19 C 224/2018

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl soudcem Mgr. Zdeňkem Hammerem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 39 180 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 39 180 Kč od 17. 4. 2018 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 160 820 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 160 820 Kč od 17. 4. 2018 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích na nákladech státu vynaložených na toto řízení částku ve výši 15 056,78 Kč.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích na nákladech státu vynaložených na toto řízení částku ve výši 3 668,22 Kč.

V. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 45 075,22 Kč a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky ve výši 200 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 17.4.2018 do zaplacení. Uvedl, že v dubnu 2016 si u žalovaného, zastoupeného jednatele [jméno] [příjmení], ústně objednal provedení stavebních prací na svém domě v [obec], [část obce], [příjmení] náměstí 108. Původní požadavek spočíval v zateplení domu dodávkou na klíč. V květnu 2016 navštívil pan [příjmení] žalobce, tomuto sdělil, že připravený rozpočet je pouze formální a že náklady na provedení prací budou nižší. Následně se žalobce s jednatele žalované dohodli na slevě a na realizaci dalších stavebních prací-zámkové dlažby, plotu a opěrné zdi, přičemž tyto práce v původním rozpočtu nebyly zahrnuty. Účastníci se rovněž spolu dohodli, že stavební materiál na plot a opěrnou zídku si žalobce opatří sám a rovněž si zajistí obklad z umělého kamene. Následně, dne 3.6.2016, žalobce jednateli žalovaného předal částku 200 000 Kč a to za účasti partnerky žalobce, paní [jméno] [příjmení]. Asi za 14 dni žalovaný započal realizovat dohodnuté stavební práce, avšak prostřednictvím dalších osob, kdy se jednalo občany ukrajinské národnosti. Na stavbě se začaly vyskytovat problémy, kdy nebyl zajištěn stavební materiál a stavební náčiní, které tak musel opatřit žalobce. Termín dokončení tavby byl odložen na 27.7.2016, tj. do doby než žalobce odjede na dovolenou. Ještě před tím, dne 22.7.2016 jednateli žalovaného před svědky předal dalších 50 000 Kč. Po návratu z dovolené však oproti předpokladům nebylo dílo stále dokončeno a žalobce rovněž zjistil, že dílo má vady. Žalobce požadoval, aby omítka byla rýhovaná silikonová s velikostí zrna 2-3 mm, avšak žalovaný dodal omítku hlazenou akrylátovou s velikostí zrna 1,5 mm. Žalovaný tuto vadu napravil tak, že do omítky přidal kamenivo, což je však nepřípustné, neboť z technologického hlediska se do těchto typů omítek nesmí přidávat žádný materiál, který není původní. Žalobce si tedy najal odbornou [právnická osoba] k zjištění vad díla. Uvedená firma zjistila, že dílo vykazuje řadu závad a nedodělků týkající se fasády (např. nepřípustné přidávání kameniva), dlažby vjezdu (nerovnosti, absence vyspádování), nopové fólie (lišty nopové fólie uchyceny pouze do izolantu, nikoliv do pevného materiálu), dlažby balkónu (chybějící plechová okapnice), plotu i opěrné zídky (absence hydroizolace, nekvalitní marmolit) apod. Dle uvedené firmy bylo možno za uvedené závady a nedodělky požadovat slevu 100 000- 200 000 Kč. Žalobce vyzval žalovaného ke zjednání nápravy i prostřednictvím svého právního zástupce, avšak bez úspěchu. Žalovaný pouze žalobci vystavil fakturu na doplacení zbytku ceny stavebních prací v částce 83 500 Kč. Dne 10.4.2018 žalobce odstoupil od smlouvy o dílo a vyzval žalovaného k vrácení zálohy v částce 250 000 Kč. Žalovaný žalobci uvedenou částku nevrátil, a proto se žalobce z poskytnuté zálohy ve výši 250 000 Kč domáhá vrácení částky 200 000 Kč, přičemž zohlednil špatnou kvalitu provedených stavebních prací.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí, když vnesl kompenzační námitku právě ve výši 200 000 Kč. Uvedl, že žalobce po žalovaném původně požadoval zateplení fasády na svém domě, na což byl připraven původní rozpočet. Následně žalobce ústně doobjednal další práce a instalaci nopové fólie, dlažbu na balkon, zámkovou dlažbu a opěrnou zídku. V průběhu realizace stavebních prací se vyskytly spory, kdy žalobce namítal špatnou kvalitu odvedených prací. Žalovaný nechal dílo prohlédnout [titul] [příjmení] (znalcem v oboru stavebnictví), který na místě provedené stavební práce ocenil částkou 417 613 Kč bez DPH (480 254,95 Kč s DPH). Žalobce žalovanému na záloze uhradil pouze částku 250 000 Kč a žalovaný navrhl na zbytek ceny slevu za nekvalitně odvedené práce tak, že by žalobce nebyl povinen žalovanému již cokoliv doplácet. Žalobce s takovouto nabídku nesouhlasil a dne 10.4.2018 od smlouvy o dílo odstoupil a vyzval žalovaného k vrácení poskytnuté zálohy ve výši 25 000 Kč. Žalovaný má za to, že stavební práce, které na domě žalobce realizoval s přihlédnutím k jejich vadám, které žalovaný připouští, tyto mají hodnoty nejméně 250 000 Kč a proto by ani s ohledem na odstoupení od smlouvy neměl žádný z účastníků druhému cokoliv hradit.

