19 C 260/2017

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Hammerem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 2. právnická osoba , IČO se sídlem adresa žalované zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení , se sídlem adresa 3. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa o neexistence zástavního práva k nemovitostem

I. Určuje se, že zástavní právo k nemovitým věcem, a to k pozemku parc. č. St. 212 a jeho součásti - stavbě [adresa] a k pozemku parc. [číslo] zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Litoměřice, na listu vlastnictví [číslo] pro obec Dobříň a katastrální území [obec], zřízené zástavní smlouvou [číslo] ze dne [datum], uzavřenou mezi žalovaným [číslo] společností [právnická osoba], [IČO] je od počátku neplatné.

II. Žalovaní [číslo] jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů a před dovolacím soudem částku ve výši 48 798 Kč to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Soud na úvod uvádí, že ve shora uvedené věci bylo již rozhodováno rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum], pod č.j: [číslo jednací], kterým soud žalobu na určení neexistence zástavního práva zamítl. Tento rozsudek byl k odvolání žalobkyně přezkoumán Krajským soudem v Ústí nad Labem, co by soudem odvolacím, který rozsudkem ze dne [datum], pod č.j.: [číslo jednací] rozsudek nalézacího soudu potvrdil, pouze jej v části změnil ohledně nákladů řízení. K dovolání žalobkyně byly však rozsudkem Nejvyššího soudu ČR pod č.j.: [číslo jednací] rozsudky soudů obou stupňů zrušeny a vráceny zpět k dalšímu řízení se závazným právním názorem, který řeší dosud nejudikovaný případ a to zřízení zástavního práva k domu, v němž se nachází rodinná domácnost.

2. Žalobkyně se žalobou domáhala určení neexistence zástavního práva k pozemku parc. č. St. 212 a jeho součásti, stavbě [adresa] a k pozemku parc. [číslo] zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Litoměřice, na listu vlastnictví [číslo] pro obec Dobříň a katastrální území [obec] (dále jen nemovitosti). Uvedla, že uvedenou zástavní smlouvu uzavřel žalovaný [číslo] (manžel žalobkyně) se společností [právnická osoba], [IČO], právním předchůdcem žalovaného [číslo]. Shora uvedené nemovitosti, ke kterým žalovaný [číslo] uzavřel se spol. [právnická osoba], zástavní smlouvu jsou ve společném jmění manželů a protože žalovaný [číslo] uvedenou zástavní smlouvu uzavřel bez souhlasu žalobkyně, je smlouva neplatná, neboť i žalobkyně, jakožto manželka žalovaného [číslo] je vlastníkem shora uvedených nemovitostí a její souhlas tak byl k uzavření zástavní smlouvy nezbytný, neboť uzavírání zástavní smlouvy k nemovitostem není běžné nakládání s majetkem. Žalobkyně dále uvedla, že s žalovaným [číslo] uzavřela manželství dne [datum] a v průběhu manželství nedošlo ke smluvní ani soudní modifikaci režimu společného jmění manželů. Shora uvedené nemovitosti byly zakoupeny po uzavření manželství za společné prostředky manželů a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Na základě uvedené kupní smlouvy byl jako kupující uveden pouze žalovaný [číslo] ale protože kupní cena byla hrazena ze společných prostředků manželů, nachází se uvedené nemovitostí ve společném jmění manželů. V předmětných nemovitostech žalobkyně s žalovaným [číslo] žijí již od roku 2001 dosud i se dvěma syny, a nachází se tak zde jejich rodinná domácnost ve smyslu ust. § 743 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.). Důvodem zřízení zástavního práva k nemovitostem bylo zajištění pohledávky, kterou měla spol. [právnická osoba] vůči žalovanému [číslo] to z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], kterou uzavřel žalovaný [číslo] jako úvěrovaný, s uvedenou společností, jako úvěrující. Zástavní právo tak bylo zřízeno zástavní smlouvou [číslo] ze dne [datum] a je evidováno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, kat. prac. [obec], na [list vlastnictví] pro obec a kat. území [obec] a to na základě rozhodnutí č.: V [číslo] s právními účinky zápisu ke dni [datum]. Aktuálním zástavním věřitelem předmětných nemovitostí z uvedené zástavní smlouvy je žalovaný [číslo] tedy spol. [právnická osoba].

