak ověřil subjektivitu žalobce, dále z výpisu z katastru nemovitostí ověřil stav nemovitosti v katastrálním území a obci [obec] týkající se rodinného domu [adresa]. Dále měl soud k dispozici kupní smlouvu o převodu spoluvlastnického podílu uzavřené mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] jako prodávající ze dne 22. 9. 2020, předžalobní výzvu odeslanou prostřednictvím právního zástupce žalobce žalovanému datovanou 11. 3. 2021 s podacím lístkem – dodejkou. Dále soud zjistil, že na majetek žalovaného je vedeno značné množství exekucí, dále měl soud k dispozici lékařskou zprávu předloženou žalovaným o jeho aktuálním negativním zdravotním stavu.

4. Z výpisu katastru nemovitostí platnému ke dni 2. 6. 2021 bylo prokázáno spoluvlastnictví účastníků, každý jednou ideální polovinou k nemovitostem v k. ú. a obci [obec] p.st. [anonymizováno] o výměře [anonymizováno] m² zastavěná plocha nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům stojící na pozemku stavební parc. [číslo] dále parc. [číslo] o výměře [anonymizováno] m² zahrada, zemědělský půdní fond. Na LV je zapsáno několik nařízených exekucí ve prospěch několika exekutorů, nabývacím titulem ve prospěch žalovaného je usnesení soudu v rámci dědického řízení vedeného u OS Litoměřice sp. zn. [spisová značka] ze dne 7. 4. 2015 s právní mocí k témuž dni, zápis proveden 11. 12. 2015.

5. Ze znaleckého posudku zpracovaného znalcem [příjmení] [příjmení] se sídlem v [obec] bylo zjištěno, že se jedná o o samostatný dům přízemní, nepodsklepený, se sedlovou střechou, obvodové zdi kamenné, vnitřní omítky hladké, vápenné, který má vedlejší stavby, bývalé chlívky, stodolu a že objekty jsou v tzv. demoličním stavu, hrozí spadnutí zbývajících stěn a celé konstrukce. Stáří domu je podle konstrukce asi 80 let. Dům je ve špatném stavebnětechnickém stavu, přes 10 roků je dům neudržovaný, nikdo zde nebydlí. Znalec provedl ocenění jednak porovnávací metodou, vybral srovnatelné nemovitosti. S ohledem na daný stav rodinného domu stanovuje s ohledem na částečně rozpadlé objekty představující zvýšené náklady na demolici a odvoz včetně skládkování, které budou značné, cenu ke dni 13. 5. 2021 ve výši 400 000 Kč. Součástí znaleckého posudku jsou informace o pozemku, fotografický materiál a materiál pro srovnávací metody srovnatelných nemovitostí.

6. Žádný z účastníků nevznesl ke zpracovanému znaleckému posudku výhrady, ani k jeho obsahu, ani k jeho závěru a nepožadoval výslech znalce. Žalovaný uvedl, že v nemovitosti sedm let nebyl, nemovitost zdědil, ví o tom, že je ve špatném stavebnětechnickém stavu, nemá výhrady proti stanovené hodnotě.

7. V daném případě bylo zjištěno, že nemovitost je ve špatném stavebnětechnickém stavu, jedná se o nemovitost rodinný dům ve stáří 80 let s přilehlým menším hospodářstvím, chlívky, stodolou, taktéž ve špatném stavebnětechnickém stavu. Oba účastníci jsou podílovými spoluvlastníky, když spoluvlastnický podíl činí ideální jednu polovinu pro každého. Žalobkyně nabyla nemovitost kupní smlouvou od sestry žalovaného uzavřenou dne 22. 9. 2020 za prodejní cenu 150 000 Kč. Nemovitost není reálně rozdělitelná. Žalovaný nemovitost neužívá, nehodlá ji užívat. Učinil nesporným popis a výši ocenění provedené znaleckým posudkem. Souhlasí s tím, že nemovitost bude přikázána do vlastnictví žalobce, navíc na majetek žalovaného jsou vedeny exekuce ve vyšším počtu. Stanovená cena odpovídá technickému stavu v květnu 2021. Jedná se o obvyklou cenu tržní hodnoty nemovitostí, která byla stanovena znaleckým posudkem a který nebyl rozporován účastníky. Účastnici se shodli na výši vypořádacího podílu, které je reflektováno špatným stavebnětechnickým stavem nemovitosti.

