19 C 100/2023

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Hammerem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem údaje o zástupci pro zaplacení 18 030 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 18 030 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 18 030 Kč z titulu neuhrazených služeb sociální péče. Uvedl, že dne [datum] byla uzavřena Smlouva o poskytnutí služby sociální péče, přičemž za žalovaného Smlouvu uzavírala jeho matka [jméno] [příjmení], jakožto zákonný zástupce. Na základě uvedené smlouvy byl žalovaný umístěn do zařízení žalobce, [anonymizováno] na [anonymizováno] [obec], kde mu byly poskytovány sociální služby, resp. ubytování, strava a péče. Uvedenou Smlouvou se žalovaný, resp. jeho tehdejší zákonný zástupce, zavázal k úhradě nákladů na stravu žalovaného ve výši 5 010 Kč měsíčně dle čl. VII odst. 2.1 Smlouvy. Doba trvání smlouvy byla určena do [datum] a na základě prolongačního Dodatku [číslo] [číslo] byla prodloužena až do [datum]. Přestože žalobce řádně žalovanému poskytoval služby sociální péče, ze strany žalovaného, resp. jeho matky co by zákonného zástupce nebyla úhrada za stravu hrazena. V čl. VII odst. 2.2 Smlouvy je uvedeno, že v případě přiznání přídavku na děti náleží tento v plné výši žalobci, kdy výše této dávky bude odečtena od stanovení úhrady stravného. Výše přídavku na děti v daném případě za období od 5/ 2020 do 9/ 2020 činila částku 700 Kč a od 10/ 2020 do [číslo] částku ve výši 1 000 Kč, přičemž o tyto částky došlo k ponížení úhrady sjednané ve smlouvě ve výši 5 010 Kč měsíčně. Matka za žalovaného dále uhradila stravné za měsíc 5/ 2020 ve výši 1 070 kč a dále za každý měsíc od 6/ 2020 do [číslo] v částce 2 500 Kč. Uvedené platby však nepostačovaly k úhradě dluhu a žalobce eviduje vůči žalovanému za období od 5/ 2020 do [číslo] dluh ve výši 18 030 Kč. Pokud jde o žalovaného jedná se o osobu trpící zdravotním postižením, a protože dosažením plné zletilosti se stal plně svéprávným, podal žalobce podnět k opatrovnickému soudu k zahájení řízení o omezení svéprávnosti žalovaného spojeného s řízením o opatrovnictví člověka. Na základě uvedeného podnětu vydal Okresní soud v Litoměřicích po proběhnuvším řízení rozsudek ze dne [datum], pod č.j.: [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Uvedeným rozsudkem byl žalovaný omezen ve svéprávnosti na dobu 5i let (mj. není schopen samostatně uzavírat smlouvy, spravovat své jmění a rozhodovat o své léčbě). Uvedeným rozsudkem byla opatrovníkem žalovaného jmenována jeho matka [jméno] [příjmení], [datum narození], které bylo svěřeno za opatrovance právně jednat v rozsahu tohoto omezení. Protože matka žalované funkci opatrovníka řádně neplnila, byl podán návrh k změně opatrovníka a následně Okresní soud v Litoměřicích rozsudkem ze dne 27.9.2022 pod č.j.: [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], dosavadní opatrovnici [jméno] [příjmení] odvolal a jmenoval nového opatrovníka- Město Litoměřice. Vzhledem k tomu, že stávající opatrovník žalovaného dluh ani přes výzvy neuhradil, domáhá se žalobce svého nároku na jeho úhradu soudní cestou.

2. Žalovaný, resp. jeho opatrovník, ve svém písemném vyjádření potvrdil skutečnosti uvedené v žalobě, tedy že shora uvedeným rozsudkem byla omezena svéprávnost žalovaného a předmětným rozsudkem, který nabyl právní moc dne [datum] se stalo opatrovníkem žalovaného Město Litoměřice. Předchozí opatrovník žalovaného, jeho matka [jméno] [příjmení] pobírala od [obec] správy soc. zabezpečení invalidní důchod za žalovaného a tento měla řádně platit do zařízení, do kterého žalovaného umístila, přičemž od [datum] měla [jméno] [příjmení] invalidní důchod zasílat na opatrovnický účet stávajícího opatrovníka, což nečiní. Dne [datum] požádal stávající opatrovník žalovaného o změnu výplatu důchodu ČSSZ, kdy první výplata invalidního důchodu mu byla poukázána v březnu 2023 a tato byla obratem zaslána žalobci na úhradu pobytu a stravy za uvedený měsíc. S jinou částkou, než je rozdíl mezi příjmy invalidního důchodu a náklady na soc. služby v zařízení žalobce opatrovník nedisponuje, přičemž žalovanému zbyde minimální částka 15% na osobní potřebu. Opatrovník žalovaného uvedl, že nárok žalobce neuznává a při ústním jednání vyjádřil pochyby o pasivní legitimaci žalovaného, neboť na místo žalovaného [celé jméno žalovaného] by měla být žalovaná jeho matka.

