19 C 167/2020

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr Martinou Lorencovou a přísedících Magdalenou Burešovou a Bohuslavem Švecem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného přebírající poštu na adrese: adresa žalovaného o zaplacení 2.219 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2.219 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2.219 Kč od 29. 11. 2019 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 2.219 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. V žalobě tvrdil, že účastníci uzavřeli dne 1. 8. 2018 pracovní smlouvu na dobu určitou do 31. 7. 2019 se zkušební dobou 3 měsíce, na základě které vykonával žalovaný pro žalobce ode dne 1. 8. 2018 práci na pracovní pozici: doručovatel balíkový s řízením vozidla. Pracovní poměr byl zrušen ve zkušební době ke dni 7. 9. 2018. Dne 21. 8. 2018 v obci [obec], ulice [ulice a číslo], poškodil žalovaný služební vozidlo, které má žalobce na leasing od společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Jednalo se o vozidlo Peugeot Boxer s [registrační značka]. Jak vyplývá ze zprávy o dopravní nehodě ze dne 21. 8. 2018, žalovaný při parkování přehlédl betonovou zídku a poškodil o ni pravý bok vozidla. Za vznik škody je plně odpovědný žalovaný, což stvrdil svým podpisem na zprávě o dopravní nehodě (poškození), proti které neměl žádné připomínky. Opravu vozidla zajistila [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], pro niž opravu provedla [právnická osoba] s.r.o. – provozovna [ulice a číslo], [PSČ] [obec], [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo] a vyúčtovala ji daňovým dokladem [číslo] vystaveným dne 16. 6. 2019, znějícím na částku 23.964 Kč včetně DPH (19.805 Kč bez DPH). Žalobci byla oprava přefakturována daňovým dokladem [číslo] vystaveným dne 19. 6. 2019, znějícím na částku 23.964 Kč, který žalobce uhradil. Po zohlednění amortizace a koeficientu DPH byla žalobcem škoda vyčíslena na částku 22.191 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že způsobená škoda nepřesahuje 4,5 násobek průměrného výdělku žalovaného (když průměrný pravděpodobný výdělek činil v rozhodném období 22.902 Kč), byla v souladu s ustanovením § 257 odst. 2 zákona č. 262/2006, zákoníku práce, žalovanému předepsána k úhradě částka v plné výši. Poškození vozidla bylo nahlášeno na [právnická osoba], která z titulu pojištění odpovědnosti zaměstnanců za škodu způsobenou při výkonu povolání poskytla žalobci pojistné plnění ve výši 19.972 Kč. Žalovaný je tak povinen uhradit zbývající část, tzv. spoluúčast ve výši 2.219 Kč. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzýván„ předžalobní výzvou“ ze dne 12. 11. 2019. Vzhledem k tomu, že žalovaný způsobenou škodu do dnešního dne neuhradil, uplatňuje žalobce nárok na úhradu úroků z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení uvedené v předžalobní výzvě, tj. od 29. 11. 2019, do zaplacení. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k zaplacení dne 12. 11. 2019.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud rozhodl bez nařízení postupem dle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.

4. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř., v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Na základě listin předložených žalobcem bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnancem žalobce na pracovní pozici„ balíkový doručovatel“. Pracovní poměr trval od 1. 8. 2018 do 7. 9. 2018. Žalovaný v souvislosti s výkonem svých povinností způsobil žalobci škodu ve výši 22.191 Kč. Bylo poskytnuto pojistné plnění ve výši 19.972 Kč, spoluúčast činí 2.219 Kč.

6. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalovanou částku, když vycházel z ustanovení § 249 odst. 1 zákoníku práce, dle kterého je zaměstnanec povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na majetku zaměstnavatele. Podle § 250 odst. 1 zákoníku práce, zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněním porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ní. Žalovaný porušil své povinnosti zaměstnance, dále porušením povinnosti dle zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, poškodil cizí majetek jiných osob a nepřizpůsobil dopravně-technickému stavu pozemní komunikace, situaci v provozu své chování, nevynaložil dostatečnou pozornost při řízení vozidla. Výše škody byla žalobcem řádně doložena a žalovaný je tak povinen ji nahradit. Zároveň soud uložil žalovanému povinnost zaplatit zákonné úroky z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. určující výši úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

7. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány žádné okolnosti, které by odůvodňovaly prodloužení této lhůty, popř. dobrodiní splátek.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce má nárok na náhradu nákladů řízení potřebných k uplatňování svého práva proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení představuje jednak zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč zaplacený dle zákona č. 549/91 Sb. o soudních poplatcích v platném znění. Další náklady představuje paušální náhrada nákladů řízení v celkové výši 600 Kč za 2 úkony právní služby (výzva k plnění, návrh ve věci samé) po 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení. Žalobce doložil zaslání předžalobní výzvy ze dne 12. 11. 2019 včetně dodejky.

9. I v daném případě soud stanovil zákonnou lhůtu k plnění, neboť nebyly shledány žádné okolnosti, které by odůvodňovaly prodloužení této lhůty, popř. možnost dobrodiní splátek.