3. Žalovaný [číslo] k žalobě uvedl, že s touto nesouhlasí a navrhl její zamítnutí. Uvedl, že při uzavírání smlouvy o zástavním právu s žalovaným [číslo] jednal v dobré víře ve skutečnosti zapsané ve veřejném rejstříku, kdy vlastnictví k předmětným nemovitostem bylo zaspáno pouze ve prospěch žalovaného [číslo] nikoliv ve prospěch společného jmění manželů [příjmení]. Při uzavírání zástavní smlouvy žalovaný [číslo] navíc vystupoval jako výlučný vlastník předmětných nemovitostí. Žalobkyně, která jak sama uvedla, i s rodinou v předmětné nemovitosti bydlí 16 let, musela vědět, že kupní smlouvu na předmětné nemovitosti uzavřel pouze žalovaný [číslo] že ohledně těchto nemovitostí je v katastru nemovitostí zaspáno nikoliv společné jmění manželů, ale výlučně vlastnictví žalovaného [číslo] přinejmenším to žalobkyně při vynaložení náležité péče vědět měla. Žalobkyně tak byla předem srozuměna s tím, že může dojít k poškození práv třetí osoby, která jednající v dobré víře v katastr nemovitostí, uzavře smlouvu pouze se žalovaným [číslo]. Žalovaná [číslo] dále poukázala, že pokud by bylo žalobě vyhoveno, bylo by to v rozporu s principy soukromého práva, jako jsou vigilantiba iuris, pacta sunt servanta, zásada materiální publicity apod.

4. Žalovaný [číslo] uvedl, že skutečnosti uvedené v žalobě jsou pravdivé. Žalovaný [číslo] žalobkyni nesdělil, že uzavřel shora uvedenou úvěrovou i zástavní smlouvu a žalobkyně se o existenci zástavního práva dozvěděla až v roce 2016 z dražební vyhlášky na prodej předmětné nemovitosti, která byla publikována na internetu. Žalovaný [číslo] při uzavírání úvěrové a zástavní smlouvy přímo neuváděl, že je výlučný vlastník předmětných nemovitostí a žalovaný [číslo] souhlas manželky (žalobkyně) k uzavření zástavní smlouvy nevyžadoval.

5. Soud provedl důkazy, které předložila žalobkyně, a z těchto zjistil následující skutečnosti. Z oddacího listu Obecního úřadu v Rábí, svazek II, roč. 1997, strana 701, pod č. řad 8 je zapsáno uzavření manželství mezi žalobkyní a žalovaným [číslo] přičemž manželství bylo uzavřeno dne [datum]. Z rodných listů dětí soud dále zjistil, že z manželství se narodil syn [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození] a [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození]. Ze sdělení Městského úřadu v Roudnici nad Labem soud zjistil, že žalobkyně, žalovaný [číslo] i shora uvedené děti [jméno] a [jméno] mají hlášeno trvalé bydliště na adrese [adresa žalobkyně a žalovaného].

6. Nabytí předmětných nemovitostí žalovaným [číslo] má soud za prokázané z kupní smlouvy uzavřené mezi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako prodávajícími a žalovaným [číslo] jako kupujícím, dne [datum]. Dle uvedené kupní smlouvy žalovaný [číslo] předmětné nemovitostí zakoupil za částku [částka].

7. Z výpisu z Katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, kat. prac. [obec], [list vlastnictví], prokazující stav evidovaný k datu [datum], má soud za prokázané, že jako vlastník předmětných nemovitostí byl evidovaný pouze žalovaný [číslo]. V Oddílu C (omezení vlastnického práva) je zaznamenáno zástavní právo smluvní dle úvěrové smlouvy [číslo] dle zástavní smlouvy [číslo] k shora uvedeným nemovitostem. Zástavní právo smluvní je zde evidováno na základě Smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum], s právními účinky vkladu zápisu ke dni [datum] a to ve prospěch věřitele-žalovaného [číslo].

8. Uzavření zástavní smlouvy mezi právním předchůdcem žalobce, spol. [právnická osoba], jako zástavním věřitelem, a žalovaným [číslo] jako zástavním dlužníkem, má soud za prokázané ze zástavní smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum]. Dluh zajištěný touto zástavní smlouvu byl specifikován jako dluh ze smlouvy o úvěru [číslo] v celkové výši [částka]. Zástavní právo bylo touto smlouvou zřízeno k nemovitým věcem a to k parc č. St. 212, jehož součástí je stavba [adresa] a k parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, kat. prac. [obec], obec a kat. území [obec]. V uvedené zástavní smlouvě je žalovaný [číslo] identifikován jak rodným číslem, tak identifikačním [číslo]. V čl. 1 bod b) uvedené zástavní smlouvy je uvedeno, že zástavní právo zřizuje zástavce k nemovitým věcem v jeho vlastnictví (č.l. 18 spisu dole) a to právě ke shora identifikovaným nemovitostem.