3. Soud provedl důkazy, které na podporu svých žalobních tvrzení soudu předložil žalobce a z nich zjistil následující skutečnosti. Ze Smlouvy o poskytnutí služby sociální péče má soud za prokázáno, že tato byla uzavřena mezi žalobcem, jakožto poskytovatelem a žalovaným, který byl zastoupen zákonným zástupcem, matkou [jméno] [příjmení]. V uvedené smlouvě se žalobce zavázal žalovanému poskytoval služby sociální péče a to ubytování, stravování a úkony péče. V čl. VII odst. 2.1 je uvedeno, že ubytování je poskytováno za částku 0 Kč a stravování za částku 167 Kč/denně, kdy celkem měsíčně bude za stravu hrazena částka 5 010 Kč. V odst. 2.2 smlouvy je uvedeno, že v případě přiznání přídavku na děti žalovanému, náleží tento v plné výši žalobci, kdy výše obdržené dávky bude odečtena od stanovené úhrady. V odst. 2.3 je dále stanoveno, že žalovaný (ve smlouvě označen jako„ Osoba“) je povinen platit úhradu převodem na účet žalobce [číslo]. V čl. X je uvedeno, že doba účinnosti smlouvy je na dobu určitou, do [datum] Smlouva je řádně podepsána žalobcem (ředitelem CSP [obec]) a za žalovaného jeho zákonným zástupcem, matkou. Z Dodatku [číslo] ke Smlouvě bylo zjištěno, že poskytování služeb se prodlužuje na dobu určitou do [datum] a z Dodatku [číslo] ke Smlouvě bylo zjištěno, že doba poskytování služeb se prodlužuje do [datum] včetně. Oba Dodatky jsou za žalovaného podepsány jeho zákonným zástupcem, matkou [jméno] [příjmení].

4. Z rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum], pod č.j.: [číslo jednací] má soud za prokázané, že žalovaný byl omezen ve svéprávnost na dobu pěti let tak, že není schopen samostatně nakládat s finančními prostředky nad 50 Kč týdně, uzavírat smlouvy (vyjma ústní kupní smlouvy do výše 50 Kč), spravovat své jmění, jednat s úřady a soudy, právně jednat v pracovněprávních vztazích, rozhodovat o vlastní léčbě a o zásahu do duševní a tělesné integrity, právně jednat ohledně pořízení pro případ smrti a prohlášení o vydědění, uzavírat manželství, jednat ve věcech rodičovské odpovědnosti, volit a být volen (výrok I.). Ve výroku pod bodem II,. uvedeného rozsudku, byla opatrovníkem žalovaného jmenována jeho matka [jméno] [příjmení], [datum narození]. Uvedený rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Dále má soud za prokázáno, že rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum], pod č.j.: [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] soud odvolal dosavadního opatrovníka [jméno] [příjmení] (výrok I.) a opatrovanci (žalovanému) ustanovil opatrovníka Město Litoměřice.

5. Vyčíslení dluhu za stravu, která byla žalobcem poskytována žalovanému v období od 5/ 2020 do [číslo] v částce 18 030 Kč má soud za prokázáno z přehledu dlužných částek za jednotlivé měsíce, kdy se jedná o dokument zpracovaný žalobcem. Soud má rovněž za prokázáno, že opatrovníku žalovaného, Městu [obec], byla doručena dne [datum] předžalobní výzva.

