19 C 204/2021

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Hammerem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalobkyně, svědka, žalovaného a žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalobkyně, svědka, žalovaného a žalované , toho času VTOS Vazební věznice Litoměřice oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení , příjmení sídlem adresa o: zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku-parc.č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří o výměře 1 817 m2, jehož součástí je stavba určená k bydlení: dům [adresa] v [obec], vše zapsané na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro okres a k.ú [obec] se ruší.

II. Spoluvlastnický podíl žalované [číslo] ve výši id. ¼ vzhledem k celku a žalovaného [číslo] ve výši id. ¼ vzhledem k celku se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně, která je povinna žalované [číslo] na náhradě za vypořádání spoluvlastnického podílu zaplatit částku ve výši 1 637 500 Kč a žalovanému [číslo] částku ve výši 1 637 500 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna uhradit České republice Okresnímu soudu v Litoměřicích na náhradě nákladů vzniklých státu v tomto řízení částku ve výši 6 781,44 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a žalovaná [číslo] žalovaný [číslo] jsou povinni na náhradě nákladů vzniklých státu v tomto řízení každý zaplatit částku ve výši 3 390,72 Kč to vše tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušit a vypořádat spoluvlastnictví k nemovitosti a to k pozemku parc.č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří o výměře 1 817 m2, jehož součástí je stavba určená k bydlení: dům [adresa] v [obec], vše zapsané na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro okres a k.ú [obec] (sporné nemovitosti). Uvedla, že spoluvlastní ideální podíl o velikosti ½ na sporných nemovitostech, žalovaná [číslo] žalovaný č. spoluvlastní každý ideální podíl o velikosti ¼ na sporných nemovitostech. Pokud jde o vznik shora uvedeného spoluvlastnického podílu žalobkyně, tato uvedla, že žalovaný [číslo] v lednu 2012 daroval uvedený spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na sporných nemovitostech svému synovi [celé jméno svědka] a ona nabyla uvedený podíl od svého manžela dne [datum]. Žalovaný [číslo] dne [datum] daroval polovinu svého spoluvlastnického podílu žalované [číslo] čímž byly mezi účastníky vymezeny shora uvedené spoluvlastnické podíly. Součástí sporné nemovitosti je stavba [adresa], která je určena k bydlení a je integrální součástí celého areálu-zemědělské usedlosti, která je využívána k podnikání. Na parcele [číslo] se nachází hospodářské stavby, které jsou ve vlastnictví jejího manžela [celé jméno svědka]. Na pozemku parc.č. st. [číslo] se nachází i budova [adresa], kterou užívá žalobkyně a nezastavěná plocha parc.č. st. [číslo] jako přístup do domu [adresa] a [adresa]. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaní se vůči ní chovaní neuctivě, ze strany žalované [číslo] čelila vulgárním s slovním útokům, byly jí adresovány nemístné dopisy a pomluvy. Žalovaný [číslo] se vůči žalobkyní rovněž choval nepřátelsky a jeho nevraživé chování vyvrcholilo dne [datum], kdy ze svého revolveru 3x vystřelil na žalobkyni a to 3x zasáhl, způsobil ji těžká zranění, která ji bezprostředně ohrožovala na životě a pouze kvalifikované lékařskou pomocí byl odvrácen smrtelný následek. Žalovaný [číslo] rovněž 3x vystřelil i na jejího manžela, který se však kryl za pevnou překážku a vyvázl bez vážnějšího zranění. Žalovaná č. 1 shora uvedené jednání žalovaného č. 2 schvaluje s poukazem na starý zákon, že otec má právo zabít své syny. Žalovaná č. 1 rovněž připevnila dne [datum] na dveře žalobkyní výhružný dopis s tím, že„ to nebude dělat tak hloupě jako táta“. S ohledem shora uvedené, je pokojné soužití účastníků ve sporné nemovitosti vyloučeno. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná [číslo] vlastní byt v [obec], ulice [ulice a číslo], který může sloužit i k bydlení pro žalovaného [číslo]. Protože reálné rozdělení sporné nemovitosti není možné a žalobkyně spolu s manželem podnikají jako zemědělci, využili by spornou nemovitost pro své podnikání, neboť tato je součástí celého funkčního areálu. Žalobkyně proto navrhla, aby jí byla sporná nemovitost přikázána do vlastnictví s tím, že je schopna žalovaným zaplatit náhradu za jejich spoluvlastnický podíl.

