19 C 186/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Hammerem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 9 198 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 9 198 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 198 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce. (zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o.s.ř.) Předmětem řízení v této věci bylo zaplacení částky ve výši 9 198 Kč s příslušenstvím. Žalobce (do 16.5.2017 vystupující pod názvem právnická osoba) uvedl, že dne 21.5.2017 elektronicky uzavřel s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru číslo ve které bylo ujednáno, že žalobce na požádání žalované poskytne peněžní prostředky a žalovaná se zavázala, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a úroky. Na základě uvedeného ujednání žalobce poskytl žalované částku 5 000 Kč a to převodem na účet žalované č. bankovní účet. V bodě 4.1 úvěrové smlouvy bylo dohodnuto, že žalovaná bude úvěr splácet ve splátkách ve výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně ve výši 300 Kč měsíčně. Žalobce v souladu se smlouvou žalované rovněž zasílal výpis z úvěru, z něhož je patrná aktuální výše dluhu, výše minimální splátky a datum splatnosti. Mezi účastníky smlouvy bylo rovněž dohodnuto, že žalovaná je povinna uhradit poplatek za sjednání úvěru ve výši 20% z čerpané jistiny, tedy 1 000 Kč, přičemž poplatek se stává součástí dlužné jistiny. Obchodní úrok z úvěru byl mezi účastníky sjednán ve výši 20% měsíčně, avšak v případě, že se dluh stane splatným dle čl. 6 smlouvy je žalovaná povinna zaplatit úrok ve výši 15% ročně. Uvedený úrok se rovněž stává součástí jistiny dluhu a v daném případě činí 2 835 Kč. Žalobce po žalované požaduje i smluvní pokutu ve výši 363 Kč a to dle čl. 6 smlouvy, kde byla ujednána výše smluvní pokuty ve výši 121 Kč měsíčně, přičemž nárok na smluvní pokutu vzniká po podobu prvních 90 dnů. V případě, že se žalovaná ocitne v prodlení se splácením dluhu po dobu delší než 60 dnů, stává se dle čl. 6 smlouvy dluh automaticky splatným. Žalovaná se se splacením dluhu ocitla v prodlení, dluh z úvěru byl zesplatněn. Žalovaná následně dluh ani částečně neuhradila a žalobce tak po žalované požaduje zaplatit částku celkem ve výši 9 198 Kč, spolu s úrokem z prodlení od 1.9.2020 do zaplacení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba spolu s výzvou k vyjádření se, zda souhlasí s vydáním rozhodnutí bez jednání byly žalované doručeny na adresu adresa žalované, kde jí byly dne 7.7.2021 uloženy na poště a následně po uplynutí úložní doby odeslány zpět soudu. Při ústním jednání soud provedl důkazy předložené žalobcem. Soud měl k dispozici shora uvedenou smlouvu o revolvingovém úvěru číslo uzavřenou mezi účastníky dne 21.5.2020. Žalobce se na základě smlouvy zavázal, že žalované poskytne úvěr až do výše úvěrového limitu 50 000 Kč, přičemž výše prvního čerpání činí 5 000 Kč. V bodě 4.1 úvěrové smlouvy bylo mezi stranami dohodnuto, že žalovaná bude úvěr splácet ve splátkách ve výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně ve výši 300 Kč měsíčně. Dle bodu 5.1 smlouvy bylo mezi účastníky rovněž dohodnuto, že žalovaná je povinna uhradit poplatek za sjednání úvěru ve výši 20% z čerpané jistiny, přičemž poplatek se stává součástí dlužné jistiny. Dle bodu 6.1 smlouvy byl obchodní úrok z úvěru mezi účastníky sjednán ve výši 20% měsíčně, avšak v případě, že se dluh stane splatným dle čl. 6 smlouvy, je žalovaná povinna zaplatit úrok ve výši 15% ročně. Uvedený úrok se rovněž stává součástí jistiny dluhu. Dle bodu 6.3 smlouvy výše smluvní pokuty, v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení se splácením dluhu, byla sjednána ve výši 121 Kč měsíčně. V případě, že se žalovaná ocitne s prodlením se splácením dluhu po dobu delší než dva měsíce, stává se dle čl. 6 smlouvy dluh automaticky splatným. Soud má rovněž za to, že smlouva byla žalovanou elektronicky podepsána z jejího uživatelského účtu a to uvedením jejích identifikačních údajů. Elektronickým podpisem jsou údaje v elektronické podobě, které jsou připojeny k datové zprávě nebo jsou s ní logiky spojené, a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě (§ 2 písm. a) zákona č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu). Žalované byl rovněž zaslán formulář pro Standardní informace o spotřebitelském úvěru, kde jsou přehledně uvedeny všechny podstatné údaje vztahující se k úvěrové smlouvě. Samotné vyčíslení výše dluhu ve výši 9 198 Kč má soud za prokázáno z výpisu účtu k revolvingovému úvěru žalované, ze kterého je výše dlužné částky patrná. O správnosti uvedeného výpočtu nemá soud důvodu pochybovat, neboť byl proveden bankovním softwarem žalobce, který zpravidla podléhá licenci ČNB a bývá pravidelně auditován. Zaslání částky ve výši 5 000 Kč na účet žalované vyplývá z předloženého výpisu z účtu žalobce, kde je dne 21.5.2020 zaznamenána platba na ve výši 5 000 Kč na účet žalované. Posouzení úvěruschopnosti žalované žalobce prokázal předloženou výplatní páskou žalované, z které bylo zjištěno, že žalovaná byla zaměstnána u spol. právnická osoba s příjmem 18 388 Kč (duben 2020). Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť mezi žalobcem a žalovanou vznikl závazkový vztah, který se řídí ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník). Dle uvedeného ustanovení se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Zatímco žalobce svůj závazek ze smlouvy splnil a žalované, co by úvěrované osobě poskytl úvěr, žalovaná svůj závazek poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úroky nesplnila. Úroky z prodlení se řídí ustanovením § 1970 občanského zákoníku a konkrétní sazba je uvedena ve vládním nařízení č 351/2013 Sb. Doba prodlení je odvozena ode dne, kdy měla žalovaná dluh uhradit, avšak neučila tak a ocitla se v prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl plný úspěch a náleží mu tak plná náhrada nákladů řízení. Náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. Dále jsou tvořeny odměnou za zastupování žalobce advokátem ve výši 600 Kč (tři úkony právní služby á 200 Kč za sepis žaloby, přípravu a převzetí věci a zaslání jednoduché výzvy k plnění). Žalobci dále náleží tři paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhrada advokátových výdajů za tři úkony právní služby. Příslušná DPH ve výši 21% je výši 189 Kč. Celkový výše náhrady nákladů řízení tak činí 1 489 Kč. Soud úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení vypočetl dle novely advokátního tarifu č. 120/2014 Sb., ust. § 14b, neboť se v dané věci jedná o podání na ustáleném vzoru uplatněným opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech (nárok z nesplaceného spotřebitelského úvěru). Individualizace návrhu na vydání EPR, resp. žaloby, je v zásadě technického charakteru, když jeho strukturovaný text směřuje k uplatnění v zásadě totožných nároků z totožných důvodů a rozdíly spočívají pouze v technické či administrativní záměně proměnných skutečností vyplývajících z jednotlivých smluvních ujednání (viz judikát Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn.: 17 Co 666/2015). Žalobce (dříve právnická osoba) u zdejšího soudu podal řadu typově shodných žalob. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Pokud jde o lhůtu k plnění, ta byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, je možné se jejich splnění domáhat exekucí či soudním výkonem rozhodnutí.