6. Po právní stránce posoudil soud věc dle níže uvedených ustanovení zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a zákona 89/2012 Sb. (občanský zákoník). <i>7. Podle § 90 cit. zákona osoba může požádat o poskytnutí sociální služby poskytovatele sociálních služeb nebo může požádat obec, ve které má trvalý nebo hlášený pobyt, o zprostředkování možnosti poskytnutí sociální služby anebo o zprostředkování kontaktu s poskytovatelem sociálních služeb.</i> 8. Podle § 91 odst. 1 cit. zákona o poskytnutí sociální služby uzavírá osoba smlouvu s poskytovatelem sociálních služeb; tato smlouva se neuzavírá v případě poskytnutí sociální služby dítěti na základě rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy, výchovného opatření nebo předběžného opatření. Smlouva o poskytnutí sociální služby poskytované podle § 39 až 52, 57, 58, 64, 67 a 68 musí být uzavřena v písemné formě. Smlouva o poskytnutí sociální služby poskytované podle § 54, 56, 60, 60a, 65 a 70 musí být uzavřena v písemné formě, pokud alespoň jedna smluvní strana při jednání o uzavření smlouvy tuto formu navrhne. <i>9. Podle § 91 odst. 5 cit. zákona pro uzavírání smlouvy o poskytnutí sociální služby a právní vztahy vzniklé z této smlouvy se použijí ustanovení občanského zákoníku.</i> <i>10. Podle § 71 odst. 1 cit. zákona sociální služby se poskytují osobám bez úhrady nákladů nebo za částečnou nebo plnou úhradu nákladů.</i> 11. Podle § 71 odst. 2 cit., zákona úhradu nákladů za poskytování sociálních služeb hradí osoba ve výši sjednané ve smlouvě uzavřené s poskytovatelem služby podle § 91. <i>12. Podle § 1746 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen o.z.) zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Podle odst. 2 cit ust. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.</i> <i>13. Podle § 2636 odst. 1 o.z. smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba.</i> <i>14. Podle odst. 2 cit ustanov. příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů.</i> <i>15. Podle § 436 odst. 1 o.z. kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem.</i> 16. Po provedeném dokazování a zhodnocení shora uvedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Ze shora uvedené Smlouvy o poskytnutí služby sociální péče bylo zjištěno, že žalobci mělo být za pobyt žalovaného v zařízení žalobce hrazeno stravné ve výši 5 010 Kč měsíčně. Od výše stravného měla být odečtena výše příspěvku na dítě, za období od 5-9/ 2020 ve výši 700 Kč měsíčně. Žalobci tak měla být za období od 5-9/ 2020 hrazena na stravném částka 4 310 Kč, což za uvedených 5 měsíců činí 21 550 Kč. Za období od 10/ 2020 [číslo] byl od výše stravného odečten poukazovaný příspěvek na dítě v částce 1 000 Kč, kdy za toto období tak mělo být žalobci hrazeno stravné ve výši 4 010 Kč měsíčně, což za uvedených 5 měsíců činí částku 20 050 Kč Celkem tak za uvedené měsíce od 5/ 2020 do [číslo] mělo být na stravném žalobci uhrazeno 41 600 Kč (21 550 Kč + 20 050 Kč). Od uvedené částky je však nutno odečíst platby, které byly žalovaným, resp. jeho matkou jako zákonným zástupcem, hrazeny. Matka žalovaného žalobci uhradila na stravném částku 1 070 Kč za květen 2020 a dále od 6/ 2020 do [číslo] částku 2 500 Kč měsíčně, tedy za uvedených 9 měsíců uhradila 22 500 Kč Celkem tak na stravném za žalovaného bylo uhrazeno 23 570 Kč (22 500 Kč + 1070 Kč). Výši uvedených úhrad v částce 23 570 kč je nutno odečíst výše celkového dluhu na stravném ve výši 41 600 Kč, čímž je vypočtena aktuální výše dluhu v částce 18 030 Kč, kterou za období od 5/ 2020 do [číslo] eviduje žalobce vůči žalovanému. Ostatně shora uvedené skutečnosti o provedených platbách žalovaný, resp. jeho opatrovník, nijak nerozporoval, pouze uvedl, že dluh vznikl ještě před tím, než byl jako opatrovník žalovanému soudem ustanoven. Soud má tedy za prokázáno, že dluh na stravném ze strany žalovaného vůči žalobci za období od 5/ 2020 do [číslo] činí 18 030 Kč a tuto částku žalobci přiznal.

17. Po právní stránce soud hodnotil Smlouvu o poskytování sociálních služeb dle ust. § 2636 odst. 1 o.z. (smlouva op zdravotních službách), neboť občanský zákoník jako smluvní typ přímo smlouvu o sociálních službách neuvádí a s ohledem na ust. § 1746 odst. 1 o.z. je smlouva o zdravotních službách, jako smluvní typ, smlouvě o poskytování sociálních služeb nejbližší.

18. Soud se zabýval i otázkou, kterou vznesl žalovaný, resp. jeho opatrovník, zda je to právě žalovaný, kdo je ve věci pasivně legitimován, tedy zda má být na straně žalovaného uveden přímo žalovaný, či má být žalována jeho matka. Ve shora uvedené Smlouvě o poskytování sociálních služeb byl jako smluvní stanou uveden přímo žalovaný, který byl zastoupen zákonným zástupcem, svou matkou [jméno] [příjmení]. S ohledem na ust. § 436 odst. 1 o.z. práva a povinnosti z uvedené smlouvy však vznikaly přímo žalovanému, jako účastníkovi smlouvy, nikoliv jeho matce, který zde vystupuje jako zákonný zástupce. Žalovaný rovněž čerpal služby, které mu žalobce poskytoval a jako účastník smluvního vztahu tak byl povinen za poskytované služby poskytnout protiplnění v podobě stravného. Soud si je pochopitelně vědom skutečnosti, že žalovaný v době uzavření smlouvy byl nezletilý a s ohledem na svůj věk a také zdravotní hendikep, nebyl v této věci způsobilý k právnímu jednání, avšak právě proto byl zastoupen matkou, jakožto zákonným zástupcem. Pro úplnost soud uvádí, že dluh žalovanému vznikl jako dítěti za období od 5/ 2020 do [číslo]. Omezen ve svéprávnosti byl žalovaný až rozsudkem zdejšího sudu pod č.j.: 46 Nc 2051/2020-61, který nabyl právní moci dne [datum], tedy po té, co žalovaný nabyl zletilosti.