2. Žalovaní [číslo] [číslo] s žalobou nesouhlasili a navrhli, aby soud žalobu buď zamítl, anebo v případě, že bude spoluvlastnictví k sporné nemovitosti zrušeno, aby spoluvlastnický podíl žalobkyně přikázal do spoluvlastnictví žalovaným. Uvedli, že mezi účastníky jsou nesporné spoluvlastnické podíly ke sporné nemovitosti a rovněž i způsob, jakým byly tyto spoluvlastnické podíly účastníky nabyty. Žalovaní nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že by se vůči ní chovali nenávistné, což mohou potvrdit sousedi. Pokud jde o podus vraždy spáchání ze strany žalovaného [číslo] vůči žalobkyni, tak je nutno vzít v úvahu, že žalovaný [číslo] pod psychickým tlakem, který pramenil z toho, že jeho syn [celé jméno svědka] od něj„ vymámil“ pozemky, a když žalovaný [číslo] pozemky na svého syna převedl, tento„ otočil“, a ve způsobu hospodaření s majetkem nešel ve stopách žalovaného [číslo]. Obavy žalobkyně o svůj život jsou přehnané, neboť žalovaný [číslo] se nachází ve výkonu trestu a žalovaná [číslo] je stará, nemohoucí (kyfoskolióza páteře) a potřebuje pomoc dalších osob. Žalovaná [číslo] má rovněž v [obec] své známé, kteří jí pomáhají a její přestěhování se do bytu v [obec], tak není vhodné. Žalovaný [číslo] má k nemovitosti citový vztah, narodil se tu a po revoluci zde vybudoval farmu. Žalovaní rovněž poukázali na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem pod č.j.: 84 Co 66/2015-270, kde je konstatováno, že žalovaný [číslo] je oprávněn využívat budovu [adresa] a že lez spravedlivě požadovat, aby po dobu, co bude 2. žalovaný bydlet v domě [adresa], byl [celé jméno svědka] vyloučen z jeho užívání. Žalovaní taktéž uvedli, že s ohledem na věk a zdravotní stav žalované [číslo] požaduje žalobkyně vypořádání spoluvlastnictví v nevhodnou dobu a k újmě jednoho ze spoluvlastníků (§ 1140 o.z.) a jednání žalobkyně lze považovat za šikanózní a v rozporu s dobrými mravy.

3. Při ústním jednání účastníci jako nesporné uvedli výši i způsob nabytí spoluvlastnických podílů ke sporné nemovitosti. Mezi účastníky bylo rovněž nesporné, že dům [adresa] nacházející se v areálu sporné nemovitosti vlastní žalobkyně a užívá jej spolu s manželem. [příjmení] rovněž byla skutečnost, že spornou nemovitost nelze reálně rozdělit, žalovaná [číslo] vlastní byt na adrese v [obec], ulice [ulice a číslo] v [obec], její zdravotní stav je v zásadě dobrý, pouze se špatně pohybuje. Soud rovněž při jednání účastníky poučil účastníky dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. o tom, že jsou povinni soudu tvrdit důvody, na základě kterých, by měl soud přiřknout nemovitost do jejich vlastnictví a na podporu svých tvrzení soudu předložit či označit důkazy. Žalobkyně v tomto směru především poukázala na smysluplné hospodářské využití sporné nemovitosti i na svou bonitu. Tvrdila, že dům [adresa] by sloužil jako sídlo samostatného zemědělce [celé jméno svědka] i jako sídlo fy. [právnická osoba] [ulice] patro by bylo využíváno pro hostinské účely a obchodní návštěvy, rovněž by sem mohlo být přemístěno kancelářské zázemí, které je soud umístěno v mobilních buňkách. Ostatní hospodářské budovy v areálu by byly využívány pro zemědělské podnikání. žalovaní poukázali na skutečnost, že spoluvlastnictví nelze zrušit v nevhodnou dobu či k újmě jednoho ze spoluvlastníků, zmínili zdravotní stav žalované [číslo] i skutečnost, že žalobkyně uspokojuje svou bytovou potřebu v budově [adresa] na podporu svých tvrzení navrhli účastníci níže uvedené důkazy 4. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že tento je manželem žalobkyně a synem žalované [číslo] žalovaného [číslo]. Svědek uvedl, že žalovaná [číslo] na něj převedl rodinnou farmu v roce 2011 2012, avšak měl stále představu, že svědek bude hospodařit dle jeho pokynů, což vedlo k rozepřím mezi ním a svědkem. Svědek dále uvedl, že v roce 2013 se do [anonymizováno] k rodině [příjmení] zpět nastěhovala žalovaná [číslo] která začala bydlet s žalovaným [číslo] v budově [adresa] a on začal bydlet s žalobkyní v budově [adresa]. Do této budovy tak byl nastěhován rodinný archiv i nábytek z budovy [adresa] a v případě, že by tato budova byla přiřknuta do vlastnictví žalobkyni, tak by vše přestěhovali zpět. [adresa] by ze 70% sloužil pro podnikání, z dislokovaného pracoviště by sem přestěhovali řadu věcí. Svědek dále uvedl, že vlastní hospodářské budovy po obvodu areálu, mj. garáž a dílnu a tyto by sloužili k opravě zemědělských strojů. Po obvodu areálu se rovněž nachází budova stodoly, kterou prostřednictvím dotace zrekonstruoval na sklad píce. Uvedenou stodola rovněž slouží pro vjezd velké zemědělské techniky, která je schopna se zde vytočit. Jediný přímý vstup do areálu je však vraty, které se nacházejí mezi budovami [adresa] a [adresa]. Pokud jde o zdravotní stav žalované [číslo] tento považuje za dobrý. Pokud jde o žalobkyni, tato v důsledku střelby ze strany žalovaného utrpěla vážné zranění, dosud má problémy neurologického charakteru (hůře ovládá levou polovinu těla) a rovněž je zjevný i intelektuální deficit, kdy věci, které dříve běžné zvládala, nyní zvládá pomaleji a s vynaložením většího úsilí. Svědek si je vědom toho, že na něj žalovaný [číslo] převedl značný majetek, na druhou stranu se mu necítí být zvlášť zavázán, neboť se jej pokusil připravit o život.

5. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], která byla navržena ke slyšení ze strany žalovaných, soud zjistil, že žalovaní [číslo] jsou její prarodiče. Svědkyně aktuálně bydlí v [obec] a žalovanou [číslo] navštěvuje asi jednou měsíčně, návštěvy u babičky jsou zdvořilostní, není odkázána na její péči. Pokud jde o zdravotní stav žalované [číslo] tento svědkyně ohodnotila jako dobrý, babička je soběstačná, pouze se špatně pohybuje, používá tzv. chodítko.

6. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], která byla navržena ke slyšení ze strany žalovaných, soud zjistil, že jedná o bývalou manželku syna žalovaných [jméno] [celé jméno svědka]. Svědkyně uvedla, že žalovanou [číslo] navštěvuje téměř denně, pravidelně si volají. Ke zdravotnímu stavu žalované [číslo] svědkyně vypověděla, že užívá chodítko, je schopna absolvovat krátké procházky, avšak nákup již nezvládne. Svědkyně žalované [číslo] pomáhá s úklidem, avšak žalovaná [číslo] je schopna si sama uvařit.

7. Soud ve věci rovněž provedl místní šetření v areálu v ulici [ulice] v [obec], kde se nachází sporná nemovitost. Bylo zjištěno, že parc.č. st. [číslo] tvoří rozsáhlý dvůr, po jehož obvodu se nachází dům [adresa] (který je její součástí) a dále dům [adresa] (stojící na samostatné parc.č. st. [číslo]). Přímý vstup do areálu se nachází mezi domy [adresa] a [adresa] a je zabezpečen vraty. Po obvodu parc.č. st. [číslo] se nachází řada hospodářských budov, kdy po levé straně (z pohledu od jihu na sever) se nachází mj. garáž, dílna, místnost pro porážku. Po celém obvodu na severní straně areálu se nachází rozsáhla budova stodoly, která však nebyla jako stodola ke dni provedení místního šetření užívána. Stodola je (ve směru sever-jih) průjezdná, a to i pro větší zemědělskou techniku. Pokud jde o hospodářskou budovu v pravé části areálu, zde bylo skladováno dřevo. Místním šetřením bylo rovněž zjištěno, že v domě [adresa] bydlí žalovaná [číslo]. Soud rovněž provedl důkaz náčrtkem areálu, který byl předložen stranou žalující, kdy z místního šetření bylo zjištěno, že předložený náčrtek odpovídá realitě.

8. Z výpisu obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ústí and [příjmení] sud zjistil, že je zde evidována firma [právnická osoba], které má sídlo na adrese [adresa žalobkyně, svědka, žalovaného a žalované]. Předmětem podnikání je mj. zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobku za účelem zpracování nebo dalšího prodeje. Společníky a jednateli této firmy jsou [celé jméno svědka] žalobkyně.

9. K prokázání solventnosti účastníků provedl soud důkazy, které byly účastníky v koncentrační době předloženy či označeny. K návrhu žalovaných si soud vyžádal výpisy z bankovních účtů, kdy ze sdělení [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalovaný [číslo] zde má veden běžný účet pod [číslo] zůstatek ke dni [datum] činil 14 712,82 Kč a zůstatek na vkladovém účtu pod [číslo] činil ke dni [datum] částku 3 031,40 Kč. Ze sdělení [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalovaný [číslo] má u této banky veden běžný účet pod [číslo] jeho zůstatek ke dni [datum] činil 196 414,80 Kč. Žalobkyně soudu předložila výpis z účtů i [právnická osoba] (č.l. 65), z kterého soud zjistil, že na účtu žalobkyně pod [číslo] byl k [datum] zůstatek 2 467 562,40 kč a na účtu pod [číslo] byl ke shora uvedenému dni zůstatek ve výši 1 758 089,45 Kč. Žalobkyně rovněž při posledním jednání soudu předložila aktuální výpisy účtů, kdy bylo zjištěno, že zůstatek na účtu u [právnická osoba] pod [číslo] činil ke dni [datum] částku 4 851 392,59 Kč.

