19 C 201/2023

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl předsedou senátu Mgr. Zdeňkem Hammerem, jako samosoudcem, ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 12 850 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 12 850 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 869,33 Kč, a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 850 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 252 Kč vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 12 850 Kč s příslušenstvím, představující zákonné úroky z prodlení, částečně kapitalizované částkou ve výši 4 869,33 Kč. Uvedl, že dne datum právní předchůdce žalobce právnická osoba, jako věřitel, uzavřel s žalovaným, jako dlužníkem, smlouvu o zápůjčce číslo. Na základě uvedené smlouvy žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které si žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy. Úroky z půjčky spolu se souhrnným poplatkem za sjednání půjčky (odměna za administrativní zpracování půjčky a hotovostní inkaso splátek) byly sjednány celkem ve výši 25 750 Kč. Žalovaný se celkovou částku na úhradu zápůjčky ve výši 55 750 Kč zavázal hradit v 60i týdenních splátkách ve výši á 930 Kč. Žalovaný před podáním žaloby na úhradu půjčky uhradil celkem 17 150 Kč, přičemž celkovou dlužnou částku měl zaplatit dne 10.10.2018. Žalobce po žalovaném však nepožaduje uhradit úroky a další souhrnné poplatky v souvislosti se sjednáním půjčky, ale požaduje toliko úhradu částky 12 850 Kč, co by bezdůvodné obohacení, které nastalo na straně žalovaného. Uvedená částka tak představuje rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 30 000 Kč a částkou zaplacenou žalovaný na předmětnou pohledávku ve výši 17 150 Kč. Dále žalobce požaduje uhradit kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 4 869,33 Kč, kdy se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 9% ročně z dlužné jistiny od 11.10.2018 do 28.1.2022. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce prokazuje smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, anonymizováno právnická osoba a žalobcem, na základě které došlo s účinností od 28.1.2022 k postoupení pohledávky vůči žalovanému na žalobce.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba spolu s výzvou k vyjádření a výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, byly žalovanému doručeny mj. na evidenční adresu (obec a číslo), kde mu byly dne 27.9.2023 uloženy na poště a následně po uplynutí úložní doby mu byly vhozeny do poštovní schránky.

3. Soud zhodnotil důkazy, které předložil žalobce. Ze Smlouvy o zápůjčce číslo soud zjistil, že spol. právnická osoba, jako věřitel, poskytl žalovanému, jako dlužníkovi, půjčku ve výši 30 000 Kč a žalovaný potvrdil, že mu byla uvedená částka vyplacena do vlastních rukou při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal, že vyjma poskytnuté půjčky zaplatí i souhrnný poplatek ve výši 25 750 Kč (který představuje úrok, náklady na administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek). Na poskytnutou půjčku se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 55 750 Kč a to v 60i týdenních splátkách po 930 Kč, s tím, že poslední splátka bude uhrazena ve výši 880 Kč Smlouva je žalovaným řádně podepsána dne 16.8.2017.

4. Aktivní legitimaci k podání žaloby má soud za prokázanou z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30.1.2022, kdy uvedeným dopisem byl žalovaný informován, že pohledávka spol. právnická osoba vůči žalovanému z nesplacené půjčky vyčíslená v celkové výši 60 402,84 Kč s přísl., byla postoupena na žalobce. Aktivní legitimaci žalobce má soud za prokázanou i ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.1.2022 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, anonymizováno právnická osoba a žalobcem, na základě které došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky vůči žalovanému na žalobce.

5. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, dále jen o.z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

6. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zápůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

7. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle ust. § 86 odst. 2 cit. ust. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je uvedena v ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb.

10. Podle § 87 odst. 1 cit. zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. Jelikož ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru upravuje tzv. relativní neplatnost, což odporuje znění čl. 8 směrnice o spotřebitelském úvěru, byla Soudnímu dvoru předložena předběžná otázka, o které Soudní dvůr rozhodl rozsudkem ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18 tak, že,,články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/08 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“.

14. Nalézací soud, s ohledem na shora uvedené judikatorní závěry z úřední činnosti zkoumal, zda právní předchůdce žalobce řádně zkoumal bonitu žalovaného, přičemž v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobce v řízení před soudem prvního stupně nejenže neprokázal, že by kvalifikovaně a s odbornou péčí zjišťoval, případně ověřoval bonitu žalovaného, ale žalobce neprokázal, že by ji vůbec jakkoliv ověřoval.

15. S ohledem na shora uvedené závěry, které zastává i Krajský soud v Ústí nad Labem např. rozhodnutí pod č.j.: 17 Co 278/2017-161 ze dne 24.8.2017, soudu po právní stránce nezbylo, než věc posoudit tak, že mezi žalobcem, resp. jeho právním předchůdcem, a žalovaným uzavřená smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná podle § 588 o.z. neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

16. Po právní stránce tedy soud věc posoudil tak, že mezi žalobcem a žalovaným došlo k plnění na základě neplatné smlouvy o zápůjčce. Z žalobních tvrzení, která nebyla nijak rozporována, vyplývá, že ze smlouvy o zápůjčce číslo žalobce žalovanému poskytl jistinu ve výši 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu se souhrnným poplatkem 25 750 Kč. Z žalobních tvrzení rovněž vyplývá, že žalovaný uhradil na shora uvedené zápůjčku celkem 17 150 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobce bezdůvodně obohatil o částku 12 850 Kč. Tuto částku soud žalobci přiznal spolu se zákonným úrokem z prodlení tak, jak v žalobě požadoval, tedy od 29.1.2022 do zaplacení, přičemž za období od 11.10.2022 do 28.1.2022 byl úrok z prodlení kapitalizován částkou 4 869,33 Kč.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. když žalobce měl plný úspěch. Soud žalobci přiznal náhradu ve výši 2 252 Kč, což představuje odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění novely č. 120/2014 Sb. (snížená odměna za formulářové žaloby) á 300 Kč, režijní paušál za tři úkony právní služby á 100 Kč DPH ve výši 21% (sazba ke dni uskutečnění shora uvedených úkonů) činí částku ve výši 252 Kč. Do náhrady nákladů řízení soud započetl i zaplacený soudní poplatek žalobcem a to ve výši 800 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí částku ve výši 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce.

18. Pokud jde o lhůtu k plnění, ta byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15i dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu zdejšího. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, je možné se jejich splnění domáhat v exekuci či soudním výkonem rozhodnutí.