8. Podle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

9. Podle § 1141 OZ, spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci, vyžaduje dohoda písemnou formu. Spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.

10. Podle § 1142 OZ, jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné. Zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit.

11. Podle § 1143 OZ, nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

12. Podle § 1144 OZ, je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

13. Soud tedy zjistil, že účastnici jsou podílovými spoluvlastníky, každý ideální polovinou k nemovitosti, které nabyl žalovaný v rámci dědického řízení, kterou neužívá. Vzhledem k značnému množství exekucí na majetek žalovaného nelze spoluvlastnictví řešit jiným způsobem, než zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví. Nemovitost nelze reálně rozdělit, aktuálně je dlouhodobě neužívaná, což zhoršuje její stavebnětechnický stav a také její hodnotu. Ocenění obvyklé tržní ceny nemovitosti aktuální výše v místě, čase bylo stanoveno znaleckým posudkem předloženým žalobcem, který nebyl žalovaným rozporován. Oba účastníci preferovali řešení vypořádání a přikázání do vlastnictví žalobci s tím, že žalobce vyplatí žalovanému adekvátní vypořádací podíl.

14. Na základě zjištěných skutečností soud rozhodl o zrušení spoluvlastnictví. Nutno předeslat, že jedním ze základních principů spoluvlastnictví je to, že nelze nikoho nutit, aby setrval ve spoluvlastnickém vztahu (ústavní nález I. ÚS 617/2010, popřípadě ústavní nález I. ÚS 279/95). Spoluvlastnictví je výrazem vlastnického vztahu ke společné věci s těmi důsledky, že spoluvlastník může svým podílem nakládat jen s ohledem na zájmy ostatních spoluvlastníků a stejně tak nikdo nemůže být v zásadě spravedlivě nucen, aby setrvával ve spoluvlastnickém vztahu, aby přijal jiného spoluvlastníka bez projevu vlastní vůle.

15. Žalobkyně se obrátila návrhem dle § 1143 občanského zákoníku na soud. Soud vzal v úvahu stanoviska spoluvlastníků ke způsobu rozdělení nemovitostí a s přihlédnutím k možnostem jejich využití. Nemovitost není reálně rozdělitelná, jedná se o menší zemědělskou usedlost ve špatně stavebnětechnickém stavu, dlouhodobě téměř 10 let nevyužívanou. Účastníci se shodli na nezbytném zrušení podílového spoluvlastnictví mezi nimi, avšak bez ingerence soudu nejsou schopni zrušit spoluvlastnictví dohodou za podmínek stanovených v § 1141 občanského zákoníku právě s ohledem na okolnosti související s exekučním řízení na majetek žalovaného povinného.

16. Podle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2568/2003 soud nemůže vypořádání podílového spoluvlastnictví provést jiným způsobem, než v zákoně uvedeným způsobem s tím, že je dána zákonem stanovená posloupnost jednotlivých způsobů vypořádání spoluvlastnictví a je závazná pro soudní rozhodnutí. Bylo zjištěno, že nemovitost nelze reálně rozdělit.

17. Z těchto důvodů soud zrušil podílové spoluvlastnictví a přistoupil k vypořádání podílového spoluvlastnictví, když akceptoval souhlasná stanoviska účastníků a přikázal pozemky do vlastnictví žalobce. Přihlédl přitom k charakteru vypořádávané nemovitosti, k jejímu případnému využití. Hodnota nemovitosti byla stanovena znaleckým posudkem respektující špatný stavebnětechnický stav nemovitosti a obvyklou cenu v místě a čase. Také je vyjádřením vzájemné vůle požadavků účastníků při respektování souvisejících exekučních řízení na majetek žalovaného (§ 1142 a § 1144 občanského zákoníku).

18. Na základě předloženého znaleckého posudku žalobcem a stanoviska nesporného tvrzení účastníků byla stanovena výše podílu k vyrovnání ze zrušeného spoluvlastnictví.

19. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř., prodloužil tuto lhůtu do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí, aby mohlo dojít k řešení situace ve vztahu k exekučním řízením na majetek žalovaného.

20. Součástí dohody o vypořádání spoluvlastnictví, která byla projevená při soudním řízení, je také dohoda o náhradě nákladů tohoto soudního řízení, když žalobce se vzdal práva na náhradu nákladů řízení a žalovaný jeho rozhodnutí uvítal. Soud tedy dle § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl o tom, že žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.