3. V průběhu soudního sporu učinili účastníci nesporným, že žalovaný na základě objednávky žalobce provedl stavební práce na nemovitosti žalobce v [obec], [ulice] [anonymizována dvě slova], a to na základě ústně uzavřené smlouvy o dílo. Stavební práce, které žalovaný dle požadavků žalobce provedl, spočívaly v zateplení fasády tzv. na klíč včetně pokládky dlažby na balkóně a instalace okapů. Dále žalovaný dle požadavků žalobce realizoval zámkovou dlažbu, při vjezdu k domu, výstavbu plotu na straně do ulice a opěrnou zeď v délce asi 10 metrů a výšce 50 cm. Nesporné rovněž bylo, že v průběhu provádění shora uvedených prací, tyto nebyly prováděny bez vad, vady žalobce žalovanému vytkl, avšak k nápravě nedošlo a následně došlo ze strany žalobce k odstoupení od smlouvy o dílo. Mezi stranami rovněž nebylo sporu o tom, že žalobce poskytl žalovanému jako zálohu na realizaci díla částku celkem ve výši 250 000 Kč v hotovosti.

4. Soud provedl níže uvedené listinné důkazy, které na podporu svých tvrzení předložil žalobce. Vzhledem k tomu, že se jedná o důkazy, které buď prokazují tvrzení, která byla mezi stranami nesporná, či nejsou pro rozhodnutí soudu podstatná, soud je zmíní pouze stručně. Z výzvy ze dne 8.6.2017 má soud za prokázáno, že žalobce žalovaného vyzýval k dokončení díla popř. vrácení peněz, které žalovanému předal. Žalovaný byl rovněž upozorněn na to, že dílo vykazuje vady. Podrobněji byly vady díla popsány ve Výzvě k mimosoudní dohodě, která byla žalovanému doručena dne 27.2.2017. K řádnému dokončení díla, popř. k vrácení poskytnutých finančních prostředků byl žalovaný vyzván i v předžalobní výzvě ze dne 20.9.2017.

5. Odstoupení od smlouvy o dílo má soud za prokázané z dopisu žalobce adresovaného žalovanému ze dne 10.4.2018 a doručeného dne 16.4.2018 (uložením na poště). V uvedeném dopise žalobce popisuje vady díla s tím, že tyto dosud nebyly odstraněny a proto žalobce odstupuje od smlouvy a žádá vrácení částky 250 000 Kč, kterou žalovanému poskytl jako zálohu na provedení díla.

6. Ze zprávy firmy [příjmení] stavebně-inženýrská společnost s.r.o. soud zjistil, že byly na prováděném díle shledány vady, tak, jak žalobce popisuje v žalobě. Vady byly shledány na fasádě domu (mj. nebyl dodržen technologický postup dodavatele výrobků pro ucelený systém ETICS, na fasádě jsou rýhy, čmouhy, nerovnosti apod.). Nerovnost omítky není možno prakticky napravit, nevyhovující plochy omítky je možné patrně zbrousit. Na dlažbě vjezdu byly zjištěny nerovnosti, chybějící vyspádování, část je proto nutno předláždit. Nopová fólie byla uchycena do izolantu, nikoliv do pevného materiálu, lišty je nutno přikotvit delšími vruty. Dlažba balkónu byla provedena bez plechové okapnice a rovněž okap bude nefunkční. U plotu a opěrné zídky nebyla provedena hydroizolace proti zemní vlhkosti a marmolit na plotě byl proveden v špatné kvalitě.

7. S ohledem na odstoupení od smlouvy o dílo ze strany žalobce bylo nutno ocenit stavební práce, které na domě provedl žalovaný a to s přihlédnutím k vadám, které dílo vykazovalo. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že je třeba uvedené stavební práce ocenit a strany rovněž souhlasily s tím, aby tak bylo učiněno prostřednictvím soudního znalce, kterého ustanoví soud. Soud tak ustanovil [celé jméno znalce], znalce z oboru stavebnictví i z oboru ekonomika-ceny a odhady nemovitostí, k určení ceny stavebních prací, které na nemovitosti žalobce provedl žalovaný, s tím, že cenu stavebních prací znalec určí v dané lokalitě, ke dni jejich vyhotovení (červenec-srpen 2016) a to s přihlédnutím k vadám stavebních prací, které jsou popsány v odborném vyjádření [právnická osoba] Znalec v posudku pod. [číslo] stavební práce ohodnotil ke dni jejich vyhotovení obvyklou cenou 431 912,07 Kč s tím, že vady díla jsou ve výši 206 7969,67 Kč. Obvyklá cena prací s přihlédnutím k jejich vadám tak činí 225 115,40 Kč, resp. po znaleckém zaokrouhlení částku 225 120 Kč.