10. Za účelem zjištění tržní ceny sporné nemovitosti soud ustanovil znaleckou kancelář - [právnická osoba] Tato ve věci podala znalecký posudek pod č. ZP [číslo], z kterého bylo zjištěno, že obvyklá (tržní) cena sporné nemovitosti činí 6 550 000 Kč. Znalecká kancelář k uvedené částce dospěla porovnávací metodou, kdy vycházela z realizovaných prodejů obdobných typů nemovitosti, kdy disproporce v řadě parametrů (např. poloha, vybavení, velkost apod.) mezi oceňovanou nemovitostí a porovnávanými nemovitostmi byly redukovány pomocí koeficientů.

11. Soud rovněž provedl řadu listinných důkazů. K prokázání aktuálního zdravotního stavu žalobkyně soud provedl důkaz zprávou Centra pohybové medicíny [právnická osoba] ze dne [datum] vypracovanou MUDr. [jméno] [příjmení]. Z této vyplývá, že žalobkyně je v péči Psychosomatické a psychiatrické ambulance od [datum] pro psychické trauma a následky fyzického traumatu po pokusu o vraždu ze dne [datum]. U žalobkyně byla diagnostikována těžká posttraumatická stresová porucha, kdy psychické a somatické projevy jsou nejintenzivnější v reakci na absenci pocitu bezpečí v místě bydliště, neboť v bydlišti se nachází osoba (manželka útočníka), která je k žalobkyni otevřeně a trvale nepřátelská. Zdravotní stav žalobkyně je aktuálně uspokojivý, pacientka je stabilní s mírným deficitem motoriky levé poloviny těla v důsledku poškození mozku vzniklého střelbou do hlavy a průstřelem levého ramene. Jedním z hlavních stresorů, který brání žalobkyní v překonání traumatu je obava, že se žalovaný [číslo] po propuštění z výkonu trestu, vrátí do místa bydliště, do nemovitosti, kterou spoluvlastní.

12. Pokud jde o zdravotní stav žalované [číslo] provedl soud důkaz zprávou Krajské zdravotní a.s., [nemocnice] o.z., která byla ke dni [datum] vypracována MUDr. [jméno] [příjmení]. Z uvedené zprávy bylo zjištěno, že žalovaná [číslo] trpí těžkou kyfoskoliózou páteře, což má za následek zhoršenou hybnost a soběstačnost. Jedná se o křehkou geriatrickou pacientku, která se pohybuje s vozíkem. Žalovaná má sníženou soběstačnost a je zde nutná pomoc s běžnými denními povinnostmi. Vykazuje známky posttraumatického syndromu.

13. Z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem pod č.j.: 80 T 14/2021-775, který nabyl právní moci [datum] soud zjistil, že žalovaný [číslo] byl shledán vinným z pokusu zločinu o vraždu podle § 21 odst. 1 k § 140 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let. Jednání pro které byl shledán vinným shora uvedeným zločinem spočívalo v tom, že dne [datum] v podloubí venkovní části domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec] s cílem usmrtit žalobkyni a [celé jméno svědka], pod vlivem disharmonické struktury osobnosti, emoční lability a kognitivní deteriorace, pod vlivem dlouhodobé frustrace a zlobného afektu vystřelil ze svého revolveru na žalobkyni ze vzdálenosti několika metrů, třikrát ji zasáhl a způsobil jí průstřel pravého ramene, průstřel levého ramene a průstřel zadní části hlavy v krajině temenní a následně i třikrát vystřel i na poškozeného [celé jméno svědka], který se kryl, proto utrpěl pouze lehké zranění odraženou střelou. Ze sdělení žalovaného [číslo] i ze zprávy vězeňské služby soud zjistil, že se žalovaný aktuálně nachází ve výkonu trestu ve Vazební věznici v Litoměřicích.