9. Uzavření úvěrové smlouvy mezi právním předchůdcem žalovaného [číslo] spol. [právnická osoba], jakožto úvěrujícím, a žalovaným [číslo] jakožto úvěrovaným, má soud za prokázané z smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum]. Úvěrující poskytl úvěrovanému úvěr na částku [částka] a to na dobu [anonymizováno] měsíců. Úrok byl sjednán ve výši 9,54% ročně a úvěr byl výslovně poskytnut pro účely podnikání. Z čl. 4 úvěrové smlouvy vyplývá, že uvedený úrok byl sjednán jako fixní max. na dobu jednoho roku. Žalovaný [číslo] je jakožto úvěrovaný v uvedené úvěrové smlouvě označen jak rodným číslem, tak identifikačním [číslo].

10. Pasivní legitimaci žalovaného [číslo] v tomto sporu, jakožto právního nástupce spol. [právnická osoba] má soud za prokázanou na základě souhlasného prohlášení mezi spol. ACEMA Credit Czech a s., jako postupitelem a žalovaným [číslo] jako postupníkem ze dne [datum], kde je uvedeno, že postupitel postoupil postupníkovi pohledávku za žalovaným [číslo] čímž došlo ke změně věřitele u zástavního práva smluvního vzniklého na základě zástavní smlouvy [číslo] ze dne [datum].

11. Z dražební vyhlášky o provedení elektronické dražby č.j.: 354/2016-A dražebníkem EURODRAŽBY.CZ.a.s. má soud za prokázané, že předmětné nemovitosti se staly předmětem dražby k návrhu žalovaného [číslo] přičemž termín konání dražby byl stanoven na [datum]. Dražba byla konána v režimu ust. § 1771 zákona č. 89/2012 Sb. Z Dodatku [číslo] k uvedené dražební vyhlášce soud zjistil, že dražba se v termínu [datum] nekonala z důvodu vydaného předběžného opatření, avšak protože překážky dražby pominuly, byl další termín konání stanoven na den [datum].

12. Ze strany žalovaného [číslo] byl soudu při jednání předložen důkaz-a to vyplněný formulář k osobním a majetkovým poměrům žadatele o úvěr, tedy žalovaného [číslo]. Z tohoto formuláře vyplývá, že žalovaný [číslo] uvedl, že je ženatý. Z formuláře však rovněž vyplývá, že žalovaný [číslo] v kolonce„ Informace o zajištění“ prohlásil, že je vlastníkem nemovitosti [adresa], [obec].

13. Po zhodnocení shora uvedených důkazů má soud za zjištěné, že žalovaný [číslo] uzavřel s právním předchůdcem žalovaného [číslo] dne [datum] shora uvedenou úvěrovou a následně zástavní smlouvu. Zástavní smlouva zajišťovala dluh z úvěrové smlouvy a zástavní právo bylo sjednáno k předmětným nemovitostem v k.ú. [obec]. Účastníkem zástavní smlouvy byl na straně zástavního dlužníka a vlastníka zástavy pouze žalovaný [číslo]. Bylo rovněž prokázáno, že předmětné nemovitosti za trvání manželství nabyl žalovaný [číslo] tyto se tak nacházejí ve společném jmění manželů. Rovněž však bylo prokázáno, že žalovaný [číslo] v zástavní smlouvě deklaroval, že je vlastníkem uvedených nemovitostí. Tato skutečnost je prokázána shora uvedenou zástavní smlouvu a rovněž tak i formulářem žadatele o úvěr. V katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, kat. prac. [obec] na [list vlastnictví] jako vlastník předmětných nemovitostí pro obec a kat. území [obec], byl ještě ke dni [datum] uveden pouze žalovaný [číslo].

14. V dané věci předmětem sporu nebyla shora uvedená skutková zjištění, které účastníci nezpochybňovali, ale pouze posouzení právní otázky, zda zástavní smlouva, kterou uzavřel žalovaný [číslo] s právním předchůdcem žalovaného [číslo] k předmětným nemovitostem je ve vztahu k žalovanému [číslo] platná či nikoliv a to za situace, kdy žalovaný [číslo] zástavní smlouvu uzavřel jako výlučný vlastník předmětných nemovitostí, přestože se předmětné nemovitosti nacházely nikoliv v jeho výlučném vlastnictví, ale v režimu společného jmění manželů, tedy žalovaného [číslo] žalobkyně.

15. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala tzv. určovací žalobu, musel soud posoudit, zda je na určení neplatnosti uvedené zástavní smlouvy naléhavý právní zájem. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, s lze žalobou domáhat jej tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem o určení právního vztahu nebo práva je dán zejména tehdy, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. V této věci lez bezpochyby konstatovat, že žalobkyně má na určení neplatnosti zástavního práva naléhavý právní zájem, neboť bez tohoto určení jí hrozí prodej předmětné nemovitost v rámci realizace zástavního práva.

16. Po právní stránce soud posoudil věc dle ust. § 747 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) <i>Podle § 747 odst. 1 o.z., má-li alespoň jeden z manželů právo nakládat domem nebo bytem, ve kterém se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny, a tohoto domu nebo bytu je k bydlení manželů nebo rodiny nezbytně třeba, musí se zdržet všeho a předejít všemu, co může bydlení znemožnit nebo ohrozit. Manžel zejména nesmí bez souhlasu druhého manžela takový dům nebo byt zcizit nebo k domu, jeho části nebo k celému bytu zřídit právo, jehož výkon je neslučitelný s bydlením manželů nebo rodiny, ledaže zajistí manželovi nebo rodině po všech stránkách obdobné bydlení s bydlením dosavadním.</i> <i>Podle § 747 odst. 2 o.z., jedná-li manžel bez souhlasu druhého manžela v rozporu s odstavcem 1, může se tento manžel dovolat neplatnosti takového právního jednání.</i> 17. Dle judikátu Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn.: 21 Cdo 3017/2019„ jde o případ tzv. relativní neplatnosti právního jednání, která je stanovena na ochranu zájmu určité osoby, a proto jen ta může vznést námitku jeho neplatnosti (srov. § 586 odst. 1 o. z.); nenamítne-li neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné (srov. § 586 odst. 2 o. z.). Oprávněný manžel uplatňuje relativní neplatnost právního jednání vůči manželovi, který toto právní jednání učinil, a vůči druhé straně právního jednání nebo jiné osobě z něho oprávněné. Byla-li neplatnost relativně neplatného právního jednání řádně uplatněna, nastávají vůči dotčenému právnímu jednání stejné právní následky jako v případě tzv. absolutní neplatnosti, k níž se přihlíží v řízení před soudem, správním úřadem nebo jiným orgánem„ i bez návrhu“, tedy bez ohledu na to, zda se jí někdo z účastníků řízení dovolal nebo na ni jinak poukázal (srov. § 588 o. z.). V obou případech právní jednání nemá stranou (stranami) právních vztahů sledované (zamýšlené) právní účinky, obě neplatnosti působí s účinky od počátku (ex tunc) a právní význam mají vůči každému, jehož práva a povinnosti (právní sféru) mohou (uvažováno objektivně) ovlivnit“.

18. Dále shora uvedený judikát rozvádí, že„ v projednávané věci žalovaný 2), který je manželem žalobkyně, uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], zástavní smlouvu, kterou k zajištění svého dluhu vůči této společnosti zřídil zástavní právo k předmětným nemovitostem, jejichž součástí byl dům, v němž se podle tvrzení žalobkyně nacházela rodinná domácnost žalobkyně, žalovaného 2) a jejich dětí. Protože při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy (srov. § 1309 odst. 1 o. z.), nemůže být pochyb o tom, že výkon zástavního práva spojený se zpeněžením domu, ve kterém se nachází rodinná domácnost, a vedoucí k zániku práva tento dům užívat, je neslučitelný s bydlením rodiny. Nacházela-li se v domě, který byl součástí zastavených nemovitostí, vskutku rodinná domácnost žalobkyně, žalovaného 2) a jejich dětí, byla žalobkyně za splnění dalších podmínek stanovených v § 747 odst. 1 o. z. oprávněna dovolat se vůči žalovanému 2) a společnosti [právnická osoba] (žalovanému 1) jako jejímu právnímu nástupci) neplatnosti uzavřené zástavní smlouvy, neboť v takovém případě by šlo o právní jednání, které odporuje zákonu a jehož neplatnost vyžaduje výše uvedený smysl a účel ustanovení § 747 o. z. (srov. § 580 odst. 1 o. z.). Uplatnila-li by žalobkyně řádně neplatnost tohoto právního jednání, neměla by zástavní smlouva právní účinky sledované jejími stranami a zástavní právo k předmětným nemovitostem by na základě této smlouvy nevzniklo (nemohlo vzniknout).“ 19. V dané věci bylo mezi účastníky nesporné (viz jednání ze dne [datum]), že se na adrese [adresa žalobkyně a žalovaného] 2. a jejích dětí. Ostatně tuto skutečnost žalobkyně nepřímo prokázala i shora uvedeným výpisem z centrální evidence obyvatel. Soud má rovněž ze spisu za prokázané, že se žalobkyně dovolala neplatnosti zástavní smlouvy vůči žalovanému [číslo] žalovanému [číslo] přímo žalobou, kdy žaloba a v ní vznesené námitky neplatnosti, byly žalovanému [číslo] doručeny do datové schránky dne [datum] a žalovaný [číslo] žalobu převzal dne [datum]. Vzhledem k tomu, že k neplatnému jednání, resp. uzavření zástavní smlouvy došlo dne [datum] byla námitka neplatnosti uzavřené zástavní smlouvy uplatněna včas, resp. v zákonné tříleté promlčecí době. Protože žalobkyně řádně uplatnila neplatnost tohoto právního jednání, nemá zástavní smlouva právní účinky a zástavní právo k předmětným nemovitostem na základě této zástavní smlouvy nevzniklo. Soud tedy žalobě vyhověl a určil, že zástavní smlouva je od počátku neplatná.