8. Znalec byl soudem vyslechnut, kdy srozumitelně prezentoval svůj znalecký posudek a uvedl, že při jeho vypracování byl limitován podklady které měl k dispozici. Ze strany žalobce mu nebyly předány (protože neexistovaly) důležité materiály jako projektová dokumentace, stavební deník či zápisy z kontrolních dnů. Znalec tak byl nucen vycházet ze sporadické fotodokumentace pořízené v průběhu stavby a zejména z místního šetření, které bylo konáno za účasti sporných stran, které znalci na místě poskytly požadované informace o výstavbě. Znalec, s ohledem na zadání znaleckého posudku, přihlížel k vadám, které byly specifikovány v odborném vyjádření firmy [příjmení] stavebně-inženýrská společnost s.r.o. Při oceňování stavebních prací znalec vycházel z katalogu prací URS, kdy zde uváděné ceny reflektují reálné ceny na trhu. Vady stavebních prací promítl do jejich ceny příslušnou srážkou v procentech na základě charakteru vady a svého znaleckého uvážení, podpořeného mnohaletou praxí. Pokud jde o vady, znalec vycházel z jejich popisu v uvedeném odborném vyjádření.

9. Vzhledem k tomu, že se žalobce neztotožnil se znaleckými závěry, kdy namítal, že při hodnocení vad stavebních prací se znalec striktně držel jejich popisu v odborném vyjádření firmy [příjmení] stavebně-inženýrská společnost s.r.o., soud vyhověl jeho požadavku a nechal vypracovat doplněk znaleckého posudku tak, aby znalec vady stavebních prací posoudil dle svého uvážení, a nikoliv dle závěru uvedených v odborném vyjádření. Důvodem k vypracování doplňku znaleckého posudku byla i skutečnost, že znalec nemohl zohlednit některá tvrzení a faktury, kterými žalobce specifikoval a prokazoval nákup stavebního materiálu. Žalobce totiž uvedené tvrzení a faktury (reagujíc tak na poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř.), soudu označil sice v koncentrační lhůtě, avšak již v době, kdy byl znalecký posudek vypracováván a znalec je tak nemohl zohlednit.

10. Znalec vypracoval doplňující znalecký posudek pod [číslo]. Úkolem znalce bylo opětovně určit cenu stavebních prací v dané lokalitě ke dni jejich vyhotovení, kdy znalec nově přihlédne i k fakturám, které na nákup stavebního materiálu předložil žalobce a nově přihlédne i k vadám stavebních prací, které znalec sám zjistí a posoudí, bez ohledu na závěry uvedené v odborném vyjádření. Znalec tak opětovně provedl místní šetření a shora popsanou metodikou ohodnotil cenu provedených prací částkou 424 601,86 Kč, přičemž vady byly vyčísleny částkou 213 781,57 Kč. Výsledná cena stavebních prací s přihlédnutím k vadám díla, které znalec zjistil a samostatně posoudil při místním šetření a z listinných podkladů tak činí 210 820 Kč.

11. Po právní stránce soud posoudil věc dle ust. § § 2993, 2999 občanského zákoníku (o.z.) <i>Podle § 2993 odst. 1 o.z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i> <i>Podle § 2999 odst. 1 není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.</i> 12. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že žalobce s žalovaným uzavřel ústní smlouvu o dílo na základě, které se žalovaný zavázal vykonat na domě žalobce stavební práce spočívající v zateplení fasády domu včetně pokládky dlažby na balkóně, položení zámkové dlažby u vjezdu, výstavbě plotu a opěrné zdi. Žalobce žalovanému jako zálohu na provedení stavebních prací poskytl částku ve výši 200 000 Kč + 50 000 Kč. Práce žalovaný provedl nekvalitně a protože vady neodstranil, žalobce dopisem ze dne 10.4.2018 od smlouvy o dílo odstoupil. Protože došlo k zrušení závazku sjednaného mezi stranami, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala (viz ust. § 2993 o.z.). Žalovaný by byl na základě zrušeného závazku povinen žalobci vrátit částku, kterou mu žalobce předal jako zálohu, tedy částku ve výši 250 000 Kč. Protože žalobce ze zrušeného závazku obdržel ze strany žalovaného plnění v podobě stavebních prací, které nelze„ vydat“, má žalovaný právo na peněžitou náhradu ve výši jejich obvyklé ceny (viz ust. § 2999 odst. 1 o.z., věta první).