14. Soud dále provedl řadu listinných důkazů, které předložili žalovaní, a které byly policejním orgánem shromážděny v průběhu přípravného trestního řízení vedeném vůči žalovanému [číslo] pro podezření ze spáchání zločinu pokusu vraždy. Jedná se o úřední záznamy o podaném vysvětlení řady osob i o protokoly o jejich svědeckých výpovědí. Takto byly vyslechnuti zejména příbuzní a sousedé žalovaných, kdy se jedná o [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], [jméno] [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [celé jméno svědkyně], [jméno] [celé jméno svědkyně], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Z těchto důkazů soud však soud pro posouzení této věci neučinil žádné skutkové závěry, shora uvedené osoby se vyjadřovali zejména k rodinným vztahům v rámci rodiny [příjmení] a tato zjištění nemají na právní posouzení této věci zásadní vliv. Navíc uvedené osoby vypovídali to, co jim bylo známo spíše z doslechu, nebyly očitými svědky. Navíc je soud s rodinnými vztahy mezi příslušníky rodiny [příjmení] obeznámen z úřední činnosti, kdy rozhodoval věc o vrácení daru pod sp. zn.: 19 C 347/2016, kde byly rodinné rovněž detailně řešeny. Soud toliko konstatuje, že mu jsou známy neuspokojivé rodinné vztahy zejména mezi svědkem [celé jméno svědka] a žalobkyní na jedné straně a žalovaným [číslo] i žalovanou [číslo] na straně druhé. Původ konfliktních vztahů se datuje do doby, kdy žalovaný [číslo] daroval svědku [celé jméno svědka] rodinou farmu včetně mnoha pozemků, aby pokračoval v rodovém hospodaření. Svědek [celé jméno svědka] měl však jinou představu o způsobu podnikání a jiné podnikatelské praktiky, než-li žalovaný [číslo] což žalovaný [číslo] (ačkoliv již nebyl vlastníkem darovaného majetku) vnímal velmi úkorně a u zdejšího soudu vyvolal jako žalobce řadů sporů vůči svědku [celé jméno svědka], přičemž ve valné většině sporů nebyl úspěšný. Stačí zmínit např. spor o vrácení daru, který byl veden u zdejšího soudu pod sp. zn.: 10 C 14/2013 a následně o nový spor o vrácení daru pod sp. zn.: 19 C 347/2016 a řada dalších. Konfliktní vztahy mezi žalovaným [číslo] i žalovanou [číslo] na jedné straně a svědkem [celé jméno svědka] a žalobkyní na straně druhé vyvrcholily dne [datum], kdy se žalovaný [číslo] pokusil svědka [celé jméno svědka] i žalobkyni zastřelit.

15. Po právní stránce soud posoudil vypořádání spoluvlastnictví k sporné nemovitosti dle ust. §§ 1140, 1143, 1144 odst. 1 a 1147 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník-o.z.). <i>Podle § 1140 odst. 1 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.</i> <i>Podle § 1140 odst. 2 o.z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.</i> <i>Dle ust. § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.</i> <i>Podle ust. § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.</i> <i>Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.</i> 16. Po provedeném dokazování má soud za nesporné a z místního šetření i za prokázané, že sporné nemovitosti nelze mezi žalobkyni a žalované reálně rozdělit. Bylo tedy na místě rozhodnout, komu sporné nemovitosti připadnou do vlastnictví a kdo bude protistranou vyplacen. Z provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že je na místě spoluvlastnictví k sporné nemovitosti zrušit a spornou nemovitost přikázat do vlastnictví žalobkyni. Jedním z hlavních důvodů, proč soud takto rozhodl, je skutečnost, že žalobkyně, na rozdíl od žalovaných, prokázala svou solventnost a schopnost žalovaným poskytnout náhradu za jejich spoluvlastnické podíly. Tržní cena sporné nemovitosti byla zjištěna ve výši 6 550 000 Kč, aby soud mohl uvažovat o přiřknutí sporné nemovitosti do spoluvlastnictví žalovaných [číslo] [číslo] museli by žalovaní soudu prokázat, že disponují peněžní částkou ve výši 3 275 000 Kč (hodnota spoluvlastnického podílu žalobkyně). Žalovaní však soudu toliko prokázali, že disponují částkou ve výši 214 159,02 Kč (14 712,82 Kč + 3 031,40 Kč 196 414,80 Kč). Oproti tomu žalobkyně soudu prokázala, že disponuje finanční hotovostí ve výši 4 851 392,59 Kč, je tak schopna žalované vyplatit, a proto jí soud spornou nemovitost přikázal. V této souvislosti lze poukázat na judikát Nejvyššího soudu pod sp. zn. 22 Cdo 1942/2016, ze dne 15. 6. 2016, z kterého vyplývá, že solventnost spoluvlastníka, jemuž má být věc přikázána do výlučného vlastnictví, má být v zásadě prokázána již k okamžiku vydání soudního rozhodnutí. Účastník tedy musí s finančními prostředky odpovídajícími vypořádacímu podílu disponovat nebo musí relevantně prokázat, že je schopen si finanční prostředky opatřit (například závazným příslibem půjčky či poskytnutím úvěru). Toliko výjimečně je možné spoluvlastníku přikázat společnou věc, ačkoliv finančními prostředky nezbytnými na vyplacení vypořádacího podílu v době rozhodnutí nedisponuje, za předpokladu, že z dokazování vyplyne jednoznačný závěr, že daný spoluvlastník potřebné finanční prostředky v přiměřené době získá (například probíhá-li dědické řízení, po jehož skončení by měl spoluvlastník patřičné finanční prostředky zdědit, či má-li finanční prostředky po omezenou dobu fixované na spořicím účtu či dluhopisovém listu). Zde se ovšem jedná vždy o přísné posouzení individuálních skutečností a hodnocení důkazů v konkrétní věci. Není-li tedy najisto postaveno, že spoluvlastník finančními prostředky již disponuje či je v přiměřené době získá, pak podmínka solventnosti není splněna. Nelze totiž na druhého spoluvlastníka, jemuž má připadnout vypořádací podíl, přenášet riziko, že by musel náhradu vymáhat exekučně.

