15 C 92/2021
č. j. 15 C 92/2021-136
V PLATNOSTIOkresní soud v Litoměřicích rozhodl o povinnosti žalovaného platit žalobkyni výživné ve výši [částka] měsíčně za období od srpna 2021, přičemž výši výživného určil na základě shodného příjmu a výdělku obou manželů. Soud se opřel o § 697 o. z., podle něhož manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rovné míře, a § 922 o. z., podle něhož lze výživné přiznat až od zahájení soudního řízení. Výživné bylo stanoveno na základě příjmu žalobkyně v době, kdy neměla jiný příjem než invalidní důchod, a s ohledem na již zaplacené částky. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí, a žalobkyně je osvobozena od soudního poplatku.
Plný text
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Lorencovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o výživné manželky
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do 1 měsíce od právní moci rozhodnutí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Litoměřicích soudní poplatek ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozhodnutí.
1. Dle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž se účastníci vzdali odvolání, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Žalobkyně podala dne datum návrh na určení výživného manželky s požadavkem na stanovení výživného částka měsíčně, tvrdila, že dne datum uzavřeli před Městským úřadem Lysá nad Labem manželství, z jejich manželství se nenarodily žádné děti, v posledních měsících manželství procházelo krizí, na začátku srpna 2020 opustil žalovaný společnou domácnost, žalobkyně žije v domě, který je v jejím výlučném vlastnictví, náklady na bydlení činí okolo částka měsíčně, z důvodu nemoci byla u žalobkyně přiznána invalidita prvního stupně. Navíc žalobkyně má zdravotní potíže, léčila se na psychiatrii, kdy jí byla diagnostikována deprese. Žalobkyně pobírá invalidní důchod. Žalobkyně následně doplnila svá tvrzení, že od července 2021 je zaměstnána, stále pobírá invalidní důchod, dále má příjem okolo částka měsíčně. V červnu 2021 se podrobila operaci.
3. Usnesením zdejšího soudu č. j. 15 C 92/2021-29 ze dne 4. června 2021 bylo nařízeno předběžné opatření, kterým soud uložil žalovanému povinnost platit výživné částka měsíčně k zajištění nezbytné míry výživy žalobkyně.
4. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, tvrdil, že jeho příjmy jsou srovnatelné s příjmy žalobkyně, pracuje jako řidič kamionu, od března 2021 změnil zaměstnavatele, neboť chtěl jezdit více vnitrostátní dopravu, nyní bohužel také jezdí mimo Českou republiku, dostává diety, průměrně má příjem částka měsíčně, diety tak částka měsíčně, má také zdravotní obtíže, čeká ho operace srdce, za léky platí tak částka měsíčně, občas má bolest hlavy. Výdaje má částka měsíčně, které předává své přítelkyni jméno příjmení, která je použije na nákupy a platby s bydlením a to plynu a elektřiny. Navíc jeho náklady na stravování, když se pohybuje v zahraničí, jsou vyšší než v České republice, aktuálně je bez dluhů, žádný majetek však nemá, vlastní pouze staré ojeté auto, nepojízdné. Na výživném zaplatil žalobkyni částku částka na základě předběžného opatření.
5. V daném případě bylo zjištěno, že žalobkyně dostává invalidní důchod ve výši částka měsíčně, od srpna 2020 nežije s žalovaným ve společné domácnosti, manželství bylo uzavřeno dne datum a bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Nymburce č. j. 10 C 198/2021-45 s právní mocí 2. 11. 2021. Oba účastníci prošli insolvenčním řízením. Žalobkyně dosahuje aktuálně dalšího výdělku přes částka měsíčně od července 2021. Žije ve společné domácnosti se svou matkou jméno příjmení, narozenou 1945, která dostává starobní důchod ve výši částka měsíčně, za bydlení mají nyní zvýšené výdaje ohledně elektrické energie, na lécích platí kolem částka měsíčně. Dluhy ani úspory nemá. Půjčila si v minulých měsících od kamarádky na chod domácnosti. Bylo zaplaceno celkem částka na základě předběžného opatření.
6. U žalovaného bylo zjištěno, že nyní aktuálně bydlí u přítelkyně, vydělává částka měsíčně, v rámci diet dostává cca částka měsíčně, jezdí převážně vnitrostátní dopravu, přítelkyni předává částka měsíčně na platby spojené s bydlením a běžné nákupy. Bydlí v rodinném domě s matkou přítelkyně, často však přespává v kamionu, žádný hodnotný majetek nevlastní, občas přispěje své zletilé dceři finanční částkou.
7. Za období od datum do datum, ve kterém by žalobkyně měla nárok na výživné, soud vyhodnotil, že za období od srpna 2021 mají oba účastníci shodné příjmy a výdaje, avšak za období od podání žaloby do konce července 2021 měla žalobkyně příjem pouze ve výši invalidního důchodu, za toto období soud přiznal výživné ve výši částka měsíčně, tato částka je dle závěru soudu odpovídající.
8. Dle § 697 o. z. manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou, hmotnou a kulturní úroveň.
9. Dle § 921 o. z. výživné se platí pravidelně, je splatné dopředu a dle § 922 o. z. lze výživné manželky přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení.
10. Soud tedy za období 3 dnů měsíce dubna 2021 stanovil výživné částka (3x částka) a za měsíce květen až červenec, tedy 3x částka měsíčně, tedy částka a výživné stanovil ve výši částka s tím, že následně odečetl již zaplacenou částku výživného částka, zbývá tedy k zaplacení částka částka.
11. Soud tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni jako manželce výživné částku částka ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., za zbývající období je žaloba nedůvodná.
12. S ohledem na okolnosti případu soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
13. Ohledně soudního poplatku žalobkyně je osvobozena od zaplacení soudního poplatku dle § 11 odst. 2 písm. c) zák. č. 549/91 Sb. o soudních poplatcích. Poplatková povinnost dle § 2 odst. 3 citovaného zákona přechází na žalovaného a s ohledem na ustanovení položky 7 sazebníku poplatků je výše poplatkové povinnosti v minimální výši částka. Žalovaný je tedy povinen zaplatit České republice soudní poplatek ve výši částka ve lhůtě dle § 7 zákona o soudních poplatcích. Účastník může napadnout rozhodnutí odvoláním. Odvolání se podává do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Možnost podat odvolání nemá ten, kdo se jej výslovně vzdal po vyhlášení a odůvodnění rozhodnutí. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může podat oprávněný návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci dle zák. č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.