13. Rovněž dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu, např. pod sp. zn.: 33 Cdo 5248/2016 peněžitá náhrada dle § 458 odst. 1 obč. zák. za plnění, které není dobře možné vrátit, musí odpovídat hodnotě, za jakou bylo v daném místě a čase a za obdobných podmínek obvykle poskytováno obdobné plnění (obvyklé ceně tohoto plnění). Při určení výše této náhrady je přitom třeba přihlédnout nejen ke kvantitě plnění, ale též zohlednit skutečnosti snižující kvalitu poskytnutého plnění („ vadnost“ poskytnutého plnění, tj. jeho nedostatky), pokud mají za následek snížení skutečného majetkového prospěchu obohaceného.

14. Soud na základě znaleckého posudku znalce z oboru stavebnictví, odhady a ceny nemovitostí určil hodnotu stavebních prací, které vykonal žalovaný na domě žalobce v částce 210 820 Kč. Uvedená cena byla stanovena v daném místě a čase (v obci [obec] na přelomu července a srpna 2016, přičemž v této částce byly zohledněny vady, které stavební práce vykazovaly. Protože žalobce žalovanému poskytl částku ve výši 250 000 Kč a žalovaný žalobci„ poskytl“ stavební práce v hodnotě 210 820 Kč, je žalovaný povinen žalobci dorovnat rozdíl ve vzájemně poskytnutých plnění a to v částce 39 180 Kč (250 000 Kč 210 820 Kč 39180 Kč). Soud tedy žalobci uvedenou částku i s úroky z prodlení přiznal a ve zbytku žalobního nároku, tedy v částce 160 820 Kč s příslušenstvím byl nucen žalobu zamítnout.

15. Příslušenství pohledávky je tvořeno zákonnými úroky z prodlení dle § 1970 o.z. Konkrétní sazba je uvedena ve vládním nařízení č. 351/52013 Sb. Protože odstoupení od smlouvy bylo žalovanému doručeno dne 16.4.2018 (uložením na poště) od následujícího dne se žalovaný ocitl v prodlení.

16. Výrokem pod bodem III. a IV. rozsudku soud uložil účastníkům nahradit náklady, které stát vynaložil na zpracování obou znaleckých posudků. Za vypracování prvního znaleckého posudku byla znalci přiznána odměna ve výši 9 450 Kč a za vypracování doplňujícího znaleckého posudku odměna ve výši 9 275 Kč, celkem tedy stát na vypracování obou posudků vynaložil částku 18 725 Kč. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. S ohledem na vzájemný poměru úspěchu a neúspěchu mezi stranami (žalováno 200 000 Kč, přiznáno 39 180 Kč), soud žalovanému, jakožto účastníku, který měl ve věci větší úspěch než žalovaný, uložil povinnost nahradit státu částku 3 668,22 Kč (39 180 Kč: 200 000 Kč 0, 1959), (0, 1959 x 18 725 Kč 3 668,22 Kč). Zbytek nákladů, které stát vynaložil, tedy částku 15 056,78 Kč uhradí státu žalobce, jako méně úspěšný účastník (18 725 Kč 3 668,22 Kč 15 056,78 Kč).

17. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný byl ve sporu více úspěšný než žalobce a soud mu přiznal poměrnou náhradu nákladů řízení. Protože žalovaný byl ve sporu zastoupen advokátem, byla výše náhrady nákladů řízení vypočtena dle vyhl. č. 177/1996 Sb. tarif (AT). Právní zástupce žalovaného šest a půl úkonu právní služby. Dle ust. § 7 al. 5 byl jeden právní úkon ohodnocen částkou 9 100 Kč. Režijní paušál za každý uskutečněný úkon činí 300 Kč. Soud právnímu zástupci žalovaného jako účelně uskutečněné uznal následující úkony. Jedná se o přípravu a převzetí věci včetně jednání s klientem, podrobné písemné vyjádření proti straně ze dne 30.11.2017, jakožto reakce na předžalobní výzvu, odpor proti platebnímu rozkazu (poloviční úkon), podrobné písemné vyjádření k žalobě ze dne 11.10.2018 a 3 x účast na ústním jednání ze dne 21.2.2019, ze dne 7.11.2019 a ze dne 7.1.2021 DPH ze shora uvedených částek (6,5x 9 100 Kč 300 Kč) činí 12 862,50 Kč Celkem by tak náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 74 112,50 Kč. Protože žalovaný byl ve sporu o 60,82% úspěšnější než žalobce, náleží mu náhrada nákladů řízení ve výši 45 075,22 Kč.