17. Druhým důvodem, proč soud přiřkl spornou nemovitost do vlastnictví žalobkyně je perspektiva dalšího využití sporné nemovitosti. Žalobkyně soudu prokázala, že sporná nemovitost je součástí zemědělské usedlosti a mezi účastníky bylo nesporné, že historicky je sporná nemovitost užívána za účelem podnikání v oboru zemědělství. Tuto skutečnost soud zjistil i z provedeného místního šetření. Z tvrzení žalobkyně, které bylo podpořené svědectvím [celé jméno svědka], má soud za prokázáno, že na straně žalobkyně je dána perspektiva dalšího hospodářského využití sporné nemovitosti, kdy svědek [celé jméno svědka] uvedl, že by jako soukromý zemědělec a jednatel firmy statek [celé jméno svědka] s r.o. do domu [adresa], který je součástí sporné nemovitosti, nastěhoval rodinný archiv a řadu věcí, které slouží pro podnikatelské účely a které jsou v současné době umístěny v mobilních buňkách (detašovaném pracovišti) firmy [právnická osoba] Dalším určujícím kritériem pro přiřknutí nemovitostí žalobkyni je skutečnost, že pokud by byla sporná nemovitost přiřknuta do spoluvlastnictví žalovaných, ztratila by žalobkyně, jako výlučná vlastnice parc.č. st. [číslo] na které se nachází budova [adresa], přístup do této nemovitosti.

18. Třetím důvodem, který vedl soud k přiřknutí sporné nemovitosti do vlastnictví žalobkyně je událost ze dne [datum]. Soud má za prokázáno ze shora uvedeného trestního rozsudku, že žalovaný [číslo] se pokusil žalobkyni i jejího manžela-svědka [celé jméno svědka] zavraždit, kdy na každého ze svého revolveru vystřelil tři rány, přičemž žalobkyni zasáhl do oblasti ramen i do hlavy a pouze v důsledku šťastné náhody i včasného lékařského zákroku byl odvrácen fatální následek. I v současné době se žalobkyně potýká se zdravotní problémy jak somatického, tak psychického rázu, což je dokladováno shora uvedenou lékařskou zprávou. Pokud žalobkyně tvrdí, že je intenzivně stresována z návratu žalovaného [číslo] do sporné nemovitosti, kdy má obavu, že bude muset s žalovaným [číslo] který jí usiloval o život, znovu bydlet„ na stejném dvoře“, je její obava uvěřitelná a pochopitelná. Za tohoto stavu nebylo možno nemovitosti přiřknout do spoluvlastnictví žalovaných, neboť je vysoce pravděpodobné, že by po návratu žalovaného [číslo] z výkonu trestu odnětí svobody do domu [adresa] konflikty pokračovaly. Pokud jde o postoj žalované [číslo] bylo dopisem založeným ve spise (č.l. 58 a násl.), prokázáno, že tato vůči žalobkyni i svědku [celé jméno svědka] nadále zaujímá nepřátelský postoj a ani po události ze dne [datum] neprošla sebereflexí. V uvedeném dopise adresovaným svědku [celé jméno svědka] (jehož obsah je převážně tvořen biblickými citáty a jehož autenticita nebyla rozporována) je opakovaně uváděno, že„ ještě dnes bude stát před tváří Boží“ a že„ projde peklem“ apod. Úvahy o nepřijatelnosti soužití mezi žalobkyní a žalovaným [číslo] tak lze přiměřeně vztáhnout i na soužití žalobkyně a žalované [číslo].

19. S ohledem na shora uvedené důvody, kdy zásadním důvodem je nedostatečná bonita žalovaných, soud přikázal spornou nemovitost do vlastnictví žalobkyně. Pokud jde o výši vypořádacího podílu, soud vyšel ze znaleckého posudku, který určil tržní cenu nemovitosti částku 6 550 000 Kč. Náhrada za čtvrtinový podíl žalované [číslo] tak činí 1 637 500 Kč a ve stejné výši byla určena i náhrada za čtvrtinový podíl žalovaného [číslo] Lhůta k plnění byla s ohledem na výši náhrady za spoluvlastnický podíl stanovena ve lhůtě do 15i dnů.