19. Ochranu nezletilých dlužníků zákonodárce vtělil do novely občanského zákoníku až novelou [číslo] která vešla v účinnost dne [datum], a která nově upravuje ust. § 898 a § 899a o.z. Uvedená novela v ust. § 898 odst. 2 o.z. uvádí případy, kdy je nutné souhlasu soudu k právnímu jednání dítěte, kdy dle ust. § 898 odst. 2 písm. d) o.z. je souhlasu soudu třeba, pokud je dítětem uzavírána smlouva zavazující k trvalému nebo opětovnému plnění. Vzhledem k tomu, že uvedená Smlouva o poskytování sociálních služeb byla uzavřena dne [datum], tedy ještě před tím, než novela [číslo] nabyla účinnosti, nebylo nutno k její platnosti tehdy vyžadovat přivolení soudu.

20. Dle ust. § 898 odst. 4 o.z., které bylo do občanského zákoníku vtěleno právě shora uvedenou novelou, jednal-li rodič za dítě bez souhlasu soudu, lze právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li dítěti újmu. Soud má za to, že v daném případě, pokud nebyla Smlouva o poskytování sociálních služeb uzavřena za žalovaného, jakožto nezletilého, bez souhlasu soudu, nelze ji prohlásit za neplatnou, neboť uvedená smlouva byla uzavřena právě s ohledem na zájmy dítěte, tedy žalovaného, který byl umístěn do zařízení žalobce a nelze dospět k závěru, že by uvedená Smlouva o poskytování sociálních služeb působila žalovanému újmu a tuto bylo možno zpětně prohlásit za neplatnou.

21. Ochrana žalovaného, jakožto v osoby, která byla v době uzavření smlouvy nezletilá, je zaručena až ve vykonávacím, resp. exekučním řízení.

22. Podle § 899a odst. 1 o.z. splnění peněžitého dluhu z právního jednání nezletilého, který nenabyl plné svéprávnosti, lze vymoci pouze z majetku, který nezletilý nabyl před nabytím plné svéprávnosti, a majetku, který nabyl právním jednáním vztahujícím se výlučně k majetku nabytému před nabytím plné svéprávnosti; to neplatí pro peněžitý dluh vzniklý při výdělečné činnosti podle § 33.

23. Podle § 899a odst. 2 o.z. za peněžitý dluh dítěte, který vznikl z právního jednání učiněného před nabytím plné svéprávnosti, ručí rodič, který za dítě jednal nebo mu k právnímu jednání udělil souhlas; tím není dotčen § 876 odst.

3. Ručitel nemůže vymáhat po dlužníkovi vyrovnání tohoto dluhu.

24. Ze shora uvedených ustanovení občanského zákoníku vyplývá, že pokud vznikl nezletilému dítěti dluh jednáním jeho rodiče (tak jako v daném případě, kdy matka žalovaného stravné nehradila) bude za daný dluh rodič dítěte ručit. Zároveň bylo zajištěno, že v tomto případě ručitel nemůže vymáhat po dlužníkovi vyrovnání dluhu, který takovýmto jednáním vznikl a za který rodič dítěte ručil. Rodič dítěte, kterému vznikly dluhy, tedy za uvedené dluhy ručí, avšak z toho nelze, dle názoru soudu, dovodit, že by ve vztahu k věřiteli (žalobci) nebylo dítě (žalovaný), jakožto dlužník pasivně legitimováno, resp. mohl být pasivně legitimován pouze rodič dítěte. Dle názoru soudu žalobce tak mohl zažalovat přímo žalovaného, avšak i jeho matku, která zda dluhy ručí. Pokud tedy žalobce zažaloval přímo žalovaného, soud žalobě vyhověl, avšak žalobce musí vzít na vědomí, že případný výkon rozhodnutí je ve vztahu žalovanému, kterému dluh vznikl co by nezl. dítěti, limitován právě ust. § 899a o.z.

25. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, měl by žalobce s ohledem na ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., jakožto úspěšný účastník řízení, právo na jejich náhradu. Vzhledem k tomu, že žalobce s ohledem na povahu sporu, kdy žalovaný je zdravotně hendikepován, náhradu nákladů řízení nepožadoval, rozhodl soud o tom, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

26. Pokud jde o lhůtu k plnění, ta byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.