20. Pokud jde o argumentaci žalované [číslo] která uváděla, že při uzavírání zástavní smlouvy vycházela ze správnosti zápisu v katastru nemovitostí a pokud by soud žalobě vyhověl, byla by porušena zásada materiální publicity veřejných rejstříků, tak k této otázce se rovněž vyjádřil Nejvyšší soud ve shora uvedeném judikátu, kdy uzavřel, že rodinná domácnost manželů nebo rodiny nacházející se v nemovitostech se do katastru nemovitostí nezapisuje a ochrana dobrověrného nabyvatele vyplývající z ust. § 984 odst. 1 o.z. se tak zde nemůže uplatnit.

21. Argumentovala-li žalovaná [číslo] že vyhověním žalobě a vyslyšení argumentům žalobkyně, by byla popřena zásada vigilantibus iura, soud uvádí, že to byla žalovaná [číslo] resp. spol. [právnická osoba], kdo při uzavírání zástavní smlouvy s žalovaným [číslo] obdržela informaci, že žalovaný [číslo] je ženatý. V takovém případě si tato společnost (jako profesionál na trhu) mohla vyžádat s uzavřením zástavní smlouvy i souhlas druhého manžela.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch a má právo na náhradu nákladů řízení oproti účastníkům, kteří se nacházejí v procesním postavení žalovaných. Žalobkyně byla zastoupena advokátkou, proto soud náhradu nákladů řízení vypočetl dle vyhl.č. 177/1996 Sb. tarif (AT). Právní zástupkyně žalobkyně uskutečnila ve věci sedm úkonů právní služby a to přípravu a převzetí věci, podání žaloby, účast na jednání před soudem prvního stupně ze dne [datum], podání odvolání, účast na jednání před odvolacím soudem ze dne [datum], podání dovolání spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti rozsudku a účast na jednání před soudem prvního stupně ze dne [datum]. Odměna za jeden úkon právní služby činí 3 100 Kč a to dle § 9 odst. 4 písm.b) AT, kdy se vychází z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč. Režijní paušál za jeden úkon právní služby činí á 300 Kč, tedy celkem 2 100 Kč. Vzhledem k tomu, že sídlo advokátní kanceláře právní zástupkyně je v sídle nalézacího soudu a cestovné do místa soudu odvolacího právní zástupkyně žalobkyně nepožadovala, kopii TP soudu nepředložila, soud o jízdném a náhradě za promeškaný čas nerozhodoval. DPH ze shora uvedených částek (23 800 Kč) činí 4 998 Kč Soudní poplatky za podání žaloby a podání odvolání žalobkyně uhradila celkem ve výši 6 000 Kč a soudní poplatek za podání dovolání byl uhrazen ve výši 14 000 Kč Celkem náhrada nákladů řízení právní zástupkyni žalobkyně činí 48 798 Kč. Po právní moci tohoto rozsudku bude rovněž žalobkyni vrácena jistota složená z důvodu podání návrhu na nařízení předběžného opatření ve výši 10 000 Kč.