20. Pokud jde o námitky žalovaných, kteří uváděli, že by žaloba o vypořádání spoluvlastnictví měla být zamítnuta s poukazem, že žalobkyně žádá o zrušení spoluvlastnictví v nevhodnou dobu či k újmě žalovaných (§ 1140 odst. 2 o.z.), soud se s těmito neztotožnil. Žalovaní spatřovali důvody, pro které by žaloba o vypořádání spoluvlastnictví měla být zamítnuta v tom, že žalovaní jsou staří a žalovaná [číslo] trpí zdravotními problémy. Z judikátu Nejvyššího soudu pod sp. zn.: 22 Cdo 5159/2014 vyplývá, že„ pro posouzení doby nevhodné ke zrušení spoluvlastnictví ve smyslu § 1140 odst. 2 o. z. jsou rozhodné přechodné objektivní poměry týkající se společné věci, nikoliv osobní poměry spoluvlastníka (spoluvlastníků); pro posouzení, zda některému spoluvlastníku (spoluvlastníkům) vznikla újma, jsou podstatné subjektivní okolnosti přechodné povahy. Úprava obsažená v § 1140 odst. 2 o. z. nevylučuje výjimečné zamítnutí žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví z důvodu zjevného zneužití práva ve smyslu § 8 o. z.“ Žalovaní v souvislosti s ust. § 1140 odst. 2 o.z. poukazovali na svůj zdravotní stav i věk. Netvrdili tedy že důvodem pro zamítnutí žaloby mají být přechodné objektivní poměry týkající se společné věci, ale toliko subjektivní okolnosti na straně žalovaných. Protože těmito okolnostmi má být nepříznivý zdravotní stav žalované [číslo] vyšší věk žalovaných i tvrzení, že žalovaná [číslo] má být odkázána na péči třetích osob, jedná se z povahy věci o okolnosti, které jsou trvalého, nikoliv přechodného charakteru. S ohledem na vyšší věk žalované [číslo] nelze předpokládat, že by se její zdravotní stav zlepšil, neboť tento je dán právě jejím vyšším věkem. Rovněž tak nelze očekávat, že by zlepšila pohyblivost žalované. Tvrzení žalovaných, kdy odkazují na svůj vyšší věk a zdravotní stav, se tak vztahují k trvalým, nikoliv přechodným poměrům. [příjmení] bylo možno vést úvahu o zamítnutí žaloby o vypořádání spoluvlastnictví s poukazem na ust. § 1140 dost. 2 o.z. muselo by tak jít o skutečnosti, u kterých je dán objektivní předpoklad jejích možné změny, v důsledku které by nastalá změna poměrů umožnila opětovné projednání požadavku na zrušení spoluvlastnictví. Pokud by totiž byla„ pro tentokrát“ žaloba zamítnuta z důvodu existence okolností trvalejšího charakteru, kam beze sporu patří vyšší věk i špatný zdravotní stav, který se ve stáří nezřídka vyskytuje, žalobkyně by své právo na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mohla v budoucnu jen stěží znovu uplatnit, a došlo by tak de facto ke zkonstruování neměnného stavu, ze kterého by profitovali prakticky jen žalovaní (viz judikát 22 Cdo 5159/2014).

21. Soud si je vědom citlivosti projednávané věci i ve vztahu k žalovaným, kdy je nepochybné, že v souvislosti s přiřknutím sporné nemovitosti do vlastnictví žalobkyně, ztratí po právní stránce důvod, který by jim umožnil ve sporné nemovitosti bydlet a případné vystěhovaní bude pro ně znamenat značný diskomfort. V této souvislosti lze rovněž poukázat na shora uvedený judikát Nejvyššího soudu, kdy„ soud musí vzít v úvahu mimo jiné i okolnosti, za kterých došlo k nabytí spoluvlastnického podílu, dále přihlédnout k tomu, zda spoluvlastníci užívají část domu (resp. byt v domě) v rozsahu odpovídajícím jejich spoluvlastnickému podílu a zvážit, zda výše poskytnuté náhrady jim umožní si pořídit jiné bydlení. Významný pro rozhodnutí může být i špatný zdravotní stav účastníků a nutnost zachovat bydlení rodinným příslušníkům (rodičům). Tyto okolnosti ovšem nelze posuzovat izolovaně od dalších zjištěných skutečností, jakými jsou např. nutnost zajistit řádnou údržbu domu, resp. vyhrocené špatné vztahy mezi účastníky; vždy je však třeba se jimi zabývat, zvažovat oprávněné zájmy všech účastníků a v případě rozporu těchto zájmů vysvětlit, proč byla dána přednost jen některým z nich“.

22. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že událostí ze dne [datum], kdy se žalovaný [číslo] pokusil zavraždit jak žalobkyni, tak svědka [celé jméno svědka], se diskvalifikoval proto, aby soud mohlo učinit závěr, o tom, že sporná nemovitost bude přiřknuta do vlastnictví žalovaných. Nelze totiž upřednostnit zájmy žalovaných na přiřknutí nemovitosti do jejich spoluvlastnictví před zájmem žalobkyně, za situace, kdy se žalobkyně stala obětí pokusu o vraždu spáchaného žalovaným [číslo]. Rovněž nelze odhlédnut od nutnosti údržby rozsáhlého souboru nemovitostí, mezi nimiž hlavní místo zaujímá sporná nemovitost, kdy údržba bude vyžadovat nejen dostatek finančních prostředků, ale také dostatek fyzických sil, kdy ani jednoho se žalovaným již nedostává. Naopak, tím že žalovaným bude vyplacena náhrada za jejich spoluvlastnický podíl, každému ve výši 1 637 500 Kč, bude jim i dále zachována možnost jiného důstojného bydlení, zvláště za situace, kdy žalovaná [číslo] je vlastníkem bytu v [obec], který může využít pro saturaci bytové potřeby jak své, tak žalovaného [číslo].

23. Pokud jde o důkazní návrhy, které navrhli žalovaní, kdy se jedná o výslech svědků a to [jméno] [celé jméno svědka], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a dalších důkazů uvedených na čl. 32 až 34 spisu, soud tyto zamítl., neboť jak bylo uvedeno shora uvedení svědci by se vyjadřovali k rodinným vztahům mezi žalobkyní a žalovanými, které jsou soudu z úřední činnosti dostatečně známy a navíc pro posouzení věci nejsou zásadní. Soud rovněž neakceptoval návrh žalovaných na doplnění znaleckého posudku o ocenění hospodářských budov, které se nacházejí po obvodu sporné nemovitosti, neboť z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem pod č.j.: 84 Co 66/2015-270 vyplývá, že uvedené hospodářské budovy vlastní jako celek svědek [celé jméno svědka] nejsou součástí parc.č. st. [číslo] (strana [číslo] rozsudku). Pokud uvedené hospodářské budovy nejsou součástí parc.č. st. [číslo], tedy sporné nemovitosti, není žádný důvod tyto oceňovat, neboť nejsou předmětem vypořádání.

24. Pokud žalovaní na podporu svého tvrzení o tom, že by se měli stát vlastníky sporné nemovitosti, zejména domu [adresa], který je její součástí, poukazovali na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem pod č.j.: 84 Co 66/2015-270 s tím, že tímto rozsudkem bylo určeno, že žalovaný [číslo] je oprávněn užívat budovu [adresa], soud uvádí, že ani tento argument není důvodný. Shora uvedený rozsudek byl vydán v řízení o úpravu užívání společné věci, tedy ve zcela jiném typu řízení a výrok uvedeného rozsudku se tak týká toliko užívání společné věci, avšak nemůže zavazovat nalézací soud v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, kdy se zcela nově konstitují vlastnické vztahy. Navíc žalobkyně nebyla účastníkem řízení vedeného u nalézacího soudu pod sp. zn.: 10 C 81/2013 a u odvolacího soudu pod sp. zn.: 84 Co 66/2015 a již z tohoto důvodu ji výrok rozsudku odvolacího soudu pod č.j.: 84 Co 66/2015-270 nemůže zavazovat. Pokud žalovaní požadovali provést důkaz zprávu Státní zemědělského a intervenčního fondu k tomu, jakým způsob svědek [celé jméno svědka] užívá nemovitosti, na které čerpal dotace, jedná se o důkaz, který s tímto řízením nijak nesouvisí a nemůže mít na rozhodnutí soudu v této věci žádný vliv.

25. Za vypracování znaleckého posudku [právnická osoba] soud vyplatil ze svých prostředků odměnu ve výši 13 562,89 Kč. Soud tedy dle § 148 odst. 1 o.s.ř. rozhodl, že s ohledem na výši spoluvlastnických podílů sporné nemovitosti je žalobkyně povinna uhradit České republice Okresnímu soudu v Litoměřicích na náhradě nákladů vzniklých státu v tomto řízení částku polovinu státem vynaložené částky, tedy částku ve výši 6 781,44 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalovaná [číslo] žalovaný [číslo] jsou rovněž povinni na náhradě nákladů vzniklých státu v tomto řízení každý zaplatit částku čtvrtinu vynaložené částky, tedy každý částku ve výši 3 390,72 Kč to vše tří dnů od jeho právní moci.

26. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo a to s ohledem na typ projednávaného sporu. V řízení o vypořádání spoluvlastnictví se jedná o tzv. iudicium duplex, kdy žalobu může podat kterýkoliv z účastníků sporu a soud není petitem podané žaloby vázán. Dle nálezu Ústavního soudu pod sp. zn.: I.ÚS 3202/20 v řízeních iudicium duplex nelze na náklady řízení bez dalšího aplikovat zásadu o úspěchu ve věci. Zpravidla se jeví jako spravedlivé, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného účastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Soud v dané věci zvláštní důvody pro úhradu nákladů řízení neshledal a považuje za spravedlivé, ab si každý z účastníků nesl náklady řízení ze svého. Bylo tedy rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.